Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja si myslim, ze je to i temi moznostmi. Driv nebyli prachy, takze nehty, kaficka, cviceni atd nebyly. Nebyly telefony. Je to pohodlnost. Moje prababicka chodila do JZD na pole do 70 let, takze rict, ze je dnesni babicka vic unavena nez driv, nemusi byt uplne pravda…
@Dollorres píše: Více
Vidíš, a mě zase přijde mít skoro v 50 letech 5leté dítě
dost pozdě a nechtěla bych to.
Neviděla bych to takhle černobílé. Mám kolegyně, které mají teď 50 nebo 50 + a jsou to hezké, mladé, svěží, šmrncovní baby. Už mají první kolo vnoučat. Jedna pojede druhé kolo letos. Mladí si pospíšili. O vnoučata zájem mají. Vnoučata si půjčí, pomazlí, pohlídají, když je třeba. Jedou na výlet. Některé vidím, že pravidelně běhají s kočárem. Děcka si vybudovaly bydlení blízko. Ale pochopitelně jsou to pracující ženy. Mají své povinnosti, svůj život. Takže drží nějakou rovnováhu. Měla jsem nejstarší v necelých 23 letech. Tak je možná reálné, že kolem těch 50 budeme mít taky první vnouče. Já se na to těším. Bude to zas jiná etapa života. Jak říkají naši, když se jim narodila vnoučata, že povýšili, postoupili do jiné fáze. Ale taky neočekávám, že budou připos…, že ta vnoučata mají. Ale třeba švagrová bude mít za rok 50. Nejstarší její dítě bude mít 26. A ta říká v žádném případě. Ona je mladá na vnoučata. Asi těžko mladým poručí. Zrovna ji to nevěřím. Ona bude ta, která bude kolem vnoučete tancovat. Ale teď má takovou drsnou pózu.
@Housenkaromca @izabe
Ano je to sobecké. Sobecké znamená upřednostnit sebe před ostatními. Platí to jak na rodiče tak i prarodiče.
Tak jinak, více do krajnosti.
Proč chtějí po dětech potomky, když nejeví o ně zájem? Mnohdy to není pouze o rodičích. Za monarchie byla třeba povinnost mít potomky. ![]()
@Housenkaromca píše: Více
Přesně, jsem ročník 83 a moje dětsví bylo stejné - slezli jsme se ráno s děckama z vedlejších baráků, případně sestřenicema a jediné, co musela babička řešit, bylo nás nakrmit v poledne, odpoledne a večer, jinak jsme skoro furt trávili čas samostatně - na zahradě, u sousedů, u vody, na hřišti, na kolech - cca od 8, 9 let jsme skoro nebyli pod dozorem - prostě to byla skvadra dětí 8-11 možná 12 let a tak nějak se prostě věřilo, že se nikde nezatouláme, nezabijeme a to i bez mobilů a map. Naši samozřejmě neměli žádné požadavky typu „nesmí cukr, ať nepije kofolu, nechutná jí špenát“, jako děcka jsme se dokázali zabavit na celé hodiny - hráli jsme si na „Pobřežní hlídku“, vařili z písku a listí, vedle babičky měla barák teta, takže na půdě byly poklady po jejích dětech - plno hraček a her z 80. let, vedle se stavělo, takže to byla taky zábava - byly tam dlouhé trámy, které jsme měli jako kladiny, 3 hromady různých písků, čmárali jsme na zdi než se nahodily omítkou apod. Babičce jsme brali staré záclony a kabelky, omotaly se do nich „jakože svatební“ šaty a byly jsme schopný si s tím týden vyhrát, protože jednou to byla „svatba“, podruhé „bílá paní“, potřetí modní přehlídka atd. Moje dítě si dnes je schopný leda číst, bez mobilu se po 3 hodinách nudí (telku nemáme) a na většinu her potřebuje minimálně dalšího člena.
@Anonymní píše: Více
Jakože kdyby mi moje máma řekla ať mám dítě a já ho nechci, tak ji poslechnu jen proto, že to ona chce? A ještě budu automaticky předpokládat, že bude o něj mít 100% zájem? Aha ![]()
@Anonymní píše: Více
Mě přijde naprosto zdravé a normální mít sebe na prvním místě - a teď se podrž, a to i před dítětem. Protože pokud já nebudu mentálně fit a spokojená, odnese to dítě, partner, moje tělo (stres, úzkosti) atd. A pozor - není to v rozporu s tím, že v určitě etapě ženského života je normální „upřednostnit“ potřeby dítěte ve smyslu, že v noci vstanu a musím ho nakrmit, ovšem už nebudu lítat po dětských kavárnách nebo hřištích, když to z duše nenávidím nebo nepřestanu na částečný úvazek pracovat, jen proto, že se tak nějak čeká, že budu 3 roky dřepět doma, přitom já spatřuju uspokojení v tom, že nejsem jen matka apod. Ohledně těchto hemzů o sobeckosti si vždycky přestavím ty strhané ženské, co nemají na nic čas, ani sebe, obětují se do roztrhání a pak se diví, že to dítě neocenilo, chlap zdrhl a vlastně všem bylo jedno, jestli bude večeře teplá nebo studená. Prostě si někdo na sebe uplete bič, nechá se uvláčet životem a omluví si to „nesobeckostí“. Líbí se mi analogie s letadlem - první musíš nasadit dýchací masku sobě, abys mohla pomoct jiným.
Klasika, my trávili víkendy u babiček, prázdniny u babiček.
Dřív se i bydlelo dohromady, tak se staraly babičky a teď místo aby občas pomohly, tak maj koníčky a zájmy ![]()
Mne to přijde úsměvné, ale nenadelam nic.
Řeči, jak se těší na vnouče a jak s nima budou někam jezdit…. No možná až dítěti nude 15 a to už pak zase nebude chtít jet s něma. ![]()
@Anonymní píše: Více
Protože to je přeci přirozené. Ale snad dáš na svoje úsudky a pudy a ne, že tvoje máma chce děti, tak si je na truc pořídiš, i když nechceš a pak bys koukala jako puk, že se tvoje máma k dětem extra nemá. Takhle to v realitě nefunguje a není na tom nic sobeckého. Je tak nějak přirozené očekávat, že tvoje děti budou mít děti, proto se to neustálé zmiňuje. Na tom není nic sobeckého. Je to úplně stejná otázka jako „tak kdy bude svatba, tak kdy bude druhé dítě“ Je to pak na tobě, jak se k tomu postavíš, ale určitě bych nečekala, že automaticky bude tvoje máma z těch dětí poprděná. ![]()
Navíc je to i dobou, jak se tu zmínilo. A hlavně někdo je extrémně rodinný typ, takže se těší na na vnoučata už jak dítě má 17 let, ale někdo twn baby boom má dávno za sebou a holt da přednost svému rozvoji, práci a koníčkům (aj zdraví) a je to i tak správně. ![]()
Přijde mi, že se tu snažíš diskuzi rozproudit za každou cenu a někdy je to až nesmyslné…
Příspěvek upraven 28.07.24 v 12:18
Není to jedna a ta samá zakladatelka?
Ty nesmyslné bláboly tomu odpovídají ![]()
Já bych řekla, že je to dost podobné jako „dneska se rozvádí většina manželství, to dřív nebylo…“ Protože rozvod byl vnímán jako něco společensky nepřijatelného a lidé žili v nefunkčních vztazích, protože by je lidi odepsali. Stejně tak dřív společnost nastavila, že se babičky starají o vnoučata. Navíc dřív se chodilo do důchodu dřív, děti se rodily dřív, tolik se necestovalo, nebylo tolik zábavy, žilo se vícegeneračně
Já si třeba pamatuju, že mě hodně hlídala babička a úplně to nesnášela. Nikdy jsme si spolu nevybudovaly vztah. U ní se nesmělo křičet, nesnášela nepořádek, po obědě nás nutila spát pro svůj vlastní klid a nedejbože, že jsme si něco udělali, to byl jen řev a ponižování, že jsme nemehla. Takže to, že babičky hlídaly, ještě neznamená, že to i milovaly.
Jinak si myslím, že dnešní rodiče mají hodně času na své vlastní děti, věnují jim hodně energie cestováním, společnými akcemi… To dřív taky nebylo. Hodně se pracovalo, možnosti nebyly, takže ta zábava a uvolněnost přišla až s důchodem. Mám kamarádku, která vyloženě říká, že nebude hlídací babička, protože svou životní energii nalila do svých třech dětí a pak už si chce prostě užívat klidu ![]()
@Šmoulice myslím si, že jo…V předchozí dostala bidu, tak se snaží v jiné diskuzi. Ale nejde ji to, motá se v tom, jak píšu, často je to nesmysl ![]()