Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lojzísek píše: Více
Rozhodně to způsobí míň nepříjemností, než když se chlap po 10 letech dozví, že se staral o kukačku…
@Josef_t píše: Více
Však to máme podobně i teď, ne? Buď je otcem, protože je manželem rodičky, nebo protože se k dítěti přihlásil. Pokud je manželem rodičky, ale dítě není jeho, tak to asi musí potvrdit oba, ale to už je spíš „odhlášení“ se od dítěte.
No a po rozvodu mají rodiče zajistit dítěti životní úroveň toho movitějšího z rodičů, takže většinou je pak financování na otci. Předpokládám, že „starání se“ ve starém Římě taky znamenalo financovat.
@Lojzísek píše: Více
od srdce bych se tomu zasmála možná teď, když jsem starší, zajištěná atd…ale určo ne jako vypleskaná prvorodička s 6měsíčním mimčem
Fakt se jí nedivím, že chce na chvíli pryč a v klidu přemýšlet, třeba i právě o tom, jestli mu bude moct ještě někdy věřit, nebo jestli si vůbec může dovolit odejít…a pokud jí tu nevěru předhazuje opakovaně, každý den, tak to za mě hysterická reakce zas až tak není, taky by se mi to nechtělo poslouchat ![]()
@Keyllah píše: Více
Jo, máš pravdu. Jako v té situaci by mne to asi zdrtilo, zklamalo, ublížilo a taky bych od něho chtěla vypadnout. Já už jsem stará harcovnice ![]()
@Lojzísek píše: Více
já už taky, bych mu asi podala igelitku a ukázala dveře, vždyť ho u nás nic nedrží…ale před těmi x lety, kdo ví
možná by mi i ruka ulítla ![]()
@sudnadestovouvodu píše: Více
Neplatíte na svobodné matky, ale na dítě, které za nic nemůže a jednoho dne vám bude vydělávat na důchod.
@Anonymní píše: Více
Kdyz ti neveri, at s tebou neni. Jednoduche.
@Anonymní píše: Více
Pokud bych mu byla 100% věrná a on mě přesto obviňoval, šla bych na testy, výsledky mu vmetla do tváře a následoval by rozvod s placením alimentů a u soudu jasný důkaz - výsledek testu. Tvůj chlap je extrémně žárlivý. Důvěra je základ vztahu. Tohle nemůže dopadnout dobře.
@Furzhilda „Pokud je manželem rodičky, ale dítě není jeho, tak to asi musí potvrdit oba“ nemusí, prostě jeden z rodičů (i proti vůli druhého) může podat žalobu na popření otcovství (§ 785 - 793 OZ).
@Josef_t píše: Více
Jednalo se o genetická vyšetření, způsob sběru dat neznám, ale po roce 2000 došlo v řadě zemí k rozsáhlému testování genofondu obyvatelstva, třeba na Islandu, což je, přiznávám, svého druhu extrém, zmapovali celou populaci s trvalým občanstvím. Josefe, myslím, že v zemích, kde se ti sejde několik faktorů, tedy široce dostupné vzdělání, osvěta, dostupnost antikoncepce a potratů, se těm nízkým číslům dá celkem bez obav důvěřovat. ![]()
Víš, jak je to s tím pověstným Damoklovým mečem… Která žena by chtěla mít takového kostlivce ve skříni? Dlouhé dekády, vlastně celý život. Průšvih, který způsobí zkázu za pět, deset, patnáct let. Stačí jeden zdravotní problém, jedno vyšetření a zhroutí se celé rodinné zázemí, jistoty, důvěra, city, všechno je pryč. Riziko, které je velmi reálné… Co horšího, nezdevastuje to jen vztahy mezi partnery, ale především vztah dětí k rodičům. Oprávněně to budou považovat za podraz vůči sobě a takové zranění se hojí velmi těžko. Je pravděpodobnější, že změní svůj postoj k matce, než k tomu, koho dosud považovali za otce (i když reakce jistě závisí na věku, kdy by se to provalilo). ![]()
@Steve718 píše: Více
Myslím, že ke výrazné změně názoru stačí, aby uplynulo pár let a ony se dostaly do pozice tchýní. Jak se říká, ty mají na „kukačky“ nos ![]()
@Furzhilda píše: Více
Myslím, že to tak jednoduché nebylo, ale nejsem právník a ani nevím jestli se římské právo v prváku ještě učí ![]()
Myslím, že přiznat se museli i manželské děti.
Bylo možné adoptovat i dospělé.
A mělo to řadu důsledků včetně částečné ztráty samostatnosti.
@Sandman1 píše: Více
Se závěry s tebou souhlasím.
Máš asi pravdu, že to bude souviset s demografickým profilem.
A spíš než na vzdělání a osvětu bych sázel na majetkové poměry. Island je relativně bohatá země.
Jinak 1% a 4% nevypadají opticky jako tak velký rozdíl, ale je to 4× víc.
PS: Ten Damoklův meč, ale nebude fungovat, protože to časem prostě vytěsní z paměti.
@Josef_t píše: Více
Ne, mýlíš se. Od dětství, od mládí, ještě před tím, než jsem měla dítě, vím, že v tomto bych NIKDY nelhala. Dceru jsem vychovala sama. A ano, jsem jako „medvědice“, když jde o mé dítě, ale rozhodně ne v tom lhát, kdo je její otec. Tak to mám prostě nastavené. I můj bývalý manžel věděl, že v tomto bych nikdy nelhala. Kromě toho nejsem zamilovávací typ. Ty o mně nic nevíš. Píšeš obecně o ženách, ale všechny nás neznáš. Věřím, že je dost takových, co to mají jako já. Ale o nich se asi tolik nedozvíš. Spíš o těch, co lžou o otcovství svého dítěte a pak to na ně „praskne“. Navíc jsem přesvědčená, že pravda se ukáže. U mě by to tak 100% bylo, protože lhát prostě neumím. Že Ty bys na místě ženy klidně zapíral, je Tvé svědomí
, ne mé.
A nikdy jsem se ani nebránila testům otcovství, dokonce jsem byla v jeden moment sama připravena, otci říct, ať si je udělá. Nebylo to třeba, ale kdyby s tím kdykoliv přišel, nemám a neměla jsem s tím žádný problém. Akorát teď už by si to musela, rozhodnout dcera sama.
Nemám, ale ani pocit, že by se testům otcovství bránila většina uživatelek zde ve vlákně. Naopak, spousta jich píše, že by na ně přistoupila a pak to chlapovi omlátila ohlavu i s rozvodovými papíry.
Ale v tomto případě jde hlavně o to, že manžel zakladatelky tímto ukázal, že jí nevěří. A zrovna to se většině žen nelíbí. Kdyby na testy šel tajně, většině by to nevadilo. Dost lidí se mnou souhlasilo u příspěvku, že to měl právě tak udělat.
@Anonymní píše: Více
Neměj mi to za zlé, ale jako byste neuměli komunikovat ani mezi sebou.
Mnohokrát tady padl návrh tak ať jde, udělá co musí a tebe ať s tím neobtěžuje, když ty víš a jen tě seznámí s výsledky, které ty už znáš. Úplně primitivní řešení…
A ty furt a o co mu jde? A proč? A nač?
Tohle mi taky nepřijde úplně chytré a ještě to završíš odchodem…
Asi jste na ty hysterické postoje vzájemně zvyklí, jinak si to celé neumím jinak vysvětlit.
Už dávno na ty výsledky mohl čekat…