Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odchod manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.12.11 21:21
Ema N. píše:
P.S. ta zenska je svine, ale ne tak velka jako Tvuj manzel. Ja mela tendence to davat za vinu ji, ale nejvetsi vinu nesou manzele, kteri podvadeji. Ona je svobodna (predpokladam) a tak nema zadne zavazky a nemusi mit spatne svedomi. Tvuj manzel je ten, kdo by mel byt potrestany nejvyssim trestem…
Tahle slova tesat do kamene. Souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.11 23:37
Ja to nezvladam. Dokonale jsem se ponizila a zadala ho at se vrati ze mu odpustim.
Nechapu sebe sama.
Nici mne ty silene otazky ktere mi lezou do hlavy.
Rodina pomaha jak muze. I pratele. Hodne virtualnich pratel dava podporu aspon takto.
Teda musim rict ze ja to vsechno hned ventilovala. Dusil mne desne jen ten fakt ze je tu se mnou. A to jsem jeste nevedela ze ma milenku.
Ja o tom vsem potrebuji mluvit/psat jinak bych se zblaznila.
Desi mne kolik takovych pripadu je 
proc je tolik ubozaku na svete. A jak to muze udelat zena zene? To ji nedojde ze kdyz to udelaljednou muze to udelat zase?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.12.11 00:10
Ahojky,
zažila jsem si něco podobného tento rok, manžel chtěl odejít už v lednu, zůstal, pak jsem zjistila,že má milenku a v červnu chtěl odejít znovou. Po týdnu byl od rodičů zpět. Bojovali jsme dál, ještě cca 3 měsíce to pak táhnul s ní dál na dálku a nyní jsme ve fázi, že to pravděpodobně (jistotu nebudu mít nikdy) ukončil a začíná se zase chovat jako táta od rodiny a manžel. A toto přišlo ve chvíli, kdy já už jsem byla téměř rozhodnutá ze vztahu odejít.
Za mě najd si rodinnou poradnu, jsou tam psychologové zdarma, mě pomohli neskutečně a důležité je aby ty sama jsi si urovnala v hlavě co chceš. Jestli chceš s ním být, aby on byl dál tátou tvým dětem a nebo ne. Od toho se vše odvíjí. Já v tomto měla jasno - chtěla jsem s ním být, chtěla jsem aby dcera měla tátu zase každý den doma a já časem i manžela. Ještě dlouho to vypadalo, že se to nepodaří, ale momentálně je vše na dobré cestě. Ale důležité k tomu je to, že musí chtít oba. Pokud se rozhodneš že bys ho ještě zpět chtěla - tak zásadní je - vše probírat v klidu, bez křiku a pláče (vybreč se až pak), neřešit to před dětma, nevyčítat a nešťourat se. Já se v tom šťourala spíš s kamarádkama, ne s ním. To může být částečně cesta k úspěchu.
Pokud s ním být nechceš, snaž se zařídit si život podle svého - vyřeš si bydlení, peníze a tyhle praktické stránky, zaměř se na děti a na sebe.
Pokud ti pomáhá o tom mluvit, mluv, piš apod. Moje kamarádky se mnou strávily nesčetně hodin, kdy jsem jim omýlala pořád to samé dokola a mě to taky strašně pomáhalo.
To jak se zamýšlíš nad tím jak to mohl udělat - někde se stala chyba, maximálně tu můžeš vypátrat a z ní se poučit, ale na to je potřeba abyste o tom spolu vy dva mluvili. U nás to prostě bylo o tom, že můj chlap se cítil odstrčenej, ve chvílli kdy se nám narodila dcera. To byl jedne kámen úrazu a druhej byl ten, že mi to nikdy nedokázal říct. I když jsem z něho tahala co se děje, vždy s něčím přišel ale nepřišel s tímto. Takže druhý průšvih u nás byla a částečně ještě je komunikace.
Drž se, vím jak ti je,pro mě snad toto už skončilo a těším se až tenhle rok skončí a já ho budu moct sama v sobě uzavřít a jít dál. HOdně síly a věř že jí v sobě máš strašně moc.
:hug 
:
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.12.11 10:17
jancab píše:
Pampelisko, vybrec se, vyzuř se, ono je to přirozené
Jo, a taky vám někomu v této situaci manžel navrhoval, že spolu budete dál bydlet, vychovávat dítě a přitom si můžete oba chodit na rande?
Já jsem v zájmu zachování rodiny 3 měsíce nikomu nic neřekla a manžel s námi dál bydlet a přede všemi jsme se tvářili jako spokojená rodina. Tohle už bych asi znovu neudělala. Bylo to děsně deprimující a k ničemu to nevedlo… Možná je lepší chlapům neustupovat a rovnou je postavit před následky jejich rozhodnutí. Teda píšu chlapům, ale pro ty, kteří si najdou novou partnerku, když čekají dítě, asi existuje jiné označení. Doufám, že chlapi ještě existují…
Z této diskuze se mi chce brečet a je mi z toho hrozně těžko 
Je mi hrozně líto, jak se někteří chlapi chovají a také jsem si vzpomněla na sebe, že se mi stalo něco podobného v době těhotenství a přesně jak píšeš ty Jani - když se provalila manželova nevěra,v klidu mi navrhnul, že budeme mít volný vztah.Já si budu užívat a on taky Jenže on opravdu byl každý druhý den v trapu a já doma s měsíčním miminkem.
- Citovat
- Upravit
5.12.11 10:41
Ach jo, mrzí mě, kolik takových případů je:-( A to bych ještě před rokem dala za svého manžela ruku do ohně. Nikdy už asi nebudu nikomu úplně věřit. Ale zase vím, že zvládnu přežít i takovou situaci…
Anonymní předchozí - doufám, že už je to za tebou a máš se teď dobře. Oni snad všichni chlapi si představují, že jejich odchod přijmeme jako fakt a začneme si taky hledat nové partnery. Vůbec jim nedochází, že když oni byli nespokojení, tak manželka mohla být spokojená. ZVllášť, když svou nespokojenost nedali pořádně najevo…
Druhá Anonymní, ke které se manžel vrátil - přeju, ať vám to klape a dokážete si vše vyříkat
Pampeliško - otázkám, proč, jak a kdy se určitě nevyhneš, ale budou tě jen drásat Možná zkus opravdu využít pomoci manželské poradny. Můžeš tam i sama a řešit, jak dál. Jsou tam na to zvyklí Hlavně si nedávej vinu za to, co se stalo. I kdybyste měli nějaké konflikty, měli jste si je vyřešit spolu. Tvůj manžel to vyřešil únikem k milence - to tomu fakt pomohl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.11 05:01
Vcera jsme spolu mluvili. Na jednu stranu ho nenavidim ze to tak resil. Ze proste nebouchnul do stolu, nechapala jsem, nevedela jsem ze je tak moc nespokojeny.
Vlastne jsem ho tim svym chovanim vyhnala k ni do naruce a ted do bytu.
Pres to vsechno jsem mu rekla ze chci aby se vratil. Rika mi ze jsme prozili tak moc sracek za tech 11 let ze to nejde. Ja verim ze pro zachovani rodiny to jde prekonat jen se musi chtit! Problem je ze on nechce. Je mu ze mne zle, proto si potreboval overit jesti jeste s nekym dokaze spat. Nerozumnela jsem mu, ona jo. On si na mne mohl postezovat a ona ho chapala.
Je mi tak strasne uzko, tak strasne tezko. Desi mne ze tech pripadu je tolik. Moc mne mrzi ze tolik z vas co jste sem napsaly jste prozily neco podobneho.
Vim ze jsem blazen, ale chci ho zpatky. Chci mit konecne to co jsem nemela. Manzela ktery mne byde milovat, bude se se mnou chtit milovat. Pujde s nami na prochazku, pojede na vylet.
Verim ze pokud citil ze ja jsem udelala hrozne moc chyb on ted udelal jeste vetsi. Jsme si kvit.
Manzelstvi je pro mne svate, rodina vsim. Jsem ochotna do toho jit. Udelat radikalni zmeny. Odrazit se ode dna a kvuli tek dvema slunickum to dat dohromady.
Dala jsem mu cas do konce roku. Tak moc bych si prala aby prisel a byl tu s nami.
Vcera mi hodne vysvetlil, ja to uzavrela. A od dnesniho rana musim byt zase mamou. Prisly o tatu tak nemuzou ztratit jeste mne. Musim byt silna. Nemyslet na to. Doufam ze to pujde.
Moooc vsem dekuji za slova utechy a podpory. Musim to ventilovat jinak bych se zblaznila.
P.s. Vecer mi jeste psala manzelka jeho kamarada, ze pry uz mel nekoho pred 3.6. Vubec nevim komu verit. Manzel se dusoval ze je to od zari a ze je to poprve. Na druhou stranu proc by si to ten clovek vymyslel a ublizoval jeste vic…
Nevim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.11 06:54
Pampeliško - úplně rozumím tomu, že svého manžela pořád miluješ a chceš zachovat rodinu . ALE - Tvůj manžel je samostatná dospělá bytost a rozhodnutí, jestli s Tebou zůstane nebo odejde, je pouze na něm. Bohužel to musíš respektovat:-( Je těžké přijmout to, že už nebudete spolu, ale bohužel s tím moc nadělat nemůžeš. Je to na něm…
A pokud chce Tvůj manžel odejít, tak teď bude vytahovat různé věci z minulosti, aby si své rozhodnutí omluvil. Jestli si myslí, že v dalším vztahu nebudou žádné problémy, bude muset sám přijít na to, že tomu tak není. Nenech se zdeptat tím, co třeba z minulosti vytáhne. Mělo se to řešit tehdy. Jak píšeš, když je vůle, dá se zvládnout hodně složitých situací… Tak si to nedávej za vinu
Přeju hodně sil na zvládnutí Vánoc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.11 08:36
zazila jsme uplne to same,s pritelem jsme spolu 4 roky,mame 15m kluka.kdyz jsem byla v porodnici a po porodu v sestinedeli dozvedela jsem se,ze se schazel s byvalou zenou,kterou podle svych slov uz nekolik let pred rozvodem nesnasel.rikal mi,ze spolu maji 2 deti,holku 13 let a kluka 9 let.kdyz jsem byla v sestinedeli tak jsem chtela napsat mame,jak se mame a nasla jsem jejich fotky v jeho telefonu.a aby toho nebylo malo,meli tam v kocarku maximalne 2 lete dite,pry mi o markovy nerekl,protoze se narodil v dobe,kdyz jsme se uz schazely a bal se,ze bych ho nechala kdybych vedela,ze ma miminko,ale my jsme spolu 4 roky a pred rokem jsem rodila,to znamena,ze tomu jeji diteti jsou 3 roky,museli ho spolu udelat v dobe,kdy mel me.a nejhorsi je,ze kdyz nemohl spat se mnou,sel za ni,nikdy mu to neodpustim,neverim mu a vse si overuju,kontroluju telefon,pocitac,vse.a pokud chce videt deti,tak jen se mnou a pokud potrebuje mluvit se zenou,ma na to jen 5 minut a jen nekde na verejnosti,abych je videla,neverim mu,ale je to skvely a moc hodny tata a ma rad vsechny sve deti.vzala jsem ho zpet jen proto,ze ho moc miluju a neumim si predstavit nekoho jineho.ale nemuzu si nalhavat,ze to tak pujde porad,jednou mi dojdou nervy a zbalim mu kufry.porad se citim ponizena a doted,kdyz se spolu milujeme,citim ji..a je mi odporne,uz se po sexu s nim nemazlim,ale bezim se sprchovat..a vim,ze to tak nepujde naporad..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.11 08:47
Pampeliško jemu je špatně z Tebe??? 
Šmánkote ať se podívá nejdřív do zrcadla, pak na tu flundru, která ho tak dobře chápala, když jsi ty rodila a jestli to nepomůže tak ať práskne hlavou do zdi, pak znova koukne do zrcadla a postup opakuje tak dlouho, dokud se mu v té sobecké palici nerozsvítí 
Nenech si namluvit, že na tom neseš vinu a že jste si kvit, to co udělal a dělá je mega hajzlárna.
Držím pěsti ať je tahle sračka co nejdřív za Tebou, myslím, že je větší než předchozích jedenáct let
Moc na Tebe myslím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jenika
7.12.11 11:07
Mě by zajímalo, co jsi mu tak hrozného dělala, když i ty sama přiznáváš, že má pravdu.
- Citovat
- Upravit
7.12.11 11:35
Ahojky,
tak jsem včera četla Tvůj příběh i reakce na něj a v noci jsem ani nemohla usnout. Většinou moc nepřispívám, ale tuším, jak hrozně se cítíš a co se Ti honí hlavou. Stalo se mi něco podobného jenom s tím rozdílem, že já ještě byla těhotná (teď už má syn jeden rok), když mě partner opustil.
Tvůj manžel udělal naprostou sviňárnu, kterou i v dnešní době (kdy se toleruje téměř cokoliv) odsoudí většina lidí. Proto to, co provedl musí nějak odůvodnit. A jediný způsob jak to udělat je, že hodí vinu na Tebe. Je to nesmysl. Znali jste se osm devět let než jste se rozhodli pořídit rodinu a za tu dobu jste se určitě znali velmi dobře, věděli jste o svých dobrých i špatných stránkách. Pokud jsi tak špatná, tak se už tehdy měl s Tebou rozejít a ne si pořizovat dítě (děti). Tys ho pravděpodobně přijala i s jeho špatnýma vlastnostma, věděla jsi do čeho jdeš, „smířila“ ses s tím a tím pádem jsi ve vztahu byla spokojena, protože v podstatě byl takový jaký jsi očekávala. Pokud to u něho tak nebylo, byla to lež a neupřímnost z jeho strany, něco s čím Tys nemohla nic dělat, protože jsi to nevěděla.
No a pokud se jedná o to, jaká jsi byla teď v poslední době - je to tak, že poslední dva roky jsi neustále plná hormonů - buď těhotná nebo v šestinedělí, případně kojící. Je to normální, že se ženská v tomto období chová jinak, každý normální chlap s tím musí počítat a poskytnout té ženské psychickou oporu a svoji náruč a ne se někde kurvit bokem (to opravdu není adekvátní řešení vztahových problémů - z čehož vyplývá, že problémy neřešil, ale zdrhl). A věřím, žes to nějakým způsobem vycítila, popřípadě Ti jenom chyběl doma a možná jsi byla ještě víc protivná, ale dle mého to taky není Tvoje vina - to už možná bylo čiré zoufalství - jedno mimčo na ruce, druhé v bříšku, manžel furt v tahu. Nehledej vinu v sobě, určitě nejsi dokonalá (žádná nejsme), ale tohle opravdu není Tvoje vina - Tys nic neudělala, nikomu neublížila.
A co se týče té jak ji hezky nazvala Pirrippi flundry, je to mrcha prvotřídní. Věřím, že se to může stát, že se ženská zamiluje do ženatého chlapa. Že je ten chlap opravdu nespokojený ve vztahu a nenakecá jí to jenom, aby ji dostal do postele. Ale do chlapa, který čeká rodinu? Muselo jí být jasné, že jsi úplně mimo, pravda - Tys pro ni nebyla žádný soupeř (hormony, mimčo, těhotná). A hlavně, určitě si uvědomila, jak jsi zranitelná a co tím způsobí Tobě i dětem. Jen je jí to jedno, hlavně, že ona si urve toho svého chlapa. Ale stojí chlap, který dokáže tohle udělat vůbec za to?
A to, že ses ponížila? Nemyslím si to. Brečelas? No a co? Hormony, v šestinedělí má každá ženská k pláči blízko. Žes chtěla, aby zůstal? No a co? Tys ho milovala, plánovalas s ním rodinu, je logické, že ji chceš zachránit. A na druhou stranu, kdybys to neudělala a byla tvrdá, možná bys toho jednou litovala. Takhle každému (dokonce i sobě a svým dětem až budou větší) můžeš alespoň říct, že ses o to pokusila. Víc stejně nemůžeš udělat. Jen mu říct, že na něj budeš čekat (ne věčně, ale nějakou dobu ano). A čas pak ukáže. Buď mu to dojde a zjistí, že se třeba jenom bál zodpovědnosti anebo je to opravdu takový sobecký parchant a nestojí za to. Ty stejně nemáš na vybranou, Ty opravdu nemůžeš udělat nic než čekat. Cokoliv budeš chtít udělat jiného je jenom na škodu. To myslím vzhledem k vztahu. O peníze pro rodinu a děti se samozřejmě postarej.
To je můj názor, moje rada. Držím Ti pěsti ať to těžké období nějak zvládneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.11 11:57
Brola krasne jsi to napsala. Mluvis mi z duse. Rozumove to vsechno vic. V tech silnych chvilkach jsem v pohode a zlobim se na nej. Je mi z nej blivno, zveda se mi zaludek, jsem neskutecne nasrana ze misto aby problemy resil doma (on pry resil ale ja ho nechapala, tak mel radikalneji) tak se vyplakaval na cigu kolegyni. A je jasne ze nezaujaty clovek ho pochopi, obzvlast pokud se ji libi… On ji omlouval ze ona do toho nechtela jit, ze ji ukecal. Ani jeden z nich se neciti vinen za to co provedli ani za tu nechutarnu ze se pelesili zatimco ja se doma svijela v kontrakcich a ze si ji vzal domu!!!
Jenze nekolikrat denne prijde slaba chvilka kdy bulim jak zelva. Jsem vycerpana. Nejim, nespim. Jen myslim na nej a snazim se jen zajistit potreby deti.
Vycetl mi ze jsem to rekla jeho rodine. Preci jsem nemohla mlcet. Mlcet a hrat si o vanocich na stastnou rodinu.
Vsem vam moc dekuji za podporu.
Ctu vsechny reakce ale vetsinou mne to zlomi a nejsem schopna reagovat
Moc mne mrzi ze tech pripadu je tolik. Je silene co je tohle za svet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.11 12:57
Zbytečně ji omlouváš. Možná bys jí ještě měla poděkovat, že po něm neskočila hned, ale chvilku odolávala. Ono kdyby ti chlapi neměli kam odejít (zajímavé, že vždycky odcházejí rovnou k té druhé), tak by možná ten problém doma byli nuceni řešit. Ale když jim nějaká jiná nabídne své tělo i střechu nad hlavou, proč by po tom neskočili? Zbaví se hysterické manželky a dvou uřvaných mimin. A jak jim je?
No ta „naše“ milenka mi taky psala, že to záleží na něm, pro kterou z nás se rozhodne, ale hned tam připravila pokojíček pro něj i jeho dcerku (kterou jsem tři roky vychovávala). A to se znali asi 14 dní. Jen tak mimochodem dítě bylo plánované po tříletém vztahu.
Jo a jeho rodině jsem si to taky dovolila říct (jeho mamince a nejstarší dceři) - možná by dodnes nevěděli, že má někde další dítě, kdybych to neudělala. Tahle má malý alespoň babičku a velkou ségru. Je to srab, je mu jasné, že rodina na jeho straně nebude (pokud jsou alespoň trošku normální). Ale lhát Tobě i jim - to je v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.11 13:19
Ja ji neomlouvam! To byla slova manzela.
Nechapu jak mohla jako zenska tohle udelat. Je ji 26, to jako nechce deti? Ze se neboji ze se ji stane neco podobneho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
