Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@akavi píše:
To je zajímavý, že při sobě nedrží snacha s tchyní, když ženský tak držej při sobě.
Výjimky no…
@MelvinOsud píše:
Výjimky no…
Tys asi nikdy nedělal v ženským kolektivu, co? Ženský na sebe umí být hodně kruté. Plus podívej tu na některé diskuse, jak některé ženy neúprosně kopou do těch, co ryjou držkou v bahně.
@Sandokanec píše:
Hele nebudeme to komplikovat, zenu zakladatele proste chytla druha miza, proste chce zmenu v zivote, chce si neco uzit a ten jeji stavajici zivot neni podle ni- at uz diky vztahu s manzelem, nebo bydleni. Akorat teda si nechce pretrhnout penezovod a hraje na manzela divadlo, ze tomu ma dat cas.Jinak zase tady je ten dvoji metr. Kdyby to bylo opacne a manzel by nebyl spokojeny se vztahem a s tim, ze manzelka nepomuze zajistit lepsi bydleni a odesel by, tak je hovado nejvetsi.
Přesně tak, ale oni si za to chlapi dost můžou sami…jakékoliv rozmazlování a opečovávání ženy a to, jak citové, tak finanční je vrcholně kontraproduktívní a až na vyjímky na to hodný a pracovitý muž /z pohledů ženy = nudný ňouma/ doplatí rozvratem rodiny a výstavními parohami…jediná cesta ke spokojenému manželství je ženskou v domácnosti zaměstnat, až se z ní bude kouřit a pak nebude mít roupy a chovat se k ní, jako rošťák se zlým kukučem s občasným naklepáním budky a když se jí to nebude líbit, tak jí vymést z baráku…z takového řízka se většině žen podlamují kolena a šimrají jí v břiše motýlci…
@MelvinOsud píše:
Jsou sice ženy, které jsou skvělé a stojí za to, pro ně něco dělat. Ale není jich moc. A o tom to je. Prostě neplatí, že každá je nejlepsi princezna a že zalezi jen na chlapovi jak s ní jedna.
Tak to zní úplně jinak, než co jsi psal před chvílí. ![]()
Jasně, že jsou holky skvělé stejně jako nesnesitelné.
Zrovna tak, jako muži.
Chce to trpělivost, rozum do hrsti, zapojit i ten orgán v lebce a… jo, je to hodně i o štěstí. ![]()
@akavi píše:
Tys asi nikdy nedělal v ženským kolektivu, co? Ženský na sebe umí být hodně kruté. Plus podívej tu na některé diskuse, jak některé ženy neúprosně kopou do těch, co ryjou držkou v bahně.
No, a pak dej žene nějakou moc. Když není racionální, ale subjektivně emotivní. A problém přijde brzo…
@MelvinOsud píše:
No, a pak dej žene nějakou moc. Když není racionální, ale subjektivně emotivní. A problém přijde brzo…
To je jako dát moc chlapovi, který povětšinou nemůže používat mozek, když se mu krev nalije do penisu ![]()
@Anonymní píše:..... mimomanželský sex neprovozuji).
A manželský sex? Proč tvrdí, že žijete jako sourozenci?
O tom totiž nic nezmiňuješ,
@Tomáš916 píše:
Přesně, já jako chlap, bych nesnesl ten fakt, že jsem na někom závislý a nedovedu uživit svou rodinu. Jediný, kdo se na tom má podílet je moje žena (pokud není jiná domluva, že třeba je v domácnosti, není na mateřské atd), ale bydlet u rodičů (jedno kterých), jen proto, aby jsme ušetřili nebo proto, že jsem neschopný si svou rodinu zabezpečit sám, no tak to ani náhodou. I. Kdyby měli palác a já měl na výběr, buď malý byt, ale budeme samostatná jednotka nebo palác u rodičů, tak rozhodně první možnost vyhrává.
Tomu se vlastně říká chlubit se cizím peřím…
Já mám taky takovýho. Nepije, nekouří, nebije mě, pracuje poctivě a usilovně, finančně to ujde (na Maledivy to není, ale můžu dětem koupit nový boty, když je potřebujou, a nepočítat, jestli tenhle měsíc vyjdeme). Děti miluje a je s nimi rád a často. Doma i něco udělá. Značka ideál.
Jenže: sex jednou za několik měsíců, jiný fyzický kontakt není (resp. jedna pusa jako od babičky za několik dní). Bavíme se takřka výhradně o provozních věcech (musíme koupit mlíko, vezmeš si ve středu večer děti, volali tvoji rodiče že máš zavolat…). Rozhovory, které nejsou úplně nutné, zaberou cca hodinu týdně (vetšinou, co bylo v práci), o ničem osobnějším (na co se těšíš, jak se cítíš, co ti dělá starosti) nemluvíme. Nemá smysl se mu s čímkoli svěřit, chtít podporu, pomoc, sdílení (už týden mám noční můry, dělá mi starosti koronavirus, bolí mě rameno, tvoje máma byla dneska nějaká smutná…) nechápe, proč mu to říkám, a to ani u pozitivních věcí, aby to nevypadalo, že si furt stezuju.
Na praktické věci ok, ale jinak jsem prostě úplně sama, jsme cizí lidi, spolubydlící. No, moc mi to nevyhovuje, odejít teď nemůžu, ale do budoucna je to určitě možnost. Předpokládám, že manžel by byl ale překvapen stejně, jako zakladatel.
A to ačkoli už přinejmenším dva roky říkám, že mi to takhle NEVYHOVUJE. On to pouští jedním uchem tam a druhým ven ![]()
Třeba by pomohlo mu poslat email…no a až jednou bude překvapený, tak mu ho můžeš přeposlat i s původním datem…
@akavi píše:
To je jako dát moc chlapovi, který povětšinou nemůže používat mozek, když se mu krev nalije do penisu
Když je všude kolem veškerá reklama založena na sexu a nahote, tak se nemůžeš divit.. Mě se líbilo jedno přísloví… Žena dává život a muž dává smrt. A o tom to je. Dobývání, dominance síla, prubojnost, to chlapovi dává testosteron s penisem… Představ si kdyby řadící paka byla ve tvaru vagíny. ![]()
@olino píše:
Přesně tak, ale oni si za to chlapi dost můžou sami…jakékoliv rozmazlování a opečovávání ženy a to, jak citové, tak finanční je vrcholně kontraproduktívní a až na vyjímky na to hodný a pracovitý muž /z pohledů ženy = nudný ňouma/ doplatí rozvratem rodiny a výstavními parohami…jediná cesta ke spokojenému manželství je ženskou v domácnosti zaměstnat, až se z ní bude kouřit a pak nebude mít roupy a chovat se k ní, jako rošťák se zlým kukučem s občasným naklepáním budky a když se jí to nebude líbit, tak jí vymést z baráku…z takového řízka se většině žen podlamují kolena a šimrají jí v břiše motýlci…
Opravdu jich znáš tolik?
Dobrý den. Omlouvám se, že jsem celý den neraagoval, dopoledne jsem balil na dovolenou odpoledne byli jsme s dětmi a manželkou u vody. Pročetl jsem diskuzi a pokusím se odpovědět dotazy a poznámky.
Poprvé jsem se nastěhoval k přítelkyni, společně jsme její byt zvelebovali. Žili jeden pro druhého. Když jsem byl 2× odmítnut s žádostí o sňatek, resp. plánování rodiny (tvrdila, že je ještě mladá), po třech letech jsme to ukončili.
Podruhé jsme si s přítelkyní pronajali garsonku. Asi po dvou letech se „zbláznila“, že chce cestovat. Sbalila kufry a nechala mě s bytem i půjčkami a odstěhovala se za velkou louži.
Potřetí jsem (tedy s manželkou) jsem se zařekl, že do cizího ani pronájmu nepůjdu. Sice jsme půl roku bydleli u manželky, ale pak jsme se dohodli na sestěhování ke mě (ano do baráku k našim),, resp. nejdříve jsem byt v baráku upravoval (koupelna, kuchyň).
Upřímně nebylo to příjemné, styděl a stydím se, že mi žena „utekla“. Ale měl jsem lhát nebo mlčet?
Pokud jsem na něco zapomněl, odpovím asi opět až zítra pokud to půjde. Máme zaplacenu na týden dovolenou na Moravu a nevím zda se dostanu na internet. Jedu ale jen s dětmi, manželka nedostala dovolenou, protože mají v práci podstav.
Jinak myslím, že náš stav je podobný co popsala Anonymní v 19:57.
@Markéta80 Tak jsem to asi našla. Zakladateli, nepsal jsi tohle ty? https://www.emimino.cz/…o-co-384454/