Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Byla jsem nevěrná, s mužem se moc nevidíme
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
31.8.11 09:36
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 09:36
Vím, že je těžké začít znovu věřit a dávám tomu čas. On je na tohle moc citlivý a těma jeho depresema jsem se zase začínala cítit jako parazit. Moc vám děkuji za vaše slova, ani nevíte, jak mi pomáhají se nezbláznit. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 09:36
Vím, že je těžké začít znovu věřit a dávám tomu čas. On je na tohle moc citlivý a těma jeho depresema jsem se zase začínala cítit jako parazit. Moc vám děkuji za vaše slova, ani nevíte, jak mi pomáhají se nezbláznit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 09:36
Vím, že je těžké začít znovu věřit a dávám tomu čas. On je na tohle moc citlivý a těma jeho depresema jsem se zase začínala cítit jako parazit. Moc vám děkuji za vaše slova, ani nevíte, jak mi pomáhají se nezbláznit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 09:42
chce to si s nim promluvit a rict ze pokud spolu chcete byt tak to proste hodite za hlavu, kdyby on se nechoval tak jak se choval tak by se to nestalo a navic by se ani nezlepsil vas vztah. Kdyby byla uplne krize mozna bych zkusila poradnu ale myslim ze to zvladnete…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.11 09:49
To se mu snažím říkat pořád, ale on to neumí. Já se s tím v hlavě srovnala, odsoudila jsem se, ale už to neřeším. On to nedokáže a už jsem našla i psychology, aby nějakému zavolal, tak snad, pokud to nechce teď zničit, tak zavolá a objedná se. Pak se uvidí, jestli to zvládneme. Ale 3 roky už se mi zdá dlouho to řešit pořád dokolečka.
Máš pravdu, že mu musím připomínat, že on se choval jako hlupák. On to i chce slyšet, aby to prý líp pochopil a strávil, proč jsem to udělala. Ale já fakt nejsem psycholog a nechci to už řešit, protože pak to padne i na mě pořád jen brečím a nadávám si.
Ještě jednou moc děkuji za slova útěchy, je to pohlazení pro mou bolavou duši. 
- Citovat
- Upravit
31.8.11 11:54
No, můj otec si našel milenku (kdysi) a opustil mamku. Ona se dodneška (je to už víc jak 10 let)cítí ta ukřivděná - „já jsem nic neudělala a takhle jsem dopadla“. Neříkám jí to, ale nevěřím tomu! I ona má na tom svůj podíl viny.
Pokud ten druhý není vyloženě děv-ař, kterej je tím profláknutej (a tehdy by za to žena fakt nemohla), nesou vinu oba dva. Tak můžu teda soudit já, podle toho, co jsem zažila, slýchávám, vidím… 
Víte, co je nejhorší?? Když vás někdo skrytě „deptá“ třeba rok, teoreticky vám nijak neubližuje, prakticky vás ale vydeptává (chybí cit, nezajímá se, nevidí vaše potřeby a touhy, kašle na vás - a ne vysedáváním v hospodě, ale celkově nezájmem, který cítíte). A pak vy bouchnete, uděláte něco, co už má hmatatelnou podstatu (nevěra) a jste ti nejhorší.
Já přesně vím, co otci u naší mamky chybělo. Neomlouvám jeho odchod, ale dokázala bych omluvit jeho nevěru. Uklouznout a utýct je rozdíl…
Prostě jsem jenom chtěla říct, že věci na první pohled nejsou takové, jakými se zdají být. My už vidíme jen ten důsledek (nevěru), ale nevíme, co k ní vedlo - a u nás žen většinou citová vyprahlost.. Ne?
Anonymní 9:49 (nade mnou), chyba je v tom, že jsi se odsoudila. Tobě to má být líto, máš si vynadat do krav (pardon, píšu od srdce), máš sekat latinu - ale ne se odsoudit. Když si neodpustíš Ty, neodpustí Ti ani on. A jestli mu musíš připomínat, proč jsi byla nevěrná - zkus se zamyslet, PROČ jsi to udělala? Jaká hlavní potřeba Ti chyběla, kterou Ti ten druhý dal? Pokud už o nevěře partner ví a chcete to skutečně vyřešit, měl by znát Tvoje detaily - proč. Aby mohl zjistit, co udělal špatně on.
Asi to bude znít pro někoho nepochopitelně, ale pokud bychom znali OPRAVDOVOU podstatu té které nevěry, možná bychom odsoudili spíš než nevěrníka toho druhého. 
Opravdu neplácám do větru - mám rozvedeného dědu, prastrýce, otce, strýce - spíš možná říct, koho ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 12:02
davdan to je uzasne napsany a naprosto s tim souhlasim a doufam ze to anonymni pomuze!!!!!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.11 12:36
Davdan, mluvíš mi ze srdce, to byl přesně důvod. Nevím, jestli to nechce nebo neumí pochopit, ale říkám mu to dokola. Bohužel všichni v okolí vidí, že jsem uklouzla já a on to bere, že bylo ublíženo jemu. Ostatní nevidí okolnosti, jen činy. Ale já se s tím vnitřně vyrovnala a tobě strašně moc děkuju za to, co jsi napsala. Hrozně mi to pomohlo, necítit se jako největší hnus na světě.
Citové vydírání je hrozné, ale začínám to zvládat.
- Citovat
- Upravit
Zvědavááá
7.11.11 12:33
Zajímalo by mě jak to u vás dopadlo… jsem ve stejné situaci 
- Citovat
- Upravit
Zvědavááá
7.11.11 12:43
Možná bych o svém příběhu mohla napsat něco víc… Mám dvě děti, 7 a 2 a půl roku. Otec dětí si našel milenku, když se narodilo druhé dítě. Nemohl se rozhodnout, se kterou zůstane (spíš čekal, která to s ním ukončí), tak jsem to byla já… Po zklamání jsem si začala randit s kamarádem - znám ho léta a vím, že je to spolehlivý tip. Začátek byl proto, že jsem chtěla dobrého „otce“ pro své děti. Je pro mě moc důležité mít pevné zázemí. Bohužel jsem si neuvědomila jak moc mi bude chybět pravá láska a něha. Partner je hodně v práci a sex už od začátku „skřípe“, podle mě by ho snad ani nepotřeboval, on tvrdí, že ne, ale opravdu to není ono Teď se objevil někdo, na koho nemůžu přestat myslet. Už jsme spolu byli i sami, líbali se, mazlili… Je to člověk také plný zklamání, bohužel pro mě by byl skvělý partner, ale ani omylem nás nemůže zajistit, tak jako nynější partner… A já nechci, aby moje děti strádali Takže mám strádat já s láskou????????
- Citovat
- Upravit
etatinek
7.11.11 17:55
Zvědavááá píše:
Možná bych o svém příběhu mohla napsat něco víc… Mám dvě děti, 7 a 2 a půl roku. Otec dětí si našel milenku, když se narodilo druhé dítě. Nemohl se rozhodnout, se kterou zůstane (spíš čekal, která to s ním ukončí), tak jsem to byla já…
Myslím, že víš jak to dopadne a strádat nebudeš ani v jednom, ani v druhém, je to jednoduché a mě zcela jasné, jak to nakonec dopadne, bohužel…
- Citovat
- Upravit
Zvědavááá
7.11.11 17:58
No, tak to já sama nevím Pere se to ve mně jako blázen. Myslím, že rozum zvítězí, ale chce to čas
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.12.11 13:33
Ahoj holky,
tak jsem si přečetla vaši diskuzi a rozhodla jsem se taky napsat svůj krátký příběh.
S partnerem žijeme skoro pět let, máme rok a půl staré dítě, miluju ho a chci s ním zůstat, problémy nemáme (teda kromě těch běžných věcí a pár maličkostí, které nám na sobě vzájemně vadí - například mi připadá, že je tak trošku slaboch, ale každý chlap má své mouchy.)
Zároveň jsem se ale zamilovala do jiného člověka, jednoho nadřízeného, který je velmi šarmantí, inteligentní, skvělý společník, oblíbený v práci (zase jsou věci, které by mi na něm určitě časem vadily, žít bych s ním zkrátka nechtěla.) Nemá rodinu ani děti a na pár večírcích jsme si k sobě měli hooodně blízko 
Ufff, svého muže nechci podvést, ale na druhou stranu mi chybí takový ten pocit, co člověk má s někým novým, jiným, však kdo jste to zažily, tak víte. Zatím mezi námi k ničemu nedošlo, ale příští týden jdeme spolu sami ven a nebudu se nejspíš nijak bránit. Zvědavost mi prostě nedá, nemůžu si pomoct. Nezbývá mi, než doufat, že se to můj muž nikdy nedozví.
Chtěla jsem tím jen říct, že ne každá nevěra musí pramenit z toho, že vám něco chybí. Ta moje je prostě normální pobláznění smyslů, zvědavost, prostě nový člověk, do kterého jsem se zaláskovala. Pálit mosty kvůli němu ale rozhodně nehodlám. Život je jen jeden a já bych v něm zkrátka chtěla být šťastná a dělat věci, po kterých toužím, dokud to jde.
Sad vše dobře dopadne.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Vím, že je těžké začít znovu věřit a dávám tomu čas. On je na tohle moc citlivý a těma jeho depresema jsem se zase začínala cítit jako parazit. Moc vám děkuji za vaše slova, ani nevíte, jak mi pomáhají se nezbláznit.