Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@pajisek90 tak záleží jestli jestli to lidé vědí, že jsi slečna. Mě hodně lidí také říká mladá paní. Ale ti mě neznají.. např. v obchodě atd. Ale třeba na té pohotovosti, kde jsem dala svojí občanku, na které je to napsané a nebo v té práci, kde všichni vědí, že nejsem vdaná mi prostě říkají slečno. Ale kdo to neví, tak mě také tituluje mladá paní…
A já tě také chápu. Když jsem byla ve 14tt prvního těhotenství, tak jsem měla úplně stejné myšlení a cítila jsem to jako ty. A jak píšeš, třeba na to časem u vás také příjde a nebo také ne. Každý jsme jiný a tobě to třeba nebude vadit nikdy.
„Nejsou peníze“ - jen zástupný problém? Lidi jsou nerozhodní a nenasytní. Chtěli by všechno a navázat se na jednu ženu to je omezení. Nehledě na to, že žena se po svatbě chová jinak. Každopádně vdaná žena může jednat z pozice síly a to se mužům často nelíbí. Ale třeba se mýlím, třeba se právě ženy nechtějí vdávat
A nebudu zmiňovat jak se kouká na věrnost u jen zadaného a u ženatého. Muž většinou vydělává víc, sňatek = všechno napůl. Pak není možné ženu tiše vydírat. Na mateřské je pak úplně odkázána na dobrotu muže. Partneři by si měli být rovní a ne aby se jeden umyslně povyšoval. Pak žena přemýšlí jinak, opustí mě a nebudu mít nic, zůstanu sama s dítětem - je mnohem ohebnější. Pak přežije často i velké ponížení. A nakonec se bojí zeptat jestli už není čas se sezdat. A muž samozřejmě najde tísíc důvodů proč se ještě nebrat a ženě často nezbývá nic jiné než to akceptovat. Je to jen jeden z možných scénářů. Nekamenujte mě.
@areca je to přesně jak píšeš, přijde to časem, možná věkem, nebo kombinací všeho. My jsme se taky brali po 8,5 letech, dítěti, se společným majetkem a vším kolem
Zajeli jsme si na dovolenou a vzali jsme se, že zabijeme 2 mouchy jednou ranou - svatbu i svatební cestu
Vřele doporučuji všem, kdo nestojí o cirkus, ale dává přednost romantice ve dvou
![]()
@Pajaxxx určitě máš v něčem pravdu, je to taky jeden z důvodu… Ale na druhé straně, dnes a denně tu najdeš x diskuzí, kde žena v manželském svazku žije finančně mnohem hůř, než ta v tom volném
těch případů je tady spousta. Takže to nebude ten hlavní kámen úrazu… Chlapům se jednoduše ženit nechce. Nepotřebují k tomu důvod
![]()
@areca musí se „přítelovat“, což by mě na tom asi dost vadilo. Mám děti s přítelem, brrr. Někdo říká můj muž, ale to pro některé lidi znamená, že jste svoji, takže je to trochu zavádějící a navíc třeba v té školce to taky vždy nejde říct.
@SestrickaPetricka píše:
Protože jsou chlapi neschopní vůbec požádat o ruku…nějak se mi zdá, že všechna rozhodnutí by nejraději nechali na ženských. A většina z nás naštěstí tak hluboko ještě neklesla, aby žádala o ruku chlapa. Já bych třeba svatbu chtěla…přítel jakože taky, ale akorád o tom dokáže tak leda mluvit. A to si ani neuvědomuje jak moc to poškozuje náš vztah. Protože ikdyž nechci, tak přece jen v té mojí hlavě, tam někde vzadu, je mi líto, že jsem o tu blbou ruku požádaná nebyla a při každé příležitosti si akorád povzdechnu, že zas nic. A to už spolu budeme 7 let…Podle mě je to hlavně v chlapech.
No… samozřejmě mluvím jen za sebe. Ale - Po cca třech letech vztahu jsem byla požádána o ruku s upozorněním, že ale svatba samotná hned tak nebude. Prostě příslib, ale on zatím svatbu příliš nechce. Čekala jsem rok, dva, pak jsme se začali snažit o mimino s tím, že když otěhotním, okamžitě se vezmeme. Mimino nám příroda nedopřála, zato jeho vykrucování, že kolega byl zasnoubený 7 let a taky to šlo, že je to stejnak jen papír, toho bylo víc než dost. Ten papír mi prostě dopřát nechtěl. Nakonec jsem po téměř šesti letech vztahu odešla.
Uvědomila jsem si, že svatba pro mě znamená, že se vzájemně veřejně prohlašujeme za ty dva, co k sobě patří a to přede všemi. Že se k sobě oficiálně hlásíme, že se za sebe nestydíme. Je to pro mě prostě něco „víc“. A jak už tu bylo zmíněno… ve dvaceti mi označení partnera „přítel“ nevadilo, dneska je mi to protivné a partner je takové neurčité ![]()
@neila píše:
@Pajaxxx určitě máš v něčem pravdu, je to taky jeden z důvodu… Ale na druhé straně, dnes a denně tu najdeš x diskuzí, kde žena v manželském svazku žije finančně mnohem hůř, než ta v tom volnémtěch případů je tady spousta. Takže to nebude ten hlavní kámen úrazu… Chlapům se jednoduše ženit nechce. Nepotřebují k tomu důvod
![]()
neměj chlapy za blbce, kteří se chovají náhodně. To nechtění z něčeho pramení a ne každý má stejné důvody. Nepodložené nechtění by přece přání ženy muselo zákonitě změnit. Proč se ženit? A proč ne? Možná by nebylo od věci se emancipovat a požádat přítele o ruku sama
Ale možná se hlavně ženy nechtějí vdávat. Potom co s tím zmůže chlap… nic.
@Pajaxxx píše:
neměj chlapy za blbce, kteří se chovají náhodně.To nechtění z něčeho pramení a ne každý má stejné důvody. Nepodložené nechtění by přece přání ženy muselo zákonitě změnit. Proč se ženit? A proč ne? Možná by nebylo od věci se emancipovat a požádat přítele o ruku samaAle možná se hlavně ženy nechtějí vdávat. Potom co s tím zmůže chlap… nic.
to jsem nikde nenapsala
jen říkám, že chlapi se ženit prostě nechtějí a nepotřebují k tomu důvod. Obvykle je mezi důvodem a výmluvou jen velice tenká hranice
Tím bývá často jen prostá ješitnost a pocit „svobody“…
aspoň dle toho, co se tady objevuje. Já mám osobní zkušenost jinou - moje otázka zněla, proč se brát, jeho odpověď byla proč ne
Na to jsem nedokázala dát žádnou odpověď, která by bránila změně našeho statusu ![]()
@neila píše:
to jsem nikde nenapsalajen říkám, že chlapi se ženit prostě nechtějí a nepotřebují k tomu důvod. Obvykle je mezi důvodem a výmluvou jen velice tenká hranice
Tím bývá často jen prostá ješitnost a pocit „svobody“…
aspoň dle toho, co se tady objevuje. Já mám osobní zkušenost jinou - moje otázka zněla, proč se brát, jeho odpověď byla proč ne
Na to jsem nedokázala dát žádnou odpověď, která by bránila změně našeho statusu
Ano, kdo chce ten se dostane do manželství, protože neexistuje pádný důvod, proč ne
Já ale přesto potkávám páry, u kterých žena chce a muž ne. Proto si myslím to co si myslím. Vypočítavost do vážného vztahu nepatří. Ta patří do práce a mileneckého poměru ![]()
@Pajaxxx teď úplně nechápu jak to s tou vypočítavostí myslíš
Tu jsem třeba vůbec já nemyslela. Narážela jsem na to, že pokud jsem s někým koho miluji, počítám s ním do budoucna, věřím mu natolik, že s ním zplodím dítě, pustím se do budování společného majetku, pak nevidím rozumný důvod se štorcovat se svatbou, pokud to alespoň jeden z páru chce, toť vše
Pokud oběma vyhovuje jiný stav, není co řešit.
Vstup do manželství z vypočítavosti si umím představit jen u tolik zmiňovaných zlatokopek, nebo naopak, u chlapů, kteří mermo moci chtějí potomka a navíc touhu vypadat při tom legitimně ![]()
@Mrkvička1983 píše:
A jak jsi toho docílila? Že se sTebou dělí?
A jak on docílil toho, že já se dělím s ním? Zkrátka fungujeme společně jako pár a né dva jedinci, co žijí vedle sebe