Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Milenky sem nová diskuze
- Fotoalbum (594)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.7.24 10:47
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.7.24 10:57
@Coco 74 píše: Více
Skoro 4 týdny, co řekl, že to nedá, že nedokáže odejít…a dnes to jsou 3 týdny, co jsme spolu mluvili naposledy telefonicky, od té doby žádný kontakt.
Ta bolest je pořád asi stejně velká, ale nebyla třeba tak velká, jako když odešel manžel k jiné ženě. Jen se mi s tím už s těmi pocity lépe pracuje a jsou chvíle, kdy se mi daří dívat se víc dopředu než dozadu, ale to neznamená, že u toho nemám stažený žaludek. Jsou chvíle, kdy to vnitřní napnutí se uvolní. Chodím na procházky, plavat… Vím, že to bude lepší… ale musím vydržet se dívat dopředu.
Bohužel jsem přišla, že na whatsupu má viditelné, kdy byl naposledy a zda je online. Je to naprosto iracionální informace, která je mi k ničemu a když se změní, je mi hůř a já blbec na to pořád koukám… tak toho návyku se chci zbavit, vím, že mi to ubližuje, i když je to totální blbost. A občas v hlavě vidím, jak toká s manželkou… ale to je taková sebetrýzeň… copak já vím, jak to teď doma mají…a to taky klidně mohl dělat, i když byl se mnou. Tak tohle si snažím zakazovat, jinak se snažím být k sobě laskavá… a netrestat se za to, že na něj myslím… protože něco jsme spolu zažili a je jasné, že to nějakou dobu bude trvat…
- Citovat
- Upravit
14.7.24 10:58
@ambruše píše: Více
Presne! Ten proces szivani je po 45 uz pro vetsinu slozity. A jsem rada, ze to konecne nekdo chape. Snazim se zivotni postoj “nechci chlapa do baraku a uz vubec ne se stehovat k nemu” tady pravidelne obhajovat a nekteri typu Josef porad melou neco o rezignaci na vztah. Uz mame vsechno tohle splneny, muzem si delat co chcem, kdy chcem, s kym chcem. Na dotaz typu “co bude k veceri” odpovidam “co si ulovis”. Proc bych si ve svych 55 dobrovolne uvazala nejakyho dedka na krk? Jen at si pekne zustane s manzelkou, detmi, vnoucaty a nevim co jeste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.24 11:02
@Arturie píše: Více
Arturie a mohu se Tě zeptat, jak se vyrovnáváš s pocitem, že pro něj nejsi ta nejlepší? Že miluje i někoho jiného?
Asi je to o tom, že máš dostatek sebevědomí…?…
- Citovat
- Upravit
14.7.24 11:14
@Anonymní píše: Více
Ty jsi to tak krasne a dokonale popsala 
. A ty deti uz mas? Omlouvam se, jestli jsi to uz psala, ja jsem uplne roztekana ted.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:17
@Anonymní píše: Více
Ja to mela vzdycky nejak obracene. Jestli mi neco vadilo, tak ten pocit, ze se ta druha je mnohem horsi nez ja, ze mi nesaha ani po kotniky. Ale to byl pripad, kdy manzelka votravovala, psala anonymy, Vlastne tohle je prvni manzelka, za kterou se nestydim.
Příspěvek upraven 14.07.24 v 11:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:17
@Coco 74 píše: Více
To skutečně nevidíš, že to není nic hezké? Že to není o tom, že mu záleží na tvých citech, ale o tom, že tě sice nechce trápit, ale pouze proto, že jej to tvé trápení jednoduše obtěžuje? Vždyť je tam stejný vzorec s tou předchozí. Na tom není nic hezké, naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.24 11:38
@Coco 74 píše: Více
Děti mám, jedno už vylítlé z domova a druhé bude 19… je docela aktivní, tak už taky moc doma není. O prázdninách tu bude vždy na 2 dny, vyprat přebalit a prchá pryč.
Ještě jsem Ti chtěla napsat, jak si říkala, že si nemáš toho svého, jak zprotivit, že se s Tebou i hezky rozešel… vzpomněla jsem si na toho mého…cca před 8 lety, kdy jsme spolu trávili tak jednu noc/výlet za 2-3 týdny, volali si…ale tak nějak obecně. Cítila jsem, že mi na něm záleží víc než jemu na mně… tak jsem se s ním rozešla v jedné cukrárně…a on tenkrát reagoval hrozně hezky, že rozhodně nechce, abych se trápila… že za to to nestojí…a že chce, abych byla šťastná… Tenkrát jsem na něj koukala, jak na svatý obrázek, jak je skvělý, jak byl na mne milý…a po letech mi došlo, že mu vlastně na mne tenkrát vůbec nezáleželo…a bylo mu jedno, jestli to bude pokračovat… proto tak reagoval. Začala jsem ho zajímat asi až po půl roce, když zjistil, že s někým randím…
- Citovat
- Upravit
14.7.24 11:40
@Arturie píše: Více
Ty jsi boží, já chci tvůj úhel pohledu také mít 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:43
@Eevi_Aada píše: Více
Přesně tak, tohle je klasická věta : Nechci ti ubližovat…. Když je ti nepříjemně, mne je taky nepříjemně, ale je to opravdu o tom, že s problémy nás nechtějí… hezké by byla věta… nechci tě trápit, udělám maximum aby jsi byla šťastná a já odejdu od ženy a budeme spolu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:44
@Anonymní píše: Více
no….
Ja uz deti taky jedna vylitla a druhej pubos vecne sedici u poocitace. No aspon to, ze nsm netikaj hodiny….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:46
@Anonymní píše: Více
Napsala jsi to krásně! Také se chytám každého konečku a přitom vnitřně mu ani nevěřím, ale nechám se tak uchlácholit.
Když nad tím vším přemýšlím, vždy mi jede jen v hlavě, ať mě má někdo prosím rád 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.24 11:49
@Anonymní píše: Více
Přesně tak, protože kdo miluje a záleží mu na někom, nenechá ho odejít… jsou to jenom plky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.24 11:52
@Coco 74 píše: Více
To jsem taky šťastná… 
… že už děti mám a v tomhle směru mám splněno.. . Kdyby se člověk ještě trápil kvůli tomu, že nemá děti kvůli nějakému takovému sobečkovi/srabovi… tak by to bylo mnohem horší…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já Ti tak rozumím, taky jsem se v tom plácala a pořád ještě plácám. Stojí to hrozně úsilí, aby člověk svoje myšlenky nasměroval jinam. A když se mi podaří 2 minuty na něj nemyslet, tak hned propadnu panice…a co když on to tak má pořád?…
…no prostě jak puberťačka…
Myslím, že je to tím, že jsme opuštěné a hrozně moc chceme lásku, pohlazení… a pak nám vlastně stačí i ta zrníčka, které nám někdo hodí… je nám dobře a pak už zoufale čekáme, kdy přijde další zrníčko. A když nepřichází… tak se trápíme.
Jsem vděčná za chvíle, kdy si říkám, že je dobře…že je to rozseklé a že teď můžu pracovat na sobě, abych si našla nějakého chlapa. A opravdu to tak cítím a myslím si, že jsem z toho venku…a za 5 minut jsem zpátky… smutná, že se rozhodl pro ní, pro klid domova, pro méně náročnou cestu. A zapomenu, že já bych to s ním také neměla jednoduché…