Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě mě bije
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.9.24 19:17
@paja120 píše: Více
Pochopí, že bolí rána, když mu jí natáhneš, ale naučí se do budoucna, že když něco chceš, nebo nechceš, nejúčinnější je někoho zbít. Děti, které jsou agresívní, obvykle byly fyzickými tresty vychováváni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 20:09
@Atisia no ja si myslim ze jo protoze to děla jen v tomhle případě kdy se vlastně pereme lechtáme atd a kdyz je opravdu rozjívený… dneska jsem mu rekla ze uz si hrát nebudeme odešla jsem a on se uklidil a zaval si hrát s auty… nikdy nás teeba nebouchl kdyz byl naštvaný nebo něco takového ja jen nevim jak v tu chvilku zasáhnout jestli fakt odejit a nechat ho nebo co vlastně dělat….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 20:12
@Kipa22 děkuji moc za smysluplný komentář 🙏 proste v ten moment chytit za ruce a Tu hru ukončit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 20:33
@Anikaa02 chytit ruce, fyzicky zabranit ublizovani, zadny dlouhy vysvetlovani proste jen ne, nemuzes me bit apod. a pripadne odejit z dosahu, pokud by chtel pokracovat. Je to bezny obdobi, prejde to, neni treba to diteti vracet (to dava totiz smysl, odnaucit nasili nasilim, ze 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 20:37
@Luminance no jako nebudu lhát ze bych nemela chuť kdyz mu řeknu to se neděla a on se začne smát a zkusí to znova 🙈 proste budu v takové chvíli odcházet akorát nevim zda v tomhle věku oak treba vyžadovat nějakou omluvu? Nebo proste odejit a kdyz je pak klid tak se vrátit a neřešit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 20:42
@Anikaa02 Jak sama píšeš - jedna z variant je chytnout ruce, říct důrazně ale klidné ne a pak vykonat důsledek - odvést jej do pokojicka, říci ať „zůstane dokud mama neprijde“ a tam jej chvíli nechat osamote. Možná nebude chtít zůstat - je třeba slova zopakovat, odvést jej zpátky. Až se sama vrátíš (2-5min obvykle, on musi byt zklidneny, neplakat), tak si k nemu pricupnout (byt ocima na stejne úrovni - dite to pak snaze prijima) a rict mu v klidu proč jsi jej tam poslala a že jeho chování nebylo hezké a že se to nedělá. Že takto nebude mít kamarády a je třeba se omluvit (přímo navest ať řekne promiň..). Nakonec s pozitivnim tonem hlasu pochválit, že se zvládl omluvit a obejmout.
Funguje to! 
Někdy se to musí vse pri jine prilezitosti zopakovat, ale postupně stačí říct při dalším incidentu, ať jde do pokojíčku jestli se potřebuje uklidnit. Vždy dite přestane a je hned v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 21:05
@Anikaa02 píše: Více
Uplne chapu, samozrejme me taky nekolikrat svrbela ruka jen s tim smichem to nemusi byt uplne vzdy tak, jak to vnimame my dospeli - casto se male deti smejou v nevhodnych situacich, protoze nevi co se sebou. Nevim, zda dvouletak pochopi koncept omluvy.. jinak kdybys chtela vic tipu, tak je fajn fb skupinka Ziju dovychovat, tam ti poradi jinak nez ze mu mas jednu vlepit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 21:07
@Anikaa02 píše: Více
Ano. Takto malé dítě příčinu a následek nechápe, nemá smysl ho bít. Jediné, co se naučí, je, že bít je vhodný nástroj k dosahování svého. Vyroste z toho. Chval ho, když je hodný a chová se laskavě. Nadávání a kritika přináší negativní reakce a zamyslet se nad sebou dítě ve dvou letech nedokáže. Naopak pozitivní reakce dítě motivují. Navíc dítě rodiče napodobuje. Všímám si toho i u svých dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
24.9.24 21:11
@Ketris píše: Více
No, já byla řezaná jak nezralé žito a fakt mě nikdy nenapadlo to aplikovat na rodiče, jakože podle tebe opakovat. To by bylo asi to poslední, co bych kdy udělala.
Myslím, že takhle to u dětí nefunguje. Spíš bych řekla, že to je o autoritě. Ony cítí, že ten rodič si s nimi neví rady. Vůbec bych řekla, že tohleto jakože ubližování rodiči batolata celkem často zkouší. Asi to patří k vývoji.
- Citovat
- Upravit
24.9.24 21:25
Nečetla jsem celou diskusi, tak nevím, zda někdo nepsal něco podobného. Ale mám na tuhle situaci „trik“. Každé z mých dětí mě zkoušelo bít, no každé jen jednou, pak už si to rozmyslely. Trik spočíval v tom, že když mě uhodily, tak jsem radostně vykřikla něco jako „jů, my budeme hrát na plácanou, prosím, prosím, chceš?“ Dítě chtělo. „Tak mě plácni a pak plácnu já a budeme se střídat.“ dítě pláclo, já plácla tak, aby to trochu bolelo. A pak jsem opakovala znova radostně: „Tak a teď zase ty, honem, plácni mě a pak zas já“. Už nepláclo. Při dalším pokusu o to mě praštit už jsem jen radostně vykřikla: „jů, budeme hrát plácanou“, dítě nechtělo a pak už byl klid. Nevím, co by na to řekl psycholog nebo sociálka , ale u nás to třikrát zafungovalo… Funguje určitě i na štípanou apod. Jen pak člověk nesmí sám dítě fyzicky trestat, pak by to asi nemělo kýžený efekt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.24 21:30
Nám teda pomohlo trochu kostrbatě přeložené z angličtiny „gentle hands“. Říkáme „jaké ručičky používáme na mámu? Jemné…“ a doprovodné jemným pohlazením. Chtělo to chvíli cviku, ale teď už se dcera většinu jen natáhne a čeká, co já na to. Já řeknu jaké ručičky…a ona sama udělá jemné. Ona bouchala pro pozornost a zábavu, a tohle jí to poskytne i tak. Nebo děláme různé kvízy…do čeho smíme bouchat? Do mámy? Do polštáře? A ona sama říká co jo a co ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.24 09:38
Jestli to dělá jen při určitém typu her, tak bych si s ním tímhle stylem vůbec nehrála. A když se rozjíví sám od sebe, hru bych hned ukončila. Teď jde hlavně o to, aby neplácal mámu, ale za chvíli si začne chodit hrát mezi děti a tam je to poslední, co potřebuješ, aby za největší zábavu považoval plácání a pošťuchování ostatních. Myslím, že když si najde jinou oblíbenou hru, po čase už si na to ani nevzpomene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
