Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní č. 2, proč se děsíš chvíle, kdy se tví synové dozví o jejich starší sestře? Pokud jsi ji dala k adopci, měla jsi k tomu určitě své vážné důvody a muselo to pro tebe být těžké. Pokud budou kluci co k čemu, tak se tě budou snažit podpořit. Já se naopak dověděla, že se moji rodiče rozhodli, aby se můj sourozenec nenarodil. Mrzí mě to, mamka mi to řekla až v době, kdy jsem potratila a trochu se bála kyretáže, přiznala se, že má tento zákrok za sebou. Jsem proti potratům, navíc jsem si strašně moc přála sourozence, takže mě to na jednu stranu mrzí, na druhou stranu to bylo jejich rozhodnutí a já možná teď více rozumím některým jiným věcem. Soudit druhé je strašně jednoduché, ale většinou to chce jen trochu pochopení. Kdo v té situaci nebyl, těžko může co soudit. Adéla
@Jana206 jak víš, že s ním byla sama doma? Já mám fotku s miminem tchyniny kamarádky - taky to vypadá, že jsem s ním „sama doma“, ale maminka seděla vedle v křesle
Děcko jsem od té doby neviděla, může to být už tak deset let, ne-li víc ![]()
Vysvětlení je přece spousta - mohli být u nich na návštěvě, spát tam, tak si ho mamka chovala, mohl to být dobrý kamarád z dětství, soused… Úplně cokoli, kdokoli, jakkoli.
Zeptala bych se. Bude ti to vrtat hlavou navždy… navíc ať je to cokoliv, je to natolik stará věc, že čerstvé rány už jitřit nebudeš… může to být banální, pak nikomu neublížíš… a pokud je to něco, co se tě týká, pak bys to vědět měla.
@Angua Sama na fotce, zakladatelka to tam píše..Jasně, že tam mohli být přítomní ještě ostatní, co už tam vyfoceni nejsou…Však jsem psala, že mi nesedí, že kdyby to byla nějaká tragédie(což nikomu nepřeju),tak mi daleko víc nesedí to, že by se o tom zakladatelka dodnes nedozvěděla(za předpokladu, že žije v blízkosti místa, kde má své kořeny).
Tak, jak to píše zakladatelka - rodinná fotografie, kdy oba dřepí u kočáru, by mě ale taky zprvu napadly nějaké katastrofičtější varianty.
@Jana206 zakladatelka píše sama na fotce, ale ty píšeš sama doma ![]()
Jasně, člověka to zarazí, ale opět - máme fotku - já, muž, náš syn a o 2 roky mladší syn kamarádů (dcera tehdy ještě nebyla na světě), manžel držím našeho syna, já cizího - vyloženě idylická rodinka
Těch vysvětlení je opravdu mnoho.
@Anonymní píše:
Anonymní č. 2, proč se děsíš chvíle, kdy se tví synové dozví o jejich starší sestře? Pokud jsi ji dala k adopci, měla jsi k tomu určitě své vážné důvody a muselo to pro tebe být těžké. Pokud budou kluci co k čemu, tak se tě budou snažit podpořit. Já se naopak dověděla, že se moji rodiče rozhodli, aby se můj sourozenec nenarodil. Mrzí mě to, mamka mi to řekla až v době, kdy jsem potratila a trochu se bála kyretáže, přiznala se, že má tento zákrok za sebou. Jsem proti potratům, navíc jsem si strašně moc přála sourozence, takže mě to na jednu stranu mrzí, na druhou stranu to bylo jejich rozhodnutí a já možná teď více rozumím některým jiným věcem. Soudit druhé je strašně jednoduché, ale většinou to chce jen trochu pochopení. Kdo v té situaci nebyl, těžko může co soudit. Adéla
Ono je to těžké… hrozná situace, všechno špatně, podpora v rodině nulová… dodnes datum, kdy se narodila, mám v hlavě tak, že ten den prostě jen brečím. Jsem s tím srovnaná, a zároveň mě to celé pořád nedá spát. Jak tu někdo psal, že pokud je to dlouho, pak už to nebude jitřit rány - bude. Ani ne půl roku po porodu holčičky jsem potkala svého muže, od počátku všechno ví a věděl, okamžitě to chtěl zvrátit, právně by to jakž takž šlo, já ale rozumově nechtěla. Teď to brzy bude pět let, a asi nikdy se nestane, že by mi to rány nejitřilo. Nevím, co bych na to klukům řekla - kdyby pravdu, budou nenávidět svou babičku s dědou, které milují, a já jim sice tohle nikdy neodpustím, ale jinak jsou úžasní. Prostě celé je to složité. Věřím, že se má dobře, že se dostala k rodičům, kteří ji moc chtěli a milují. Sama vím, že bylo mnohem lepší pro ni - dát život. Ale není den, abych si na to nevzpomněla. A k situaci, že jednou kluci přijdou a zjistí a zeptají se, nevím, jak budu reagovat. Nevím. A moc nevěřím, že by se tak nestalo… byť kromě mých rodičů a manžela o tom nikdo neví…
Asi píšu zmateně jako trotl, jsem teď těhotná, termín mi vychází s druhým synem okolo jejího narození, takže to teď maličko nedávám… ![]()
Anonym 2
Anonym 2 to muselo a musí být strašné. Drž se a hodně sil. Toto si nedokážu přestavit. ![]()
Zakladatelko, taky spíš počítám s nějakým jednoduchým řešením dítě kamaráda, bratrance atd. A jsem zvědavá jak to dopadne. ![]()
Zeptala bych se, ale třeba to bude jen nějaká „vzácná“ návštěva, se kterou se museli nutne fotit, fotila je matka dítěte nebo tak…
K tomu, ze tyhle věci se neutaji… No, utaji. Já se az v dospělosti dozvěděla, ze předemnou měli rodiče jeste bratra, který zemřel jako mimino. Za celých snad 20let tehdy o tom NIKDO z rodiny nemluvil, naši, prarodiče, tety… Ale ani sousedé atd. Prpste jako by se to nestalo
Řekla mi to až máma, v nejake slabe chvilce.
@Jana206 my jsme z většího města, ale každý barák tu má svou „drbnu“. Přesto se můj bratranec (22) zatím nedozvěděl, že má starší sestru, kterou jeho rodiče dali v roce a půl do pěstouncké péče (žijí pořád na stejném místě) ![]()
Jak píšou holky, může to být banalita (např. dítě nějakého kamaráda) no nebo se tě to týká. Já bych se určitě zeptala.
P
@Angua píše:
@Jana206 zakladatelka píše sama na fotce, ale ty píšeš sama domaJasně, člověka to zarazí, ale opět - máme fotku - já, muž, náš syn a o 2 roky mladší syn kamarádů (dcera tehdy ještě nebyla na světě), manžel držím našeho syna, já cizího - vyloženě idylická rodinka
Těch vysvětlení je opravdu mnoho.
Jj, můj muž má taky takovou fotku - zasněný výraz obličeje, v náruči třínedělní holčičku, k nim se sklání její maminka, krásná vysportovaná, krátkovlasá blondýnečka… rodinka jako z reklamy.
Maminka je moje celoživotní kamarádka, holčička její čerstvě narozené první dítko, za foťákem jsem stála já… no, jednou fotka možná zamotá hlavu budoucím generacím.
Příspěvek upraven 09.03.15 v 22:42
Já bych se zeptala. Jestli by to bylo něco, o čem se nikdy nikdo nemá dozvědět, snad by to maminka nedala do rodinných fotek.
@Xverunka píše:
Já bych se zeptala. Jestli by to bylo něco, o čem se nikdy nikdo nemá dozvědět, snad by to maminka nedala do rodinných fotek.
To je pravda ![]()
@BohunkaP píše:
Jj, můj muž má taky takovou fotku - zasněný výraz obličeje, v náruči třínedělní holčičku, k nim se sklání její maminka, krásná vysportovaná, krátkovlasá blondýnečka… rodinka jako z reklamy.Maminka je moje celoživotní kamarádka, holčička její čerstvě narozené první dítko, za foťákem jsem stála já… no, jednou fotka možná zamotá hlavu budoucím generacím.
Příspěvek upraven 09.03.15 v 22:42
Jedna fotka by asi vedla k otázce, kdo to je, ale těch fotek je víc, včetně toho dítěte samotného, no já mám děti kamarádek ráda, ale sbírku fotek jejich dětí si nedělám. Ale sama se přikláním k banálnímu vysvětlení. Jen mě to zarazilo a třeba můj otec o svém zemřelém synovi, kterého měl se svojí první ženou, pak měli ještě další děti, vůbec nemluví a asi by mi to nikdy neřekl a já bych se to asi nikdy nedozvěděla, nebýt jedné náhody…
Holky, nezeptám se zítra, ale zeptám se, prostě jsem zvědavá a nejspíš to bude mít dost nudné rozuzlení, když už si nad tím tak lámu hlavu