Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vím, že je to roky starý příspěvek ale musím se tu hrozně smát.
Nedávno jsem otěhotněla, tak jsme s přítelem začali hledat bydlení. Jeho rodiče okamžitě ať jdeme k nim že přeci nebudeme bydlet někde v bytě… Už vidím, jak by mi mamka do všeho hrabala, radila, soukromý a klid žádný. Sice se na mě slétli kvůli bytu všichni jako vosy ale díky Bohu za to, že jsem se nedala.
Snad už všechny bydlíte lépe a nezbláznily jste se.
Já pořád říkám, že dvě samice do jednoho hnízda prostě nepatří. ![]()
Já přidám svůj příběh. Mám tříměsíční hočičku, tchyně bydlí v baráka o dvě ulice dál, kdybych ji nechala, byla by u nás denně, je totiž v důchodu.
.
@M.Majka123 píše:neustále nabízí hlídání, žehlení, nákup, neustále nám nosí nějaké hotové jídlo nebo ovoce či dokonce kuřecí řízky a vrchol všeho, cpe mi do ruky 1000Kč, abych malé něco koupila.
Máme svůj život, já si chci malou užít sama, nechci hlídat, nemám důvod, žehlím dobře a nechci aby cizí bába sahala na dupačky apodob., peníze taky máme resp. přítel vydělává, tak nás nemusí strapńovat almužnou.
je nesnesitelná. Dělám, že neslyším zvonek, máme ho ztlumený a mobil taky, prostě neslyším a neotevřu. Pak volá příteli, jestli nám něco není
Je nesnesitelná, má svoji rodinu, tak ať se stará o dceru (bydlí s ní).
Jednou jsem ji půjčila kočárek a řekla jsem na půl hodiny, přijel za 40 minut. Ještě jednou a má utrum, docela se těším, že budu mít důvod jí zatrhnout veškeré vožení.
Když budu potřebovat pohlídat, mám mamku a babičku, ty jsou normální a bydlí taky kousek.
Uf, chtěla jsem se jen vypsat.
Díky, že jste mě vyslechly.
jitka
S radostí vyměním. Moje tchýně malého vozila 3×. O hlídání jsem si ji musela říct sama. I když před mýma státnicema se pár krát nabídla i sama, ale to je všechno. Když jsme přijeli na návštěvu, a v té době měla jen jedno vnouče, tak mu nebyla schopná koupit ani jogurt nebo přesnídávku, svačiny jsem si vozila z domu. Když nepočítám narozeininy, vánoce tak ani nic nedostane. Když byla malý tak dostal jenom tak jedno body, vlhčené ubrousky a čepičku (od vietnamců za pár kč). Na obědy nás nezve jen na Vánoce a Velikonoce popř. narozeniny. Nepřijede bez pozvání - to je sice výhoda, do ničeho mi nekecá, ale taky se nestará. Doma mají psy, když přijedeme tak tchán hladí psy a na vnoučata max promluví, skoro si s nima nehrají. Když tak jen na chvíli, protože hned je bolí nohy, když s nima klečí. Mí rodiče jsou o 15 let starší a s malým si vyhrajou. A vždycky mne dojme, jak mluví o tom, jak milují děti a kdy budeme mít druhé. Nevím, já bych za takovou tchyni byla ráda. A to, že vám něco dává, vnímá jako pomoc, chce se cítit užitečná, to bych ji neměla zazlé. Máš taky štěstí, že se po finanční stránce nemáte špatně. Já bych si peníze vzala a dávala bych to malému na spoření a taky bych to, ale babičce řekla, že si to nenechávám, ale dávám to malému. Myslím si, že máš štěstí a jak už jsem psala s radostí vyměním.