Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Brolo - přestože je to Pampeliščina diskuze, musím ti taky poděkovat za příspěvky. Asi si tuto diskuzi vytisknu a až mě zase přepadne pocit, že jsem přece musela někde udělat chybu, tak si ji budu číst…
Pampeliško, já mám za sebou 10 měsíců a pořád tomu ještě úplně nevěřím a občas brečím. Ale je to čím dál lepší ![]()
Tohle je silene!!!
proc se deji takove veci???
Taky si rikam ze si musim znovu vse precist.
Nechapu proc na sebe stale svaluji vinu. Vim ze na tom mam svuj podil. Ale nejvic za to muze on. Je to srab ze utika od problemu ke spriznene dusi, navic se udalo to co udalo. Svinstvo, hnus.
Jen mne mrzi ze je u ni. Myslim ze by ted mel byt sam. Mel by premyslet a rovnat si zivotni hodnoty. Dokud bude pod jejimi kridly ovlivnen ptakem a novotou nedojde mu co zahodil.
Ale na druhou stranu si rikam - pokud si ma clovek za zivot prijit urcitou davkou zoufalstvi budu vitez pokud mne ceka v zivote jen takovato rana. Pokud budou me deti, rodina a ja zdrave. Bude to zivotni vyhra!!!
Pampeliško, tohle je diskuze, při které mně se chce pořád brečet
Nechápu, že někteří chlapi jsou schopný takovéhle sviňárny.
Posílám Ti aspoň takhle virtuálně hodně síly a objetí
Jsi silná, vše to přebolí, chce to čas.
A věděla to ta jeho milenka, že má doma ženu, která bude rodit?Tím jí neomlouvám, to vůbec ne, jen jestli jí to vůbec řekl.
Já mám totiž taky zkušenost s nevěrou a milenka mého manžela vůbec netušila, že on má doma těhotnou manželku, ba naopak, on jí tvrdil, že nemůžeme mít děti a že je z toho špatnej a že si nerozumíme.Přitom pro mě to bylo zrovna tak krásné období.A ta rána, když jsem se to pak vše dozvěděla, ta bolela teda pekelně.
Ještě ted je mi z toho na
![]()
No musela to vedet. Jsou to kolegove z prace a lidi tam tp vedeli. Nechapu to cele. Hlavne to jak mohla vlezt do me postele kdyz jsem byla v porodnici.
To je takova zprostota. No humus.
Timto v zsdnem pripade neomkouvam muze. On se zachoval jeste hur.
Jen mne to udivuje z te stranky ze naprosto neexistuje zenska solidarita. Nebo nevim jak to jinak vyjadrit.
Proste humus na zbliti. Vubec nechapu jak se takoveho charakteru muze muj muz dotknout. Na mne mel takove pozadavky a pak toto… ![]()
j.pampeliska píše:
No musela to vedet. Jsou to kolegove z prace a lidi tam tp vedeli. Nechapu to cele. Hlavne to jak mohla vlezt do me postele kdyz jsem byla v porodnici.
To je takova zprostota. No humus.
Timto v zsdnem pripade neomkouvam muze. On se zachoval jeste hur.
Jen mne to udivuje z te stranky ze naprosto neexistuje zenska solidarita. Nebo nevim jak to jinak vyjadrit.
Proste humus na zbliti. Vubec nechapu jak se takoveho charakteru muze muj muz dotknout. Na mne mel takove pozadavky a pak toto…
No, přesně tak, to, že si ji vzal do vaší postele a ještě v době, kdy tys ho potřebovala nejvíc, je fakt hnus největší. ![]()
Pampeliško, Jančo - klidně tiskněte, jestli Vám to pomůže. Já mám před Váma trošku náskok - už je to víc jak rok a půl. A přiznám se, že doteď nechápu. Nechápu, jak je tohle vůbec schopný někdo udělat. A procházela jsem taky různýma fázema, kdy jsem hledala vinu v sobě a myslela si, že ta druhá musí být úžasná žena, kvůli které je on schopný opustit svého jediného syna. Teprve postupem času mi docházelo, jak to vlastně je, že je to sobec, kterému na dětech a ani lidech kolem něho nezáleželo. A protože jsem byla sama prakticky celé těhotenství, bylo to o to horší a brečela jsem ještě v šestinedělí, když jsem držela toho maličkého v náručí. Ale na druhou stranu má Pampeliška pravdu. Když někdy čtu ty strašně smutné deníčky, kdy maminky přijdou o svoje miminka už v bříšku nebo krátce po porodu. My jsme proti nim ty šťastné. A tak já jsem vděčná, že je tu ten můj brouček se mnou. A čert vem ty rádoby „tatínky“.
Pampeliško, po tom, co jsi napsala, že vinu svaluje na tebe, nemůžu než ti napsat. Je to slaboch a srab! Nic jiného! On ani neuvažuje, že byste to mohli zkusit a být opět rodina?! Je to hrozné!
![]()
Je potřeba, aby ses dostala z toho, že se obviňuješ a hledáš vinu u sebe. Zkus tu poradnu. Je dobré si promluvit s odborníkem.
Drž se! ![]()
Na utery jsem domluvena k psycholozce. Doufam ze mne nejak nasmeruje.
Mne tvrdi ze sance neni. Ze mame za sebou hrozne moc spatneho.
Nechce se snazit kdyz by byl jediny duvod deti…
Silim z predstavy ze je s ni. Ze jsou v jedne posteli, ze se s ni miluje, ze ji objima.
On mne neobjal a Uprimne nepolibil zhruba pul roku. Jsem tak vyprahla a pred ocima mam jenom je ![]()
Myslim si ze by mel byt sam. Proto jsem ho take vyhazovala. Jen jsem netusila ze ho vyhazuji milence do naruci
myslim ze by mel byt sam aby si ujasnil hodnoty priority a hlavne city.
Podle jeho segry proziva dost podobny stav co ja - jen s tim ze se rve s pocitem ze rozbiji rodinu a zrejme mu uz dochazi ze jeho ciny maji nejake nasledky…
Pampeliško,budu psát anonymně,raději.
To je moc smutné,co prožíváš
,co na to říct??
Tvůj manžel si vás nezaslouží,samozřejmě nevíme,co a jak mezi vámi doma bylo,ale myslím,že ve fázi,jaké je tvůj manžel neuděláš momentálně nic. Čím víc jej budeš chtít zpět,tím to bude horší,je zamilovaný,nevidí,neslyší. On si to přece musel nějak zdůvodnit,že od vás odešel,svou chybu nepřizná
a raději bude říkat,že je to tvá vina(na někoho to hodit musí).
Mě se sice nic takového nestalo,ale taky máme s manželem nějaké problémy,a chlapi nechtějí nic řešit a raději od všeho utíkají(aspon ten můj).
Když si chci něco vyřešit,okamžitě se pohádá(protože on má ve všem pravdu,ale já nechci ustoupit)tak se sebere,práskne dveřma a jde do hospody.
Je to čím dál častěji,když mu řeknu,že mi to vadí,že to tak řeší,ještě je uražený,nebo jde na tah s kámošema a vrátí se nad ránem a ještě mi řekne,že nechtěl jít domů,protože já jen rejpu a chci se hádat,zkrátka to úplně otočí.
Všude je něco,tvůj příběh je teda moc smutný,já bych ho asi nechala,třeba si časem uvědomí,o co přišel,záleží,jestli ho ještě po tom všem budeš chtít zpět.
Brolo - děkuji za rady pro Pampelišku
. Když čtu, že ostatní v podobné situaci přemýšleli (vlastně spíš přemýšlely
stejně, tak jsem ráda, že nejsem úplně mimo. Taky si říkám, že třeba manžel opravdu našel svou ideální partnerku a bude s ní šťastný a snažím se mu to od přát… Ale pak mi rozum říká, že taková ideální partnerka by přece „nepodlehla“ chlapovi, který má manželku na rizikovém těhotensví… No, asi nemá cenu řešit manžela a jeho nový vztah, musíme se zaměřit na nás a na děti. Já mám velkou oporu ve své rodině, přestože jsou od nás daleko. Zrovna jsem ale na 2-3 měsíce na Vánoce a na zimu „utekla“ k rodičům. Asi bych Vánoce sama zvládla, ale tak nějak už toho na ěm bylo moc. Naši už jsou v důchodu, takže si naplno užívají malého, já mám kolem sebe společnost dospělých lidí, úplně ze mě tady spadl ten největší stres, že se sama musím postarat o všechno.
Taky si neustále opakuju, že mám větší štěstí než hodně lidí kolem, ale pak mi přijde o to víc líto, že spoustu špatného přinese člověku osdu a nijak to nemůže ovlivnit. O to smutnější mi připadá takový „zbytečný“ odchod od rodiny. Skoro mi to připadne, že ty chlapy prostě děsí představa dlouhodobě spokojeného vztahu, kde se už nic „neděje“ - kromě dětí a každodenních starostí… Potřebují prostě nějaké vzrůšo a když jej nemají doma, tak si ho najdou jinde
Bohužel se při tom neohlíží ani na děti. Kdybych se už s manželem nemusela vidět, tak to prostě uzavřu, neohlížím se a jdu dál. Takhle se to s námi potáhne celý život:-( Ale to je prostě život, nic není ideální a člověk by si asi neměl dělat přehnané představy o budoucnosti - ze dne na den může být vše jinak. A dobrovolný odchod partnera je sice šok a zrada, ale dokážu si představit hodně horších situací…
Pampeliško - vídá se manžel s dětma? Jak spolu komunikujete? U nás je to tak, že se bavíme jen o neutrálních tématech. Dokonce probíráme filmy a politiku, když třeba někam jedeme společně na delší cestu autem… Prostě komedie, kdyby to nebylo spíš k pláči ![]()
Omlouvám se za román, ale třeba si navzájem pomůžeme utříbit myšlenky ![]()
A Pampeliško - jestli budeš mít náladu, tak pak napiš, jak dopadla návštěva psycholožky. Neslibuj si od toho zázraky, ty neumí nikdo. Ale aspoň si tě vyslechne nestranný člověk a třeba se ti trochu uleví.
Já u psycholožky vždycky brečím jak želva, ale ona říká, že je potřeba dát prostor emocím, tak už jsem se přestala před návštěvou u ní malovat ![]()
No u nas je to cerstve. V patek to prasklo a je pryc od patku. Komunikujeme tak nijak. Ja ho bombarduju otazkama, zadosti k navratu, vycitkama…
Na deti se byl podivat jen v pondeli. Zaciname se hadat o prachy ![]()
Ja jsem se vcera presunula k nasim. Tedy spis jsem byla presunuta abych se neslozila. Tady je to narocne ale citim se lepe. Nepropadam tak casto tem stavum beznadeje.
Manzel nam dnes domu dovezl vanocni stromek. Ale myslim ze v byte nebyl tak nevi ze jsme pryc.
Holky ja sama sebe nechapu ale fakt ho chci zpatky! Je mi silene smutno. Chybi mi dotyky (to uz tedy pul roku) blizkost.
Porad si v hlave prehravam vanoce. On chce byt s nami. Ja chci byt s nim. Ale jinak nez on. Zblaznim se az vecer odejde k ni a ja zustanu doma sama.
Jinak ac jsem tomu neverila tak ac je to tu narocne po strance pece o deti (takove nepohodli), tak pro mne je to tu balzam na dusi.
Dnes jsem brecela mnohem mnohem mene. Neco malo snedla a co je nejdulezitejsi nic mu nepsala!!! Zadne premlouvani ani vycitky. Jsem na sebe pysna.
j.pampeliska píše:
No u nas je to cerstve. V patek to prasklo a je pryc od patku. Komunikujeme tak nijak. Ja ho bombarduju otazkama, zadosti k navratu, vycitkama…
Na deti se byl podivat jen v pondeli. Zaciname se hadat o prachy![]()
Ja jsem se vcera presunula k nasim. Tedy spis jsem byla presunuta abych se neslozila. Tady je to narocne ale citim se lepe. Nepropadam tak casto tem stavum beznadeje.
Manzel nam dnes domu dovezl vanocni stromek. Ale myslim ze v byte nebyl tak nevi ze jsme pryc.Holky ja sama sebe nechapu ale fakt ho chci zpatky! Je mi silene smutno. Chybi mi dotyky (to uz tedy pul roku) blizkost.
Porad si v hlave prehravam vanoce. On chce byt s nami. Ja chci byt s nim. Ale jinak nez on. Zblaznim se az vecer odejde k ni a ja zustanu doma sama.
Ahojky ..chci Ti jen napsat, že mě moc mrzí co prožíváš a že asi tuším jak je |Ti na h…
…věř že tokvůli dětem přežiješ…nebude to hned a ani lehký, ale zvládneš to …
Jen mě napadá pár věcí k zamyšlení pro Tebe ..omlouvám se jestli to vyzní tvrdě, protože to nechci, nechci abys byla smutná ještě kvůli tomu co písnu i tak máš naloženo na bedrech až až
, ale prostě když to tak čtu tak mě napadá několik postřehů …
Zlobíš se na tu …ehm paní ..a já se ti nedivím je to echt mrcha o tom žádná a slůvko omluvy pro ni není ale .. víš mě přijde, že aby sis omluvila sama před sebou manžela, tak dáváš vinu jen jí … uvědom si, že ona s tebou nemá žádnej blízkej vztah, není s tebou vázaná, čili seš jí úplně jedno, očekávat solidaritu atd od někoho, pro koho seš pouze překážka je nesmysl …jí seš prostě u zadele, ona tě vůbec neřeší a má pravdu …totocelý je totiž pouze a jedině v režii Tvýho muže ..to on s tebou měl vztah, to on je tvůj manželto on ti slíbil lásku úctu a věrnost to on má k tobě a dětem povinnosti a závazkyto on měl tu těhotnou doma a pak rodící v porodnici …Takže i když to asi bolí tak zkus přijmout že větší vinu - vůči tobě má tvůj muž …kdyby on nedopustil aby navštívila váš byt - nestalo se to ..to bylo v jeho kompetenci zařídit ..on neměl ani respekt a ani úctu vůči tobě dokonce měl doma vaše batole ..
Jinak mezi námi - doopravdy chceš aby se vrátil? A nebo se ti jen stýská po tom co bylo ? Co jste spolu zažili ? po tom pocitu jistoty a bezpečí ? Vážně chceš domů muže který ti lhal, podváděl tě , vše háže na tebe, měl milenku u tebe doma,ted se hádá o peníze , dal ti jednoznačně najevo že pro něj seš míň než nic - odešel …vím že je to strašně těžký a bolí to jak sviňa ale opravdu se zkus zastavit, nadechnout vydechnout a začít řešit praktický věci ..přestan řešit tu paňmámu - řeš sebe a děti - jdi na sociálku, dej návrh na děti do svý péče, na alimenty a zařid si rozdělení sjm - protože pokud je tvůj muž takovej parchant jak se jeví dle popisu, že mu není nic svatý, potom klidně může v rámci nového báááječného života s ní nasekat dluhy a ty je budeš napůl platit - protože jako manželé máte společný jmění čili i dluhy…
Sisule dekuju! Neni duvod se nastvavat.
Mas pravdu. Ve vsem. Jen je pro mne momentalne nepredstavitelne zahodit 11 let zivota. Zrusit manzelstvi kdyz jsem slibila ze to bude na furt a vzit detem tatu. Ja vim ze se budou vidat ale jak casto…?
Manzel ma se synem krasny vztah, ale jaky bude s dcerou? Jak mohou kvalitni vztah v budoucnu navazat???
Ptáš se co to je za ženu?? Je naprosto normální bez skrupulí si bere to co chce. Já jednu takovou znám, sama si prošla rozchodem, přítel si našel milenku, měli spolu syna a ona teď tahá ženatého chlapa od rodiny a dítěte a nadává co to má její milenec za manželku, že se jí to nelíbí, že ztrácí svého manžela. Jsou takové ženy mezi námi, jsou to sprosté kurvy, které si zaslouží upálit, pardon za ten výraz. Moje nejlepší kamarádka prošla tím stejným, pěkná ženská s dítětem a manžel si našel kočičku, skončilo to tak, že ho moje kamarádka opustila a on asi po půl roce dostal rozum a dali to spolu dohromady, jsou to už 4 roky a zatím to kla, chci věřit, že to bylo velké ponaučení pro oba.
Co poradit tobě, ono to opravdu časem přebolí, ono Ti totiž nic jiného nezbyde, nemůžeš se hroutit, máš děti a ty tě potřebují