Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nechceme si vzít na triko, že jsme souhlasili s tím, že si celkem reálně může zničit život. A ne jen on, ale i případná budoucí vnoučata. Co když ho to přestane bavit, což je dost reálné, jde mu jen o to mít sex, není věřící, vůbec neví, plácá jen co slyší od slečny. Bude třeba už otec, rozvede se, bude platit alimenty, utečou mu nejhezčí roky, naše vnoučata budou bez otce a mohla bych pokračovat. Ne tohle podporovat nemůžu. Z žádnému dětí do života nekecáme, ani do výchovy vnoučat, vždy jsme nechali vše na nich, ale toto nemůžu s čistým svědomím, je to moje dítě a jestli si zničí život, nezabráním tomu, ale ne s mým svědomím. Jsme už prarodiče a vnoučata milujeme, nedovedu si představit, že by něco takového museli prožívat. Oni se k sobě nrhodo6, nedopadne to dobře a když odhlednu od syna, který si za to bude moci sám, co ty chudáci děti, kteří si to nevyberou?
Já tomu rozumím. Ale stejně tomu nezabráníš. Je dospělý. Můžeš mu to akorát říct.
@cecetka
Tak to je samozřejmostí. To bych mu taky řekla, že očekávám stěhování a osamostatnění se
@Anonymní píše:
@sagina Já tím rok doma myslela, že by poslední rok školy zůstal doma a pak by šli na vysokou, ovšem museli bychom souhlasit se svatbou a ta by se začala zařizovat, po svatbě by šla bydlet k nám. My tohle zavrhli, dali jsme jim možnost, společně bydlet u nás, ale, že do maturity nechceme o svatbě slyšet. Aby si spolu vyzkoušeli žít, něco si užili, vše si promysleli a pak by viděli. Jenže to slečna zavrhla. Oni spolu v životě nebyli na zábavě, ona je na víkendy doma, nikde spolu nebyli, nic si neužili, neznají se, jsou každý jiný. My jsme také měli svatbu brzy, ale měli jsme stejné názory a ty dva roky chození od šestnácti do osmnácti jsme řádili a vyblbli se. To byli časy. To bych přála i synovi, vždyť on si nic neužil chudák a chce svatbu. I ten sex, co když jim to nebude vyhovovat? My jsme hodně benevolentní, ostatní děti si tu pubertu užili, měli jsme dohodu, že když to bude bez exesů, budou se chránit a studovat, vše jsme jim dovolili, mohli se vzájemně poznat, něco si užít i když ještě byli studenti. Nikomu jsme nemluvili do vztahu, kromě prvotního šoku u druhorozeného syna, ale to byla chvilka, vše jsme si v říkali, manžel se klukům omluvil a udělal by pro ně první poslední. Určitě se u nás nic neřeší agresí, snažíme se s oběma mluvit v klidu, ale už jsme v koncích. Jde nám o dobro syna a vidíme, že se řítí do průšvihu. Jediné co manžel nedává, je setkání s její rodinou, to ano to neustál a chyba je, že se o nich nepekne vyjadřuje před synem, bojí se o něj a je toho na nás moc.
Dokud syn neudělá maturitu ať je normálně doma. Pak ať udělá, co uzná za vhodné. Dejte mu něco do začátku případně mu posílejte „kapesné“ jestli musíte, občas ho i s ženou zvěte na nedělní oběd a hotovo.
Jak už jsem psala, čím víc mu to budete vymlouvat a vystupovat proti ní i její rodině, tím víc půjde proti vám, vše natruc, s o to větší silou. Dosáhnete naprostého opaku toho, čeho chcete.
Vím, že je to těžké, chápu to, je to jiné, než jste si představovali, ale prostě to tak je. V rámci možností se tomu přizpůsobte a nebrojte. Vím o čem mluvím.
Můj nejmladší bratr taky takhle blbnul, jeho holka sice věřící nebyla, ale byly tam zase jiné „chuťovky“. Trvalo 5 let
, než mu došlo, že to byla fatální blbost, ale srovnal se a dává se pomalu ale jistě do pořádku. Čím víc jsme ho chtěli přivést k rozumu (přátelé, rodina), tím víc byl zatvrzelý a v defenzivě. Šel proti každému, nikdo ho nechápal, všichni jsme pro něj byli zaujetí, zlí, neznali jsme ji a bla bla… Říkám ti, tohle vaše chování teď, to je naprostá ztráta času. Je to hrozný, ale je to tak. Nic s tím neuděláš. Bohužel to není něco, nad čím můžete mít kontrolu.
A pořád si myslím, že je lepší se s tím „smířit“, tak nějak to tolerovat a díky tomu s ním být v kontaktu a být tu, byť opodál, pro něj, než to dohnat tak daleko, že se od vás totálně odřízne a nebudete o něm vědět absolutně nic. A to bys přece nechtěla.
Ty i manžel se zklidněte, chápu, že je to těžké, ale tímhle chováním syna od sebe akorát odeženete a pokazíte si tak minimálně na několik let vztahy.
Příspěvek upraven 16.06.20 v 11:29
@řehořice píše:
Pokud to bere tak vážně i s nahotou, tak nepochybuji, že bude chtít rodina i křest.
tak ona to nemusí brát vážně i s nahotou. jenom může mít strach, že když dojde na nahotu, na mazlení, tak už potom ten styk neubrzdí. zvlášť, když na chlapce není spolehnutí a dobejvá se jí do kalhotek i když ví, že ona nechce
konečně, já věřící nejsem, nicméně na střední jsem taky s chlapci do postele nelezla. jenom jsem byla přesvědčená, že sex ještě fakt ne.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale asi bych pozvala jí a její rodiče a popovídala si o tom s nimi. Zajímalo by mě, jaký na to mají názor. A zkussila sse nějak rozumně domluvit, říct jim, jak to vidíte vy.
Na minulé stránce jsem narazila na fajn možnost - CO ZÁSNUBY???
nebylo by to nakonec řešení?? kdyby se prostě zasnoubili, nestačilo by to dotyčné a její rodině k navázání běžného intimního vztahu??
jinak, že se s klidným svědomím nemůžeš koukat na to, jak se nedostudovaný syn v 18 kvůli šu-u žene do chomoutu a jako levná pracovní síla na statek, to teda plně chápu.. snad mu otevře oči „předmanželská průprava“, jenže on ji každý farář pojímá dost jinak, kámoška měla svatbu v kostele s nevěřícím partnerem a faráři stačilo, že přišel jednou na pohovor.. tam slíbil, že nebude bránit ve víře a nechá pokřtít děti, dostal něco ke čtení - a nazdar bazar…
takže spoléhat se na to nedá…
ideální stav by byl, kdyby holka souhlasila se zásnubami a antikoncepcí, rok spolu normálně fungovali, počkali až jak se dostanou/nedostanou na vš a jak to případně budou mít s prací/brigádama/možností bydlení a až pak řešili takhle velkou zásadní věc.. achjo.. člověk holt neví, čeho se u dětí dočká…
Já bych zkusila udělat ještě jeden pokus setkání s rodiči. Bez velkých emocí a výlevů a napadání.
Osobně nechápu důvod jim lhát o délce vztahu. Přišlo by mi rozhodně vhodnější, aby se mladí znali delší dobu, a vztah byl platonický, než abych měla souhlasit se svatbou s někým, koho zná dcera chvíli, a jde jim očividně hlavně o to jedno. A gay bratra bych netajila, jednou na to přijdou a syn bude za lháře.
Když se teda vezmou a budou mít ten sex jak se budou chránit? Plánují oba VŠ, ale to s dítětem moc dohromady nejde. Ono je možný, že jim to klapne. Možná větší problém vidím v tom, že by se nechránili při sexu než, že se vemou. On může z toho manželství odejít a je mu to jedno, ale jak budou mít dítě je v řiti. Co ti řekl na ochranu před početím? Vem si, že taky mohl natrefit na jinou co dá v pohodě bez ochrany bez svatby a teď se jí už barví druhá čárka na testu.
@Bubla Bůčková píše:
Já nevěřím, že syn takhle otevřene mluví o průběhu sexu s mámou a tátou nad nedělním obědem
Tak starší děti, byly v tomto teda otevřenější, normálně jsme se s nima o tom bavili, já s dcerou muž a klukama, hlavně tedy s nejstarším, druhorozený se tématu o holkach vyhýbal, no už víme proč. Za mě normální. Nepotřebuji znát detaily, ale jako mámu mě potěší hezky a upřímný vztah. Ty asi nemáš doma pubertaky viď? Se máš na co těšit
. Co se týče posledního syna, tam to trvalo, než jsme to z něho dostali, pořád opakoval jen, že to pokazil. No mi si mysleli, že jí podvedl, tak mu chlap řekl, že to neměl a jí se nediví, ale je mladý a stane se. On se ale bránil, že ne a pořád chodil jako tělo bez duše. Nás to trápilo, nevěděli jsme co se stalo, přece jen jsme na ní byli zvyklí, chodila k nám po škole i na obědy, jsem zvyklá vařit kotle, tak se to hodilo. A najednou konec bez vysvětlení, tak nás to jako rodiče zajímalo, zajímáme se o své děti a nechceme aby se trápili. Dokud se nepomátl, tak jsme měli hezký otevřený vztah, co je na tom divného?
@ZuzaM píše:
Nečetla jsem celou diskuzi, ale asi bych pozvala jí a její rodiče a popovídala si o tom s nimi. Zajímalo by mě, jaký na to mají názor. A zkussila sse nějak rozumně domluvit, říct jim, jak to vidíte vy.
Přesně tak. Zkusila bych to v rámci možností v klidu vykomunikovat. Sejít se na neutrálním místě, někde v klidu. Vyslechnout druhou stranu, neútočit. A stejně tak vy řekněte v klidu svůj názor. A šla bych ven i s pravdou, jak dlouho se znají. Lež je také proti víře. Chápu vás, byla bych také na mrtvici, kdyby se mi dečka chtěly v 18 vdávat, před maturitou… Ale opravdu čím víc budete v opozici, tím to asi bude horší. Třeba 2. strana také není z této situace úplně odvarena. Každá rada drahá. Ale řeči typu, je dospělý, může si dělat co chce
No může, ale když si vzpomenu na sebe v 18. Díky tomu Bohu, že mě řidiče nenechali 🙏
Já bych se znovu pokusila promluvit s oběma mladými. že brát se, navíc před bohem, protože chtějí mít sex, je chyba. Kdyby se chtěli vzít, protože se milují a chtějí spolu být celý život, tak i přes veškerou naivitu, to je správně. Ale sex jako motivace ke sňatku.. To je málo. A i když se teď začnou schovávat za tu lásku, všichni víte, že slovo svatba padlo kvůli sexu. Trochu bych se snažila slečně vloupat do svědomí, protože tohle si ona musí před svým bohem obhájit. Co na to synovi kamarádi, spolužáci? vědí to?
@Anonymní píše:
Tak starší děti, byly v tomto teda otevřenější, normálně jsme se s nima o tom bavili, já s dcerou muž a klukama, hlavně tedy s nejstarším, druhorozený se tématu o holkach vyhýbal, no už víme proč. Za mě normální. Nepotřebuji znát detaily, ale jako mámu mě potěší hezky a upřímný vztah. Ty asi nemáš doma pubertaky viď? Se máš na co těšit. Co se týče posledního syna, tam to trvalo, než jsme to z něho dostali, pořád opakoval jen, že to pokazil. No mi si mysleli, že jí podvedl, tak mu chlap řekl, že to neměl a jí se nediví, ale je mladý a stane se. On se ale bránil, že ne a pořád chodil jako tělo bez duše. Nás to trápilo, nevěděli jsme co se stalo, přece jen jsme na ní byli zvyklí, chodila k nám po škole i na obědy, jsem zvyklá vařit kotle, tak se to hodilo. A najednou konec bez vysvětlení, tak nás to jako rodiče zajímalo, zajímáme se o své děti a nechceme aby se trápili. Dokud se nepomátl, tak jsme měli hezký otevřený vztah, co je na tom divného?
to jako vážně? když je mladý tak může podvést? hele čím víc tě čtu tim víc vašeho kluka lituju
A co uděláte? Necháte ho zavřít do vězení? Jinak si on udělá co bude chtít a vy přijdete o syna totálně. Nemůžete Nic dělat, jen povídat do zdi. I když máte pravdu, nic to neznamená, pokud to nedojde do jeho mozku, který má momentálně jinde.