Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Skoro-dvojčata
- Fotoalbum (203)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Missorka
7.8.06 18:17
- Citovat
- Upravit
7.8.06 19:44
Crnkapinka 
měly jsme s Anetkou to samé. Teď se velmi zlepšilo, takže už předem ti mohu říct, že to přejde a že zase příjde to spokojené období plné mazlení a tulení.
Holky odsud mi radily co a jak a tak ti pošlu rady jako tichou poštou.
Nech holčičku, ať ti pomáhá s malým. Pošli ji pro plenu, pro dudlík, pro hračku, prostě si z ní udělej pomocnici. Uvidíš, že bude ráda. Když začne malé plakat, neutíkej hned za ním, ale ven holčičku s sebou. Koupej malého s ní atd. Upředňostňuj ji! Ona teď musí být první, tak jako byla doposud. A HLAVNĚ upusť od jakýchkoliv trestů. Vše jí vysvětli i to, že jsi unavená. Budeš překvapená, že tě pochopí. Udělej si z ní nejlepší kamarádku a svěř se jí se svými tajemstvími. Říkej jí, že je tvoje např.: beruška, sluníčko, miláček atd.
Příjde to. Ale musíš se hodně snažit, hodně se musíš brzdit, když tě nazlobí a musíš jí opravdu hodně milovat, děti to vycítí.
za pár dní to bude dobrý, ale bude to náročný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 12:27
Missorko, Mandicek,
dik za rady i odkaz na diskusiu k tejto teme - nejak mi unikla, hoci aj ja občas chodím k červencovým miminkám ako Verbascum. A tam som vobec nepostrehla, že má taký istý problém.
Prečítala som všetky rady jedným dychom, ale práve tá najpodstatnejšia vec, ktorú takmer všetky maminy propagujú, je mne proti mysli - a to preferovať prvorodeného (aj keď samozrejme len naoko). Svoje deti milujem obidve rovnako - nepochybujem o tom, že ostatné maminky tiež, ale navyše moje hormóny mi jaksi nedovoľujú nechať novorodeniatko plakať a venovať sa staršej dcérke. A ešte jeden detail - svojej prvorodenej som sa od jej narodenia venovala každú minútu, nikdy som ju nenechala plakať (teraz nechcem hodnotiť či to bolo správne alebo nie - ja som to za správne proste považovala) a mám pocit, že moje druhé dieťa má právo na takú istú lásku a starostlivosť. Nemám chuť o ho niečo oberať len za to, že je druhé v poradí. Vravím si, že tomu staršiemu som dala maximum kým to šlo a teraz sa musí trošku uskromniť, lebo rovnaké nároky a právo na ne má aj druhé dieťatko.
Čo si o tom myslíte ?
Ja sama som druhorodená - rozdiel medzi mnou a setrou je 15mes. a hoci máme super rodičov, občas som pociťovala to, že som druhá v poradí aj pri úplných blbostiach.Proste som musela počkať. Povedala som si, že to svojmu druhému dieťaťu nebudem robiť a teraz čítam, že je to ten správny postup… Som z toho totálne zmetená.
Dík ešte raz,
Crnkapinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 12:54
Crnkapinko, neni to ten spravny postup pokud ho uplatnujes stale - ale nam se to osvedcilo na zacatek souziti s miminkem. Fungovali jsme tak par mesicu, pak se to samo upravilo a ted nemohu rict, ze je nektera z holek prvni nebo druha.
Kazda z nich musi chvili pockat. Musi si pujcovat hracky a musi si pomahat. Musim rict, ze nejhorsich je prave tech prvnich par tydnu - koneckoncu mladsi diteko netrati nic, to jen ziskava - zivot, velkou rodinu - ale to strasi ditko ztratilo hodne - plnou pozornost maminky - takze logicky prave starsi ditko musi dostavat vice pozornosti nez se situace ustali.
Mozna ti hormony radi jinak, ale tímhle malinkym pocatecnim sizenim miminka ziskas decka, ktera na sebe nebudou zarlit… Tedy za predpokladu, ze se sizenim jednoho ditka nebudes pokracovat porad 
Lesina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Missorka
8.8.06 14:53
Crnkapinka píše:Prečítala som všetky rady jedným dychom, ale práve tá najpodstatnejšia vec, ktorú takmer všetky maminy propagujú, je mne proti mysli - a to preferovať prvorodeného (aj keď samozrejme len naoko). Svoje deti milujem obidve rovnako - nepochybujem o tom, že ostatné maminky tiež, ale navyše moje hormóny mi jaksi nedovoľujú nechať novorodeniatko plakať a venovať sa staršej dcérke. A ešte jeden detail - svojej prvorodenej som sa od jej narodenia venovala každú minútu, nikdy som ju nenechala plakať (teraz nechcem hodnotiť či to bolo správne alebo nie - ja som to za správne proste považovala) a mám pocit, že moje druhé dieťa má právo na takú istú lásku a starostlivosť. Nemám chuť o ho niečo oberať len za to, že je druhé v poradí. Vravím si, že tomu staršiemu som dala maximum kým to šlo a teraz sa musí trošku uskromniť, lebo rovnaké nároky a právo na ne má aj druhé dieťatko.
Crnkapinko,
rozumím ti, ale realita je prostě jiná.
Zkus to vidět jinak - pokud by ses opravdu chtěla druhorozenému věnovat tak, jako prvorozenému, kolik by asi muselo být tomu staršímu sourozenci, aby to šlo? 5? 10? 15? Není to reálné!
Vnímej to jinak - druhorozeneček sice odmalička nemá tolik pozornosti, jako měl v jeho věku jeho sourozence, ale má už od mala parťáka, má zkušenější maminu… Není to otloukánek. Zkus vychovat SOUROZENCE - neměř, jak moc se kterému věnuješ a uvidíš, že za čas tě to ani nenapadne.
A pro první měsíce prostě lepší rada není.
Rozepsala bych se víc, ale možná by to pak bylo mimo téma, tak to zatím enchávám tak.
- Citovat
- Upravit
8.8.06 15:11
V podstatě taky upřednostňuju starší dcerku, ale jsem přesvědčená, že Petík to tak nebere, nikdy nezažil nic jiného, neví, že jsem před rokem Šárinku nosila celé dny v náručí… necítí se ukřivděný. Ale kdyby si ona všimla, že s příchodem brášky přišla o mou pozornost, že se musí uskromňovat, tak bych jí ublížila moc. Sama kdybych si měla vybírat, radši bych se narodila jako druhorozená, i kdybych měla jako miminko čekat Ta legrace a uvolněná atmosféra za to stojí!
A taky bych se bála, že kdyby Šárinka měla teď na začátku sourozeneckého soužití pocit, že kvůli miminku nemá to, co dřív, mohlo by to její vztah k němu poškodit na dlouhou dobu.
Obzvlášť pokud je to tak, jak jsi psala, že jste měly s holčičkou hodně blízký, důvěrný vztah, může to vnímat dost citlivě. Obě děti Tě potřebují, jen miminko to dává najevo pláčem, tak je ho víc slyšet, to ale neznamená, že by mělo mít přednost. Miminka občas pláčou, ale vyrostou z toho, zato starší holčička už si věci víc uvědomuje, možná už tak hlasitě nepláče, ale potřebuje Tvou pozornost možná mnohem víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 15:44
Lesino, Missorko, Mamulko,
asi máte pravdu všetky, každopádne máte už svoje skúsenosti - ja ešte len tápem… a občas potrebujem vidieť veci aj z opačného uhla. Vy ste mi to práve umožnili - dík za to.
To, že máte zrejme pravdu mi potvrdzuje aj fakt, že sa sama cítim mizerne, keď dcérku odsúvam nabok.
Hrozné ale je, že ja sa budem cítiť mizerne aj keď budem trošku odsúvať miminko. Pretože napriek tomu, že ono asi žiadnu krivdu cítiť nebude - ako napísala Mamulka - JA budem vedieť, že dcérke som sa venovala viac. Na druhej strane, asi nie je podstatné, čo viem alebo cítim JA ale čo cítia DETI. A z tohto pohľadu je vaša teória ( i prax ) správna: staršia nesmie cítiť zmenu vo svojom postavení a mladší bude spokojný, keď bude spokojný zvyšok rodiny.
Uf, nie je to jednoduché. Pozitívne ale je, že všetky ste sa zhodli na tom, že toto obdobie prejde - takže musím zaťať zuby a prežiť najbližšie týždne s tým, že to bude stále lepšie.
Ak možem, ozvem sa vám ako to zvládame…
Crnkapinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 19:36
Crnkapinka,
taky jsem se tak cítila zpočátku - mizerně, ale když teď vidím, jak je Anetka vcelku spokojená stálo to za to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 21:10
Crnkapinka - to víš, že bude líp, už brzo! Uteče to tak strašně rychle, za chvíli se děcka zabaví spolu a Ty budeš pít kafe a jen na ně zpovzdálí dohlížet 
Teda pokud Tě nebude vzrušovat ten binec, co nadělají 
A uvidíš, že po šestinedělí se celkově hodíš do pohody a to se odrazí i na dětech. Určitě dej vědět, jak válčíte, zajímá nás to a strašně moc Ti držím palce, aby Ti děcka dělaly jen radost. A poslouchej svůj pocit, když to budeš dělat tak, aby ses cítila dobře, tak budou šťastný i děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 21:19
Tak nechci plašit právě uklidněnou Crnkapinku, ale pozoruju, že takový lehký záchvaty neposlouchání a vzdoru má Amálka v různých fázích Boříkova vývoje. Teď například Bořík zjistil, že bez maminky nemá smysl někam lézt, tedy, pokud maminka není nadohled, jistě bude nadořev… Mám je ráda, ale být celý den oslintávána není úplně žůžo Je na mě dost přilepenej a to Amálku moc nenadchává, tak zlobí trochu víc než dřív, brzo se srovná a za pár měsíců to bude na novo. Amálka mi hlásí, že taky stojí a že jí mám taky chválit apod.
Je to super!
cifka
""http://b3.lilypie.com/5AyAp2/.png:http://b3.lilypie.com/5AyAp2/.png /> ""http://b1.lilypie.com/LYuzp2/.png:http://b1.lilypie.com/LYuzp2/.png /> ""http://bd.lilypie.com/su5tp2/.png:http://bd.lilypie.com/su5tp2/.png
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 21:24
Ahoj holky, moře času jsem tu nebyla…,
je tu spousta nových skorodvojek, i skorotrojky (Cifko, máš můj obdiv).
Já s tím momentálně trochu válčím, Jirka stále neleze, ale mám pocit, že mu to vadí, prostě nestačí mu jen ležet, chtěl by se pohybovat, to mu nejde, tak se věčně vzteká a chce se nosit. Mám ruce jak neandrtálec. Navíc nechce pít z ničeho jiného než ze mě. Kojím jak ďábel, snad víc než po narození. V noci je furt vzhůru, no prostě je to tanec.
Crnkapinko - přidávám se k těm, co používaly systém" první musí zůstat první" - u nás to fungovalo asi 2 měsíce, jakmile jsem začla mít pocit, že si Vašek zvykl a ví, že ho mám pořád ráda, začala jsem to srovnávat a dneska je to už dlouho prostě každému podle jeho potřeb.
Makýš a Tygříci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.06 21:29
Ciko, to znám 
Nějaká babča se mi dnes rozplývala nad kočárem „Ty máš tak krásný oči“ Vašek to objel na drandidle, zatahal ji za sukni a povídá „Já taky pani, podivej!“
Makýš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.06 12:33
Holky moc hezky jste Crnkapince poradily .Hned jsem si z toho kus ponaučení vzala a fakt to docela funguje.Tobiášek ze začátku když jsem třeba kojila nebo přebalovala,prostě se věnovala Vojtíkovi,se hned vnucoval a v tu chvíli chtěl mou pozornost.No já ho ,ale odstrkovala se slovy,ted ne až za chvíli(nezvládala jsem několik věcí najednou). 
Včera jsem ho při kojení hladila povídala si s ním a byl úplné zlatíčko.No a dnes když jsem na gauči kojila přišel sám k nám hezky si vedle nás lehl a mazlil se se mnou. .Prostě pohoda,nevztekal se,neškodil a Vojtíšek si spokojeně dumlal.Kéž by to takhle dobře fungovalo vždycky.Zatím se u nás žádné hororové scénáře nekonají a zdá se mi,že jeto den ode dne lepší.A jak tady už některá z vás psala,jednou budou kluci ohromní partáci a já budu mít čas si dát v klidu s kamarádkou kafe.Nějaký bordel mě nerozhází,ten už nestíhám uklízet ted a pomalu si zvykám,že holt naklizeno nebude pořád. 
Andynka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.06 16:04
Ahojky maminy:)
Hlásím. že žijeme, jen místy kolabuje počítač (snad dostanu brzy nový) a místy já:)) Ba ne, máte pravdu, pročítala jsem si tady rady pro Crnkapinku a tak, po šestinedělí si všechno tak nějak sedne, člověk už si zvykne, že má doma těch dětí víc a naučí se je neodbývat a na druhou stranu se i nezničit:))
Timeo, jak je? Hodněkrát na tebe myslím, co malej, jestli už je to lepší?
U nás doma máme teď přes celý děcák postavený stan, včera jsem ho vyprala zvenku, tak aby asi nebyl jen tak složený pod postelí:) Zuzka s Davčou tam blbnou už asi 5 hodin, Klárka spinká (je tak zlatá, fakt nevím, čím jsem si tu berušku zasloužila) a já mám chvíli čas. Pominuli luxus, že jsem byla už 3× na zahradě!!! pověsit a sundat prádlo, to pro mě bývá věc nevídaná, když mám doma jen ty dva mladší…kočár, do toho David, co se nejradši hraboší ve vaně nebo jezírku…takže už jsem to párkrát vzdala a vytáhla sušák na doma. No měla bych jít žehlit, když je konstelace hvězd a dětí dnes tak příznivá, ale jsem tak chcíplá…nemění se zase tlak???
Mějte se tu krásně, zase nakouknu:)
Diny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.06 09:07
Halóó kdepak všechny jste?Co dětičky nezlobí vás moc?U nás je zatím vše tak nějak v pohodě. Jen včera jsem měla kuriózní zážitek s Tobiáškem.Odskočila jsem od kluků tak na dvě minutky zamknout vchodové dveře. Když jsem se vrátila Tobík seděl na Vojtíkovi obkročmo a vehementně mu do pusy strkal dudlík,který on stejně zatím odmítá. Pěkně jsem se polekala,ale naštěstí se to obešlo bez újmy na zdraví a životech všech zůčastněných stran(málem jsem z toho měla mrtvici).A to je teprve záčátek,že? 
Andynka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Crnkapinka,
nebuď na sebe naštvaná, usměj se a koukni sem - http://emimino.cz/modules.php?…
Když tak se ptej dál, nebo aspoň piš…
Držím palce!