Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pro muže nejsem dúležitá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.2.26 02:36
@Modrá Vlčice píše: Více
My jsme si ale nerozuměli 
Já mluvím o zdravém balancu… Tedy jak říkáš.. Sem tam odpoledne s kamarádkou, pokud něco muže nebaví nebo to dělat nechce jdu s kamarádkou s partou jiných lidí a tak… Připadně dělám koníček úplně sama, pokud mé baví. ALE za předpokladu, že trávím čas i s partnerem. Čili vymyslí se společna procházka, vymyslí se jednou týdně kavárna, kde jsme jen my dva povídáme si kdo co zažil, jak se měl. Případně jedeme jednou za čas na výlet spolu jen my dva případně děti. 🙂 Já měla na mysli spíš ty vztahy, kde jsou fakt dvě samostatné jednotky… Čili ona u svých koníčků, s kamarádkama s partou lidí. Partner stejný případ. No společné soužití doma? Sejdou se doma tak jednou týdně či dvakrát u kávy, ale pozor není to partnerské posezení. Ve stylu jak se doopravdy citíš, jak se máš, co my dva. Je to vlastně jen provozní schůze, kde si vymění informace o dětech, kdo co tenhle týden zařidí ohledně nich, kdo nakoupí, co je potřeba uděla doma a kdo to bude. A pak zas každý jede to svoje.. Ona u televize, knihy, on u počítače a celé dny se míjejí. 🙂
Je něco jiného občas nebo pravidelně podniknout něco sólo se svými lidmi. A pak se doma sejít povyprávět si. Taky to tak máme. Každý vztah to má jinak…
Vy co jedete „sólo“ dráhu. Nechybí vám ty společné zážitky s partnerem? Nemáte pocit lítosti, že jste třeba zažili to či ono a partner u toho nebyl? Přeci jen převyprávět to není stejné jako být u toho či to zažít spolu. Navíc pro mě ty zážitky a hlavně ten čas co trávíme spolu, o ten jde především pojítko vztahu. Jak si to ve vztahu nahrazujete vy ostatní? Mě by to asi nestačilo sem tam v týdnu na chvíli sednout a popovídat, co kdo četl, jak se komu vyvedl výlet a co zajímavého zažil. A žít takhle pořád. Musí to být za mě 50 na 50. 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 06:44
@Nakra píše: Více
Ok, tvuj pohled. Ale proc tedy pises : Ale tak jak to navrhuješ ty by taky mohlo dopadnout tak, že chlapovi to bude narámně vyhovovat. V cem to ma tomu chlapovi vyhovovar tak naramne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 06:54
@Nakra píše: Více
A jinak odpoved na solo otazku co vidim kolem sebe : tohle ma opravdu kazdy jinak a treba ma pribuzna (deti velke, prez 50) se uplne tesi az na damske akci bude par dni bez partnera a detaily mu nelici. Jezdi velmi casto a on ma svoje kolo a vylety take - bez ni co to nesnasi. Muj kamos na ture s nami a casto sam je take happy a fakt jeho zazitky kde vsude vylezl manzelku detailne nezajimaji. To neznamena ze neprijede domu odpocinuty a nateseny na rodinu. A hodne zen v klidu prizna, ze jsou po tech letech rady, ze si odpocinou, kdyz partner neni doma. 
. Nerikam, ze to je idealni model pro vetsinu, ale jestli to tem lidem vyhovuje a jsou spokojeni = je to jejich zivot. Taky znam zenske i muze co sedi doma spolu, nesnasi se ale jsou porad spolu a rozhodne zadne zazitky krome provozu neresi…To je take jejich zivot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 08:42
@Modrá Vlčice píše: Více
Protože v tvém příspěvku, jak jsi ho psala ty to vyznívalo, že jsem si tím v pohodě, aby dva lidi žili úplně sólo co se týče společného času, koníčků, svobody… A ano chlapovi zakladatelky by to vyhovovalo… Nemusel by se snažit, trávit čas s manželkou, myslet na to, aby pracoval na společných chvílích a tak..On by byl mnohe šťastněnší, kdyby žili spolu jako matka a otec jejich dětí, ale jako po partnerovi ať proboha po něm zakladatelka nic nechce. No a nemyslím, že z toho zakladatelka by byla nadšená. 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 09:25
@Modrá Vlčice píše: Více
Ty mi vždycky předhazuješ extrém. O kterém tu nikdo nemluví.😉 Nikdo nikomu nebe túru s kamarády, kolo či dámskou jízdu. Pokud se tito lidé vrací k partnerovi a pak spolu sedí u kávy a líčí si zážitky, nebo si je ani líčit nemusí… Ale pokud se vrací domu a jdou s ženou koukat na televizi a přitulit se na gauči, nebo oba dva najdou kompromis a jdou spolu na procházku či do divadla, nebo jednou za čas na wellness pořádku. 
Já tu mluvím o vztahu jak ho líčí zakladatelka a jak ho žije spousta lidí… Dva lidi žijící vedle sebe… Nemají společné koníčky, nedívají se spolu teměř nikdy na televizi, nečtou knížky, nejdou na procházku, nikdy ONI DVA sami nejdou na koncert, do kina, na wellness, na mini výlet. Nebo jen tak do kavárny na kafe a snídani, protože děti jsou ve škole, školce a oni spolu doma (třeba i vyjímečně). Takoví lidé pak netuší co by opravdu partner či partnerka chtěl/a k narozrozenám. Nevšimli si, že partnerka už dávno nemiluje špenát jako ho milovala a už vůbec netuší, že v oblasti sexu se jejich potřeby proměnily, změnili než jak byly před 10 lety. A možná si stále myslí, že největší životní sen ženy je našetřit a letět na poznávací zajezd do New Yorku a při tom ona je někde jinde. Takže nejde o to kdo s kým kolik tráví času… A jaké koníčky dělají či nedělají spolu. Jde o to jak tráví čas mimo to jako partneři. Protože když máš děti a kór ty menší… Tak nejspíš společný čas s dětmi a ženou je, že si spolu s nimi hrajete, vymýšlíte výlety. Děti neustále vyžadují pozornost, něco pokřikují, chtějí obejmout, pohladit zodpověd 30 otázek. Těžko při tomhle způsobu trávení času dva lidé zvládnou probrat sexuální spokojenost či jestli je druhý ve vztahu šťastný, zavést řeč na téma, co oni jako partneři jestli, jestli nevymizela láska, blízkost intimita, jestli není potřeba něco pozměnit… 🙂 Ale já nevím, třeba jsou lidé schopni skvěle fungovat s dětmi jako matky, otcové, žít každý svůj život co se koníčků týče, akcí, zábav, nezavazet si.. A u toho „času s rodinou“ jak ty říkáš… (mám na mysli partner+partnerka + děti) zvládnou i tyhle hluboké hovory, jak se kdo cítí, jak je skojený, jestli mu nechybí něco ve vztahu.. Já si to ale nedovedu představit takové debaty na rodinném výletě, u společenských her s dětmi a tak.. Jasně pokud uloží děti spát a po večerech se tulí na gauči třeba u sklenky vína a povídají si o tom, proč ne. A pokud pak myslí na ty malé pozornosti k nerozeninám k Vánocům, jsou schopni partnerku potěšit dárkem co opravdu chtěla, protože ji opravdu vnímají a poslouchají co říká a ptají se.. Proč ne 🙂 Zakladatelka takovýto vztah nelíčí. Líčí někoho kdo jí nejspíš nepopřeje k narozeninám, možná si ani nevzpomene že je zrovna v ten den má. Místo nějakého večerního oduševnělého povídaní tulení si občas odbyde sex, protože ho oba chtějí a potřebují.. A když mají konečně chvíli pro sebe tak sebere a řekne čau a jde pryč. Co mu brání 2 hodiny či 3 pobýt se ženou projít se, zajít na kafe, popovídat si.Pak na zbytek dne pláchnout na kolo, za kámoši nebo na svůj koníček.
P. S. další příspěvek už nemá z mé strany smysl… My každá líčíme úplný extrém a nejsme schopné se pochopit. Nebo resp. vím co myslíš ty… Ale mám dojem že nerozumíš ty mě nebo to blbě vysvětluju 😁
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 09:46
@Anonymní píše: Více
Přečetl jsem si tvůj popis, z kterého jsi vydedukovala, že nejsi pro tvého může důležitá… A věc se má tak:
- já jsem třeba flegmatik a důležité pro mě není takřka nic
- na narozeniny zapomínám zcela běžně i u lidí, které mám rád
- že někomu nekoupím dárek, nebo ho odbydu je zcela přirozené, protože dárky vesměs kupují na poslední chvíli.
- že vypadnu s kámoši ven, když jsou děti u babičky mi přijde rozumnější, než abych chodil do hospody, když jsou děti doma.
- svou ženu miluju, podporuju, naslouchám i zpříjemňuju jí život, ikdyz mi podle tebe také nezáleží na ni, protože se chovám de facto podobně jako tvůj muž.
- co se dárků týče, ano zapomínám a taky mám jiné vnímání slova dárek. Dárek kupuji ženě, kdykoliv - nejen striktně na narozeniny. Takže kytice květin cca 1-2/měsíc. Boty cca 4× za rok (vybírám sám) stejně tak spodní prádlo a mnoho dalšího… Co dovolená, to zlaty šperk n a památku…
Ale v jednom jste všechny ženy stejné - nejde se vám zavděčit, moje žena je taky schopna tvrdit, že ji nemám rád, protože jsem s ní neoslavil narozeniny tak, jak si ona přála…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.26 12:15
@Anonymní píše: Více
Je na čase myslet už jen na sebe. Nějaké neustálé omlouvání chlapa vedle je ústupek vlastním přáním a tužbám. A zůstávat vedle takového chlapa po boku je už jen přežívání. Proč vlastně? Jen proto, že už to nějak doklepu( do hrobu)?Život máš jen jeden a ten čas Ti nikdo nevrátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.2.26 13:20
@884135 píše: Více
Jdi za štěstím… Kde ale vzít jistotu, že nejdeš za něčím mnohem, ale mnohem horším? Potkat skutečnou lásku, která vydrží, je výjimečné. Potkat někoho, koho budu chvíli horoucně milovat a s kým budu dobře a slušně vycházet po zbytek života, je častější (ale ne tak povznášející, pravda). Potkat prevíta, co ti zničí život, je nejpravděpodobnější. Málokdo je natolik dospělý, aby si vážil vztahu, který má. Možná proto jsi schytala tolik názorů na dobré bydlo. Uvažuj dobře. Ať se rozhodneš jakkoliv, neber klukovi tátu a neber mu ani iluzi, že táta je fajn. Nedělej z něj viníka a ze syna svého spojence. Nepal mosty. Třeba nakonec skončíš ve statistice rozvedených párů, které se znova berou. 
- Citovat
- Upravit
12.2.26 14:28
@Anonymní píše: Více
Najdi si nějakého bezva kámoše. Pro kterého budeš důležitá priorita a bude mu na tobě hodně záležet. Nezapomene na tvoje narozeniny. Bude ti nosit dárky a možná i to modré z nebe. Aspoň po nějakou dobu. Mezitím si dokonale rozbiješ to nevyhovující manželství. Tvůj kámoš se pro cizí děti s vysokou pravděpodobností nebude chtít rozkrájet. Rodina ti přestane fungovat. Finančně budeš úplně jinde, nakupovat budeš chodit za svoje a úklid se stane tvým,,koníčkem,,. Pokud se s manželem nerozejdete… přestane si tě vážit úplně. Jen do toho. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.2.26 17:18
@Livius Titus píše: Více
Bezva kámoš je super nápad. Jen musí být gay. Pochválí účes, všimne si nových šatů, manželovi nebude vadit. To může být dobré řešení. Teda dokud nevyjede po manželovi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.4.26 10:40
Asi to mám doma podobné jako ty..
Taky jsem z toho někdy smutná.. Ale rozbíjet rodinu kvůli tomu nebudu.. vím, že to nedělá schválně.. prostě má svoje zájmy (rád pracuje na zahradě a na všem kolem domu), já zas zajištuju ten full service, ale máme to prostě rozdělené, nemusím se starat o auto, žádné opravy, tohle všechno si dělá sám… Tohle mi asi celkem vyhovuje.. nejsem technický typ, ani mě to vůbec nebaví..
Ale jinak je prostě takový chladnější typ, nikdy mi nedá pusu (jen u sexu), neobejme.. nedává mi žádné dárky.. sice nezapomene, že mám narozeniny, ale cestou koupí nějaké kvítko a bonbonieru, například.. Jinak mi nikdy nic nekoupil.. ani na Vánoce mi nic nedává.. je taky dost lakomý, celkově.. takže to bude i tím.. nekoupí si teda ani sám sobě nic.. prostě je to škrt.. Pokud nechci, aby vedle mě vypadal jak šupák, tak mu musím občas koupit i oblečení, mu je to totiž uplně jedno, v čem chodí, nevšímá si toho ani u ostatních, ani u mě…
Ale já jsem v takovém prostředí vyrostla (můj otec byl stejný), takže mi to asi zpočátku přišlo normální.. teď už mi to dost vadí, ale nedá se s tím nic dělat..
Ale máme i dost společného, není to zlý člověk, je s ním sranda, popovídáme si večer nebo na výletech, jako dá se vedle něho celkem v klidu žít.. jen to není žádné wau..
Někdy mě napadá, jaké by to bylo s někým jiným, ale fakt těžko říct, jestli bych si zrovna já někoho lepšího našla.. těch lepších chlapů zas tolik není a proč by čekali zrovna na mě..
Nejsem nic extra… takový průměr ve všem.. vše ok, ale nic, co by nějak vybočovalo… a znamení ryba… nejhorší znamení, co může být..
- Citovat
- Upravit
9.4.26 13:31
@Anonymní píše: Více
nejhorsi je stir…a sppousta dalsich…ryba je fajn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
