Váš názor na mé problémy s přítelovou matkou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2171
13.8.12 15:14

Nesouhlasím s tím, že nemohou žít dvě rodiny v jednom domě. Moji rodiče tak žijí s tátovými rodiči a problémy nebyly a nejsou. Funguje jim to takhle už 25 let. Je to o lidech, nedá se to generalizovat :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13714
13.8.12 15:14

Mně se zdá, že sis ten život tímto způsobem zkomplikovala sama. Mně taky vadí cizí nevyžádané rady a moudra všech starších. Ale vím to o sobě a nikdy bych nebydlela s rodiči. I když to znamená být zadlužený, nebo žít zpočátku v nuzných podmínkách.
Tvá tchýně je normální babička, která chce pomoci, no.
Z mého pohledu - nechová se nijak extra nenormálně, možná jen více vlezleji, než je tobě milé.
Odešla bych. Řešit, že tchýni bude 70, bude potřebovat péči, já taky počítám, že se budu jednou starat o stárnoucí rodiče, ale do tý doby mám a měla jsem plno roků, kdy jsem si mohla organizovat svou domácnost a svůj život podle mého. A jsem za to ráda. S tvou tchýní (mou tchýní, jakoukoli tchýní) za zadkem bych byla na psychiatrii nebo v base.
Je mi tě líto, jediné, co bych k tomu řekla, je to, že pokud jsi to o sobě věděla ( a když člověk dospěje, tak zpravidla ví, co mu vadí), neměla jsi přistoupit na společné bydlení. Následné řešení tohoto problému už bude pro jakoukoli ze zúčastněných stran bolestivější, než kdyby se to řešilo včas. Pozdě bycha honit. Škoda, že takové věci člověk neví dřív. :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.12 15:17
@zolali píše:
Nesouhlasím s tím, že nemohou žít dvě rodiny v jednom domě. Moji rodiče tak žijí s tátovými rodiči a problémy nebyly a nejsou. Funguje jim to takhle už 25 let. Je to o lidech, nedá se to generalizovat :pankac:

Nedá… ale to už tak bývá, že každé pravidlo přináší vyjimky. Vašim to přeji :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
920
13.8.12 15:18

No…ja jsem na tom podobne. :,( :,( a musim rict, ze i ja tohoto rozhodnuti lituji!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
46669
13.8.12 15:20
@zolali píše:
Nesouhlasím s tím, že nemohou žít dvě rodiny v jednom domě. Moji rodiče tak žijí s tátovými rodiči a problémy nebyly a nejsou. Funguje jim to takhle už 25 let. Je to o lidech, nedá se to generalizovat :pankac:

Tak to bych zase viděla jako generační záležitost - minulá a předminulá generace. Tenkrát to tak asi bývalo, lidí žilo pod jednou střechou hodně. Ale naše generace a ta našich rodičů se jaksi nesnese. Řekla bych, že to je všeobecným postojem k životu, životnímu prostoru, „rozmazleností“ naší generace, ale prostě je to fakt.
Já znám ve svém okolí x mladých rodin, co žijí s jedněmi nebo druhými rodiči a vždycky je to blbě. Ať už se hádají „nahlas“ nebo jen problémy sdělují svým přátelům. Prostě to nefunguje a já nevidím dobrý příklad, proč bych to eventuelně měla zkusit :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2976
13.8.12 15:26

Taky si myslím, že si to spoustu mladých zkomplikuje a pak si jen stěžuje. Není nad to, postarat se sám a zajistit své bydlení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Naima
13.8.12 15:30

V drtivé většině případů lze v rámci rodiny konstatovat, že přiměřená vzdálenost sbližuje. U vás je problém jasný - tchýně je natřepaná na vnoučátko a tebe její pozornost obtěžuje. Chápu obě - tchýni, že chce být maximum času s vnoučetem a teb, že ti to leze na nervy (já bych z toho kvetla). Je dost pravděpodobné, že takto to bude pořád, jedno patro navíc na tom nic nezmění. Tohle je přesně důvod, proč bych NIKDY delší dobu nebydlela ani se svými rodiči, natož s tchánovci.

  • Citovat
  • Upravit
1452
13.8.12 15:35

Snad to přejde, takhle jsem musela přežívat s dědečkem, než jsme se sžili..pořád za mnou chodil, co dělám, ať se najím, co dávali v televizi…co v práci..popřát mně dobrou noc..neměla jsem soukromí a taky mě to štvalo…k němu jsem nechodila do pokoje vůbec, jen na úklid a zalití květin..s tím dítětem bych si s ní sedla a řekla jí narovinu jak to je..klidně si to napřed napiš a řekni jí co ti vadí a jak si soužití představuješ..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3780
13.8.12 15:36

Kdysi jsem chvíli bydlela s pratchýní - bylo to stejný v bleděmodrým ;) sice se po mimču tolik nesápala, ale šoupala nám nábytkem, převěšovala prádlo, vcházela bez klepání… pomohlo jen vytáhnout kočár a vyrazit ven na co nejdýl ;)… a odstěhovat se
jo, a asi tě neuklidním, ale bude hůř

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
46669
13.8.12 15:38
@hubička píše:
Snad to přejde, takhle jsem musela přežívat s dědečkem, než jsme se sžili..pořád za mnou chodil, co dělám, ať se najím, co dávali v televizi…co v práci..popřát mně dobrou noc..neměla jsem soukromí a taky mě to štvalo…k němu jsem nechodila do pokoje vůbec, jen na úklid a zalití květin..s tím dítětem bych si s ní sedla a řekla jí narovinu jak to je..klidně si to napřed napiš a řekni jí co ti vadí a jak si soužití představuješ..

Leda ze sebe udělá v tchýniných očích hysterku a stejně ničeho nedosáhne :nevim:
Tchýně je zvláštní druh živočicha, kterému některé věci nejsou jasné a nejsou jasné, kdyby se člověk na hlavu stavěl…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.12 15:41
@hubička píše:
Snad to přejde, takhle jsem musela přežívat s dědečkem, než jsme se sžili..pořád za mnou chodil, co dělám, ať se najím, co dávali v televizi…co v práci..popřát mně dobrou noc..neměla jsem soukromí a taky mě to štvalo…k němu jsem nechodila do pokoje vůbec, jen na úklid a zalití květin..s tím dítětem bych si s ní sedla a řekla jí narovinu jak to je..klidně si to napřed napiš a řekni jí co ti vadí a jak si soužití představuješ..

Zní to hezky, narovinu…Já taky zašla za tchýní, v klidu, míru a v pohodě jí řekla co a jak, ona to vzala a dobrý. Jo a za tři měsíce mi to vpálila, jak jsem na ní prý vystartovala a kdesi cosi. Já se 17 let snažím a je to nanic. Přestala jsem komunikovat. Jen ji pozdravím a odpovím, jinak nic.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.8.12 15:43

A co absolutně nesnáším jsou pomluvy. Přibarví co nejvíc a jde se na věc. Hrozně mě to mrzí a všechno ve mě umřelo, veškerý vztah, který jsem si k ní chtěla vybudovat. Nemá to cenu.

  • Citovat
  • Upravit
1452
13.8.12 15:50

Já jsem tchyni zlou zažila jednou a byla to nejhorší rodina, co jsem vůbec kdy zažila..jinak mám štěstí a tak moc radit nemůžu…jen co mě napadá.. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.12 15:56

Autorka úvodního textu.

Já moc dobře vím, že jsem na společné bydlení neměla přistoupit. I když mi tenkrát skorotchýně nelezla na nervy, věděla jsem, že tam bydlet nechci. Jenže už před několika lety při seznámení s přítelem měl přítel připravený projekt na opravu podkroví který ho stál plno peněz. A už tenkrát měl hypotéku a odkoupenou půlku domu. A tak jsem věděla, že není cesty zpět. Přítel je bezkonkurenční. Vím, že lepšího bych nenašla a tak jsem to neřešila. :roll:

Ona ta tchýně je ale jinak opravdu fajn. Jako ženská je super. Mohla jsem s ní mluvit o všem. Ale teď mě tak štve, že do všeho mluví a všechno jí zajímá. :| Asi jí přestávám mít ráda i díky tomu, že mi dítko pořád bere a já se bojím, že jí bude mít radši než mě, když s ní bude tak často. :nevim: Asi se bojím, aby za pár let radši netrávil čas dole s ní a né se mnou, když jsem jeho máma. Možná jsem sobecká, ale chtěla bych, aby měl rád především mě a přítele, když jsme rodiče. Proto možná ta začínající nenávist. :think:

Asi bych měla opravdu uvažovat o psychologovi.

  • Citovat
  • Upravit
1452
13.8.12 16:00
@Anonymní píše:
Autorka úvodního textu.

Já moc dobře vím, že jsem na společné bydlení neměla přistoupit. I když mi tenkrát skorotchýně nelezla na nervy, věděla jsem, že tam bydlet nechci. Jenže už před několika lety při seznámení s přítelem měl přítel připravený projekt na opravu podkroví který ho stál plno peněz. A už tenkrát měl hypotéku a odkoupenou půlku domu. A tak jsem věděla, že není cesty zpět. Přítel je bezkonkurenční. Vím, že lepšího bych nenašla a tak jsem to neřešila. :roll:

Ona ta tchýně je ale jinak opravdu fajn. Jako ženská je super. Mohla jsem s ní mluvit o všem. Ale teď mě tak štve, že do všeho mluví a všechno jí zajímá. :| Asi jí přestávám mít ráda i díky tomu, že mi dítko pořád bere a já se bojím, že jí bude mít radši než mě, když s ní bude tak často. :nevim: Asi se bojím, aby za pár let radši netrávil čas dole s ní a né se mnou, když jsem jeho máma. Možná jsem sobecká, ale chtěla bych, aby měl rád především mě a přítele, když jsme rodiče. Proto možná ta začínající nenávist. :think:

Asi bych měla opravdu uvažovat o psychologovi.

Jako nechápu, jak Ti ho může brát, když nechceš..jedna moje známá taky takhle byla nucena žít a celý den trávila kde se dalo jinde..nebo se prostě zamykej..dítě bude mít vždy rádo matku..o mě se prarodiče starali od mládí a nic to na vztahu k mamce nezměnilo. Spíš je ti možná nepříjemný i kvůli tvýmu věku..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová