Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci chlapečka, mám zajít k psychologovi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.1.14 10:30
@Majinka7 = souhlasím!!
Kamarádka má 2 holky a co ta s nimi všechno podniká, to úplně zírám - chodí se potápět, pěstují vysokohorskou turistiku, lyžují samozřejmě, holky taky věčně někde lezou po stromech atd…- jak píšeš. JE TO O VÝCHOVĚ. Někdo sedí doma na prdeli, řeší - s prominutím - krávoviny jako „outfity“, voňavky, laky na nehty a sponky a někdo na to halt není a podniká s dětmi (je jedno, jestli kluci nebo holky) všechno možné…
Napíšu z vlastní zkušenosti - my jsme oba s bráchou byli vychovávání a vedeni k turistice, k výletům, prostě „něco vidět a zažít“. Ve mně to zůstalo, já jsem taková pořád a předávám to zase mým klukům. Bráchu tohle totálně minulo účinkem - veškerá snaha rodičů v našem dětství. To je prostě stejný lenoch a pohodlný sobec válející se nejraději doma na kanapi - jako kdyby nikdy v dětství nešel ani na jeden výlet!!
Jo a zakladatelko - ono to možná taky závisí na tom, jakou kdo má zkušenost s tím druhým pohlavím - já si na „chlapy“ okolo sebe nemůžu stěžovat - jsem typ, že se s chlapem daleko líp domluvím než s nějakou závistivou a pomlouvačnou ženskou. Mnoho let jsem seděla v kanceláři se 2 kolegy a bylo to úplně super - uměli udělat legraci, odlehčit situaci, bylí féroví a ochotni pomoct a neřešili malichernosti jako ženské. Jeden kolega mi zůstal, s ním sedím pořád už přes 10 let a náš vztah je pracovňo-kamarádský a to víme o sobě navzájem v podstatě všechno 
- díky za něho!!! Ten druhý už sedí jinde, tak se nevídáme tak často… Ale já mám prostě zkušenost - i třeba ze sousedských vztahů, že S CHLAPEM SE PROSTĚ DOMLUVÍM LÍP 
A basta 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:32
Zakladatelko, nepřemýšlela jsi (i do budoucna) třeba o kinezce? Ta by mohla najít příčinu, proč ty chlapy nemusíš, někde to totiž začít muselo a něco muselo být spouštěč. A hlavně by ti mohla pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:34
Ahoj.. já si myslím, že je to tím, že ses moc v dceři vzhlédla.. Jako každá máma bereš svoje dítě za něj a ostatní jsou… 
Já zase můžu říct, že mi přijdou víc ufňukané holčičky.. 
co tak sleduji na hřišti, tak chlapečky se jdou hrát a na holčičku stačí trochu baf- myslím děti, a hned řvou.. tím ale nechci působit jak ty, já mám miminko 3 měsíce a dva kluky a taky jsem si opačně říkala, že bych chtěla znovu kluka.. mám ho.. ale je pravda, že pak jsem se přistihla, že sleduji maminky, jak si holčičky všelijak zdobí, a zase je to jiný typ vztahu a že jsem si řekla, že o toto budu ochuzena…
Ale jestli ot tak opravdu cítíš, tak to těhotenství nechoď.. Já jsem tak striktní nebyla jak ty a taky jsem pak čekala co to bude- já jsem opačně chlěla chapečky.. pak když se malý narodil jsem byla nadčená, ale jak jsem psala, jsou chvilky, kdy se nad tím hlouběji zamyslím a prostě ta holčička chybět bude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:36
@gabi.design souhlas.. já jsem holčičky nechtěla - nebo se spíš bála trochu vztahu s holčičkou, protože já mám vztah s mámou hodně vlažný, co se týká vztahu, od malinka, a prostě asi bych nebyla dobrá máma… doela mě zhazovala slovně a tak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:36
Ty hildo, uvědom si, že tu celou dobu nejde o mé „názory“, já žádnou logiku ani racionální smýšlení nepostrádám, a dovedu si velice dobře odůvodnit, že to, co si o klucích nalhávám, není pravda. Jde tu o pocity, které pramění z podvědomí, a to - jak by vzdělaný člověk měl vědět, není vědomé, a tudíž to nejde ovlivnit tím, že si přikážu, že je všechno ok…tak se sice můžu chovat, ale hluboko uvnitř stále vím, že to není ok. Takže bylo fajn, kdyby jsi tu nekydala nesmyslné a urážlivé příspěvky, když ani neumíš pořádně číst nebo nechápeš pár triviálních pojmů. Dík.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:38
Přsně tak to mám taky v plánu. Nedopustila bych, abych s tímto svým problémem pokazila život děcku, to určitě ne. Krom toho by se mi rozpadla celá rodina a to pochopitelně taky nechci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:43
Obávám se právě, že nepohnu…a jak jsem psala, jsem z toho nešťastná, jsem na sebe naštvaná a kluků je mi líto, že mám vůči nim takové pocity… No, k psychologovi půjdu, už jsem se rozhodla. Zkoušela jsem s tím zápasit sama, ale bez výsledku. Hlavně mně zajímá, proč ten blok mám, z čeho to vůbec pramení… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:47
Ahojky, tak já ti povím, že není nic roztomilejšího než malej kluk a to už od mimina. Co znám z okolí klučíky, jsou to takový malý mužský a když vidím 2 letého prcka jak si to štráduje, naducaný tváře a zkoumá klacík… no 
Věř mi, že v momentě kdy bys uviděla svého synka zamilovala by ses. Já o tom mém vím, že je to nejlepší mužský na světě na něj prostě jinej chlap nemá a navíc je to trochu jiný vztah než s dcerou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:52
Děkuju za povzbudivý příspěvek! Já nevím, jak jsou na tom ostatní baby, jelikož všude slýchám právě to, že „hlavně, ať je mimi zdravé“ a že je jim jedno, zda chlapeček nebo holka. Já taky nic nepreferovala u prvního těhu, vůbec jsem to neřešila, byla jsem nejdřív jako ve snu, že JÁ jsem těhotná a následně se na mimčo moc těšila…i s manželem. Ten se přiznal, když jsem ho donutila vybrat si, že by možná radši holčičku, ale že když bude chlapeček, tak bude stejně tak super a hlavně ať nám mimi hezky roste a je zdravé. Samozřejmě nevylučuju, že by moje ségra měla skutečně pravdu, já byla těhotná s chlapečkem a hormony by mi tenhle problém vyřešily samy. Na to ale zase nechci spoléhat, protože co když ne. Nějak mám navíc pocit, že bych od Pána boha „dostala“ na just kluka, ať se s tím popasuju…No, možná už jsem z toho ještě navíc paranoidní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:52
@claara2 píše:
Obávám se právě, že nepohnu…a jak jsem psala, jsem z toho nešťastná, jsem na sebe naštvaná a kluků je mi líto, že mám vůči nim takové pocity… No, k psychologovi půjdu, už jsem se rozhodla. Zkoušela jsem s tím zápasit sama, ale bez výsledku. Hlavně mně zajímá, proč ten blok mám, z čeho to vůbec pramení…
nečetla jsem všechny příspěvky, jen písnu, že moje sestra kluka taky odmítá. A to velmi rezolutně (už má jedno dítě - holku). A řekla bych, že má problém s mužskými jako takovými. Nemá moc dobrý vztah z tátou, cítí se nedoceněná, hodně věcí mu vyčítá a pak má taky manželství v troskách, nežijí spolu. Třeba tě to naťukne jestli tam někde něco podobného není u tebe… držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:55
@claara2 píše:
Děkuju za povzbudivý příspěvek! Já nevím, jak jsou na tom ostatní baby, jelikož všude slýchám právě to, že „hlavně, ať je mimi zdravé“ a že je jim jedno, zda chlapeček nebo holka. Já taky nic nepreferovala u prvního těhu, vůbec jsem to neřešila, byla jsem nejdřív jako ve snu, že JÁ jsem těhotná
já měla prvního kluka a při druhém dítku jsem byla přesvědčená, že to bude kluk a ono ejhle - holčička. Byla jsem trochu mimo, jestli zvládnu být dost „holčičí“ páč jsem vyrostla trochu jako kluk a zvládáme to s dcerou perfektně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 10:57
Ano, to že se to ve mně pere, to máš naprostou pravdu. Kluka bych milovat chtěla, ne že ne…jen v současnosti nevím, zda bych to dokázala. A kdybych nějakého kluka mít měla, tak si spíš myslím, že by to dopadlo tak (pokud neodbourám ten svůj blok), že bych klukovi nějak předstírala lásku, abych ho ušetřila dalších problémů a abych si zachránila manželství - bůhví, jak by to s mým vztahem zamávalo… Ale to „hraní role milující matky“ by mně asi hrozně vyčerpávala a sama bych byla uvnitř nespokojená a nešťastná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 11:01
@Jeny píše:
Ahojky, tak já ti povím, že není nic roztomilejšího než malej kluk
Tohle jí nepodsouvej. Já znám velmi dobře paní, co svoje dvě dcery vyloženě rozmazluje a ke klukovi se chovala a chová hrozně. Celej život, dnes už jsou všichni dospělí. Já taky ke klukům mám vlažnější vztah než k holkám, ale ten můj je samozřejmě dobrej dost ale každému se to nepovede v sobě potlačit. Kdybych to nezažila na vlastní oči, neuvěřím. Zakladatelka spíš vypadá na to, že se to v ní taky zlomí a kdyby měla chlapečka, tak to bude mít jako já, ale člověk nikdy NEVÍ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.14 11:02
@claara2 píše:
Ano, to že se to ve mně pere, to máš naprostou pravdu. Kluka bych milovat chtěla, ne že ne…jen v současnosti nevím, zda bych to dokázala. A kdybych nějakého kluka mít měla, tak si spíš myslím, že by to dopadlo tak (pokud neodbourám ten svůj blok), že bych klukovi nějak předstírala lásku, abych ho ušetřila dalších problémů a abych si zachránila manželství - bůhví, jak by to s mým vztahem zamávalo… Ale to „hraní role milující matky“ by mně asi hrozně vyčerpávalaa sama bych byla uvnitř nespokojená a nešťastná…
no hlavně by bylo neštastné to dítě, děti to vycítí hned - mají ty svoje radárky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.14 11:40
kluci jsou fajn
Ahoj, jsem máma 3 kluků, od mala jsem si přála holky(nejlépe 2).Měla jsem podobné pocity jako máš ty-myslím, že to souvisí s tím jaký máme kdo vztah k otci-nikdy jsem ho neměla ráda. Nikdy si mě nevážil-byla jsem jen dcera-on toužil po synovi.Je to alkoholik, takže si říkám, dobře že neměl syna, možná by se potatil. Nadruhou stranu bych to měla jednodušší, nevyrýval by si na mě zlost, protože by byl spokojený.(snad)Před porodem jsem si říkala, ach jo, kluci.Byli a jsou hyperaktivní, kašlou na učení, odmlouvají, ale NIKDY bych je nevyměnila. Ono až začnou děti růst, začneš je mít ráda, neboj. Třet syn byl doslova vymodlený-chtěla jsem třetí dítě, manžel nééé. Dnes ho zbožńuje víc než já, Prý kdybychom byli na tom dobře finančně bylo i víc dětí-řek manžel…Na návštěvu psychologa bych to viděla až by tyto pocity převládaly dlouhou dobu po narození syna-to by byl asi problém…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
