Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potrat... Jsem bezradná
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.4.21 00:39
Driv nebyly takove moznosti, dite se proste narodilo.
Ted to clovek vi dopredu a je na nem, jestli to dite necha zabit nebo ne. Hrozna volba.
At uz ty racionalni duvody budou jakkoliv obhajitelne, tohle je neco, co je proste proti nejakemu vnitrnimu nastaveni, proto tolik emoci kolem toho.
A clovek ma i logicky strach, jestli se mu to nejak nevrati, nedojde od zivota nejake odplaty.
Asi je dobry si priznat i tyhle pohnutky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 07:38
Taky mi přijde, když to tady pročítám, že většina má hned jasno, jako by se jednalo o to, jestli koupit chleba nebo housky. Já jsem to měla podobně, už před prvním těhotenstvím jsme se s manželem shodli, že pokud by naše dítě mělo být postižené, tak se rozhodneme pro potrat. Jenže pak to nastalo a jednoduché to fakt nebylo. Těch otázek, jestli děláme správně, bylo spousta. Pro něj to samozřejmě bylo lehčí, on to dítě tři měsíce neměl v sobě. Ale já jsem se s tím srovnávala dlouho.
Zakladatelko, bude to ještě hodně těžké, přeji Ti hodně sil, ať je to co nejdříve za vámi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 07:40
Zakladatelko, chápu, že rozhodnutí bylo moc těžké, ale nic si nevyčítej. Nejsi sobec! Osobně bych se rozhodla stejně. Nemá smysl vypisovat všechny důvodu, které tady již zazněly, přesto rozumím, že ačkoli racionálně si to člověk zdůvodní, emočně je potrat pro ženu z těchto důvodů hrozný. Měli jsme na kolejích moc milou paní vrátnou, která měla už dospělou dceru s Downem. Často tam s ní ve vrátnici seděla, protože neměla hlídání a zůstala na dceru sama. Na ten smutný unavený úsměv vrátné nikdy nezapomenu, a to už je drahně let. Hodně sil 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 08:05
@Anonymní píše:
Pracuji s postiženými skoro celý život a Downi jsou pro mě jedni z nejlepších postižených. Fakt sluníčkové děti. Je to náročné, ale podle mě daleko lepší než autisti. Znám několik rodin s Downy a všichni jsou hrozně fajn, otcové ty děti miluj a sourozenci takéí Kamarádka má sestru Downičku a miluje ji. Vůbec se za ni nestydí..
Výchova postiženého dítěte není jednoduchá, ale já mám ten pocit, že když nám ten nahoře/osud/karma (říkejme si tomu jak chceme) přinese do života problém, kterému se vyhneme, tak nás to pak smete jinak a z jiné strany.
Tak jen zas názor z druhé strany.
Odmítám uvažovat v dimenzích, že nejmladší dítě se uzdravilo z rakoviny, protože si rodiče před lety nechali starší dítě s Downem 
Ne, na to znám až moc bezdůvodných tragédií u zcela hodných a dokonce i věřících lidí, kteří by vědomě nikomu neublížili.
Zakladatelko, drž se, věřím, že brzy budete mít zdravé děťátko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:03
@Anonymní píše:
Pracuji s postiženými skoro celý život a Downi jsou pro mě jedni z nejlepších postižených. Fakt sluníčkové děti. Je to náročné, ale podle mě daleko lepší než autisti. Znám několik rodin s Downy a všichni jsou hrozně fajn, otcové ty děti miluj a sourozenci takéí Kamarádka má sestru Downičku a miluje ji. Vůbec se za ni nestydí..
Výchova postiženého dítěte není jednoduchá, ale já mám ten pocit, že když nám ten nahoře/osud/karma (říkejme si tomu jak chceme) přinese do života problém, kterému se vyhneme, tak nás to pak smete jinak a z jiné strany.
Tak jen zas názor z druhé strany.
To, čím si ta žena musí projít, je očistec samo o sobě. To fakt není o tom, že spolknu prášek, problém vyřešen, vyhnula jsem se všemu zlému a žiju si dál svůj šťastný život. Jo, může se to zvenčí zdát jako snadnější řešení bez dopadu do budoucna. Ale je to jiné, než jít na potrat s nechtěným dítětem, na které se netěším, je to jiné než samovolný konec těhotenství, kdy to za tebe vyřeší příroda. A jde to s tebou, bez ohledu na to, jak je to dlouho a kolik dalších zdravých dětí potom máš. Takže pokud jde o karmu a spol., já jsem klidná.
Zakladatelko, drž se a buď silná, je mi líto, čím procházíte. Ve stejná situaci jsem se rozhodla stejně, důvody už tu padly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:09
@Dadda8 píše:
Taky mi přijde, když to tady pročítám, že většina má hned jasno, jako by se jednalo o to, jestli koupit chleba nebo housky. Já jsem to měla podobně, už před prvním těhotenstvím jsme se s manželem shodli, že pokud by naše dítě mělo být postižené, tak se rozhodneme pro potrat. Jenže pak to nastalo a jednoduché to fakt nebylo. Těch otázek, jestli děláme správně, bylo spousta. Pro něj to samozřejmě bylo lehčí, on to dítě tři měsíce neměl v sobě. Ale já jsem se s tím srovnávala dlouho.
Zakladatelko, bude to ještě hodně těžké, přeji Ti hodně sil, ať je to co nejdříve za vámi
Nezlob se, ale nikdo ji nepsal, ze to bude jednoduche a hned se z toho oklepe, nevymyslej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:35
@Rachelkaaa píše:
Já bych ti poradila kontaktovat hnutiprozivot.cz a promluvit si o tom, vychrlit na ně všechny obavy… - od toho tam jsou. Třeba získáš jiný náhled, zjistíš, co by to obnášelo… Musí to být pro tebe hrozně těžké a přeju, ať se rozhodneš správně (resp. přeju ať je malé nakonec zdravé, i taková možnost tady je). Já bych si miminko nechala. Ale taky bych se samozřejmě bála, jak to jako rodina zvládneme.
A víš, že jsou to křesťanští fanatici? Víš, že jsou to ti magoři, co před školami a porodnicemi mají výstavku roztrhaných plodů po potratech (podle velikosti plodu zejména pro zdravotní důvody, nikoli elektivní)? Ti jí rozhodně nestranně neporadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:40
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
na začátku Vám chci hrozně poděkovat za podporu a pochopení. Trochu jsem se bála odsuzujících komentářů.
Ptali jste se, jaká vyšetření mi to potvrdila. Podezření padlo na screeningu a odběr klků to potvrdil. Šance na to, že by byla nakonec zdravá je minimální.
Pak tu byl dotaz na věk.. Je mi 30, jsem zdravá, takže vím, že jsem ve věku, kdy to nemusí být poslední těhotenství.
Jak jsem tak pročitala všechny vaše názory, tak jsem se jen přistihla, jak se mi v hlavě honí myšlenka, že potrat je nejlepší řešení..Musím se přiznat, že k této variantě jsem nakloněná už dýl, jen mám prostě pořád nějaký blok na tu gyndu zavolat.
A ohledně manželství.. Nechtěla jsem to původně do toho zahrnovat, ale souhlasím s vámi, že chlapi jsou v tomhle víc citlivý a často to nedají. To je taky jedne z důvodů, proč jsem pro potrat. Manžela neskutečně miluju a moc by mě mrzelo, kdybych o něj přišla..
Jak teď tohle píšu, tak mi dochází, že jsme vlastně rozhodnuta.. Už mě vlastně nenapadá pádný důvod, proč si jí nechat.. Možná budu pro někoho sobec, ale já si chci později užívat klidnej život až děti odrostou..
Teď nevím, jestli říct už teď manželovi, že jsem se rozhodla.. Snad budu mít ráno odvahu zvednout telefon a zavolat doktorce..
Ještě jednou moc děkuju
Za mě ses rozhodla správně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:52
@annlady píše:
A víš, že jsou to křesťanští fanatici? Víš, že jsou to ti magoři, co před školami a porodnicemi mají výstavku roztrhaných plodů po potratech (podle velikosti plodu zejména pro zdravotní důvody, nikoli elektivní)? Ti jí rozhodně nestranně neporadí.
A proč myslíš, že jí to radí…vždyť k nim sama patří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 09:58
@Rachelkaaa píše:
Já bych ti poradila kontaktovat hnutiprozivot.cz a promluvit si o tom, vychrlit na ně všechny obavy… - od toho tam jsou. Třeba získáš jiný náhled, zjistíš, co by to obnášelo… Musí to být pro tebe hrozně těžké a přeju, ať se rozhodneš správně (resp. přeju ať je malé nakonec zdravé, i taková možnost tady je). Já bych si miminko nechala. Ale taky bych se samozřejmě bála, jak to jako rodina zvládneme.
Ne, taková možnost tady není, když je to potvrzeno odběrem chloriových klků a bylo by to potvrzeno i amniocentézou. Holt pokrok, věda, kterou ani vy nezastavíte 
Dobře, že to ví dopředu a může se rozhodnout. Taky tady psala maminka deníček, že to doktoři nezjistili…už je to dost let zpět, no tak dali dítě do ústavu, aby netrpěl zbytek rodiny a další děti. To ti přijde jako lepší řešení? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 11:33
@Kukacka123 píše:
Nezlob se, ale nikdo ji nepsal, ze to bude jednoduche a hned se z toho oklepe, nevymyslej.
O tom, že se hned oklepe, jsem nenapsla ani čárku, tak mi to, prosím, nevkládej do úst. Příspěvků, že není o čem diskutovat a jednoznačně má jít na potrat, tady bylo dost. Ono se to dobře radí, ale ten, kdo v té situaci nebyl, to vidí trochu zkresleně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 11:36
@Dadda8 píše:
O tom, že se hned oklepe, jsem nenapsla ani čárku, tak mi to, prosím, nevkládej do úst. Příspěvků, že není o čem diskutovat a jednoznačně má jít na potrat, tady bylo dost. Ono se to dobře radí, ale ten, kdo v té situaci nebyl, to vidí trochu zkresleně
Coze? Ctes co pises? 
ja nikde nepisu, ze to pises ty, ale ze pises, ze to piseme my. Nikdo ji tu nepsal, ze je to jednoduche, jak jsi naznacila s tema houskama. Naopak ji vsichni psali, ze je to tezke rozhodnuti. A ne, nebyla jsi v takove situaci sama, takze nesud ostatni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.21 12:39
@Anonymní píše:
Pracuji s postiženými skoro celý život a Downi jsou pro mě jedni z nejlepších postižených. Fakt sluníčkové děti. Je to náročné, ale podle mě daleko lepší než autisti. Znám několik rodin s Downy a všichni jsou hrozně fajn, otcové ty děti miluj a sourozenci takéí Kamarádka má sestru Downičku a miluje ji. Vůbec se za ni nestydí..
Výchova postiženého dítěte není jednoduchá, ale já mám ten pocit, že když nám ten nahoře/osud/karma (říkejme si tomu jak chceme) přinese do života problém, kterému se vyhneme, tak nás to pak smete jinak a z jiné strany.
Tak jen zas názor z druhé strany.
Hele, je tohle opravdu nutné vypisovat ženě, která už tak dostala naloženo a očividně to pro ni není jednoduché? Samozřejmě máš právo na svůj názor, ale domnívám se, že zrovna tohle je ta situace, kdy platí mlčeti/nepsati zlato. Btw, je to definitivní, i s přispěním této diskuze, jsem oficiálně alergická na výraz “sluníčkové děti”…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
24.4.21 12:46
@mag12 bohužel takovejch moudrejch pipin zakladatelka ještě pár potká a budou mít potřebu jí sdělit svůj názor bez ohledu na to, že jí ublíží. Zažili jsme si to všechny. Od mouder jak setře sestřenice jejich strýčka taky řekli, že je dítě nemocný a ono se narodilo zdravý, až po tyhle, jak jsou ty děti sluníčkový… je smutný, jak málo empatie některý lidi mají…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.4.21 13:02
@Michelle_M píše:
To, čím si ta žena musí projít, je očistec samo o sobě. To fakt není o tom, že spolknu prášek, problém vyřešen, vyhnula jsem se všemu zlému a žiju si dál svůj šťastný život. Jo, může se to zvenčí zdát jako snadnější řešení bez dopadu do budoucna. Ale je to jiné, než jít na potrat s nechtěným dítětem, na které se netěším, je to jiné než samovolný konec těhotenství, kdy to za tebe vyřeší příroda. A jde to s tebou, bez ohledu na to, jak je to dlouho a kolik dalších zdravých dětí potom máš. Takže pokud jde o karmu a spol., já jsem klidná.
Zakladatelko, drž se a buď silná, je mi líto, čím procházíte. Ve stejná situaci jsem se rozhodla stejně, důvody už tu padly.
Ano, přesně tak jsem to myslela. To nemusí být trest typu, že se ti něco stane. Ale i to, že to jde s tebou. Už napořád. Hezky jsi to napsala .
Já jsem tím neprošla, tak nemůžu říct. jen tím, jak s těmi lidmi pracuju, tak si myslím, že dítě s DS bych si nechala, toto postižení mi připadá nejmíň náročné a pro rodinu v porovnání s ostatními ne tolik zatěžující. S dítětem s tímto postižením může žena normálně dál třeba pracovat, rodiny jezdí na dovolené, nejsou nijak omezeni co se běžného života týče. Až na to, že to dítě nebude nikdy samostatné pro život. Jinak co já znám (asi 3 rodiny), tak s těmi dětmi normálně cestují, sportují a dělají vše.
Ta péče je zezačátku náročná, ale podle mě jsou daleko horší věci.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
