Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@tonj píše:
Zakladatelko, ženská co nevaří si koleduje o průser. Mojí velice emancipované kamarádce se takhle manžílek odstěhoval k jedné hodné paní která ho urvala na svačiny, které mu moje kamarádka odmítala dělat, že není jeho služka. Jinak její muž byl velice rozumnej chlap, který chtěl jen to málo - mít co jíst. Popravdě ani jsem se mu nedivila. Můj chlap nevaří, neuklizí, nežehlí, nepere, ale dělá spoustu jiných potřebných věcí…já jsem asi ze staré školy, ale než bych nutila mužskýho šudlat nádobí a dívat se jak je nasranej
No jenomze ty svacina tady nechysta pulka zen uz tu bylo spoustu diskuzi na toto tema
.
Mam znamou a ty se vecne hadaji protoze nefunguje jak by mela.
@SlecnaSally píše:
Ahojky,
na začátek bych chtěla říct, že jsem ještě relativně mladá (22)S přítelem spolu bydlíme rok, ale často se hádáme, právě kvůli jílu…On je zvyklej, že žena vaří, ale já s tím mám problém, proč to musím dělat? Stále mám pocit, že to ve vztahu musí být vyrovnané, tak to nedělám…já jsem na MD se svým dítětm, on podnikatl…jidlo nakupuje, nemusela bych se o to starat, kdybych nebyla tak tvrdohlavá, ale stejně s tím mám problem, hned si připadám jak služka…vím, že to zní hloupě, ale nemůžu si pomoct.Hned přemýšlím on dělá to, já děla na oplátku to apod,.Například, když chce abych prala a žehlila, nakupuje prášky, aviváže apod, jinak bych to nedělala, protože by to nebylo vyrovnané. Musím mít pocit, že děláme stejně, jinak bych si připadala poníženě..jsem vůbec normální? Ted jsme už skoro byli rozejití, protože se ty hádky vrstvily na sebe a já začínám mít pocit, že je třeba vážně problém ve mě? Děkuji za každý názor
Evidentně jsi ještě nevyrostla z dětství, kdy se děti haštěří-já to dělat nebudu, to on, proč já, já ne dup dup dup. Jsi matka? Jsi, tak se podle toho chovej. Já svého muže miluju, on chodí do práce, já jsem na mateřské, tak vařím. Nemá denně teplé večeře, ale má je často, až nebudu stíhat, bude to jiná, ale nikdy jsem si jako služka nepřipadala, asi i proto, že spoustu domácích prací dělá i on, máme společný život a společnou domácnost, tak děláme každý něco. Co ty jako čekáš? Měl by ti zaplatit hospodyni, abys nemusela vůbec hnout prstem? Jakože jsi porodila a tím tvé povinnosti hasly a teď už budeš jen ležet na divanu? Doporučuju srovnat si priority.
@kattkka tak možná ty bylo myšleno tak, že neměl co jíst, tak si kupoval obědy hodná pani mu aspoň dala studenou svačinu, když manželka nic - oběd.
@kattkka Jasný jen další příklad z praxe, jak málo někdy stačí…a opravdu ji opustil kvůli tomu, že nevařila a celkově prděla na domácnost…známe se dobře.
Já teda nevím, ale mně to přijde nějaké postavené na hlavu?! Jednou má holku pak zase kluka a navíc, když dítě chodí celodenně do školky, tak snad nemá rodičák ne? Tak z čeho je teda živa, když nepotřebuje od partnera nic, podle mně je to provokace.
![]()
@kvaček On pracoval na stavbě a chodil každý den do kantošky na hnusný saláty, až si ho tam vyčíhala paninka z kanclu, další den mu donesla na konstrukci buchtu a kafíčko a byla ruka v rukávě. Takže tak…
Nečetla jsem úplně celou diskusi, ale je to úsměvné a myslím na zbláznění takhle uvažovat. Já chodím do práce, dělám do pěti a ještě v sobotu dopoledne a vařím, peru, žehlím, uklízím a nenapadne mě, že bych měla manželovi něco vyčítat. Jednak vydělá 3× víc než já, jednak bydlíme na vesnici a práci si tu rozhodně najde, navíc on se evidentně v práci nadře víc než já…no, každopádně uvažovat jako zakladatelka mi přijde dětinské a nehodné partnerského vztahu, pokud není partner vyloženě flink, tak bych to hodila za hlavu.
@tonj píše:
@kattkka Jasný jen další příklad z praxe, jak málo někdy stačí…a opravdu ji opustil kvůli tomu, že nevařila a celkově prděla na domácnost…známe se dobře.
Ja ti verim. U te zname tedy je to ze ona chodi do prace vydelava vic jak on ale ocividne tohle chlapy videt nechcou a kdyz tak mit pohodu…
No já jsem dlouho neuměla vařit.. Opravdu jsem začala až když jsem bydlela s přítelem a prostě hned jsme to brala tak, že máme společnou domácnost, tak prostě něco uvařím a byla jsme ráda, že se mi něco povedlo..
Teď už vařím průměrně, nebaví mě to, ale porstě říct, že ve 30 s dítětem chlapovi nevařím, tak si připadám - já!! jak tele ![]()
Příspěvek upraven 02.01.13 v 13:36
Ještě bych chtěla dodat, že tak, jak mám tři syny 26, 25 a 22.let, tak s takovou přítelkyní bych je asi s otevřenou náručí vítala. Naštěstí je jedna vyučená kuchařka adruhá ač studuje (bude ji 20.let), tak ji vaření baví a když jsme byli pryč, tak s vařením problém neměla. Je to asi taky o výchově v rodině, nejsem pro, aby si chlap z ženské udělal služku nebo mu ji ženská dělala. Já chodím do práce a manž. taky, dělám jen ranní, manž. týden ranní, týden odpol., když má odpol. tak uvaří on. Když jsem byla bez práce, tak mě nenapadlo, že bych nevařila. Rozdíl je neumět a být líná.
@Anulka neumět se dá naučit.. ![]()
A ještě je rozdíl nevařit vůbec a nebo aspoň se snažit něco uvařit.. Myslím, že jednoduché věci, kuře s rýří, vývary a jiné zvládne 11 holka
@tonj píše:
@kvaček On pracoval na stavbě a chodil každý den do kantošky na hnusný saláty, až si ho tam vyčíhala paninka z kanclu, další den mu donesla na konstrukci buchtu a kafíčko a byla ruka v rukávě. Takže tak…
No, jenže tohle je fakt primitivní, o chlapa, který mě nechce/chce kvůli tomu že nevařím/vařím bych teda zájem neměla.
České ženy ze sebe bohužel stále dělají služky a ještě když ji některá náhodou nedělá, tak ji uklovou. A nemám tím na mysli zakladatelku, protože tomu co píše moc taky nerozumím.
Tohle je nad moje chápání. Jsem s přítelem od svých 17-ti let. Nikdy by mě nenapadlo, že bych mu neuvařila. Dokud jsem chodila do školy, tak vše platil on a já se starala o chod domácnosti. Pak jsem do loňského června chodila do práce a každý měl taky uvařeno a to jsem ještě takový cvok, že mu dělám každý den snídani a svačinu do práce. Máme spolu 5-to měsíčního chlapečka a je to pořád tak jako to bylo, když jsem chodila do práce. Ráno s ním ve 4,30 vstanu, udělám snídani a svačinu do práce. Po té, co odejde jdu dělat domáci práce, žehlím, vařím, peru, peču, uklízím abych měla potom čas věnovat se malému. Přítel chodí domů nepravidelně, ale vždy má připraveno jídlo a musím říct, že mě to baví už jen proto, když mi potom řekne. Lásko, moc děkuji, to jsem si pochutnal. Vždyť už jen to potěší a nebere to jako samozřejmost. Asi jsem divná, ale mám strašně ráda, když mu chutná.
@Ananta píše:
No, jenže tohle je fakt primitivní, o chlapa, který mě nechce/chce kvůli tomu že nevařím/vařím bych teda zájem neměla.České ženy ze sebe bohužel stále dělají služky a ještě když ji některá náhodou nedělá, tak ji uklovou. A nemám tím na mysli zakladatelku, protože tomu co píše moc taky nerozumím.
Tak to já rozhodně služku nedělám, ale zakladatelka je naprosto mimo.
@Ananta to si nemyslím.. právě mi přijde- i z tvého názoru, že pokud žena doma něco dělá, tak je hned služka.. chlapy chápu, že jim to vadí..
Já zase prostě u chlapa cením určitou zručnost.. Nějakého který neumí vůbec nic, manuálně bych taky nechtěla..
taky nejde o to, jestli bude někdo služka a nebo z druhé strany otrok nebo jak to napsat, ale o to, že každý by měl být manuálně zručný..
Pokud je tu diskuze, že chlap má větší výplatu a je zle, že ženě nedá.. Se nedivím, když se věčně doma hádají, a žena mu neuvaří, nepoklidí a vyrukuje na něho stím, že mu nebude dělat služku..
Prostě by mělo být na obou stranách.. Já klidně manžela obsloužím, klidně to napíšu, ale zase si cením toho, že v létě jedeme na dovolenou, kdy chodil v sobotu do práce a vydělal peníze navíc..I on por mě hromadu věcí udělá