Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Prof. Farnsworth píše:
Nesmíš si vybírat úplný autisty
Když jsem na ně doživotně zatížena. Diagnóza ![]()
@Prof. Farnsworth píše:
@Ruth A. Hele a vědí ti, co se ti líbí, že se ti líbí? Ženy si často myslí, že naznačují tak, že to musí vidět každý, ale my muži to prostě nevidíme. Stalo se mi několikrát, že mi některá z žen řekla, že do mě bylo před lety zamilovaná a že já nic. No jasně že nic, protože jsem vůbec netušil, že by měly zájem a přišlo mi nevhodné je začít jen tak balit, když od nich nebyla žádná odezva.
Samozřejmě část to nevěděla, ale velká část zcela určitě ano.
Koukám, že se tu zase rozjela docela slušná diskuse. Abych přispěl svou troškou do mlýna tak chci říci, že písemné projevy, jak @Templář, tak @Ruth A. jsou velice příjemné a je vidět, že jste normální a inteligentní lidé. O to víc je k údivu vaše současná situace, ale jelikož patřím mezi stejně postižené (31 let, žádný sex ani vztah), umím si dobře představit, co prožíváte.
Já být vámi, asi bych to nechal plynout a zkusil ze života vytěžit maximum, najít si nové koníčky a zájmy a snažit se v nich být alespoň trochu dobrý. Já se třeba vrhl na další studium. Když vám něco půjde, získáte sebevědomí a hlavně budete mít pocit, že jste svůj život naplnili něčím smysluplným. Nikdy byste však neměli dělat něco, co vás nebaví, jen abyste udělali dojem na opačné pohlaví, děláte to především pro sebe.
Holt my nezkušení, máme asi zásady, které většina společnosti nemá a asi nad vším zbytečně moc přemýšlíme, což je asi v tomto bohužel na škodu, ale holt takové nás Bůh stvořil. Líbí se mi, co jsem jednou četl, že každý máme na světě svou druhou ideální polovinu, ale holt už je nás tolik, že se hledání té druhé poloviny značně komplikuje. Jak já rád říkám, když byli na světě jen Adam a Eva, bylo to jednoduché ![]()
@Mr.Unlucky píše:
Koukám, že se tu zase rozjela docela slušná diskuse. Abych přispěl svou troškou do mlýna tak chci říci, že písemné projevy, jak @Templář, tak @Ruth A. jsou velice příjemné a je vidět, že jste normální a inteligentní lidé. O to víc je k údivu vaše současná situace, ale jelikož patřím mezi stejně postižené (31 let, žádný sex ani vztah), umím si dobře představit, co prožíváte.Já být vámi, asi bych to nechal plynout a zkusil ze života vytěžit maximum, najít si nové koníčky a zájmy a snažit se v nich být alespoň trochu dobrý. Já se třeba vrhl na další studium. Když vám něco půjde, získáte sebevědomí a hlavně budete mít pocit, že jste svůj život naplnili něčím smysluplným. Nikdy byste však neměli dělat něco, co vás nebaví, jen abyste udělali dojem na opačné pohlaví, děláte to především pro sebe.
Holt my nezkušení, máme asi zásady, které většina společnosti nemá a asi nad vším zbytečně moc přemýšlíme, což je asi v tomto bohužel na škodu, ale holt takové nás Bůh stvořil. Líbí se mi, co jsem jednou četl, že každý máme na světě svou druhou ideální polovinu, ale holt už je nás tolik, že se hledání té druhé poloviny značně komplikuje. Jak já rád říkám, když byli na světě jen Adam a Eva, bylo to jednoduché
Jo, kdybys (nebo já) psal „hold my nezkušení“ a „by jsme“, tak zasuneš hned
. Takový je život.
![]()
@Ruth A. píše:
Jo, kdybys (nebo já) psal „hold my nezkušení“ a „by jsme“, tak zasuneš hned. Takový je život.
![]()
Tak to opravdu není tím ![]()
Jako těm klukům věřím, že to mají těžké, protože se od nich očekává, že začnou a budou vědět jak na to, případně ještě když mají handicap nic moc vizáže to mají o to těžší, ale u tebe, ani náhodou ![]()
@Mango_Lassi píše:
Ale jo, nakonec jsem ráda, ale rozhodování, kde máš na jedné straně vlastní útulné bydlení, zajištěnou dobře placenou práci, kolektiv apod a vztah, o kterém nevíš, jestli třeba se do 2 let nerozpadne (protože už jsi velká a víš, vztahy nejsou věcné, že). Nakonec jsem si aspoň ponechala vlastní bydlení, abych měla zadní vrátka a kam se vrátit.takové jistoty jsou fajn.
Ja se sestehovavala hluboko pred tricitkou. Kazdy posun v zivote ma svuj cas, a pokud to promeskas, tak pak asi vic vahas a bojis se. ![]()
@Mango_Lassi píše:
A chápu ji zase, jsem třeba taky mega kritická a taky protivná
Snad poprvé jsem Ti dal srdíčko, protože tak pravdivý a trefný příspěvek jsem od Tebe ještě nečetl!
![]()
@Ruth A. píše:
Maluju se každý den, kvůli sobě. Nosím drahé oblečení a luxusní prádlo, kvůli sobě. Kadeřník každých 8 týdnů, nehty, prodloužené řasy každých 14 dní. Posilovna 3× týdně. Nechala jsem si udělat rty a botox. Popravdě znám málo holek v mém okolí, co do sebe tolik investují. A já to dělám kvůli sobě, chci se líbit alespoň sobě, když nikomu jinému. A mám na to i víc času než třeba máma od dětí, to je jasné, priority jsou jinde.
Ano, nemám ráda „sexy“ oblečení, nosím džíny, tenisky, ale prostě nechci ze sebe dělat něco, co nejsem. Pořád chci být ve své komfortní zóně.
Myslím, že tímto popisem jsi zaujala nejenom zde přitomné pány, ale i dámy a všichni jsou náramně zvědaví, jak ve skutečnosti vypadáš. ![]()
Příspěvek upraven 06.02.22 v 00:01
@Kutil Tom píše:
Tak zase to u ženských není nic divného, že dokáží napsat úplně protichůdnou věc nejen v jedné diskuzi, ale někdy i na jedné straně![]()
![]()
![]()
Já Tě žeru! Kolik Ty mi šetříš práce, když píšeš přesně to, co si i já myslím.
![]()
@Ruth A. Pamatuju si to přesně… Ve školce se konal maškarní ples. Maminka mi udělala masku, respektive celý převlek želva ninja. Bylo to hrozně stylové, tenkrát to frčelo v televizi. Ale na tom maškarním… holky se mě bály
Zní to divně, ale táhlo se to se mnou až do dospělosti. A i přesto, že jsem v pubertě měl docela hodně kamarádek, u toho kamarádství to zůstalo. Do spousty z nich jsem byl zamilovaný a spousta z nich to věděla.
Jinak píše se tady o zubech… Máme to v rodině, můžu se na hlavu stavět, ale když se mi zuby odvápňují a rozpadají, je to těžko. Zatím jsem takto přišel o jeden zub, další možná budou následovat. Dobrého zubaře dneska aby člověk pohledal a o ten jeden zub jsem přišel právě proto, že jsem delší dobu nemohl zubaře najít, jinak by šel zachránit.
Vzhledově nejsem úplně žádná hitparáda, ale taky žádná hrůza. Řekl bych, že průměr. Ale to, že mám vztah, je hlavně o tom, že jsem fakt někoho hledal - a jako fakt vyloženě hledal a nečekal na to, až se něco stane. To znamená, že jsem přes inzeráty, chaty,… oslovil stovky žen a uskutečnil desítky schůzek.
@Anonymní píše:
@Ruth A. Pamatuju si to přesně… Ve školce se konal maškarní ples. Maminka mi udělala masku, respektive celý převlek želva ninja. Bylo to hrozně stylové, tenkrát to frčelo v televizi. Ale na tom maškarním… holky se mě bályZní to divně, ale táhlo se to se mnou až do dospělosti. A i přesto, že jsem v pubertě měl docela hodně kamarádek, u toho kamarádství to zůstalo. Do spousty z nich jsem byl zamilovaný a spousta z nich to věděla.
Jinak píše se tady o zubech… Máme to v rodině, můžu se na hlavu stavět, ale když se mi zuby odvápňují a rozpadají, je to těžko. Zatím jsem takto přišel o jeden zub, další možná budou následovat. Dobrého zubaře dneska aby člověk pohledal a o ten jeden zub jsem přišel právě proto, že jsem delší dobu nemohl zubaře najít, jinak by šel zachránit.
Vzhledově nejsem úplně žádná hitparáda, ale taky žádná hrůza. Řekl bych, že průměr. Ale to, že mám vztah, je hlavně o tom, že jsem fakt někoho hledal - a jako fakt vyloženě hledal a nečekal na to, až se něco stane. To znamená, že jsem přes inzeráty, chaty,… oslovil stovky žen a uskutečnil desítky schůzek.
Psala jsem tu něco o 14 letech na seznamkách a o výzvě, kdy jsem půl roku v kuse každý den oslovila jednoho chlapa a pozvala ho na rande.
Pořád málo? Neznám žádnou holku, co by udělala tolik. Ani co by se k tomu blížilo. ![]()
@Ruth A. píše:
Psala jsem tu něco o 14 letech na seznamkách a o výzvě, kdy jsem půl roku v kuse každý den oslovila jednoho chlapa a pozvala ho na rande.Pořád málo? Neznám žádnou holku, co by udělala tolik. Ani co by se k tomu blížilo.
Jako na druhou stranu je to obdivuhodny, ja jsem na seznamce byla v nacti asi mesic, podnikla skoro 10 schuzek a byla jsem tak vydesena, ze jsem jim volala, aby me smazali z databaze, ze tohle fakt nee.
A v zivote jsem oslovila jen jednoho kluka a ten rikal, ze ted nejak nema cas ci co. Tak jsem si rikala, ze dobre mi tak, ze aspon vim, jak se citi ty chudaci, ktere kazdou chvili odmitam vymluvou. Nakonec na me ten osloveny kluk zacal taky mluvit, bydlel kousek a potkavali jsme se. Vypadalo to, ze ma trochu zajem, kdyz jsem to uz nakousla, ale strasne spatne se mi s nim povidalo, porad to bylo neco ve smyslu - cos vlastne rikal, coze, jo tak, aha a pak ticho, takze nakonec zadna skoda, nehodili jsme se k sobe. Ale nechat se odmitat stovkou kluku, asi bych na to nemela. Smirila bych se s nejmin hroznym typem, ale to holt pro tebe neni cesta…
@Ruth A. Nechal jsem si trošku prostor a čas přečíst všechny reakce. Ano slečně @Ruth A. jsem nabídl zaslání svých fotek a taky jsem se zeptal, ze kterého místa v ČR je. Bohužel bez odezvy či reakce. Ale chápu ji. Respektive dokážu pochopit, že třeba nemá zájem. Nechce nic tlačit na sílu. Jestli to můžu trochu shrnout, tak my panicové a panny jsme tak trochu divní a naše myšlenkové pochody mohou být pro spoustu normálních lidí, kteří svůj vztahový a sexuální život započali dle běžných společenských tabulek, nepochopitelné. Mě se v životě, od puberty až doteď, líbila strašná spousta žen, zamilovával jsem se, ale bohužel jakoby ve mě byl nějaký vnitřní blok ty ženy a dívky oslovit. Ve spojení s nepříliš hezkým zevnějškem, prostředím, kde jsem byl vychováván, je to bohužel kombinace, která vyústila opravdu v to, že vztah ani sex jsem ještě nikdy neměl. A ano taky jsem si uvědomil, že mi ujel vlak a začít normální život s nějakou vrstevníci bude pro mě nadlidský úkol. Jak tady někde ve výše uvedených příspěvcích zaznělo, tak opravdu jen málokterá bude mít ochotu a zájem zaučovat nějaké nezkušené jelito. V 35 letech. Dost důležitou věc jsem si ale uvědomil. Možná to bude úsměvné pro ostatní diskutující, ale přece jen, je to tady anonymní. Loni jsem se poprvé líbal, vášnivě, se ženou. Rozepisovat celý příběh nechci, ale ta samotná situace, kdy jsme u ní seděli na gauči, líbali se, pak mi ležela na hrudi, já jí hladil po vlasech, to neuvěřitelné lidské teplo, ta intimita…Bylo to opravdu něco neuvěřitelného a řekl jsem si, že tohle jsem si celý život přál a chtěl. A musel jsem vyvinout do té doby pro mě neuvěřitelné úsilí, aby to do této chvíle došlo. To že nakonec ten příběh happyendem neskončil je věc druhá. Jedno jsem si z toho ale odnesl. Aby člověk dostal to, co nikdy neměl, tak musí dělat věci, které nikdy nedělal. A kupodivu ty určité věci, které jsem začal dělat mi připadaly naprosto přirozené a necítil jsem, že to musím a tlačím se do toho. Nechci, abych vyzněl jako typický lůzr, který se lituje. Vnitřně vnímám, co musím udělat, aby se u mě situace změnila. Výsledky se sice moc nedostavují, ale třeba ještě dva roky zpátky jsem si vůbec nedovedl představit, že půjdu se ženou na schůzku. No a teď během půl roku jsem měl dvě živé schůzky!! Ano, zase úsměv bude na tvářích všech diskutujících, ale já byl rád i za to. Ledy se hnuly. Ten důvod, proč jsem založil diskuzi byl ten, abych popsal sebe, svou situaci a možná tady narazil na podobného člověka či lidi kteří dokáží poradit, protože třeba řešili stejný problém. Možná se i inspirovat, co dělat ještě více pro změnu. No a k mému překvapení jsem tady narazil na slečnu @Ruth A. Říkal jsem si, žena 32 let, panna. Možná řeší stejný problém jako já, trápí se tím, ale chce to změnit. Chce poprvé zažít sex jako já, intimitu, něžnosti, všechno hezké, co si muž a žena mohou vzájemně poskytnout. A je v názorech a přístupu k tomu podobně,, divná''
jako já. Prostě se nám asi ta dlouholetá absence lidské něhy, citů a samozřejmě i toho sexu projevila v myšlenkách a názorech. Já vím jen jedno a budu se opakovat. Vím, že vysněnou ideální dívku nebo ženu, se kterou budu mít krásný vztah, zažiju s ní první sex a budeme spolu šťastně žít až do smrti. Tak té se už opravdu nedočkám.
@Templář Neházej flintu do žita. Děláš pokroky, před dvěma lety sis nedovedl představit schůzku, a nyní už si na pár schůzkách byl, tak prostě pokračuj, k líbání už ses dostal, tak to zkusíš zas posunout o kousek dál.
Ale jo, nakonec jsem ráda, ale rozhodování, kde máš na jedné straně vlastní útulné bydlení, zajištěnou dobře placenou práci, kolektiv apod a vztah, o kterém nevíš, jestli třeba se do 2 let nerozpadne (protože už jsi velká a víš, vztahy nejsou věcné, že). Nakonec jsem si aspoň ponechala vlastní bydlení, abych měla zadní vrátka a kam se vrátit.
takové jistoty jsou fajn.