Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel je narcis
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
12.4.16 08:03
@Anonymní píše:
já myslím, že dědičné (v genech) to vyloženě není. mám 15 letou dceru a rozhodně se mu (aspon zatím) v takovýchhle věcech nepodobá. může to být výchovou - vzorec chování, ale pro děti to spíš může být (pokud s ním nežijí a jen tam „dochází“) „odstrašující“ a varující příklad a i ty děti tím dost trpí - nic otci není dost dobrý, nedokáže za nic pochválit, shazuje jakoukoliv snahu. i toto se projeví na psychice dítěte (a všimne si toho i okolí) a pro dítě není lepší setrvání v takové rodině, než být jen s mámou, která ukáže jak to má vypadat normálněji a dítěti pomůže se přes to přenést a zvládnout to, než když sama máma je uťáplá a zakřiknutá pod vlivem takového partnera.
Mně třeba vždycky hrozně iritovalo, jak zveličoval pokroky dětí, nebo jejich schopnosti (vlastně jako svoje že). Chlubil se něčím co nebyla pravda, ale jak by to věděl, když s nimi skoro nebyl. Hlavně že se mohl pochlubit tím, že je normální. Teď taky sleduje kde co, v čem je který výjimečný, i když něco je náhoda, něco zveličí a něco si jen přeje a předpokládá. On má prostě realitu postavenou poněkud jinak.
@Anonymní píše:
u nás to taky bylo až časem. navíc u toho „pomohl“ kariérní postup
a nové vztahy mu vydrží jen krátce. poslední vztah mu trval sice 2 roky, ale to spolu nebydleli, jinak by to ta dotyčná zabalila dříve.
takže já sem sice ta špatná, ale sem znovu vdaná a spokojená. spokojená je i dcera (hlavně tehdy, když k němu nemusí na víkendové návštěvy)
Asi nepřekvapí, že před svatbou jsme spolu nebydleli. Byla to chyba, ale to vidím až dneska. Pak už se odchází hůř.
Anonymní
12.4.16 08:25
@andelka83 píše:
Asi nepřekvapí, že před svatbou jsme spolu nebydleli. Byla to chyba, ale to vidím až dneska. Pak už se odchází hůř.
u nás s tím bydlením to bylo podobné 
ale bohužel největší podíl na změně jeho chování měla ta kariéra - rostlo mu sebevědomí více než je zdrávo. a ani někteří kolegové z něho nejsou v práci nadšení
a co se týče toho zveličování pokroků - zajímavá situace 
u nás právě cokoliv se dceři povedlo, to bylo šmahem smeteno ze stolu ve smyslu „no celkem dobrý“, a co se jí nepovedlo měla na talíři ještě 2 roky poté
- Upravit
12.4.16 08:50
@Anonymní píše:
u nás s tím bydlením to bylo podobné
a co se týče toho zveličování pokroků - zajímavá situace
Ono ne každý je stejný," tabulkový ". Můj zas mění zaměstnání, nikde mu to není dost dobré.
12.4.16 12:30
@Dája999 píše:
@Veveří to je šílený, čím sis prošla… já moc nemám odvahu nálepkovat diagnozami, nejsem odborník - mám pro ně osobní spec. výraz NEJDOSEBEZAHLEDĚNĚJŠÍ..
doufám, že je už lépe
Dekuju, uz je mnohem lip. Bylo toho vic, ale to by si spousta lidi myslela, ze si to vymyslim. Kazdopadne, ted uz zkouma jeho povahove rysy pani, co me od toho vseho osvobodila 
Na 100% to s nim nema lehke.
19.4.16 20:59
@Hanney můžu se zeptat, ty jsís takovým člověkě žila? Napsala jsi to výstižně.
19.4.16 21:12
@andelka83 Ahoj, deldičné to není, je to o tom jestli děti v tomto prostředí vyrůstají. Takový otec dítětem manipuluje a to samo ani nemůže pojmout, že je manipulované a pokud v tom vyrůstá, neví, že to můźe být jinak a tyto vzorce přebírá.
Například můj manžel přesvědčil syna, že když mu chci ošetřit aft, tak mu chci ublížit, že jsem necitelná gestapačka, ten předemnou začal utíkat a tatínek se sním schoval před tou bláznivou a hysterickou matkou v ložnici a čekali až mě to přejde, protože jsem zoufale brečela. Nebo jindy stál tatínek, za ním děti a manžel na mě řval, že dům je jeho, děti jsou jeho, že mě vyhodí kdykoliv na ulici, že mám táhnout, já úplně zoufalá, syn se mimsmál do obličeje a mrkal na mě a manžel to završil, že na mě zavolá policajty, ať mě odvezou, že patřím do blázince. Prosila jsem ho, ať je zavolá, když se tak chová, nezavolal.
Nemechte to ty, které s takovým člověkem žijete zajít tak daleko. Mé děti mi místo mami sem tam řekli služko, dcera mě bila. Ať ten chlap slibuje cokoliv, nikdy se nezmění, ani když se vrátite, bude to ještě horší, bude se vám mstít.
19.4.16 21:25
@zuzkamar tak tohle je masakr.
Já znám jen to, že mi řekl ať jdu kam chci, ale děti mu nechám ( mladšímu byl rok a čtvrt a byt je mé rodiny, neměl tam ani TP).. A že dětem řekne že za rozvod můžu já, že jsem mu nechtěla odpustit. Nestačila jsem zírat. Ale bylo to napjaté období po rozchodu.
Můj ex byl teda oproti tvému slabší kafe, ale já jsem citlivá, takže mě to trápilo dost. Teď už se nemusím snažit přes to všechno udržovat partnerský vztah, takže teď spolu vycházíme dobře.
Děti doufám budou mít mnoho jiných zkušeností a vzorců.
19.4.16 21:41
@andelka83 To ti moc přeji. Stále čekám kdy se obrousí hrany, ale zatím je to spíše horší. Naštěstí je pár lidí co ho prokouklo a i já sama už některé věci umím rozklíčovat:-)
19.4.16 21:46
@zuzkamar no u nás naštěstí to je tak, že prokoukleho ho měli ostatní, jen já ne.
Anonymní
20.4.16 17:48
@Anonymní píše:
LucaS jedním narcisem jsem žila přes dvacet let - byl zábavný, zpočátku mne vychvaloval (já se fakt hodně přizpůsobila, pracovala jsem pro něj, zázemí, uskromňovala se, podnikal, měl fakt dost volna, byl třeba týden pryč…), pak jsem vpodstatě vzala na bedra domácnost, financování, jeho účetnictví - to se mu líbilo, pořád to nějak šlo, jen se člověk musel třeba naučit přijet z práce, po 9 hodinách s vyplazeným jazykem, mít do 30 minut večeři, protože on už nervozně podupával, že mají s dětmi hlad - ale to se všechno dá zorganizovat, zekonomizovat - pořád to pro mě mělo smysl - o víkendu jezdil s dětmi (já uklízel a vařila) vždy dopoledne za společnými koníčky, měl zajímavé kamarády… atd. atd.
Zlomilo ho dospívání dětí a úspěch v jeho práci, pak taky i kariérní postup u mě - to už mu i jeho známí říkali, ať neblbne, blbnul hodně. Mimo jiné mě nutil, abych zůstala doma, aby, když přijde, ho vítala usměvavá a odpočinutá manželka, co se o něj postará, když on má zrovna čas a doma bylo bedlivě uklizeno… Zkrátím to - skončilo to milenkami - už má třetí, ale vždycky ji všude veze ukázat, pochlubit se. A samozřejmě - na mě se snesl narcisův hněv, protože já to byla, kdo požádal o rozvod - to ponížení…
Takže - dá se vydržet dlouho - když si to člověk pojme jako úkaz a situaci, kdy tatínek stojí u skříně, vyhazuje vše n postel a křičí přitom, že si nemá co obléci, protože ve všem vypadá jako ocas, zatímco kamarádi XY vypadají tak dobře, tak tomu se člověk jen směje (tatínek si pak musí všechno zase sám dát do skříně). Problém nastane až s dětmi, protože ty tyhle a další výlevy špatně snášejí. Jo - a kde jsem se za něj styděla (vychloubání), tam jsem nejezdila. Já ho prostě pojmula jako malé dítě a pokud by to neničilo děti, tak bych s ním i zůstala, protože už jsem na něj byla zvyklá, vedla si svůj vedlejší život (ne milence
a nějaká pozitiva to prostě mělo (jeh známé, rušný život, zajímavé věci, co dělal…).
Jinak teda splňoval dost toho, co se píše - nesnášel kritiku, záviděl, sny o vlastní nepostradatelnosti, úspěchu (chtěl bych sedět v kanceláři, lidi na mě pracovali a já lopatou přehazoval peníze), chlubil se, co všechno bude dělat (golf, jachta - nebylo nic), seance před zrcadlem, jak je „mladý“, jak po něm jdou mladé holky, jak on, on, on, on…
No a na druhou stranu ustrašené zvířátko, kdy jsem všechno musela zařídit já (druhá poloha narcismu, jak i vysvětlil jeden psycholog)
To sis teda užila.
Já měla Narcisa a maminka k tomu. Taky " dobrý " když si náhodou nevěděl rady on, tak maminka vše věděla 10000× lépe než já.
- Upravit
20.4.16 20:51
@Ellusa To nastrkování není jen o odpovědnosti, ale takoví lidé neradi řeší nepříjemné věci, kdy by si pokazili svou image hodného, okouzlujícího a milého, na špinavou práci mají toho, kým manipulují, toho, co je bude hájit a bránit a výsledkem bude, že narcis řekne, vidíte, jak se chová, s tím já musím žít. A on je za toho kultivovaného.
mowla
20.4.16 21:25
@Anonymní píše:
Americká příručka pro diagnózu duševních chorob DSM určuje narcismus devíti příznaky, přičemž skutečná porucha nastává, pokud je splněno aspoň pět z nich:
1.Přeceňuje vlastní důležitost, schopnosti a úspěchy a vyžaduje, aby je tak hodnotili i ostatní.
2.Ve fantazii se zabývá nekonečnými vlastními úspěchy, mocí, krásou a podobně.
3.Je přesvědčen o vlastní výjimečnosti a jedinečnosti, takže jen výjimeční lidé ho mohou pochopit a jen s takovými se může stýkat.
4.Vyžaduje nepřiměřený obdiv ostatních.
5.Nárokuje si výjimečné zacházení nebo automatické plnění svých přání a představ.
6.Využívá druhých jen k dosahování vlastních cílů.
7.Není schopen rozeznat potřeby a city druhých.
8.Často závidí a bývá přesvědčen, že druzí závidí jemu.
9.Chová se arogantně a přezíravě.[3]K.
Můj partner splňuje kromě bodu 8 vše…
To splňuje skoro každý chlap.
- Upravit
20.4.16 22:30
Já jsem to řešila první rok, pak už ne. Jo, sice ho pořád studuju, ale už si nic nevyčítám, nešťourám se v tom co jsem měla, mohl adělat jinak, jestli jsem za něco nemohla já..nemá to vůbec cenu, dopadlo by to úplně stejně, i kdybych se přetrhla a postavila na hlavu.Co bylo bylo, jdu dál.
20.4.16 22:58
No ty voe. Jeste ze je to diskuze o chlapech, jinak bych si myslela, ze popisujete mou mati 
O to je to horsi - nemuzu ji odstrihnout uplne.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
