Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
Tak kdybych si ho chtěla vzít, tak si ho vezmu, rozhodně bych nedělala justy. Když jsi do toho šla s tím, že se vezmete,vrak proč bys svatbu odmítala?
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
Bere to tak že tě má jistou díky dětem…a do ženění se mu už nechce no…
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
Co naděláš. Když si tě nevezme, sotva od něj se dvěma dětmi odejdeš jen kvůli tomu. Takže buď myšlenky na svatbu zapomeň jako pro vás nepodstatné, nebo se ho na rovinu zeptej a svatbu zajisti sama. Že si před tebou klekne a se slzami v očích bude žádat o ruku, to už asi neproběhne.
@terien píše:
Tak kdybych si ho chtěla vzít, tak si ho vezmu, rozhodně bych nedělala justy. Když jsi do toho šla s tím, že se vezmete,vrak proč bys svatbu odmítala?
To mi taky nejde do hlavy.
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
Jestli si hezky žijete, tak to neřeš. Jsem zastáncem svateb u lidí, kteří jsou svobodní a nemají za sebou rozvody a tucty dětí. Ale pokud všechno opravdu funguje i bez uzavření manželství, tak bych to neřešila. Jestli v případě, že ho to přestane bavit budeš mít zázemí pro sebe a děti, něco do začátku a tatínek se bude podílet na péči o děti s tebou přesto, že si třeba nebudete rozumět. Je ale pravda, že na tohle bys měla myslet i v případě uzavření manželství. Nikdy nevíš jak to dopadne. Kdyby se to stalo mě, tak bych na všechny otázky okolí odpovídala podle pravdy, že si mě nechce vzít a kdyby tam byly ještě jiné problémy, připravovala bych se na odchod z tohoto vztahu. Třeba za x let, to je úplně jedno, ale připravovala. Neřeknu, když jsou oba již rozvedení, mají každý nějaké své a nějaké třeba společné děti. To už je dost komplikované. To bych ani sama o manželství nestála. Třeba ti moje úvaha nějak pomůže a třeba ne. ![]()
@Marcam píše: Řekla bych,že někdy na chlapi platí tvrdší přístup.
Jenže když se situace vyvine v pořadí 1.děti, 2.svatba, tak je o dost horší vyjednávací pozice
Mne by vadilo, ze se jmenuju jinak nez on a deti (pokud maji prijmeni po nem), to bych mu rekla…mozna bych svolila i ke svatbe ve dvou na urade
rekl ti duvod? Protoze: nemam cas - to neni duvod prece ![]()
@MartinaIrena píše:
Jenže když se situace vyvine v pořadí 1.děti, 2.svatba, tak je o dost horší vyjednávací pozice
Přesně tak. Nejlepší vyjednávací pozici má netěhotná žena. Když si ji nechce vzít, může ještě celkem v klidu odejít sama a začít plnohodnotný vztah s někým jiným. V případě, že už je těhotná nebo po porodu, potom už je na tom vždy lépe muž.
Pokud tě to trápí a chceš být vdaná tak na něho musíš zatlačit pořádně a pořád mu to říkat protože chlap z ničeho nic s tím sám nepřijde a nebude nic zařizovat.to musíš v této situaci ty.muj se takto nechal zpracovat a od léta jsme svoji.jen obřad a oběd s nejbližší rodinou .měli jsme v té době jedno dítě a čekali druhé a to už jsem odmítla být svobodná takže trošku lepší vyjednávací pozice než ty.anonym diky
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
Tak, když už jsi mu porodila děti a má tě jistou, proč by si tě vzal? Když to vezmu hnusně: dělohu sehnal, dětí své krve má, to chtěl. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára
jak jako „nemá čas“?
Tak mu řekni, že ty to zařídíš a je to.
@PaníBovaryová píše:
jak jako „nemá čas“?Tak mu řekni, že ty to zařídíš a je to.
Taky dobrý nápad…jsem zvědavá, jakou výmluvu použije potom.
@brumdinka píše:
@zoidberg hmm tak to sem asi vyjimka, nemyslim si že manžel je kretén, kdyby byl tak bych si ho nevzala..jen nám to prostě nevyšlo..nebo jinak naše společná cesta skončila, necítím zášt´a nemám důvod na něj nadávat i když mi hodně ublížil..
Však tys mu taky ublížila, přečti si někdy svoje příspěvky z doby, kdy jsi myslela jen na to, aby tě „milenec“ chtěl (se kterým si jednou něco měla, pak jsi to skončila těsně před akcí a nakonec jste se líbali, pak jsi ho nechtěla, pak zase chtěla, pak byla s manželem, ale zamilovaná do milence, jednou byl manžel super chlap a nejlepší a dneska za všechno může on, protože byl despota a manipulátor nejhorší na světě
).
A taky kdybys koupila z vlstních penez barák za x milionů a pak se kvůli rozvodu musela stěhovat do nájmu v paneláku, mluvila bys úplně jinak. Bydleli jste v baráku u jeho rodičů pokud vím, děti má dokonce v péči on jsi někde psala a za tebou jen dochází…
Není to standartní situace, tím tě nesoudím, jen rozhodně to není standartní rozvod.@brumdinka píše:
nebyl… mám v životě jiný priority než majetek
Dokud o něj nepřijdeš, o ten vybudovaný jen vlastní pílí, tak nemůžeš soudit, zda bys hovořila stejně.
Ahoj,oživovat diskuzi nebudu,jen se přidám do diskuze,tak snad se najde někdo,kdo se přidá s názorem.
Mám s přítelem dvě děti. Řekla bych,že jsme si prošli několika fázemi hovoru o svatbě. Ze začátku vztahu to bylo „ano,vezmeme se“. Pak to jeden rok vystřídalo „už brzy“ a letos už to není ani to. Dokonce už řekl,že na to nemá čas. Přitom jde jen o jedno odpoledne o víc nic (nechceme tradiční svatbu).
Otázka ale je (kladu si ji i sama,ale vlastně nevím,jak si odpovědět)vzali byste si ho,až by si na Vás udelal čas?
Cítím se trošku podvedena,protože já do toho vztahu sla s tim,ze si me vezme. Klára