Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Jeste k tomu pocitu, ze clovek uz nevi, jestli sam neni blazen. Jsou o tom dobry clanky v anglictine, rikaji tomu crazy making nebo gaslighting, podle filmu Plynove lampy.
Ja to cetla pred 25 lety, detaily uz nedam.
Myslim ze to bylo v kontextu vysvetleni, proc se nekdo chova k lidem dvema naprosto ruznymi zpusoby.
Jinak teda urcite budou ve skupine, na kterou se shlizi. A nejen to, je potreba ziskat co nejvetsi skupinu, ktera to bude videt stejne, aby to posililo ten pocit, ze shlizeni je naprosto opravneny. A taky aby jim nikdo nedelal pripominace jejich cernyho svedomi. Coz mi pripomina knihu Chyby se staly, alene mou vinou, tam je to dobre popsany jakozto redukce kognitivni disonance.
@Ellusa píše:
@botl Zastánkyně styku dětí s otcem by mne ukamenovaly, ale já bych je k němu za těchto podmínek nenutila. A klidně bych riskovala OSPOD, soudy a všechny ty tahanice kolem, protože ty bych řešila v prvé řadě já, ne ty děti. Když se chlapovi něco nelíbí, ať si to vynutí. Nikdo, kdo si tím neprošel, neví, jaké to pro ty děti je a jak se to v budoucnu projeví, a podle mého názoru nemá právo nařizovat, co a jak má být, protože on v kůži těch dětí a lidí není. Píši to nyní i za sebe, naši se rozvedli, když jsem se odstěhovala, matka za nic nestála, k tomu též manipulátorka jak podle učebnice, dostala mne přesto do péče![]()
, chtěla se se mnou odstěhovat na druhý konec republiky, já chtěla být s otcem - a ten mne prostě nedal. Matka samozřejmě kopala, vyhrožovala, ale časem ji to přestalo taky bavit. Ani nevím, jestli se to pak nějak řešilo změnou rozsudku soudu, asi ano, bylo a je mi to jedno. Každopádně jsem k ní ani nejezdila na víkendy, pokud mne chtěla vidět, musela dojet sem, samozřejmě se nepřetrhla a dojela tak dvakrát ročně max. a jen na chvilku na odpoledne. Otci jsem za to vděčná, protože mne před tím stresem uchránil, vzal to na sebe, postavil se sociálkám, soudům, veřejnému mínění, ale udělal to, co bylo nejlepší pro mne. Zpětně je mi jasné, že to pro něho muselo být hrozně těžké, navíc chlap a před sto lety
. Ale nikdy jsme toho ani jeden nelitovali.
Mám stejný názor a můžu říct, že jsem za své děti bojovala jako lev. Sociálka mi taky tvrdila, že děti musí k otci i když nechtějí. Tahal mě po soudech. Já neměla problém mu děti dát, ale ony opravdu nechtěly. Nutit je fakt nebudu. Bohužel nepřijaly jeho novou partnerku. Dle sociálky si zvyknou apod. Najala jsem si tehdy právníka a společně jsme dosáhli toho, že měl otec půl roku na to, aby děti na pravidelné pobyty u něj připravil a stejně tak i na přítomnost jeho partnerky. Jeho partnerka měla půl roku zakázaný kontakt s mými dětmi. Dle OSPOD jsem neměla žádnou šanci v tomto uspět. Právnička mi řekla, že kdo to nezkusí nemůže říct, že to nejde… Uspěla jsem… Dnes je to tak, že i když si vysoudil pravidelný styk s dětmi, tak s nimi nakonec úplně přerušil kontakt. A to bydlí deset metrů od nás.
Já tedy nežila s narcisem (i když některé rysy, asi měl), ale ve vztahu jsem dlouho zůstávala jen kvůli dětem, ale nebyla jsem šťastná, což se na ně přenášelo.
@Ellusa píše:
@Kubula.K Chápu. Zkusím si to vygůglit. V tom běžném vztahu s tím naprosto souhlasím, oni nemají rovnocenné partnery, buď je někdo jejich idol, na piedestalu, nebo se na něho dívají spatra. Pro partnerství v jejich pojetí potřebují ty druhé, nesnesou lidi, kteří jsou výš. To byl jasný „problém“ u nás, a proto jsme se rozešli vlastně včas - já jsem byla v jeho očích výš, vzhlížel ke mně, záviděl mi, chtěl se mít jako já, ale ego nesneslo, že by jeho partnerka byla lepší. A současně věděl, že se mu nepovede mne stáhnout „pod sebe“. Naopak s lidmi, kteří byli o několik úrovní pod ním, vždy vycházel dobře, měl vedle nich pocit své vlastní výjimečnosti. V mých očích jsme byli na stejné úrovni a jeho logiku jsem nechápala. Nejvíc mě štve, že on toto všechno dobře ví, klidně mi to i do očí přizná, že to dělá záměrně. Ostatním to samozřejmě nepřiznal.
Já myslím, že hledají speciální partnerku, takovou, která bude splňovat obě kritéria. Pořádný narcis by přece nemohl začínat partnerství s někým na koho se dívá spatra. Naopak. Takže řekněme intelektuálně a co do prezentace musí být parnerka na výši. Ale postupem času narcis potřebuje, aby k němu tato partnerka vzhlížela a začne si ji schazovat a zpracovávat ke svým potřebám.
Ta se začne hrabat v sobě a hledat svoje chyby…. a už to jede.
Tak to „můj“ narcis je sám o sobě naprosto pevně přesvědčený, že on sám je ten TOP člověk a nikdo mu nesahá ani po kotníky. Velmi často měnil partnerky, žádná si ho nezasloužila. každou chvíli nadhodí, jak je kvalitní a vyjímečný člověk atd. Já jsem po nějakém čase po jeho boku zjistila, že ho vesměs všichni lidé, kteří se s ním znají, nesnášejí. V okolí, mezi přáteli, v práci, bývalé partnerky…zkrátka každý, kdo ho zná déle. Kdo ho zná jen povrchně či velmi krátkou dobu, ten je jím naopak okouzlen. K.
@Anonymní píše:
Luca… když věděl, jak to je - přetvářka, ego, hra? Nebo co vlastně? Vždyť tím to naše soužití devastoval - byl si toho vědom?
Tak trochu si toho vědom byl, z různých reakcí vědí, že je něco špatně, ale nedokážou to pojmout, ato je právě to, co se jen velmi těžko chápe. Ta naprostá sebestřednost a falešný pocit vlastní vyjímečnosti jim brání uvědomit si, co způsobují.
@Anonymní píše:
LucaÚplně přesně - a to mě taky mátlo a dostávalo někam zpátky, k úvahám a očekávání, že bude zase dobře - do krve se byl schopen pohádat o peníze (on nemá - měl, on nedá - nedal, rezignovala jsem a zaplatila sama, snažila se mu dokázat, že na domácnost potřebuju víc, že se zdražuje, spočítala, kolik co stojí, vzal to jako cár papíru, hodil s tím na zem, zpochybnil, co se dalo, nicméně ve slabé chvilce (chvlku před sexem, kdy jsem za ním jela 150 km, vzala ho na večeři, do restaurace přivezla, odvezla, zaplatila, takže byl zrovna v tu chvíli v pohodě a dobře naladěn) řekl, že ví, že všechno stojí spoustu peněz, že dá pětistovku v obchodě, ale igelitka je poloprázdná) - jenže ty chvilky „prozření“ mě nějak - zřejmě mylně - udržovaly v očekávání, že je si vědom a že sakra přece musí být jednou líp. nebylo, není. Jenom si neumím vysvětlit tenhle moment - jestli z principu prudil a vztekal se, i když věděl, jak to je - přetvářka, ego, hra? Nebo co vlastně? Vždyť tím to naše soužití devastoval - byl si toho vědom?
Rozhodně si toho vědom nebyl a nikdy nebude. To byl jen momentální záblesk, protože v tu chvíli se líbil sám sobě v roli vědoucího a chápajícího.
On stejně nikdy nemusel finance neřešit, řešilas je ty, ne? Tak proč se v tom pořád vrtat?
@Ellusa píše:
Já to zpětně konkrétně u toho mého beru jako součást toho perfektního divadla. On si toho podle mne není vědom ve smyslu, v jakém to vnímáme my ostatní, tedy jsme si vědomi, že něco děláme špatně = snažíme se to nedělat. On mi byl fakt schopen do očí říct, že ví, že nejsem ovladatelná a on potřebuje nějakou, kterou bude moci ovládat, ale vteřinu na to by to popřel a hádal by se do krve, že jsem si to vymyslela, jsem lhářka a jen ho pomlouvám. Protože on přece takový není, on je milý, chápavý, laskavý, přátelský, prostě dokonalý… Ale jinak se celý jeho život točí kolem jeho „já“ - pochop, že já potřebuji, že já musím, ale navlečeno stylem, že „až pochopíš, že se svět netočí kolem tebe…“ - přitom já se snažila vyhovět, že jsem už nevěděla, co dalšího udělat. Když sis to pak zpětně vyhodnotila, tak to nikdy nebylo o mně, ale vždy o něm, aby on z toho těžil, měl prospěch, výhody a z toho plynoucí pocit dokonalosti, protože přece pro nějakou nulu by ostatní nehnuli prstem.
naprosto přesně ![]()
Holky, já už se raději přestala radovat z takovýchto věcí, vždy po krátké době našel způsob jak mi ublížit a srazit mě zpátky na kolena.
@zuzkamar píše:
Holky, já už se raději přestala radovat z takovýchto věcí, vždy po krátké době našel způsob jak mi ublížit a srazit mě zpátky na kolena.
V tvém případě, jak to vypadá z toho, co píšeš, se asi nebude jednat jen o narcise, ale o někoho s vyloženě psychopatickými sklony. Odešla jsi ty?
@botl Ano, odešla jsem já, podařilo se mi najít způsob. Strašné je, že ai to tito lidé neuvědomují a nedá se s tím nic udělat:-( tentokrát je to už definitivní. Zrovna včera se mi potrvrdili jeho milenky, s kterými se netajil, mě to samozřejmě nikdo neřekl:-(
Nevím jestli je to o narcisovi, ale moc hezký film je Jasmíniny slzy..,,
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat