Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Urazila jsem tchýni
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.8.23 10:45
@Elfido píše:
Tak toto by ma celkom zaujímalo. Tomu, aby dieťa nerobilo fyzické zakázané veci, od lezenia cez patlanie jedla a pod viem zabrániť lahko. Ale ako prosím zabrániš kriku? (A napríklad v krajine, kde je fyzické trestanie dieťaťa trestné)
I v dnešní době platí na děti, když řekneš jasně „pššt“, zeslab se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 10:47
@jednoslunicko píše:
Tak nikdo z nas u toho nebyl, tezko rict, jak to bylo, mame pohled jen z jedne strany. Jen bych rekla, ze mi nektere prispevky prijdou hodne striktni a z koho myslis, ze se stanou ty tvrde protivne tchyne? Ty nepadaji z nebe, ale „vzniknou“ z mladych zen, ktere jsou hned se vsim hotove, vsechno vi nejlip a tchyni by poslaly do haje atd. To budou tchyne k pohledani.
Tak jasně, ale pokud vedu diskuzi, tak prostě odpovídám na fakta tak, jak byla podaná - dítě vyvádělo v rámci svých obvyklých mantinelů a tchýně, která sama nabídla pomoc, se beze slova rozloučení vypařila. Zakladatelka je v šoku spíš z toho vypaření a zvažuje, jestli neudělala něco blbě a nemá se omluvit. Jako… já bych ji do háje neposílala, ale omluva by ze mne taky nevylezla. U nás je třeba nejhorší tchýní moje máma, a to sama mívala tchýni miliónovou.
Ale jinak souhlas s tím, že komunikace je třeba na obou stranách, na druhou stranu sama naživo vidím, že když jedna strana komunikovat nechce a jede v módu já, já, já a nikdo jinej, tak je pak dohoda kolikrát zcela nemožná. Což netvrdím, že je případ zakladatelky, na to toho víme moc málo a moc jednostranně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 10:56
A jinak teda mám dvě děti. Díky osudu za to, že se narodily v tom pořadí, v jakém se narodily, protože výchova prvního byl dost vyčerpávající boj, kde jsem ztratila veškeré iluze. Dítko mělo od začátku představu, jak se co má dělat, a od věku batolecího si jelo ve svém režimu a já byla furt ve střehu usměrňovat, vysvětlovat, napravovat. Všecko se muselo říkat opakovaně, vysvětlovat do zblbnutí. Dneska je z něj celkem pohodový puberťák (byť mód - já to vím nejlíp - je patrně vrozen). Ach, díky za mou tchýni, která měla sama takového potomka (paradoxně ne otce mého dítěte, který býval a je vždycky kliďas). Takže si vždycky povzdychla a že je ráda, že už má tohle období za sebou. Druhé dítě je pak za odměnu, zocelená zkušenostmi jsem byla připravená na ledasco a narodilo se dítko, kterému se pomalu od miminího věku dají věci vysvětlit, normálně s ním komunikovat, dohodnout se na kompromisu. Kdybych měla jenom tohle dítě, tak taky vím, co všecko ty matky divokých dětí kolem dělají blbě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:13
@asddsa píše:
Fakt je normální, že dítě tříleté jen tak „křičí“? Já bych asi považoval za vhodné to nějak řešit, protože mi to normální nepřijde. Co až bude chodit do školky? To mu tam přece nikdo tolerovat nebude.
Děti přestávají jen tak křičet tak kolem 12 let bych řekla. Se podívej na hřiště, jak tam všichni jen tak ječí. Nebo se projdi kolem školy, když je přestávka. Děti křičí. Dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:17
@Mámou naskok píše:
Děti přestávají jen tak křičet tak kolem 12 let bych řekla. Se podívej na hřiště, jak tam všichni jen tak ječí. Nebo se projdi kolem školy, když je přestávka. Děti křičí. Dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:18
@ugluk píše:
A jinak teda mám dvě děti. Díky osudu za to, že se narodily v tom pořadí, v jakém se narodily, protože výchova prvního byl dost vyčerpávající boj, kde jsem ztratila veškeré iluze. Dítko mělo od začátku představu, jak se co má dělat, a od věku batolecího si jelo ve svém režimu a já byla furt ve střehu usměrňovat, vysvětlovat, napravovat. Všecko se muselo říkat opakovaně, vysvětlovat do zblbnutí. Dneska je z něj celkem pohodový puberťák (byť mód - já to vím nejlíp - je patrně vrozen). Ach, díky za mou tchýni, která měla sama takového potomka (paradoxně ne otce mého dítěte, který býval a je vždycky kliďas). Takže si vždycky povzdychla a že je ráda, že už má tohle období za sebou. Druhé dítě je pak za odměnu, zocelená zkušenostmi jsem byla připravená na ledasco a narodilo se dítko, kterému se pomalu od miminího věku dají věci vysvětlit, normálně s ním komunikovat, dohodnout se na kompromisu. Kdybych měla jenom tohle dítě, tak taky vím, co všecko ty matky divokých dětí kolem dělají blbě.
Já pochopím, že je dítě divoké. Ale aby ve 3 letech patlalo banán po stole a po sobě? A nebylo to nic divného? 
Jinak, doufám že všechny ty děti skákající z paland, jezdící doma na odrážedlech atd., ječící bezdůvodně jak paviáni bydlí jinde než v bytovkách.
A říkám to jako matka holčičky, která když mohla, řádila jak černá ruka, furt běhala, skákala, visela z něčeho atd. Ale ne tam, kde to vadilo okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
5.8.23 11:19
@Mámou naskok píše:
Děti přestávají jen tak křičet tak kolem 12 let bych řekla. Se podívej na hřiště, jak tam všichni jen tak ječí. Nebo se projdi kolem školy, když je přestávka. Děti křičí. Dlouho.
No, nebyla bych tak pesimistická . Moje tchýně dělá ve školce a říkala, že děti jednak mezi třetím a pátým rokem jsou hlučný, jednak že kolem toho patyho roku se to dost zlepší.
- Citovat
- Upravit
5.8.23 11:37
Ona u Vás nikdy nebyla, že ji překvapilo to, že jezdí doma na odrážedle?. 
Jako je dobrý, že si vezme židličku a vyleze si sám pro banán! To bych ho vychválila do nebes 
.
Tchýně asi moc vnoučka ráda nemá, nevnucovala bych se jí. Stejně tě pomlouvá, jak máš nevychovaného spratka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:39
@Mámou naskok píše:
Děti přestávají jen tak křičet tak kolem 12 let bych řekla. Se podívej na hřiště, jak tam všichni jen tak ječí. Nebo se projdi kolem školy, když je přestávka. Děti křičí. Dlouho.
My bývame medzi tromi škôlkami, takže tie deti vidím hrať sa denne a z viacerých inštitúcii. A kričia, žiadne že “nikto im to nebude tolerovať”. V jednej k tomu kričaniu deti ešte púšťajú aj hudbu na pol sídliska 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:42
@Mámou naskok píše:
Děti přestávají jen tak křičet tak kolem 12 let bych řekla. Se podívej na hřiště, jak tam všichni jen tak ječí. Nebo se projdi kolem školy, když je přestávka. Děti křičí. Dlouho.
Souhlas… Moje děti teda nikdy nepištěly, ani nekřičely, ale ostatní to dělají běžně. Většinou holky hrozně piští při hoňce, či leknutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:45
@Elfido píše:
My bývame medzi tromi škôlkami, takže tie deti vidím hrať sa denne a z viacerých inštitúcii. A kričia, žiadne že “nikto im to nebude tolerovať”.
A křičí i ve školce? Ve škole? V knihovně? Na úřadech? To asi ne, viď? Venku se můžou vylítat a vykřičet jak potřebují…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:45
@asddsa píše:
Fakt je normální, že dítě tříleté jen tak „křičí“? Já bych asi považoval za vhodné to nějak řešit, protože mi to normální nepřijde. Co až bude chodit do školky? To mu tam přece nikdo tolerovat nebude.
Jo, u nás se děti dostaly vždycky do rauše, když přišla návštěva. Ve školce i běžně byly v pohodě, ale při nadšení (návštěva), při únavě (večer), při akční hře nebo v okamžiku, kdy očividně věnuji pozornost někomu jinému, začínají řádit. Normální akční dítě. Zato chování dospělé osoby - tchýně, mi přijde nenormální. Vždycky má člověk tendenci chtít, aby moudré a rozumné byly malé tříleté děti, ale dospělý člověk klidný, rozvážný, slušně komunikující být nemusí. Vsadím se, že by se ten chlapeček do hodiny uklidnil a mohli si s babičkou báječně užít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:46
@Anonymní píše:
Manžel je pracovně dlouhodobě v zahraničí a já jsem se synem hodně sama. Syn má 3 roky. Tchyně se nabídla, že by přijela na víkend a pomohla mi ho pohlídat, abych měla víc času.Tchyně dnes k večeru dorazila. Syn měl zrovna takovou divokou náladu, jezdil po chodbě na odtážedle a křičel u toho. Tchyně sotva ho viděla hned na mě celkem podrážděně vyjela, jak je možné, že mu tohle dovolím. Odrážedlo prý domů nepatří. Řekla jsem, že tohle máme jen na doma a že jezdit může. Řekla jsem synovi, aby se ztišil, ale ignoroval mě a pořád pištěl. Omluvila jsem se za hlučnost, nabídla jí čaj. Syn pak přinesl židličku a chtěl si podat ze stolu banán. Zase bylo zle
Je to strašně nebezpečné, může spadnout atd. Jakto že ho nedržím za ruku? Zeptala jsem se ve vší slušnosti, co jí na tom vadí. Syn mezi tím patlal banán po stole, načež mi tchýně řekla, že takové nevychované dítě hlídat nebude.
Syn chtěl jít čůrat a byl upatlaný od toho banánu, tak jsem s ním šla do koupelny. Vyjdu z koupelny a vidím, že tchýně odchází že dveří. Myslela jsem, že si jde pro věci do auta, ale ona normálně odjela.
Mobil mi pak nebrala, volala jsem ještě tchánovi a prý si mám vychovat dítě.
Já teď vůbec nevím co mám dělat. Mně to nepřišlo nějak šílené, nevím…Ta reakce mi přijde divná. Nebo ne? Mám ji zítra zavolat a omluvit se?
A chceš po ní něco ty, nebo ona po tobě? Od toho se odvíjí omluva. Pokud potřebuješ hlídání, pomoc, nemáš žádné kámoše, ani rodinu, tak je v tvém zájmu to urovnat. Jestli jen přišla na návštěvu, tak není třeba to hrotit. Ona má taky právo říct, že (dle jejích parametrů) protivné a nevychované dítě hlídat nebude, žádné babičkovské povinnosti nejsou, to je starost rodičů… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.23 11:49
@Masina píše:
Jo, u nás se děti dostaly vždycky do rauše, když přišla návštěva. Ve školce i běžně byly v pohodě, ale při nadšení (návštěva), při únavě (večer), při akční hře nebo v okamžiku, kdy očividně věnuji pozornost někomu jinému, začínají řádit. Normální akční dítě. Zato chování dospělé osoby - tchýně, mi přijde nenormální. Vždycky má člověk tendenci chtít, aby moudré a rozumné byly malé tříleté děti, ale dospělý člověk klidný, rozvážný, slušně komunikující být nemusí. Vsadím se, že by se ten chlapeček do hodiny uklidnil a mohli si s babičkou báječně užít.
Ale tak zakladatelka věděla, že tchýně přijede a podle toho mohla uzpůsobit den tak, aby dítě bylo vyřáděné přes den a na večer už mohla být klidná idilka, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
