Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Záhadné dítě na fotkách z dětství
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.3.15 00:12
@Anonymní píše:
@Kelsey Ne, neposlouchám.V té situaci si nebyla, a já ji prostě nechci rozebírat do detailů. Je to pět let, rodila jsem pár dnů před svými 22. narozeninami. A ano, ačkoli „dospělá“, tak velmi, velmi závislá v té době na rodičích. Já studovala VŠ, otec dítěte měl jinou ženu - o té jsem za celou dobu neměla ani tušení. Jakmile se to provalilo, už nešlo jít na potrat. Zadlužil mě a ještě začal vykládat, že jsem šlapka. Dokonce to anonymně posílal i na mou VŠ, kde jsem tehdy byla hodně aktivní a viditelná. Došlo několik anonymů i mě, ať ho nechám na pokoji, nebo… apod. Došlo to tak daleko, že jsem se hroutila, kdykoli jsem viděla stříbrné auto a tak. A moji rodiče tehdy prostě neměli na to, aby živili mě, dítě, abych měla prostor dostudovat… rozumově jsem sama došla k tomu, že takto jí bude líp. A dodnes vím, že jí je líp. Já si chvíli na to našla manžela, vyšvihla se, že teď netrpím nouzí, ničím… jenže kdo měl vědět, že během roku se to změní natolik. Já do poslední chvíle věřila, že se to zlomí, že mě to máma nenechá udělat. Ona je úžasná babička, a vlastně i máma. Tohle prokaučovala, na jejím místě vím, že bych se chovala jinak. Ale na druhou stranu rozumím tomu, že ona vlastně jen chránila své dítě. Jak říkám, všechno je to hodně, hodně složité. Od té doby mám vztah k nim zvláštní… rozporuplný, rozumím a chápu je, na druhou stranu je částečně nenávidím. Ale kdo ví, kde bych byla, kdybych si ji nechala, jestli bych měla svého manžela, který je nejlepší na světě, kluky… nevím. Je to takhle, a věř, že to je něco, co člověk nepřeje ani svému nepříteli zažít.(a nechtěla jsem to probírat, jen tvá reakce mě dostala ještě víc, dnešní den je fakt den blbec, už aby skončil)
V pohode, neboj nesoudim te bylo to tve rozhodnuti, snazim se te pochopit 
, ale co si myslim o tvych rodicich verejne napsat nemuzu 
, jen pisu, ze znam rodinu, ktera tohle taky zazila a ve stari se to snazili napravit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.3.15 00:16
@Kelsey Já to chápu, nezažít vše, co se semlelo a číst to/slyšet, vnímám to stejně. Ono toho prostě bylo strašně moc, co se stalo. Jen to nikde neventiluju, a teď už čtvrtý den se to ve mně kumuluje tolik, že stačilo tohle téma, a nějak to ve mně bouchlo a muselo ven… Mám teď nějaké zvláštní období, a myslím na to všechno ještě víc, než obvykle. Každopádně už dost, nemá cenu se v tom nějak nípat. Rozumím, že se najde hodně lidí, co to bude odsuzovat. Přiznám se, že téma zavírám a pokusím se ho už neotevřít.
- Citovat
- Upravit
10.3.15 13:11
@Anonymní píše:
@Kelsey Ne, neposlouchám.
Napadlo tě někdy, že až tak holčička vyroste bude se sama sebe ptát, proč mě tenkrát máma nechtěla. Nedejbože pokud nějak zjistí, že má bráchy, který máma chtěla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 13:17
@annaei píše:
Napadlo tě někdy, že až tak holčička vyroste bude se sama sebe ptát, proč mě tenkrát máma nechtěla. Nedejbože pokud nějak zjistí, že má bráchy, který máma chtěla
A napadlo třeba Tebe, že Ti nepřísluší anonymní soudit a vyrypovat? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 13:19
@cilly Já nerýpu jenom znám pocit, když dítě se cítí nechtěné svými rodiči a u adoptovaných dětí i přesto, že třeba svoje rodiče milují se to stává velmi často. A může to zpusobovat ruzné problémy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 13:25
@annaei Jo, tohle chápu, volání krve a touha zjistit, proč bylo dítě dáno k adopci. Ale přišlo mi to zbytečné popíchnutí, myslím, že anonymka se v tom plácá až až. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 13:47
@cilly Tak já myslim, že si musí uvědomit, že je dospělá a strkaní hlavy do písku jí dlouhodobě nepomůže. Měla by to v sobě nějak vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 14:00
@annaei Kdo chce psa bít, hůl si najde, co?
Když tu některá uživatelka napíše, že zvažuje z nějakého důvodu potrat, tak se do ní většina zdejších pustí, ať to nedělá, ať dá šanci životu a ať dítě donosí a dá k adopci.
A když tu některá napíše, že přesně toto udělala, zase se najde rejpavý rypák!
Že vás to některé baví!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 14:08
@annaei píše:
@cilly Tak já myslim, že si musí uvědomit, že je dospělá a strkaní hlavy do písku jí dlouhodobě nepomůže. Měla by to v sobě nějak vyřešit.
Jasně, není nad to, když je někdo na dně, mu v tom ten čumák ještě pořádně vymáchat a cítit se u toho jako poslední spravedlivá na zeměkouli. Taky jsi dopělá, tak by ses podle toho měla chovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 14:13
@Denisa56 @Kirbisek Já tim spíš chtěla napsat, že už jenom kvůli sobě by to měla vyřešit jinak se z toho zblázní tim nehodnotim, co udělala a rozhodně jí za to neodsuzuji, protože myslim, že i když člověk jde dobrovolně na potrat nebo dá dítě k adopci zanechá to v něm doživotní stopu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 14:33
@annaei píše:
@Denisa56 @Kirbisek Já tim spíš chtěla napsat, že už jenom kvůli sobě by to měla vyřešit jinak se z toho zblázní tim nehodnotim, co udělala a rozhodně jí za to neodsuzuji, protože myslim, že i když člověk jde dobrovolně na potrat nebo dá dítě k adopci zanechá to v něm doživotní stopu.
A jaký řešení by sis představovala? Tohle asi jde těžko nějak vyřešit, jedině se s tím nějak srovnat, ale ani to není jednoduché. To chceš čas. To nezařídíš tím, že jí řekneš - srovnej se s tím. Ani jí nepomůžeš řečmi o tom, co si jednou ta holčička pomyslí. Teda fakt, škoda, že lidi, jako ty, než něco napíšou, před tím chvíli víc nepřemýšlej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
10.3.15 14:58
Je to zvláštní, takhle to číst.
Vždycky si vzpomenu na své kamaráda, začala jsem u nich jako au-pair. Byli to Američané. Adoptovali nejprve chlapečka, „maminku“ si vychovávali jako těhotnou, aby měla dobrou stravu, léky apod. Dva dny po porodu se vzdala svého dítěte. Nechtěla ho.
Tak nějak ji „stále pozorovali“ a zjistili, že takto dala k adopci celkem pět dětí, za těch asi 15 let. Jsou „rozházené“ všude po Státech. Tihle mí Amíci celý chlapečkův dětský život (dnes je mu 23 let) spořili peníze, aby si své „sourozence“ mohl najít, nakontaktovat a poznat je.
Když adoptovali holčičku, tak tam maminka byla velmi mladá - 17 let a studovala, poskytli ji stejnou podporu a zhruba jednou do roka ji k sobě zvou, aby „holčička“ (18 let) znala svou matku.
Mají můj obrovský respekt, já bych to nedokázala. Jsou to nesmírně šťastná rodina a každý se na ně nabaluje, protože tu lásku a štěstí cítí.
- Citovat
- Upravit
10.3.15 16:06
Zakladatelko diskusi sleduji, ale nepřispívala jsem, jen jsem zvědavá jak to dopadlo/dopadne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.15 16:44
Hele, a nemohla mít máma prostě jen kdysi známost s někým, kdo dítě měl? Třeba zjistit, že se na to necítí, dělat druhou mámu nevl. dítku v mladém věku a rozejít se?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
