Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děkuji všem za odpovědi, jsem ráda za jakoukoli odpověď i když mě některé zarazily, protože opravdu nejsem žádná zlá čarodějnice
S tím placením toho kočárku je to tak, že jsem opravdu ráda, že nám ho chtějí zaplatit, ale na druhou stranu jsem samozřejmě schopná si ho zaplatit sama, chodím do práce. Přitelovi rodiče jsem od té doby co ví, že jsem těhotná ještě neviděla, přítel jim to oznámil sám, takže o mém nenadšení ze společného nákupu nevědí a jak jsem psala, opravdu nejsem tak strašná jak někteří lidé psali, takže až mi oznámí, že jedou taky, slušně odkývám, že je vše ok, protože nechci, aby se maminka urazila, jelikož už se urazila jednou, kdyz jsem nedojedla oběd a pak ta atmosféra byla šílená, takže nedokážu říct, že chci jet jen ve dvou. Takže asi tak
Dekuju těm, kteří se mnou soucítí a taky těm, kteří mají sice odlišný názor, ale slušně odepsali. ![]()
@scentini píše:
Pro me je tohle nepochopitelne, me by kocar tchyne v zivote nekoupila. Takze zavidim.
No, ta moje tchyně by mi dala peníze téměř na cokoliv, ale pod podmínkou, že to bude tajné. Nesměl by to vědět její muž (tchán) a vlastně ani její syn (můj muž).
![]()
Tohle bych nikdy nedovolila - tajnosti do vztahu nepatří.
A navíc by mi to stejně bylo hodně trapné - sosat rodiče, takže takové nákupy fakt sami za své s mužem.
No musím říct že některé nákupy s tchýněma bývají peklo.
Každý měsíc mám na prodejně těhuli s tchýní co se mi tam rozbrečí. Protože „když já platím tak taky vybírám“.
A potom to je jen „ale Jituško, tenhle má moc malou hlubokou korbu, tam se ti další zimu už nevejde“… nebo tenhle ale vůbec nehoupe… nebo otočný kola? na to bych si nikdy nezvykla…
Nejlepší byla rodinka kde přijeli tři chlapi a těhule. Ze dvou docela táhl alkohol, do všeho jí kecali, nakonec ji natlačili do kočárku, který vůbec nechtěla a úplně to zazdili tím když děda otevřel kufr auta a ten byl plnej špinavýho nářadí a že prý ten kočárek přikurtují na střechu. V té chvíli se budoucí mamča úplně neskutečně rozbrečela a říkala že domů pojede raději autobusem. To bylo poprve kdy jsem objal úplně cizí ženskou
.Nakonec jsme se domluvili že jí kočárek druhý den pošlu a než jsme jí ho posílali tak jsme se po telefonu dohodli že si vezme ten co chtěla od začátku.
To jsou takový příběhy které si člověk pamatuje i spoustu let.
Co z toho plyne? některé tchýně jsou super a některé méně. Jaká je ta zakladatelčina bude vědět asi pouze její muž ![]()
@Bábrdl píše:
Nebo naopak…
Chce to sdílet s nejbližšíma lidmaMě, kdy v práci povýšili, taky jsem pozvala manžela i rodiče a oznámila to tam všem.
Povýšení a kočárek, není rozdíl.
Ahoj, to jsou hormony. Vždyt je to od nich pěkné
a je fajn, že se chtějí i takto zapojit, že mají zájem. Bud ráda.
@jenny.fields píše:
Povýšení a kočárek, není rozdíl.
V tom, že to oboje mohou být momenty, které chci sdílet s nejbližšími. Přesně ![]()
Jsem ráda, že mi někdo rozumí.
A ještě bych k tomu chtěla dodat: Vím, že kočárek není žádná intimní věc a samozřejmě až se miminko narodí, tak budeme k rodičům přítele jezdit na návštěvy, samozřejmě si budou moci miminko poňuňat, vzít v kočárku na procházku, apod., to bych nikdy neudělala je o něco takového připravit, já plně respektuji, že jsou prarodiče a těší se na mimčo, ale prostě vybírat kočárek a ostatní věci, jsem chtěla pouze s přítelem i když je to tu pro spoustu lidí nepochopitelné, ale co člověk to názor ![]()
@Helča4 A nemůže to být i tak, že se tak těší na své vnouče, že chtějí být u nákupu kočárku? Jinak pokud je tchyně schopná se urazit kvůli nedojedenému obědu, budeš potřebovat asi hodně tolerance
.
@Bábrdl píše:
V tom, že to oboje mohou být momenty, které chci sdílet s nejbližšími. Přesně
Jsem ráda, že mi někdo rozumí.
@Helča4 píše:
A ještě bych k tomu chtěla dodat: Vím, že kočárek není žádná intimní věc a samozřejmě až se miminko narodí, tak budeme k rodičům přítele jezdit na návštěvy, samozřejmě si budou moci miminko poňuňat, vzít v kočárku na procházku, apod., to bych nikdy neudělala je o něco takového připravit, já plně respektuji, že jsou prarodiče a těší se na mimčo, ale prostě vybírat kočárek a ostatní věci, jsem chtěla pouze s přítelem i když je to tu pro spoustu lidí nepochopitelné, ale co člověk to názor
No hele, vezmi to jako poučení do budoucna, pokud se něco takového objeví, co chceš jen s ním, tak mu to jasně a opakovaně hodně dopředu sděl.
@renduli píše:
Tak je otázka, jak to „podmiňování“ ve skutečnosti vypadalo. Možná tchýně řekla, že kočárek koupí a syn sám nabídnul, aby jeli do obchodu s nimi. A taky proč ne, na tom nevidím nic intimního.
Každá máme svoje pocity a svoje hranice. A nevidím důvod, proč se do něčeho nechat tlačit jen proto, že to tak vidí většina. Mě by bylo šumák jestli mám na porodním sále tchýni nebo mi tam zasedá schůze parlamentu, ale je to můj pocit a nebudu ho nikomu nutit. Oprotitomu bylo pro mě intimní nakupování výbavičky, protože jsem si ke každému kousku oblečení představovala to miminko. U toho mě rušil i manžel. Já zakladatelku chápu. Kdyby to nešlo jinak, sedla bych dva dny před tím na bus a dojela do obchodu sama, abych si poprvé osahala kočárek bez tchýně.
@jakanas píše:
No musím říct že některé nákupy s tchýněma bývají peklo.
Každý měsíc mám na prodejně těhuli s tchýní co se mi tam rozbrečí. Protože „když já platím tak taky vybírám“.
A potom to je jen „ale Jituško, tenhle má moc malou hlubokou korbu, tam se ti další zimu už nevejde“… nebo tenhle ale vůbec nehoupe… nebo otočný kola? na to bych si nikdy nezvykla…
Nejlepší byla rodinka kde přijeli tři chlapi a těhule. Ze dvou docela táhl alkohol, do všeho jí kecali, nakonec ji natlačili do kočárku, který vůbec nechtěla a úplně to zazdili tím když děda otevřel kufr auta a ten byl plnej špinavýho nářadí a že prý ten kočárek přikurtují na střechu. V té chvíli se budoucí mamča úplně neskutečně rozbrečela a říkala že domů pojede raději autobusem. To bylo poprve kdy jsem objal úplně cizí ženskou.Nakonec jsme se domluvili že jí kočárek druhý den pošlu a než jsme jí ho posílali tak jsme se po telefonu dohodli že si vezme ten co chtěla od začátku.
To jsou takový příběhy které si člověk pamatuje i spoustu let.Co z toho plyne? některé tchýně jsou super a některé méně. Jaká je ta zakladatelčina bude vědět asi pouze její muž
No ty kokos. Ja jsem fakt rada, ze nam do toho nikdo nekecal. Muj tata jenom poslal penize na ucet, ze prej si mam vybrat. A tchan se potom urazil a dal nam tu samou castku cash. Chlapy no
.
Já nevím, asi bych taky neskákala radostí z takového zájezdu a hromadného nakupování. Jak tu píše @jakanas výše, ono se to může zvrtnout do pěkný krize i když se mají jinak všichni rádi.
Dovedu si představit, že každý z nich bude chtít najednou vyjevit svůj názor a třeba prosazovat svůj výběr.
Já jsem jedna z těch, která chtěla kdysi tchýni udělat radost a rozptýlení a domluvila se s ní na tom, že spolu zajdeme koupit 2 kousky do výbavičky. Tchýně při výběru pérovala mne, pak ochotnou prodavačku a nakonec to uzavřela, že pomluvila vše co jsme viděli (hanbou bych se tam propadla). Na několik násl. měsíců to bylo téma každé naší návštěvy u nich.
Hádat se s partnerem o jeho rodičích, že si přejí vám koupit čili zaplatit vámi vybraný kočárek? Tak to je fakt hysterie…
Co bude zakladatelka dělat až přijdou na řadu situace, kdy fakt o něco půjde…
Zakladatelka by si měla přát, aby ten její byl rozumný a přičítal to těhotenství…aby to nakonec nedopadlo, njn koukám, že naši měli pravdu…