Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@merde přesně tohle si myslím. Pokud by žena dala jasně najevo hranice, pak by se vztah nedostal do stavu jak popisuje mrkvička. Než mít rozdělenou ledničku, to raději být sama s dítětem a otce nechat ať platí alimenty. Byly by možná vyšší než jeho příspěvek na nájem
Jsem s přítelem téměř 9 let. Svatbu neplánujeme. Není pro mě důležitá. Z právního hlediska máme právo v případě smrti toho druhého dědit, v nemocnici máme oba vyplněný dotazník o sdělování zdravotního stavu tomu druhému. Peníze máme společné, dítě teprve čekáme. Jsme spolu šťastný a společné příjmení nás šťastnější neudělá.
Vdavala jsem se z lasky. Byla jsem hrda, ze si beru jeho prijmeni, protoze si ho moc vazim. Uzila jsem si bile saty a krasny svatebni den, na ktery budu, doufam, stale vzpominat. Jinak si myslim, ze status manzelstvi vztah mezi dvema nic nezmeni. Az prichodem deti se to posouva jaksy na jiny level.
Penez mi urcite lito nebylo. Penize budou, my nebudem.
@wittis píše:
@Mrkvička1983
S přítelem žijeme na hromádce už přes 6 let, máme společnou hypotéku, společnou půjčku, společný dům, společný účet a společné dítě. Svatby změní jedno příjmení - nepřijde mi svatba v tomto případě jako nutnost. Příbuzní by to asi přivítali..zadarmo se najíst, napít
A jak jsi toho docílila? Že se sTebou dělí
?
@Mrkvička1983 jakepak docilovani
často si staci jen dobre promyslet s kým si to dite upichnu… Takove chovani jako popisujes by melo byt normalne trestní! Nedovedu si predstavit, že by mi tohle chlap rekl
Fackovala by ho hanba
Příspěvek upraven 22.01.15 v 08:52
@pajisek90 taky jsem měla stejný názor a vydržel mi až do narození druhého dítěte. Teď už mi to vadí. Starší chodí do školky a vlastně u všech doktorů mi začíná čím dál víc vadit, že moje děti nemají stejné příjmení. A za pár let se budu citít i trapně, když mě bude někdo oslovovat „slečno“ a budu si připadat jak stará panna. A už mi vadí i to, že nevím, jak mám titulovat přítele a mluvit o něm před ostaními. Máme spolu dvě děti, žijeme spolu, vše jak manželé, ale manžel to není. Takže pak ve školce nebo někde moc nevím, jak ho mám titulovat. Přítel se hodilo, když nebyli děti, ale takhle už se mi to zdá hloupé. Druh je trapné, tatínek-to si zas připadám, jak kdybych mluvila o svém tátovi a nic jiného mě nenapadá.
Takže u nás bude letos svatba, ikdyž jsme to nepokládali ještě před pár lety za důležité.
@areca „Paní“ se stáváš dnem narození dítěte
(a taky získáním VŠ titulu kromě jiného), ale chápu jak to myslíš
Mě vyhovovalo před svatbou označení snoubenec/snoubenka, i při dítěti
Manžel o mě všude mluvil jako o „svoji ženě“, nebo taky rád používal „moje paní“
Kolikrát jsem mu říkala, ať lidi nemystifikuje ![]()
Když už jsou děti, tak svatba věci urovná a sjednotí a pak v případě „kdyby něco“ je zejména pro ty dva manželský stav výhodnější, když to řeknu blbě… Rozhodně to není patent na štěstí a pokud někdo na manželství vyloženě není, tak ho může přesvědčit opravdu jen ta právní rovina (která má stejně tak své nevýhody) ![]()
@areca vidím to stejně, my jsme se brali, když mladšímu synovi byly dva roky, svatba na zapřenou a jsme za to velmi rádi. Díky tomu, že svatba přišla po deseti letech vztahu, věděli jsme dobře, co jeden od druhého můžeme čekat a nic se pro nás nezměnilo, snad jen jmenovka na zvonku…
Myslím, že svou roli v odmítání sňatku hrají strach ze zodpovědnosti a neschopnost vzdát se části své svobody a být ochotna činit kompromisy… To ale přijde s věkem…
@neila píše:
@areca „Paní“ se stáváš dnem narození dítěte(a taky získáním VŠ titulu kromě jiného),
Fakt? To jsem nevěděla…
No ale okolí to asi také neví. Zrovna včera jsem byla na pohotovosti a z mikrofonu se ozvalo: „slečno… pojďte si dál“. A i v práci my všichni říkají slečno. A to vědí, že mám děti… A opravovat je mi příjde hloupé a myslím, že bych dokazovala jím tak to, že mi vadí, že nejsem vdaná…
@Moucharda taky jsme uvažovali o svatbě na zapřenou. Na velkou oslavu už nějak není energie a jde nám hlavně o to, abychom byli manželé a né o to mít svatbu. Ani jeden nejsme nějak rádi středem pozornosti. Ale nakonec jsme si řekli, že aspoň rodiče a sourozenci u toho budou. Takže to bude jen taková malá svatba s obědem.
A stejné důvody proč to vadí mě uvadí i můj přítel. Teda krom příjmení děti. To mají po něm. Ale také už špatně hledá při konverzaci o mě, jak mě má titulovat a také už by chtěl být ženatý. Má dvě děti a rodinu a stav „svobodný“ už mu nepříjde vhodný.
Ale oba jsme na to museli dojít časem. Oběd děti byli plánované, ale mít před tím svatbu jsme ani jeden z nás nepovažovali za dáležité. Ať teď jsme k tomu taknějak dozráli oba.
@Moucharda @neila díky moc! Snad jo. Oddání nebude klasicky na úřadě. To jsem nechtěla. Chtěla jsem trochu romantiky a pak už bude jen oběd a večer už budeme pěkně ležet doma v postýlce a budeme manžel a manželka…děti budou u babičky…
Ale je to ještě za dlouho. Teprve před pár dny jsme se dohodli jak to chceme a jak to bude a řekli si datum.
@areca Chápu moc dobře jak to myslíš. A třeba i mně to začne vadit a svatbu budu jednou chtít
Ale zatím mi to nepřijde důležité. Jinak co jsem si všimla, tak mě titulují dost často paní. I v práci. Nebo třeba mladá paní… Ale nějak si na tom nepotrpím ![]()