Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ugluk já si stejně nedovedu představit tu děsnou dobu, jakou si někdo musí neplodností projít
u mě to trvalo jen několik měsíců , ale když pak čtu, jak se někdo trápí roky, tak to je opravdu ubíjející, taková děsná bezmoc ![]()
jinak 15tt už zní slibně
jen tak dál ![]()
ugluk píše:
Faj, vyšlo napočtvrtý, při transferu jednoho (víc nebylo)
Jinak já byla sama u sebe vždy pro transfer dvou (pokud by byla), sice s tím, že raději dítě jedno, ale dvě by nám určitě nevadila, jsem solidně stavěná ženská bez zdravotních problémů, takže perspektiva donošení dvojčat dobrá a vždycky jsme chtěli víc jak jedno dítě. Nakonec tedy příroda měla vlastní názor a já ho s plnou pokorou přijímám.
Gratuluju, přeju, at vše dopadne! ![]()
Eshta, prostě člověku nezbyde nic jinýho, než prostě žít a fungovat
Máme oba spoustu zálib, slušnou práci, hodně cestujeme a snaha o dítě nikdy nebyla středobodem našeho vesmíru, přesto bych ani omylem neřekla, že by to náš život dokázalo naplnit stoprocentně a že kdybych ve čtyřiceti (snažili jsem se od mých pětadvaceti) zjistila, že už to nepůjde definitivně a musím za tím udělat tlustou čáru, dokázala bych nad tím jen tak mávnout rukou a říct si, že existuje přece spousta jiných k dětem plnohodnotných věcí a není to zas až taková tragédie, že se nezadařilo. Proto mě to vytáčí, když si někdo myslí, že nedobrovolně bezdětný pár může být vlastně naprosto spokojený, když si najde jinou vhodnou aktivitu a radost v životě. Vím, že šest let snažení není zas až taková tragédie a jsou na tom lidi hůř, vím, že náš desetiletý vztah to na rozdíl od mnoha jiných jen upevnilo a stmelilo, přesto prostě nějak nevěřím, že nedosáhnout nikdy toho cíle může být pro většinu lidí trauma do konce života ![]()
eshta píše:
ugluk já si stejně nedovedu představit tu děsnou dobu, jakou si někdo musí neplodností projítu mě to trvalo jen několik měsíců , ale když pak čtu, jak se někdo trápí roky, tak to je opravdu ubíjející, taková děsná bezmoc
jinak 15tt už zní slibnějen tak dál
Taky si to nedovedu předstvait, u mě to bylo vždy hned, okamžitě, jak jsme chtěli.
Už z tohoto důvodu bych si nikdy neopovažovala někoho odsuzovat, nebo řešit, moralizovat......Vím, že na to nemám právo. Vím, co pro mě děti znamenají, a tuším, co bych byla schopná dělat, kdybych děti mít nemohla přirozeně.....Musí to být strašně těžké
suvik píše:
Ivo reaguji naposledy, už mě to nebaví. Jen mě fakt vadí kecy typu, že dítěti věřím, tudíž důsledek je, že vše je v pořádku…a také mimoděložní těhotenství se dá poznat, protože má příznaky.Je to asi stejné, jak když jsem slyšela větu: U domácího porodu nenastanou komplikace, protože do něj nezasahují lékaři. Z úst (virtuálních) jedné domarodičky.
Samo že je to tvoje riziko, ale vzhledem k tomu, že se vyjadřuješ takhle hrdinsky k hodně věcem okolo těhotenství, ráda bych varovala ženský, co v doktorech vidí spíše ty, kteří chtějí ublížit popř. vydělat, aby veděly, že takto jednoduše to vypadat nemusí a že mimoděložní těhotenství není žádná sranda. Toť vše.
Vždyť já jsem psala, že o tom mimoděložním nemám zas tolik informací, nevím přesně, kolik žen to bolí a kolik ne. Ale rozhodla jsem se prostě jít na UTZ až později, to je snad můj problém, ne?
Např. v UK se první UTZ dělá až ve 12. týdnu a rodičky jim tam houfně na prasklé vejcovody neumírají, tak nevím, jak to s tou bezpříznakovostí doopravdy je a popravdě se mi to teď ani nechce zkoumat.
A že se vyjadřuju hrdinsky… to teda nevím, na co narážíš, prostě holt nepotřebuju doktora neustále za zadkem a věřím v jiný styl péče. Určitě nevidím v doktorech ty, co chtějí ublížit nebo vydělat, jen si prostě myslím, že péče v těhotenství je u nás dost extrémní.
Ad domácí porod – výrok, že „U domácího porodu nenastanou komplikace, protože do něj nezasahují lékaři.“ pravdivý není, ale je pravda, že určité typy komplikací doma nastanou podstatně méně často právě proto, že bývají vyvolány zásahy, které se doma nedělají (namátkou oxytocin, dirupce, nucená poloha na zádech, kristellerova exprese, tzv. „aktivní“ porod placenty atd.).
byron píše:eshta píše:
ugluk já si stejně nedovedu představit tu děsnou dobu, jakou si někdo musí neplodností projítu mě to trvalo jen několik měsíců , ale když pak čtu, jak se někdo trápí roky, tak to je opravdu ubíjející, taková děsná bezmoc
jinak 15tt už zní slibnějen tak dál
Taky si to nedovedu předstvait, u mě to bylo vždy hned, okamžitě, jak jsme chtěli.
Taky můj případ
Ugluk a třeba se Vám to příště podaří přirozeně
Moje kamarádka se dloho snažila, má holčičku po x-tém IVF, ona anovulce, i po stmulaci, jenom jeden použitelný ooocyt, on šílený spermiogram, takže pokaždé iCSI,: Po porodu opět dlouhodobá snaha, pak už to zabalila, našla si novou práci, no a měla jeden styk po delší době a je ve 13.tt
Nikdy bych nevěřila, ale je to tak
Valkil, zcela opačný případ než já:
Po odběru třetího IVF jsem měla dvě vajíčka a dotaz - a opravdu jste si jistá, že chcete zavést dvě embrya?
Ano, pokud se obě oplodní a pokud se budou obě vyvíjet, chtěla bych obě dvě.
A jste si vědomá rizika, jaké přináší dvojčetné těhotenství? Já bych vám určitě radil jen jedno.
Mě to tehdy docela pobavilo, ale pak jsem se doslechla, že pan doktor má sám dvojčata, takže o těch komplikacích ví doslova z první ruky.
Faj, i já sama takové případy znám a tajně doufám, vůbec si nejsem jistá, jestli bych IVF po tom všem ještě někdy chtěla pro další dítě podstoupit, ale opravdu uvidíme, těžko říct, je mi 31, tak čas ještě je ![]()
No tak u nás v CARu,když jsem chtěla jenom jedno,tak mě embryoložka dost nevybíravě přesvědčovala na dvě,a to stylem-ve vašem věku se dvě neuchytí,a když jo,tak existuje redukce,ne? Doktor mi tedy potom řekl,že na to neměla právo,že je to moje věc a měla jsem si stát za svým.Je to těžký rozhodování,no,když prostě chcete jenom,aby to dopadlo co nejlíp.
Ranap- drsny:-/
To je vidět, že je to opravdu o lidech a jejich hodnotách, nikoliv o asistované reprodukci jako celku…
Mě naopak vždycky varovali před riziky vícečetného těhotenství…A při prvním IVF i jsem si z toho důvodu nechala zavést pouze jedno embryo. A to nikoliv proto, že bych dvě děti nechtěla nebo si je nemohla dovolit, ale nechtěla jsem je ohrozit…
Na druhou stranu po té, co se nechytilo, jsem si to vyčítala. Protože další 2 jsme nechali zmrazit a u mražení je určitá možnost, že se embryo v pořádku nerozmrazí- takže jsem měla pocit, že jsem měla ještě jednomu dát větší šanci na život…
Celkově myslím, že naprostá většina z nás rozhodně nenahlíží na embrya jako na nějaký materiál, naopak hluboce ctíme potenciál života, který v nich je.
Myslím, že i žena, kvůli jejímuž příběhu tato diskuse vznikla, si maximálně cenila života a zdraví - a proto udělala rozhodnutí, která udělala…
http://ona.idnes.cz/…m-/deti.aspx?…
Rozhovor s přednostou ústavu pro histologii a embryologii I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velmi zajímavé.
eva valoi píše:
http://ona.idnes.cz/…m-/deti.aspx?…
Rozhovor s přednostou ústavu pro histologii a embryologii I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velmi zajímavé.
Dobrej článek, ale podle mě stejně nezáleží, jestli provede selekci embrya příroda nebo někdo v laboratoři. ![]()
Sumaya píše:eva valoi píše:Dobrej článek, ale podle mě stejně nezáleží, jestli provede selekci embrya příroda nebo někdo v laboratoři.
http://ona.idnes.cz/…m-/deti.aspx?…
Rozhovor s přednostou ústavu pro histologii a embryologii I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velmi zajímavé.
No kdyby šlo jen o tu selekci prokazatelně neživotaschopných embryí…Ale nejde.