Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Protože jsou chlapi neschopní vůbec požádat o ruku…nějak se mi zdá, že všechna rozhodnutí by nejraději nechali na ženských. A většina z nás naštěstí tak hluboko ještě neklesla, aby žádala o ruku chlapa. Já bych třeba svatbu chtěla…přítel jakože taky, ale akorád o tom dokáže tak leda mluvit. A to si ani neuvědomuje jak moc to poškozuje náš vztah. Protože ikdyž nechci, tak přece jen v té mojí hlavě, tam někde vzadu, je mi líto, že jsem o tu blbou ruku požádaná nebyla a při každé příležitosti si akorád povzdechnu, že zas nic. A to už spolu budeme 7 let…Podle mě je to hlavně v chlapech.
@SestrickaPetricka píše:
Protože jsou chlapi neschopní vůbec požádat o ruku…
Hlavně je to o ženských, které berou HA a pak se diví, že generace za generací mužů je stále míň mužná.
@SestrickaPetricka píše:
Protože jsou chlapi neschopní vůbec požádat o ruku…nějak se mi zdá, že všechna rozhodnutí by nejraději nechali na ženských. A většina z nás naštěstí tak hluboko ještě neklesla, aby žádala o ruku chlapa. Já bych třeba svatbu chtěla…
Co je na tom, tak mu třeba žádost o ruku přijde zbytečná stejně jako mě, prostě si sedněte a naplánujte datum a je to
Kdyby tu měla každá čekat až chlap sám od sebe přijde a řekne že chce dítě tak je většina ženských bezdětná a to nikomu není blbé si o to říct tak proč by to mělo být se svatbou jinak? ![]()
Proč muži nežádají o ruku? Patrně jim za to jejich družka nestojí.
@Burj Chalifa píše:
Proč muži nežádají o ruku? Patrně jim za to jejich družka nestojí.
ke vší úctě, si myslím, že to tak být nemusí. Třeba my jsme oba s patnerem rozvedeni, ale máme spolu dítě, z manželství jsme neměli. Máme perfektní vztah, ale partner neměl prostě potřebu vstupovat do manželství podruhé. Spíšer si myslím, že měl, možná má, obavy. Také mi vysvětlil, že pro ně ten největší závazek je právě to, že máme spolu dcerku, že to je pro něj tzv. vrchol vztahu. I tak jsme se dohodli, že se vezmem, ale myslím, že kdybych se nezmínila, nevím, zda by ten krok udělám první sám
Proč to vlastně je tak důležité, aby se muž a žena vzali? Chápu praktickou stránku věci - dítě se jmenuje jinak než jeden z rodičů, což tomu dítěti může způsobit např. ve škole, u lékaře trochu problém (ale to je o lidech - učitelích a jejich případné omezenosti…). Ale upřímně, nejsem vdaná, mám dvě děti, žijeme s partnerem jako rodina, cítíme se jako rodina. Nějak mi uniká, k čemu by nám ten sňatek byl? Ani jeden po něm netoužíme. ![]()
@petunie1 pokud jste spokojeni a cítite to tak oba, pak je manzelstvi jen pravni legalizace vztahu pro pripad „kdyby nec
o“
@petunie1 píše:
Proč to vlastně je tak důležité, aby se muž a žena vzali? Chápu praktickou stránku věci - dítě se jmenuje jinak než jeden z rodičů, což tomu dítěti může způsobit např. ve škole, u lékaře trochu problém (ale to je o lidech - učitelích a jejich případné omezenosti…). Ale upřímně, nejsem vdaná, mám dvě děti, žijeme s partnerem jako rodina, cítíme se jako rodina. Nějak mi uniká, k čemu by nám ten sňatek byl? Ani jeden po něm netoužíme.
A co takhle postavení partnerů z právní stránky? Dědictví (v případě úmrtí partnera), společné výdaje i nabývání majetku, právo na medicínské informace v případě závažné nemoci anebo nehody partnera…
Jistě, právní záležitosti jdou ošetřit i jinak. Ale formou uzavření manželství jdou některé věci udělat jednodušeji (a jiné se zase komplikují - např. dluhy nebo život s psychicky nemocným partnerem).
@svecovaveru píše:
Tak to taky nechápu a zastávám stejnej názor. Když si rozhodnou pořídit dítě, tak je to mnohem větší závazek. Jsem asi trochu staromódní, ale rozhodně se chci vdát. Chápu to v tom případě, kdy má jeden exekuci apod., ale proč se nevzít? To že je svatba drahá - to není pravidlo, dá se to uspořádat taky za velmi málo.
Já chtěla dítě, ale žádný muž mě o ruku nepožádal. Na druhou stranu bych nechtěla jako kamarádky žádat o ruku žena muže… ![]()
Takže dítě mám a jsem svobodná…
Teď jsme se právě o tom bavili s mámou. Ta mi říkala, že tohle to žití na hromádce prostě nechápe, to dělení účtů a peněz, to je moje, to je Tvoje, moje dítě, tvoje dítě, že je to prostě hrůza…
Mě už to také omezuje, poslouchat někoho, že vás živý… ač platíte půl nájmu a už vás ty keci dohnaly až k tomu, že jste si rozdělili ledničku na půl, aby neměl pocit, že snad na vás tratí… DOST SMUTNÝ!!!
Teď mi kámoš říkal, že kamarádka má dítě s přítelem, všechno mají rozpůlené, každej to svý ( ostatně já také
) a ta řekla příteli, dcera potřebuje novou skříň. Roste a ty věci se jí tam už nevlezou a on jí na to, tak si vem svoje peníze a běž nějakou koupit, chceš to Ty nebo já?
NO TO JE DRZOST!
@Mrkvička1983 píše:
Teď jsme se právě o tom bavili s mámou. Ta mi říkala, že tohle to žití na hromádce prostě nechápe, to dělení účtů a peněz, to je moje, to je Tvoje, moje dítě, tvoje dítě, že je to prostě hrůza…
Mě už to také omezuje, poslouchat někoho, že vás živý… ač platíte půl nájmu a už vás ty keci dohnaly až k tomu, že jste si rozdělili ledničku na půl, aby neměl pocit, že snad na vás tratí… DOST SMUTNÝ!!!
Teď mi kámoš říkal, že kamarádka má dítě s přítelem, všechno mají rozpůlené, každej to svý ( ostatně já také) a ta řekla příteli, dcera potřebuje novou skříň. Roste a ty věci se jí tam už nevlezou a on jí na to, tak si vem svoje peníze a běž nějakou koupit, chceš to Ty nebo já?
NO TO JE DRZOST!
Myslím, že kdyby se s ním rozešla a dostávala na holčičku alimenty, bude na tom lépe. ![]()
@SestrickaPetricka píše:
Protože jsou chlapi neschopní vůbec požádat o ruku…nějak se mi zdá, že všechna rozhodnutí by nejraději nechali na ženských. A většina z nás naštěstí tak hluboko ještě neklesla, aby žádala o ruku chlapa. Já bych třeba svatbu chtěla…přítel jakože taky, ale akorád o tom dokáže tak leda mluvit. A to si ani neuvědomuje jak moc to poškozuje náš vztah. Protože ikdyž nechci, tak přece jen v té mojí hlavě, tam někde vzadu, je mi líto, že jsem o tu blbou ruku požádaná nebyla a při každé příležitosti si akorád povzdechnu, že zas nic. A to už spolu budeme 7 let…Podle mě je to hlavně v chlapech.
Ja si myslim, ze je to hlavne v zenach. Proste v tom, co si nechaji libit.
@Mrkvička1983
S přítelem žijeme na hromádce už přes 6 let, máme společnou hypotéku, společnou půjčku, společný dům, společný účet a společné dítě. Svatby změní jedno příjmení - nepřijde mi svatba v tomto případě jako nutnost. Příbuzní by to asi přivítali..zadarmo se najíst, napít ![]()
@wittis píše:
@Mrkvička1983
S přítelem žijeme na hromádce už přes 6 let, máme společnou hypotéku, společnou půjčku, společný dům, společný účet a společné dítě. Svatby změní jedno příjmení - nepřijde mi svatba v tomto případě jako nutnost. Příbuzní by to asi přivítali..zadarmo se najíst, napít
Svatba změní mnohem víc, ale na to člověk v řadě případů nepřijde ani když je ženatý/vdaná ![]()