Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Magical-eyes píše: Více
Ano, přesně. Protože za mě určitě platí ono známé „Důvěřuj, ale prověřuj.“
Tebe nikdy nenapadlo, jen tak, teoreticky, jestli je ti tvůj partner opravdu na 100% věrný? Třeba když jsi se doslechla o něčí nevěře? No a ten chlap, kdyby to byl třeba tvůj bratr nebo syn, nemůže se třeba jen zamyslet nad tou možnosti? Zvlášť když se jedná o tak podstatnou věc, jako je otcovství? Nebo má prostě slepě věřit, protože jinak by urazil partnerku? A co ti chlapi, co tu kukačku opravdu vychovávají? Taky se neměli ujišťovat?? Myslím, že měli. I ženy jsou potvory..
Tak dejme tomu, že někdo v jeho okolí to řeší – co s tím mám já? Jestli si o mně něco takového myslí, tak mi nevěří, a tím pádem nechápu, proč se mnou vůbec je. Jsme spolu několik let, dítě bylo plánované, a po letech krásného vztahu mi v podstatě bezdůvodně řekne: „Nevěřím ti, kdo ví, s kým jsi byla…“ Tím mi jasně vyjádřil nedůvěru. A jestli má někoho v okolí, nechápu, proč mě posuzuje podle ženy, která podvedla. Co s tím mám já společného?
@Mamaema píše: Více
Nemusí slepě důvěřovat, ale holt musí být připravený nést následky tohoto podezřívání a nedůvěry…
Kdyby ho to tak trápilo, mohl si to vyřídit sám, ani o tom nemusela vědět.
Tady to vnímám jako truc podnik se záměrem ublížit… Kdo ví, kdo/co ve skutečnosti za tím je
@Magical-eyes píše: Více
Kdyby to řešil tajně, to by byl teprve podraz.
Nechci to zobecňovat na všechny, ale když už se to jednou stalo, může se to stát znova… Kamarád vychovával kukačku 3 roky, než se na to přišlo. Hladil těhotné bříško, byl v porodnici, v noci nespal, první slova, první kroky, prarodiče hlídali… A bum, teď je to pro něj cizí dítě, se kterým nemá nic společného, prarodiče jsou smutní… Takže je hezké a je to dobře, že jsi věrná. Ale tvůj manžel, i když ti nakrásně věří, si to pořád může jen MYSLET. Nemůže to VĚDĚT.
@Mamaema píše: Více
V tomhle se neshodneme, každý to má nastaveno jinak…
@Magical-eyes píše: Více
No, popravdě to máme nastavené úplně stejně. My si s manželem taky stoprocentně věříme. O testech otcovství by nebyla nikdy ani zmínka. Ale prostě svět není tak černobílý.
@Anonymní píše: Více
Ahoj, třeba minulý rok jsem ve svém okolí slyšel o dvou případech, kdy se prokázalo, že manžel není otcem dítěte. Víš, jak funguje důvěra? Když má jeden z partnerů obavy, strach, podezření a potřebuje nějaký důkaz, aby ho to koplo zpět do normálu, tak proč nedokázat, že se mýlí? Spousta lidí si bere dost věcí příliš osobně a potom vznikají silné třecí plochy, které způsobí, že si partneři přestanou rozumět a už to nejde zvrátit.
@LukeR1 Co já s tím mám? To, že se to děje, neznamená, že jsem udělala něco špatného. Nemá důvod mít obavy, kdybychom byli spolu měsíc, dalo by se to nějak pochopit, ale po letech krásného vztahu? Když si tohle o mně myslí tak na co jsi dělal dítě se mnou a nač se mnou je?
Hele, podobný problém, s tím rozdílem, že testy jsem tedy navrhla já (abych měla konečně pokoj) a on odmítnul. ![]()
@Anonymní píše: Více
Nějaký důvod asi má. Čím více si to budeš brát osobně a bránit se testu, tím více ho utvrdíš v tom, že má pravdu. Zkus se nad to povznést a dokaž mu, že se mýlí.
@LukeR1 A on mně jak dokáže věrnost? Nemá pro mě cenu dokazovat pravdu někomu kdo tomu nevěří. Pak na oplátku mi musí mee dokazovat věrnost. Každý měsíc na detektor lži a každý týden testy na pohlavní choroby
@karkarka píše: Více
Souhlas. Hodně věcí by to zjednodušilo.
Ono kukačku nechce vychovávat nikdo.
@Anonymní píše: Více
Chápu tvé emoce. Tohle se dotkne každého. On ten důkaz je i forma ponížení. Nejspíš je toho u vás je špatného víc a je třeba zapracovat na důvěře z obou stran. Je možné, že kdybys svolila k testu a on viděl, že se ho nebojíš, tak by možná ani neproběhl.