Schizoidní manžel

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
19.1.15 18:01

Holky, napište, prosím, pár příkladů, jak se takový schizoid projevuje…Podle všeho mám taky jednoho nablízku a už jsem psychicky na dně…Jako diagnozu potvrzenou nikde nemá - samozřejmě nikam nepůjde, ale myslím, že něco takového má taky…

  • Citovat
  • Upravit
3
20.1.15 09:03

No přijde mi, že největší problém je projev citů a nekomunikativnost. Zejména projevování těch pozitivních citů. Jako by se stále hlídal, jako by chtěl mít vše pod kontrolou, aby mu později nikdo nemohl říkat „ale vždyť jsi říkal, že mě miluješ..“
A co se týče té nekomunikativnosti, tak to je fakt extrém. Když se zeptám, jestli mu něco je, odpoví že ne, ale přitom vidím, jak to v něm vře. I když tohle dělá asi hodně chlapů, ne jen schizoidi.. :-) Ale později se o tom dokážeme bavit. Hodně pomáhá humor. Ten bych řekla, že je naše záchrana. Občas si z toho děláme i srandu a díky tomu se celá situace jakoby odlehčí a rázem je celý problém snažší.
Diagnóza u nás potvrzená taky neni, psychologa se bojí jak čert kříže, to se ví. Ale já to mám docela načtené a na 100% jsem si jistá, že nějakou takovou lehčí formu určitě má.
Dalším problémem je malé množství přátelských vazeb. přijde mi, že já mam mnohem víc dobrých přátel, než on. Těžko říct, jestli mu to tak vyhovuje, nebo by to rád změnil, ale neumí to. Ale spíš bych tipla i tu druhou variantu.
Někdy řekně něco velmi krutého, i humor má takovej drsnej, ale přijde mu to v pohodě, je to přece jenom sranda.
A takový zvláštní specifikum u něj je, že nerad dostává dárky. To podle mě souvisí s jeho neochotou projevovat komukoliv vděčnost. Všechny svátky, vánoce a narozeniny by nejradši zrušil. Na druhou stranu, není sobec, protože obdarovávat druhé mu problém nedělá a v tomto ohledu je velice štědrý a velkorysý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanney
20.1.15 09:52
@Anonymní píše:
Holky, napište, prosím, pár příkladů, jak se takový schizoid projevuje…Podle všeho mám taky jednoho nablízku a už jsem psychicky na dně…Jako diagnozu potvrzenou nikde nemá - samozřejmě nikam nepůjde, ale myslím, že něco takového má taky…
…víš, to je jedno jak se projevuje, když si z něho psychicky na dně, opusť ho, jestli můžeš.
To je jediná správná cesta.
  • Citovat
  • Upravit
1259
20.1.15 09:56

jak se chová můj schizoid

Nemá zájem o tělesný kontakt, nebo jen pasivně přijímá. nezájem o sex. když jsem byla nemocná, horečky apod,. ani se nezeptal, jak mi je nebo jestli nechci čaj. když jsem se vrátila od psycholožky, že mám středně těžkou depresi, ani se nezeptal, jak to myslím (jeho oblíbená odpověď skoro na cokoli), jen to vzal na vědomí. neumí přijmout pochvalu, když mu něco takového řekneš, jen čučí. jen zcela výjimečně má z něčeho radost, jako fakt párkrát za rok. tváří se tak, že nepoznáš, jestli je unavený, nemocný, depresivní, má zablokovaná záda nebo zuří, protože našel drobek na podlaze. když se mu něco nelíbí (např. tvůj způsob sekání trávníku), neřekne ti normálně, co se mu nezdá a jak by to podle něj mělo být, ale beze slova to pozoruje a tiše zuří. na pokusy nějak se domluvit reaguje mlčením, při delším naléhání odchodem beze slova. pohádat se s ním nedá, spontánně vyhrkne tak maximálně větu, informace z něj nevydoluješ, protože si myslí, že „každý přece ví, jak to je/jak se má chovat“. vrcholem komunikace je prohlášení „stejně se nic nezmění“ a „to je můj problém“. není moc společenský, ale v okruhu známých je to ok, i posedí a mírně popije. k dětem se chová relativně normálně, stará se, vypravuje je do školy, pomazlí je, večer jim v posteli něco povídá, i když má neustálé připomínky rovnající je do latě pokud jde o úklid apod. - když desetiletý kluk blbne na zahradě a spadne na zadek, může vyletět z kůže, že bude mít špinavé kalhoty (podotýkám kalhoty na zahradu). jako nejbližší osobu používá svého bratra (fajn chlap, proti kterému nemám to nejmenší), s ním se radí, jaké si koupí auto, že k chalupě přikoupí sousední barák apod,. já se to dozvím, až když je hotovo nebo téměř hotovo.
pozitiva: spolehlivý, stabilní (bohužel ale stabilní na značně podnormální úrovni) - např. když je krize, nevyšiluje, ale racionálně řeší, loajální jako rodič (před dětmi mě jako matku neshazuje, naopak podporuje), nechává mi „volnou oprať“ - nekecá mi do volného času, kamarádů, oblékání… na druhou stranu nevím, jestli je to projev tolerance nebo nezájmu
a klad největší: těch 12 let s ním mě neskutečně zocelilo, poučilo a vybavilo množstvím třeskutě humorných černých historek, které mi věří jen moje nejlepší kamarádky :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Heboucka
20.1.15 09:59
@navy blue píše:
Nemá zájem o tělesný kontakt, nebo jen pasivně přijímá. nezájem o sex. když jsem byla nemocná, horečky apod,. ani se nezeptal, jak mi je nebo jestli nechci čaj. když jsem se vrátila od psycholožky, že mám středně těžkou depresi, ani se nezeptal, jak to myslím (jeho oblíbená odpověď skoro na cokoli), jen to vzal na vědomí. neumí přijmout pochvalu, když mu něco takového řekneš, jen čučí. jen zcela výjimečně má z něčeho radost, jako fakt párkrát za rok. tváří se tak, že nepoznáš, jestli je unavený, nemocný, depresivní, má zablokovaná záda nebo zuří, protože našel drobek na podlaze. když se mu něco nelíbí (např. tvůj způsob sekání trávníku), neřekne ti normálně, co se mu nezdá a jak by to podle něj mělo být, ale beze slova to pozoruje a tiše zuří. na pokusy nějak se domluvit reaguje mlčením, při delším naléhání odchodem beze slova. pohádat se s ním nedá, spontánně vyhrkne tak maximálně větu, informace z něj nevydoluješ, protože si myslí, že „každý přece ví, jak to je/jak se má chovat“. vrcholem komunikace je prohlášení „stejně se nic nezmění“ a „to je můj problém“. není moc společenský, ale v okruhu známých je to ok, i posedí a mírně popije. k dětem se chová relativně normálně, stará se, vypravuje je do školy, pomazlí je, večer jim v posteli něco povídá, i když má neustálé připomínky rovnající je do latě pokud jde o úklid apod. - když desetiletý kluk blbne na zahradě a spadne na zadek, může vyletět z kůže, že bude mít špinavé kalhoty (podotýkám kalhoty na zahradu). jako nejbližší osobu používá svého bratra (fajn chlap, proti kterému nemám to nejmenší), s ním se radí, jaké si koupí auto, že k chalupě přikoupí sousední barák apod,. já se to dozvím, až když je hotovo nebo téměř hotovo.
pozitiva: spolehlivý, stabilní (bohužel ale stabilní na značně podnormální úrovni) - např. když je krize, nevyšiluje, ale racionálně řeší, loajální jako rodič (před dětmi mě jako matku neshazuje, naopak podporuje), nechává mi „volnou oprať“ - nekecá mi do volného času, kamarádů, oblékání… na druhou stranu nevím, jestli je to projev tolerance nebo nezájmu
a klad největší: těch 12 let s ním mě neskutečně zocelilo, poučilo a vybavilo množstvím třeskutě humorných černých historek, které mi věří jen moje nejlepší kamarádky :-)

Vypada to, ze te nepovazuje za rovnocenneho partnera, ale bere te jen jako matku svych deti :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
1259
20.1.15 10:07

Jo, taky mám ten pocit, on to ale popírá a neustále něco mele o vztahu a důvěře apod. začali jsme nedávno chodit na párovou terapii a jestli se to někam nepohne, odcházím děti neděti. třeba za to nemůže a ničeho lepšího není schopný, já v tom ale nechci dožít. jinak časová souhra příchod dětí/konec sexu přesně odpovídá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanney
20.1.15 10:11

@navy blue obdivuju, že s takovým člověkem dokážeš žít. :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
1259
20.1.15 10:17

Díky :-) ono už to právě není moc „s“, ono je to mnohem víc „vedle“. v takovém vztahu můžeš vydržet, jen když ho popřeš, jen když potlačíš svoji párovost (a já sice dokážu být autonomní až až, ale v podstatě jsem párovej člověk, miluju být s někým tým), a tím ten vztah zároveň přestane existovat. můj muž tvrdí, že takový vývoj je u vztahů normální, že to, co je na začátku, nemůže z principu vydržet, což má pravdu, ale my jsme se do „manželství po třiceti letech“ dostali asi během roku a půl, navíc ještě bez takové té zvláštní blízkosti, důvěrnosti a porozumění, které dlouhé vztahy přinášejí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Heboucka
20.1.15 10:18
@navy blue píše:
Díky :-) ono už to právě není moc „s“, ono je to mnohem víc „vedle“. v takovém vztahu můžeš vydržet, jen když ho popřeš, jen když potlačíš svoji párovost (a já sice dokážu být autonomní až až, ale v podstatě jsem párovej člověk, miluju být s někým tým), a tím ten vztah zároveň přestane existovat. můj muž tvrdí, že takový vývoj je u vztahů normální, že to, co je na začátku, nemůže z principu vydržet, což má pravdu, ale my jsme se do „manželství po třiceti letech“ dostali asi během roku a půl, navíc ještě bez takové té zvláštní blízkosti, důvěrnosti a porozumění, které dlouhé vztahy přinášejí

To na nej nezabira ani fitness postava? :think:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.1.15 10:19

Taky mám podezření, že můj muž je schizoid..jak se to dá zjistit 100%???
Ono něco sedí a něco možná a něco ne. Zase je pravda, že spousta chlapů je nekomunikativních, ženský jsou přeci od přírody ukecanější a citlivější :think:.
Třeba pusu mi dává vždy, když přijde z práce i když odchází. Moc se nemazlí, neobejme(ale když to udělám já, tak mě taky obejme-nemá svěšené ruce nebo tak).
O sex stojí tak 2× týdně a rozhodně v něm není sobecký, myslí především na mě.
Ale city nevyjadřuje :(, že mě má rád mi neřekl snad 3 roky(jsme spolu celkem 7 let), když se zeptám jestli mě má rád, tak mi odpoví „jistě že tě mám rád“ a tváří se u toho tak, jako že jak se vůbec můžu ptát, že to je přeci jasné.
Se synem se mazlí hodně a rád, on za ním sám chodí(syn) a to ho nikdy neodmítne.
Zase na úklid on vůbec není a vůbec to ani nevyžaduje po mě. To spíš já chci mít doma vždy uklizeno. On si toho nevšímá.
Tak nevím mám doma normálního chlapa nebo schizoida, nebo něco napůl???Taky mi schází dotyky, obejmutí(z jeho strany!), malé pozornosti-dárky(jen výjimečně přinese z obchodu čokoládu, ale může to být i tím že máme málo peněz, zase nedávno bral odměny a dal mi dva tisíce ať si prý něco koupim), mluvení o „všem a o ničem“.Teď už nevím ty všechny znaky, ale zodpovědný a spolehlivý je taky :think:.Smysl pro humor má, ale ne vždy nějak černý nebo drsný, někdy spíš dost jednoduchý :lol:
Jo a když jsem nemocná tak se hodně stará, dělá čaje, vaří, uklízí..to nemůžu upřít. Anebo když do mě na ulici nedávno někdo strčil, tak tomu člověku vynadal ať dává pozor, přitom je jindy klidný :think: :nevim:
Já jsem takový romantik a on spíš flegmatik. Jsem hodně citlivá a to on ne vždy chápe…co si myslíte? Prosím o názor děkuji moc :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Heboucka
20.1.15 10:23
@Anonymní píše:
Taky mám podezření, že můj muž je schizoid..jak se to dá zjistit 100%???
Ono něco sedí a něco možná a něco ne. Zase je pravda, že spousta chlapů je nekomunikativních, ženský jsou přeci od přírody ukecanější a citlivější :think:.
Třeba pusu mi dává vždy, když přijde z práce i když odchází. Moc se nemazlí, neobejme(ale když to udělám já, tak mě taky obejme-nemá svěšené ruce nebo tak).
O sex stojí tak 2× týdně a rozhodně v něm není sobecký, myslí především na mě.
Ale city nevyjadřuje :(, že mě má rád mi neřekl snad 3 roky(jsme spolu celkem 7 let), když se zeptám jestli mě má rád, tak mi odpoví „jistě že tě mám rád“ a tváří se u toho tak, jako že jak se vůbec můžu ptát, že to je přeci jasné.
Se synem se mazlí hodně a rád, on za ním sám chodí(syn) a to ho nikdy neodmítne.
Zase na úklid on vůbec není a vůbec to ani nevyžaduje po mě. To spíš já chci mít doma vždy uklizeno. On si toho nevšímá.
Tak nevím mám doma normálního chlapa nebo schizoida, nebo něco napůl???Taky mi schází dotyky, obejmutí(z jeho strany!), malé pozornosti-dárky(jen výjimečně přinese z obchodu čokoládu, ale může to být i tím že máme málo peněz, zase nedávno bral odměny a dal mi dva tisíce ať si prý něco koupim), mluvení o „všem a o ničem“.Teď už nevím ty všechny znaky, ale zodpovědný a spolehlivý je taky :think:.Smysl pro humor má, ale ne vždy nějak černý nebo drsný, někdy spíš dost jednoduchý :lol:
Jo a když jsem nemocná tak se hodně stará, dělá čaje, vaří, uklízí..to nemůžu upřít. Anebo když do mě na ulici nedávno někdo strčil, tak tomu člověku vynadal ať dává pozor, přitom je jindy klidný :think: :nevim:
Já jsem takový romantik a on spíš flegmatik. Jsem hodně citlivá a to on ne vždy chápe…co si myslíte? Prosím o názor děkuji moc :kytka:

Myslim uplne normalni chlap

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.1.15 10:25

@Heboucka vážně :D? To bych byla moc ráda, kdyby byl normální. Ale kde je tedy ta hranice kde zjistím, že je schizoid???V čem??Jako jak říkám, on někdy je uplně nekomunikativní a někdy si i popovídá :think: :nevim:ale spíš je nemluvný. A o tom mazlení a dotýkání jsem právě slyšela skoro od všech kamarádek, že to po letech ani u nich není takové, že na to chlapi až tolik nejsou(až na jednu výjimku).

  • Citovat
  • Upravit
Heboucka
20.1.15 10:26
@Anonymní píše:
@Heboucka vážně :D? To bych byla moc ráda, kdyby byl normální. Ale kde je tedy ta hranice kde zjistím, že je schizoid???V čem??Jako jak říkám, on někdy je uplně nekomunikativní a někdy si i popovídá :think: :nevim:ale spíš je nemluvný. A o tom mazlení a dotýkání jsem právě slyšela skoro od všech kamarádek, že to po letech ani u nich není takové, že na to chlapi až tolik nejsou(až na jednu výjimku).

Ano, nejsou.

  • Citovat
  • Upravit
1259
20.1.15 10:28

A k čemu ti bude, když se to bude nějak jmenovat? ono snad nezáleží, jestli máš schizoida nebo introverta nebo cokoli jiného, hlavní je, jestli se s ním dá žít. mně se teda ulevilo, když jsem na tu diagnózu natrefila, protože to vysvětlovalo moje dosavadní problémy, ale že by mi to nějak prakticky pomohlo?
ve tvém případě bych ho zkusila naučit. vysvětlit mu, že pro něj sice dárek jednou za měsíc nic neznamená, ale tebe že to potěší, a uvedla možné příklady dárků. pak je sice možné, že dostaneš dárek přesně jednou za měsíc, protože si dá upomínku do mobilu, ale v tom případě bych ocenila snahu a nevzdychala po spontánnosti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanney
20.1.15 10:30
@Anonymní píše:
@Heboucka vážně :D? To bych byla moc ráda, kdyby byl normální. Ale kde je tedy ta hranice kde zjistím, že je schizoid???V čem??Jako jak říkám, on někdy je uplně nekomunikativní a někdy si i popovídá :think: :nevim:ale spíš je nemluvný. A o tom mazlení a dotýkání jsem právě slyšela skoro od všech kamarádek, že to po letech ani u nich není takové, že na to chlapi až tolik nejsou(až na jednu výjimku).

Myslíš, že když ti tu někdo řekne, že tvůj muž je normálí, že to tak je?
Přece záleží na tom, zda ty jsi šťastná ve vtahu nebo ne.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová