Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
maky a víš jak s tím pak naložíš až se vrátí?Bude to pro tebe náká výhra?Jako že budeš mít pocit zadostiučinění?Co když to bude jen tím že ta druhá ho kopne do zadku?Co když to bude tím že se mu bude stýskat jen po dětech?
Přesně tak,ale to už jsem tu taky psala,že bych si to s holčinou vyřídila a asi by dostala pár facek.A naopak i já už jsem tu taky psala,že by se jí nemělo říkat,že se vrátí a aby se připravila na to,že bude sama.Zase,totéž říkáme,ale jinými slovy.Navíc já jsem v téhle debatě od počátku a tohle vše už jsem jí říkala.Takže pak se člověk snaží to brát i z jiných úhlů
Kamča.dalmatinka píše:mari1912 píše:myslím že nikdo necce soudit a nesoudí,ale mě se zase příčí říkat on se vrátí jako zde většina aby zakladatelka žila jen myšlenkou že se vrátí,podporovat v tom .Já sem prostě taková že lítost mi nepomuže.Někdy člověk potřebuje poklepat po rameni,vybrečet se to pomuže od bolesti,ale pokud má člověk jít dál musí taky někdo dát to kopnutí aby ten druhej mohl jít dál.
Ach jo,já se právě snažím na tuhle věc nemít názor a neodsuzovat-a to hlavně.A vždyť to sami čtete,jednou je nahoře a jednou je dole,copak necítíte,že jednou je smutná,jednou vzteklá,jednou se chce mstít,jednou plakat?Co je na tom k nepochopení?
A to si pište,že ani já bych ho nechtěla,ale to se mě to říká,když se mě to nestalo.A proto se snažím vcítit,do Markéty.
Naposledy,už co jsem tu několikrát psala-nevzít zpět a užít si život.Pokud už vzít tak si nemyslím,že to vydrží-já bych to nedala.Děti do toho nezatahovat.Klidně ho donutit,aby přilezl zpět a odkopnout,protože jak říkám,jen opravdu silná ženská dokáže zapomenout.Jo a tu slečnu bych si taky podala.A opět a zase upozorňuji,že bychom Marky neměli soudit,můžeme říct názor,ale neměly bychom být přehnaně přísný na někoho,komu je smutno.
Chápu že jsou pak ženy smutné a chtěj se mstít,já bych je propleskla,ale tím by to pro mě skončilo,proto že nejdřív se musí dát dohromady ona aby byla o.k a pak teprve řešit ostatní
A to jsem jí taky říkala,že by se hlavně měla ujistit,že pokud se bude chtít vrátit,tak ne z lítosti,nebo kvůli dětem,ale kvůli ní-A to si myslím nebude lehký rozeznat ![]()
Kamča.dalmatinka píše:
maky a víš jak s tím pak naložíš až se vrátí?Bude to pro tebe náká výhra?Jako že budeš mít pocit zadostiučinění?Co když to bude jen tím že ta druhá ho kopne do zadku?Co když to bude tím že se mu bude stýskat jen po dětech?
Tak já jsem asi jiná, ale já bych to kvůli dětem zkousla - zvlášt v jejich věku..
Vzala bych ho zpět a potom bych se také snažila aby to klapalo a kdyby to náhodou neklaplo, tak potom bych to řešila..
Ale zažít krizi, rovnou ho odepsat a nepokusit se to zachránit je podle mě sobectví..
Je to 50 na 50 a vyjít to může i nemusí..Kdo ví
no podle mě je hlavní ten pocit, když se vrátí a maky ho kopne do zadku.. teď do vypadá jako super pomsta, ale co potom? Chlap se ožere, dostane depku, do toho děti, nakonec jí ho bude líto a bude si říkat, co to vlastně udělala, proč mu ublížila
podle mě je to jen zbytečné protahování stresové situace. ![]()
mari: uvnitř jsem věděla hned, že mu asi neodpoustím.. ale mozek hlásal:,,je to tvůj manžel, tak to zkus."
jenže to trvalo opravdu chvilku a prostě to nešlo. Šlo o horizont několika vypjatých dní. Můj mozek tohle většinou zpracovává dost rychle a když se nepoddám sebelítosti, je to celkem v klidu. Jeden dva prořvané dny, srovnání v makovičce a radikální řez. ![]()
Když jsem viděla, jak mě na něm všechno točí a shodila jsem růžové brýle, zjistila jsem, že ty problémy mají mnohem hlubší podtext
já dostudovala, našla jsem si fajn práci, začala jsem jezdit na služební cesty a on to prostě neustál. Navíc v práci fajn chlapi, se kterýma byla sranda - já si vždycky rozuměla víc s chlapama a ex to vyhovovalo, jenže akorát do té doby než se objevili jen moji kamarádi, které on neznal. Což jsem chápala, jenže když jsem ho seznámila, byli všichni debilové a nemohla jsem se s nima bavit. Najednou byla sukně od jeho matky moc krátká a tak dále. to je na dlouho..
podle mě nevěra jen vyústění dlouhodobého problému.. a je ten problém zdravotní a ten druhej zdrhne, není o co stát ![]()
Rozhodně je těžké vzít někoho takovýho zpět.Já si taky myslím,že bych to nedokázala a mám ve svém okolí pár příkladů,kdy to zkusili a prostě to nešlo.Já vážně neznám nikoho,komu by to pak fungovalo ![]()
Ale tím nechci říct,že to nejde,jen jsou asi lidi,co to zvládnou a lidi co ne.Já patřím mezi ty,co by to nedali,aspoň si to myslím ![]()
Ali88 píše:
no podle mě je hlavní ten pocit, když se vrátí a maky ho kopne do zadku.. teď do vypadá jako super pomsta, ale co potom? Chlap se ožere, dostane depku, do toho děti, nakonec jí ho bude líto a bude si říkat, co to vlastně udělala, proč mu ublížilapodle mě je to jen zbytečné protahování stresové situace.
mari: uvnitř jsem věděla hned, že mu asi neodpoustím.. ale mozek hlásal:,,je to tvůj manžel, tak to zkus."
jenže to trvalo opravdu chvilku a prostě to nešlo. Šlo o horizont několika vypjatých dní. Můj mozek tohle většinou zpracovává dost rychle a když se nepoddám sebelítosti, je to celkem v klidu. Jeden dva prořvané dny, srovnání v makovičce a radikální řez.
Když jsem viděla, jak mě na něm všechno točí a shodila jsem růžové brýle, zjistila jsem, že ty problémy mají mnohem hlubší podtextjá dostudovala, našla jsem si fajn práci, začala jsem jezdit na služební cesty a on to prostě neustál. Navíc v práci fajn chlapi, se kterýma byla sranda - já si vždycky rozuměla víc s chlapama a ex to vyhovovalo, jenže akorát do té doby než se objevili jen moji kamarádi, které on neznal. Což jsem chápala, jenže když jsem ho seznámila, byli všichni debilové a nemohla jsem se s nima bavit. Najednou byla sukně od jeho matky moc krátká a tak dále. to je na dlouho..
podle mě nevěra jen vyústění dlouhodobého problému.. a je ten problém zdravotní a ten druhej zdrhne, není o co stát
Viď?Já si myslím,že dřív nebo později by přišly ![]()
saracenka píše:
já bych se bála těch výčitek ..
mari1912 píše:
Viď?Já si myslím,že dřív nebo později by přišly
saracenka píše:
já bych se bála těch výčitek ..
jako přijdou každopádně.. a nemusíš je ani říct, stačí, že tě napadnou.. už tím jakoby uvnitř sebe toho druhého shodíš ![]()
ahoj makynah, znám jednu kamarádku, které se stala stejná věc, má také s ním dvě děti. Je zajímavé, že ženská, které chlap takhle ublíží, ho chce zpátky. I ta moje známá to tak chtěla, čekala, doufala, děti do toho. Nervy ukrutný, ještě bez rodičů zcela odkázaná na kamarády. Píšeš, že jsi finančně soběstačná, což je pozitivní věc. Tohle chce čas. Napadá mě snad, udělej si čas na sebe, dělej to co budeš chtít dělat, změň si stereotyp, zaměstnej si mysl nějakou činností, fitko cvičení jakýkoli. Je to těžký, lehce se mi to říká, ale zoufalstvím ho nepřivoláš. On potřebuje vědět, že ho nepotřebuješ a díky tomu pochopí o co přišel.buď statečná držím palečky Lucka
já jen nechápu, jak jednoduše tady některé berou rozvod! To přece není jen tak!
Zažila jsem to v rodině, strejda se rozvedl, dvě rodiny se tím rozbily. Bratranec začal zadrhávat, ze sestřenky se časem stala anorektička, další jeden čas brala kdoví co, do šesti let se počůrávala. A když vidím manželovu dceru! Nemá pořádný vztah ani s mámou, ani s tátou, jsem zvědavá co bude třeba v pubertě.
A odepsat chlapa, hodnýho, co miluje svoje děti, věnuje se jim, nosí peníze, nechlastá, ženu nebije??? Já neříkám za každou cenu vztah zachraňovat, ale když se vrátí, proč mu nedat šanci? Proč? Z hrdosti? A co děti? Taky mají být hrdé?
Ale to pořád uvažuju o tom, že se vrátí a to vůbec nemusí. I když mi tak zrovna tenhle připadá.
TAK!
Vera111 píše:
já jen nechápu, jak jednoduše tady některé berou rozvod! To přece není jen tak!
Zažila jsem to v rodině, strejda se rozvedl, dvě rodiny se tím rozbily. Bratranec začal zadrhávat, ze sestřenky se časem stala anorektička, další jeden čas brala kdoví co, do šesti let se počůrávala. A když vidím manželovu dceru! Nemá pořádný vztah ani s mámou, ani s tátou, jsem zvědavá co bude třeba v pubertě.
A odepsat chlapa, hodnýho, co miluje svoje děti, věnuje se jim, nosí peníze, nechlastá, ženu nebije??? Já neříkám za každou cenu vztah zachraňovat, ale když se vrátí, proč mu nedat šanci? Proč? Z hrdosti? A co děti? Taky mají být hrdé?
Ale to pořád uvažuju o tom, že se vrátí a to vůbec nemusí. I když mi tak zrovna tenhle připadá.
TAK!
Také to tak cítím..Kvůli dětem bych udělala mnohem víc, než co mi velí hrdost..
Přiznávám ,že neuznávám vztahy kvůli dětem.To byla moje máma s tátou a bylo to STRAŠNÝ!!!Ty děti to vycítí…
mari1912 píše:
Přiznávám ,že neuznávám vztahy kvůli dětem.To byla moje máma s tátou a bylo to STRAŠNÝ!!!Ty děti to vycítí…
taky to neuznavam,neni to dobry priklad pro deti do zivota