Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechce s Tebou mít jakýkoli závazek… nebrala bych to jako vztah. Kup si vlastní byt a odstěhuj se. Možná si uvědomí, o co přišel, když se osamostatníš.
@Jaji77 píše:
Nechce s Tebou mít jakýkoli závazek… nebrala bych to jako vztah. Kup si vlastní byt a odstěhuj se. Možná si uvědomí, o co přišel, když se osamostatníš.
Asi to tak udělám. Při nejhorším pronajmout ho můžu vždycky a pořád mám výhodu v tom, že mám relativně čas, můžu si v klidu vybírat, nic mě nehoní. Jen snad teď není blbá doba co se koupě bytu týče versus cena, doufám, že ceny nepůjdou dolů, jinak by mě asi střelilo
. Osobně si myslím, že spíše se budou už držet takto, protože bytů je málo. Snad se nemýlím…
@Anonymní píše:
Asi to tak udělám. Při nejhorším pronajmout ho můžu vždycky a pořád mám výhodu v tom, že mám relativně čas, můžu si v klidu vybírat, nic mě nehoní. Jen snad teď není blbá doba co se koupě bytu týče versus cena, doufám, že ceny nepůjdou dolů, jinak by mě asi střelilo. Osobně si myslím, že spíše se budou už držet takto, protože bytů je málo. Snad se nemýlím…
Možná je to tak i lepší. Člověk by si měl plnit své sny a nečekat, než mu je splní někdo jiný. A tohle je věc, na kterou se těším už strašně dlouho…
@Anonymní píše:
Možná je to tak i lepší. Člověk by si měl plnit své sny a nečekat, než mu je splní někdo jiný. A tohle je věc, na kterou se těším už strašně dlouho…
Přesně tak. Zkus žít na vlastní pěst. Pokud mu nebudeš chybět, žádná škoda, nezasloužil si Tě.
Rozmazluj se a buď na sebe hodná. ![]()
@ametyst Blizime se k 10 letum. Se zacatky se to neda srovnavat. Jsme v jine situaci. Zacinali jsme v malem byte a meli na praci jen sebe a praci. Dnes to litani kolem vetsiho bytu, auta, deti a prace hodne vycerpa. Navic bez hlídání. Deti sezerou vsechen cas. Uz maji sve konicky. Tak spis litame za jejich konicky nez budujeme ty svoje. Na ty nase uz neni cas ani finance. Usiname vyřízení stridave v 9 hodin. Deti jeste v 10 nespi a vstavaji v pul 6 kazdy den i o víkendu. Neni tedy cas ani chut na sex. Odejit od sebe nic neresi. Nebyli bychom schopni se vyplatit a deti by tim trpěly vic. Tak proc to.
Mě si také partner asi nechce vzít. Včera jsme s tím tématem začali. Jsme spolu od roku 2014. A on prý ze mi vždy říkal ze se ženit nechce. Ze pro nej by to byl velký risk. Ze kdybych se s nim rozvedla, a on by přišel o svůj milovaný dům který si koupil za své těžce vydělané peníze. Dále ze prý by jej matka hned vydedila. Nedřela prý cely život aby nakonec peníze a všechen majetek domy a tak dále šly do nějakého cizince. Takhle to řekl.
Ze prý on svatbou nic nezíská.
Ale děti prý chce
Mě skončil svět. Úplně zlomené srdce.
Samozřejmě pro mě je toto konečná.
Mám v hlavě hrozny zmatek
Nakonec ale pak ze prý mě miluje,
Jsem Láskou jeho života. A bla bla
Prý ze máme společný sen a ze prý nikdy neřekl ze si mě nechce vzít. Přitom mi to řekl. Ze prý to myslel jinak..
Ze se můžeme vzít ale musíme to Právně ošetřit.. ale já už jaksi nevěřím..
nevím cítím hrozny Smutek…
Mno tak Sjm se da zuzit nebo uplne oddelit, cili zadne nevznikne. Za takove situace by sis ho vzala?
@Anonymní píše:
Mě si také partner asi nechce vzít. Včera jsme s tím tématem začali. Jsme spolu od roku 2014. A on prý ze mi vždy říkal ze se ženit nechce. Ze pro nej by to byl velký risk. Ze kdybych se s nim rozvedla, a on by přišel o svůj milovaný dům který si koupil za své těžce vydělané peníze. Dále ze prý by jej matka hned vydedila. Nedřela prý cely život aby nakonec peníze a všechen majetek domy a tak dále šly do nějakého cizince. Takhle to řekl.
Ze prý on svatbou nic nezíská.
Ale děti prý chceMě skončil svět. Úplně zlomené srdce.
Samozřejmě pro mě je toto konečná.
Mám v hlavě hrozny zmatek
Nakonec ale pak ze prý mě miluje,
Jsem Láskou jeho života. A bla bla
Prý ze máme společný sen a ze prý nikdy neřekl ze si mě nechce vzít. Přitom mi to řekl. Ze prý to myslel jinak..
Ze se můžeme vzít ale musíme to Právně ošetřit.. ale já už jaksi nevěřím..
nevím cítím hrozny Smutek…
Blbost, kdybyste se vzali a třeba to nevyšlo a pak se rozvedli, tak by o dům nepřišel..dům by nepatřil do SJM, získal ho před svatbou. Spíš tě zase tak moc nežere a
víc ho zajímá maminka a majetek, dítě bych s ním nechtěla
.
Tak pokud je problém jen v majetku, tak zaprvé, ať si počte v zákonech (o to, co vydělal a dostal před svatbou, by se dělit nemusel, stejně tak bys neměla nárok na jakoukoliv část jeho dědictví po matce.
A za druhé, pokud ani tobě nejde o peníze, navrhni mu sepsat „předsvatební smlouvu“. Pak bude jasné, že po penězích nejdeš a že se nikdo z nich nemusí bát případné ztráty části majetku.
A pak uvidíš, jak se k tomu postaví a jestli je v jeho nechuti se oženit jen tenhle důvod, nebo je toho víc…
Příspěvek upraven 15.04.18 v 12:40
@Anonymní píše:
Mě si také partner asi nechce vzít. Včera jsme s tím tématem začali. Jsme spolu od roku 2014. A on prý ze mi vždy říkal ze se ženit nechce. Ze pro nej by to byl velký risk. Ze kdybych se s nim rozvedla, a on by přišel o svůj milovaný dům který si koupil za své těžce vydělané peníze. Dále ze prý by jej matka hned vydedila. Nedřela prý cely život aby nakonec peníze a všechen majetek domy a tak dále šly do nějakého cizince. Takhle to řekl.
Ze prý on svatbou nic nezíská.
Ale děti prý chceMě skončil svět. Úplně zlomené srdce.
Samozřejmě pro mě je toto konečná.
Mám v hlavě hrozny zmatek
Nakonec ale pak ze prý mě miluje,
Jsem Láskou jeho života. A bla bla
Prý ze máme společný sen a ze prý nikdy neřekl ze si mě nechce vzít. Přitom mi to řekl. Ze prý to myslel jinak..
Ze se můžeme vzít ale musíme to Právně ošetřit.. ale já už jaksi nevěřím..
nevím cítím hrozny Smutek…
Tak dům by mu po případném rozvodu zůstal, když ho má koupený ještě před manželstvím. Takže nechápu co by chtěl právně ošetřovat? Pro tebe dost blbé, v případě rozvodu bys odešla jen s igelitkou, to i v případě rozchodu takže je to jedno… Pro tebe dost blbá situace protože asi nehrozí že by jste koupili dům který by byl vás obou že? No, já bych si svatbu za takových podmínek hodně rozmýšlela, to samé děti.
Těžko radit, vidím tam spoustu pro a proti. Jako nedivím se, že v případě rozvodu nechce vyplácet dům když na něj vydělal sám, ale pokud ho zdědil nebo pořídil před manželstvím tak je stejně jen jeho. Ty asi nechceš bydlet v něčem co není ani částečně tvoje a cpát do toho peníze. Zkus trochu vychladnout, nic není tak horký jak se zdá… Co si budeme nalhávat, dnes a denně jsou tu diskuze na téma rozvod a majetek… Jako kvůli jedný hádce bych nepálila mosty. Asi hledat kompromisy, aby to vyhovovalo vám oběma. Ruku na srdce tys taky nikdy neřekla něco co vyznělo blbě? Spíš si promluvte jak to vidí s financemi až budou děti a to ti snad otevře oči, co je zač…
@Anonymní píše:
Mě si také partner asi nechce vzít. Včera jsme s tím tématem začali. Jsme spolu od roku 2014. A on prý ze mi vždy říkal ze se ženit nechce. Ze pro nej by to byl velký risk. Ze kdybych se s nim rozvedla, a on by přišel o svůj milovaný dům který si koupil za své těžce vydělané peníze. Dále ze prý by jej matka hned vydedila. Nedřela prý cely život aby nakonec peníze a všechen majetek domy a tak dále šly do nějakého cizince. Takhle to řekl.
Ze prý on svatbou nic nezíská.
Ale děti prý chceMě skončil svět. Úplně zlomené srdce.
Samozřejmě pro mě je toto konečná.
Mám v hlavě hrozny zmatek
Nakonec ale pak ze prý mě miluje,
Jsem Láskou jeho života. A bla bla
Prý ze máme společný sen a ze prý nikdy neřekl ze si mě nechce vzít. Přitom mi to řekl. Ze prý to myslel jinak..
Ze se můžeme vzít ale musíme to Právně ošetřit.. ale já už jaksi nevěřím..
nevím cítím hrozny Smutek…
Klasika. On svatbu nechce, ale děti chce. On svatbou nic nezíská, On by v případě rozvodu přišel o barák… A co ty? Kde jsi v jeho řebříčku hodnot, na jakém místě? Pokud tě vnínají s matkou jako cizince, pak bych jim řekla, ať si ten barák narvou do špic,
a poslala bych ho do háje. Nedávno tady byla diskuze, kde manžel manželku co chvíli vyháněl z „jeho“ baráku. Ona do něj sice přispěla třista tisíc, porodila a vychovala mu děti, o něj se vzorně starala, o domácnost, zahradu, a pořád tam byla cizinec v JEHO baráku. Pak bych trvala na tom, aby jsme si pořídili pouze naše společné bydlení, které bude napsané a financované námi oběmi. Žít celý život s vědomím, že jsem pouze „cizinec“ v cizím baráku, kde nemám domov, to bych teda nedala.
Cely je to blbost, on si te proste vzit nechce. Vsechno, co popisujes, se da totiz naprosto jednoduse osetrit predmanzelskou smlouvou.
Už jsem se s ním snažila promluvit několikrát. Prostě nechce, zdá se mu to zbytečné. Musím říct, že díky domu se ve mě začíná něco lámat a už ten vztah beru jinak, méně se snažím, méně se těším, nechce se mi už nic plánovat. A to i proto, že už strašně dlouho šetřím a těším se na to, až budu mít svůj byt, svůj domov. Tím, že žiji u přítele, nechce se mi do bytu investovat, byť mám už namyšlených tolik věcí, které bych ráda pořídila. A je mi to tím pádem líto. Mluvila jsem s ním o tom a navrhla mu, že půlku bytu od něj odkoupím, že budeme mít něco společného. Že je mi líto koupit si byt, který budu pronajímat, protože stejně budu mít špatný pocit v tom, že nebydlím ve svém, že nemám co zařizovat. Už několik let na toto šetřím, oželela bych i tu svatbu, ale chci mít své bydlení, kde se cítím dobře. Ale nic mi na to neřekl. Tak nevím, zda se na to všechno nevykašlat, na svatbu, na společné investice a zda raději nežít tím, že si budu sama šetřit, vybírat a číhat na byt, který si koupím. Jen je mi prostě smutno při tom, že jsem s někým několik let ve vztahu, ale vlastně plánuji a investuji sama
. Má pak takový vztah smysl?