Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Keron píše: Více
Tak v tom máš pravdu.
Proto se směju alibistickému výroku nevěrníka, že ta nevěra je z 50% chybou i podvedeného. Ne, za problémy v partnerství můžou oba na 50%, ale volba nevěry, jde čistě a jenom za nevěrníkem.
Každopádně je to období, kdy si jeden v páru řeší čistě sobecky svoje vnitřní problémy.
Moje oblíbenkyně Esther Perel, belgická psycholožka, která se partnerství věnuje už dekády, to umí dobře popsat.
Mimochodem, z její zkušenosti vyplývá i to, že vztah, který projde nevěrou, kde ale pár spolu zůstane a kde každý na sobě a zároveň na vztahu dokáže zapracovat, tak může mít partnerství ještě lepší než před nevěrou.
Nevěru ale nedoporučuje. Je to jako s rakovinou. Kdo se přes ni dostane a vyléčí se, bude silnější, odolnější a s větším nadhledem, nicméně ale rakovinu taky nelze zrovna doporučit, jako prostředek k sebeposílení.
@botl2 Asi muj prispevek nectes uplne spravne. Js nikde netvrdim, ze muzi nepali mosty nebo ze se muzi k puvodnim partnerkam nevraceji.
Tvedim jen to, ze zeny casteji prijdou s bouri pred klidem (nic netusicimu chlapovi naserviruji novou, drsnou realitu) a vlastne je pak ani nezajima, jakou potopi zpusobily. A tim nepausalizuju svou zkusenost.
@Keron píše: Více
Trošku paušalizuješ. : )
Tohle je vážně fifty fifty. Někde mají chlapci už také odkloněno.
Tohle prostě nezáleží na pohlaví, ale na nastavení každého jedince. Někdo je větší zmetek a někdo zas menší.
Tak ono se staci podivat prave na zkusenosti psychologu, terapeutu, jak sama odkazujes. Mimochodem, diky za rip na video, mrknu na nej ![]()
Nechci rikat, ze pouze zeny pali mosty nebo se nevraceji, ale teoufam si tvrdit, ze zeny jsou v ramci ukoncovani vztahu vyrazne zakerbejsi. Viz. treba odborne publikace Plzaka, doporucuju, jsou tam neskutecne obohacujici znalosri/zkusenosti.
Ale jak rikam - pochopitelne i mnoho chlapu se dokaze chovat jako naprosri kojoti.
@Keron píše: Více
Třeba jo. Ale třeba se bere odrbání manželky na majetku jako běžná a žádoucí záležitost.
Teď je navíc v kurzu vyhrožování střídavkou. Ale nechci zakladateli, co je v teď emočně v háji, krást diskuzi.
Tu Perel si vygoogli. Jestli umíš anglicky, tak je toho od ní spousta. Často ji citují i naši psychologové Vojtko s Ratajem.
Plzák je fajn, jeho popis hysterky je přesný (mám osobní zkušenost), ale je už trochu překonaný, je z doby, kdy bylo normální plácat sekretářku po zadku. A to, co se očekávalo od vztahu a od ženy nebo muže, bylo jiné. Perel je soudobá.
https://www.youtube.com/watch?…
Asi se to video bude opakovat s tím, které jsem tady odkazovala v dřívějším příspěvku, ale tohle video mi moc pomohlo, když jsem byla totálně v háji. Před těmi zhruba 10 lety.
Příspěvek upraven 03.09.25 v 12:59
To ano, ale podstata jeho vyzkumu se s pribyvajicimi lety nemeni, kazdopadne rad si rozsirim obzory, takze dekuji za tip ![]()
@Keron píše: Více
A není to tím, že muži tu partnerku vůbec nevnímají a ten klid považuji za fungující vztah, ke žena už je dávno odpojena?
@Keron píše: Více
Já myslím, že jste trochu vedle oba ![]()
Jedna věc je, kdy ten člověk na paralelní vztah přistoupí. Většinou to bude v rámci nějaké osobní krize, kterou si sám vůbec nemusí uvědomovat. Dostává se do jiné role vůči okolí, musí přehodnotit svoje předchozí chování, mění se mu priority. Musí se nějak přizpůsobit.
Muži i ženy si těmi krizemi procházejí jinak. S tím souvisí i nějaká míra nereálných očekávání, kdy důsledkem může být větší či menší pálení mostů.
Druhá věc je, že muži a ženy se většinou chovají podle určitých „schémat“. Muži a ženy mají ty příběhy odlišné. Tím zase neříkám, že se třeba muž nemůže zachovat podle „ženského schématu“, ale většina to neudělá.
Jedním z těch schémat pro muže je třeba potřeba ochraňovat ženu. @Keron - myslím, že jsi při záchraně vztahu hodně vydržel právě díky tomu, že jsi měl potřebu partnerku ochraňovat.
Jedním ze schémat pro ženu bude třeba „zakázaná romantická láska“. Pokud se do toho dostane, tak spálí mosty naprosto dokonale, protože si myslí, že musí „pro lásku trpět“.
@Anonymní píše: Více
Pokud nejsi vdova vlastní rukou, tak čeho vlastně lituješ. Že jsi málo truchlila nebo máš pocit, že na „titul vdova“ nemáš úplně nárok. ![]()
Na jeho skonu neneseš žádnou vinu. Odešel člověk, který ti byl blízký, ale ve vztahu se něco pokazilo už dřív. Samozřejmě tě to zasáhlo.
Spíš mám pocit, že tvůj paralelní vztah vyšuměl, že tvoje stesky jsou víc o milenci než manželovi.
Muzu partnerku vnimaji, alespon v mem pripade to tsk bylo. Ale myslim si, ze apeps trefil dokonale hrebik na hlavicku. Moje zena mela svou osobnostni krizi a tu resila vazne spatne. A sama to nakonec uznala, uznava.
A Pepo, opet fenomenalni terapeuticke schopnosti, vazne klobouk doku. Mam o hranovatelsky komplex a ano, do velke miry jsem toho vazne hodne vydrzel diky tomu nebo orave kvuli tomu. Vedel jsem, ze se behem sveho mimomanzelskeho stavu chovsla presne jak z ucebnice, jako nemocna, nevidela, neslysela, jela vlnu, kterou v ni jeste podporoval milenec a teorve kdyz se stretla s reslitou a ruzove bryle spadly na zem, zacala procitat a “uzdravovat se”. Oprsvdu ucebnicovy priklas.
@Venetia píše: Více
Přesně, chlap si myslí, že ženská konečně přestala prudit, že už nevyčítá, nic nechce a jak se mají skvěle…přitom ona už to co bylo špatně vzdala a našla někoho nebo něco jiného čím žije. Důvod není ta „mrcha“ žena, ale to že jí chlap nikdy nevnímal, neřešil co jí vadí, kde je problém…
Jinak k dotazu původnímu. Nevěrná jsem nebyla a myslím, že nebudu. Jeden vztah 5 let, manželství 11 let…Další vztah a doufám, že „doživotní“, kde je stále zamilovanost, takže nevěra nehrozí…
@Josef_t píše: Více
Pepo, probůh, pro lásku trpět? To je jak z prvorepublikového limonádového filmu.
I to ochranitelské mužské cosi. Pokud se chceš trhnout, tak si musíš toho svého partnera zošklivit. Je to automatická obrana, kdy nemůžeš ubližovat někomu, o kom víš, že je dobrý a hodný. Musíš z něho udělat hnusnou, neschopnou, nechápající, o rodinu se nestarající osobu. Takového člověka chránit nebudeš.
A znova. Toto funguje stejně u obou pohlaví.
Krize přicházejí v každém partnerství a to při změně podmínek. Typicky - sestěhování se, příchod dítěte, ona na mateřské, ona nástup do práce, odchod dospělých dětí z domova, péče o člena rodiny po nečekané události (úraz)… Dokonce i setkání se se smrtí anebo onemocnění je osobní krizí a jedinec může sklouznout k nevěře bez toho, aby to nějak souviselo s jeho partnerem.
@Keron psal jsi někde o své partnerské krizi, jak jsi to řešil, anebo je to různě po diskuzích?
Ale abychom se vrátili k zakladateli.
Myslíte si, že je třeba řešit výhradně manželku anebo si partnerství pokřivil sám svými nevěrami a její chování teď je toho jen důsledkem?
@botl2 píše: Více
A občas je to naopak, roky toho druhého vidíš (snažíš se vidět) jako mnohem lepšího, než jakým ve skutečnosti je. A každý má tu hranici, kdy ho realita plácne přes hubu, trošku jinde.
@Velryba černá píše: Více
Mluvila jsem o momentu, kdy chceš odejít a potřebuješ si to ospravedlnit sama před sebou. Pokud rozchod není oboustranný, ale chceš odejít jen ty, opravdu nebudeš vnímat svůj protějšek, jako toho báječného, spolehlivého sexy chlapa.
@botl2 proto píšu, že někdy ten rozpad nastává teprve poté, kdy člověk tvrdě narazí, v ten moment, kdy si to celé připustí.