Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Cimada píše:
Jo, dobrý, ale vy jste byli mladá zamilovaná dvojice, která uvažovala o založení rodiny. Ale pokud už je žena rozvedená a s děckem, uvažuje jinak.
A na rovinu - obávám se, že chlap, který vydělává minimum a navrhuje rozvedené matce další dítě, ani tak netouží po svém potomkovi, jako si tu ženskou spíš chce uvázat nebo prostě neumí racionálně přemýšlet.
Sama uznává, že v kraji, mají slabé platy. Takže bude co, 18 let sama nebo prostřídá 18 chlapů, protož když nějakého má, tak jí v podstatě přispívá na domácnost a pro něj cizí dítě, tedy krom roznašeče novin.
Takže jo, takto je borečky, do věku dítěte 18 let, postupně všechny využije, a pak už to nějak doklepe, takže asi tak, jsem to celé myslel. Ale škoda slov tady.
@jenom_chlap píše:
Sama uznává, že v kraji, mají slabé platy. Takže bude co, 18 let sama nebo prostřídá 18 chlapů, protož když nějakého má, tak jí v podstatě přispívá na domácnost a pro něj cizí dítě, tedy krom roznašeče novin.
Takže jo, takto je borečky, do věku dítěte 18 let, postupně všechny využije, a pak už to nějak doklepe, takže asi tak, jsem to celé myslel. Ale škoda slov tady.
Nerozumím Ti.
On je taky dost rozdil, jestli ten milovany chlap makat moc nechce, nebo jestli se snazi a honi to a jen proste ma smulu na region.
Ten snazivy si vzdycky nejak poradi, aby navysil prijem, no a k linemu ta laska a ucta brzo prejde.
@jenom_chlap píše:
Sama uznává, že v kraji, mají slabé platy. Takže bude co, 18 let sama nebo prostřídá 18 chlapů, protož když nějakého má, tak jí v podstatě přispívá na domácnost a pro něj cizí dítě, tedy krom roznašeče novin.
Takže jo, takto je borečky, do věku dítěte 18 let, postupně všechny využije, a pak už to nějak doklepe, takže asi tak, jsem to celé myslel. Ale škoda slov tady.
Sice úplně netuším, co jsi tím chtěl vlastně říct, ale za mě teda lepší 18 borečků využít než jednoho živit
![]()
@Birds
Je mi velmi líto, že to končí. Znali jsme se uz předtím roky jako přátelé a vím, že si na mě vždy myslel. Když jsem se ocitla s malým sama, byla jsem unesena jeho laskavou povahou a byla chvíli i zamilovaná. On se kvůli mně rozešel se slečnou, ale to by prý udělal tak jako tak - neklapalo to. Cítím se hloupě, jako nějaká potvora, odtahnu ho a pak odkopnu… Myslela jsem to s ním fakt vážně. Bude mi chybět.
No a ex.. asi bych měla nastínit ten rozchod, ať víš, jak to bylo. Bylo to tak, že v těhotenství jsem se nastehovala k němu do baráku. Je to na vsi, pr**l světa, proste lišky dávají dobrou noc. V tom baráku bydlí ještě jeho máma. A on jezdí domu kvůli práci jen na víkend. V týdnu občas taky přijede, ale neni to denně. Bylo v plánu, že během dvou, tří let postaví vlastní dům. Super.. jenže v těhotenství jsme se dost hádali, já vždycky po hádce odjela trucovat do svého starého bytu, on je taková palice, že mě nechal samotnou klidně i několik dní, až mě to přejde.. ty hádky byly dost hustý, často kvůli kravinam, ale on se prostě nedokázal povznést nad moje hormonální výkyvy a vždycky na mě řval, co jsem za krávu, že hrotim takový blbosti, že ho to nebaví.. a čím víc jsme se hádali, tím méně domu jezdil. Takže já tam byla nakonec pořád sama, v baráku, kde se mi nelíbí a nemůžu si tam nic udělat po svém, s jeho mámou za zadkem.. která lustruje každou návštěvu a hlídá každý krok.. Byla jsem tam tak nešťastná, že jsem mu řekla, že než postavíme ten barák, tak budu ve svým starým bytě, protože se tam jinak zbláznim. Že tam klidně budu jezdit na víkendy. A on se se mnou na to konto rozešel a dost drsně. Odkopl mě, že za takových okolností se mnou nebude, že jsem ho zradila a bral to udajne tak, že ho opoustim. Vztek ho držel ještě několik měsíců. Myslel si kdoví co, že chci odejít kvůli nějakému chlapovi, vzal mi auto, které mi koupil, kartu na rodinné nákupy, kterou mi dal… a chtěl abych se okamžitě vystehovala z toho jejich domu, ale to jsem týden před porodem fakt nedala. Odstěhovala jsem se až v šestinedělí, mezitím jsme tam spolu válčili a dost hustě. Nenáviděl mě.
@Anonymní píše:
@Birds
Je mi velmi líto, že to končí. Znali jsme se uz předtím roky jako přátelé a vím, že si na mě vždy myslel. Když jsem se ocitla s malým sama, byla jsem unesena jeho laskavou povahou a byla chvíli i zamilovaná. On se kvůli mně rozešel se slečnou, ale to by prý udělal tak jako tak - neklapalo to. Cítím se hloupě, jako nějaká potvora, odtahnu ho a pak odkopnu… Myslela jsem to s ním fakt vážně. Bude mi chybět.No a ex.. asi bych měla nastínit ten rozchod, ať víš, jak to bylo. Bylo to tak, že v těhotenství jsem se nastehovala k němu do baráku. Je to na vsi, pr**l světa, proste lišky dávají dobrou noc. V tom baráku bydlí ještě jeho máma. A on jezdí domu kvůli práci jen na víkend. V týdnu občas taky přijede, ale neni to denně. Bylo v plánu, že během dvou, tří let postaví vlastní dům. Super.. jenže v těhotenství jsme se dost hádali, já vždycky po hádce odjela trucovat do svého starého bytu, on je taková palice, že mě nechal samotnou klidně i několik dní, až mě to přejde.. ty hádky byly dost hustý, často kvůli kravinam, ale on se prostě nedokázal povznést nad moje hormonální výkyvy a vždycky na mě řval, co jsem za krávu, že hrotim takový blbosti, že ho to nebaví.. a čím víc jsme se hádali, tím méně domu jezdil. Takže já tam byla nakonec pořád sama, v baráku, kde se mi nelíbí a nemůžu si tam nic udělat po svém, s jeho mámou za zadkem.. která lustruje každou návštěvu a hlídá každý krok.. Byla jsem tam tak nešťastná, že jsem mu řekla, že než postavíme ten barák, tak budu ve svým starým bytě, protože se tam jinak zbláznim. Že tam klidně budu jezdit na víkendy. A on se se mnou na to konto rozešel a dost drsně. Odkopl mě, že za takových okolností se mnou nebude, že jsem ho zradila a bral to udajne tak, že ho opoustim. Vztek ho držel ještě několik měsíců. Myslel si kdoví co, že chci odejít kvůli nějakému chlapovi, vzal mi auto, které mi koupil, kartu na rodinné nákupy, kterou mi dal… a chtěl abych se okamžitě vystehovala z toho jejich domu, ale to jsem týden před porodem fakt nedala. Odstěhovala jsem se až v šestinedělí, mezitím jsme tam spolu válčili a dost hustě. Nenáviděl mě.
Ten chlap v sobě moc empatie a porozumění nemá. Na to v budoucnu pozor. I když každý člověk behem života něco poznává a z něčeho se (možná) poučí. Každopádně nikdy neuvažuj o nastěhování se k chlapovi do jeho domu nebo nedejbože k jeho rodině, to nevadí začátky konců. Každá schopná ženská potřebuje svoji domácnost.
@Kutil Tom píše:
Sice úplně netuším, co jsi tím chtěl vlastně říct, ale za mě teda lepší 18 borečků využít než jednoho živit![]()
Zakladatelko, ten tvůj původní, na to bych di dala pozor. Nechci být špatný prorok, ale obávám se, že v pořádku není. Jako partner
@g.sandova No to já taky vím, že tam je něco špatně…
Nejde mu dělat kompromisy. Přemýšlela jsem mu navrhnout rodinnou poradnu.
@řeřicha píše:
@Maria37 jen jsem psala, že z těch příspěvků to vyznívá, že peníze jsou to hlavní. Nemyslim si to. To je celé.
Dala jsem psala, že povaleče bych si nevybrala, ale člověku se stejným výdělkem bych šanci dala. Mám průměrnou mzdu, ale dělala jsem na částečný úvazek už od roku obou děti, nikdy jsem nebyla na OCR, dělala jsem z domu s deckama za zadkem, vařila jim a po nocích to doháněla. Muže bych chtěla stejně aktivního, co nefnuka, neleží, ale maká. To chápu. Ale peníze klidně může nosit stejně, co já, to pro mě není priorita.
Tak to máme stejně ![]()
@Anonymní píše:
@Birds
Je mi velmi líto, že to končí. Znali jsme se uz předtím roky jako přátelé a vím, že si na mě vždy myslel. Když jsem se ocitla s malým sama, byla jsem unesena jeho laskavou povahou a byla chvíli i zamilovaná. On se kvůli mně rozešel se slečnou, ale to by prý udělal tak jako tak - neklapalo to. Cítím se hloupě, jako nějaká potvora, odtahnu ho a pak odkopnu… Myslela jsem to s ním fakt vážně. Bude mi chybět.No a ex.. asi bych měla nastínit ten rozchod, ať víš, jak to bylo. Bylo to tak, že v těhotenství jsem se nastehovala k němu do baráku. Je to na vsi, pr**l světa, proste lišky dávají dobrou noc. V tom baráku bydlí ještě jeho máma. A on jezdí domu kvůli práci jen na víkend. V týdnu občas taky přijede, ale neni to denně. Bylo v plánu, že během dvou, tří let postaví vlastní dům. Super.. jenže v těhotenství jsme se dost hádali, já vždycky po hádce odjela trucovat do svého starého bytu, on je taková palice, že mě nechal samotnou klidně i několik dní, až mě to přejde.. ty hádky byly dost hustý, často kvůli kravinam, ale on se prostě nedokázal povznést nad moje hormonální výkyvy a vždycky na mě řval, co jsem za krávu, že hrotim takový blbosti, že ho to nebaví.. a čím víc jsme se hádali, tím méně domu jezdil. Takže já tam byla nakonec pořád sama, v baráku, kde se mi nelíbí a nemůžu si tam nic udělat po svém, s jeho mámou za zadkem.. která lustruje každou návštěvu a hlídá každý krok.. Byla jsem tam tak nešťastná, že jsem mu řekla, že než postavíme ten barák, tak budu ve svým starým bytě, protože se tam jinak zbláznim. Že tam klidně budu jezdit na víkendy. A on se se mnou na to konto rozešel a dost drsně. Odkopl mě, že za takových okolností se mnou nebude, že jsem ho zradila a bral to udajne tak, že ho opoustim. Vztek ho držel ještě několik měsíců. Myslel si kdoví co, že chci odejít kvůli nějakému chlapovi, vzal mi auto, které mi koupil, kartu na rodinné nákupy, kterou mi dal… a chtěl abych se okamžitě vystehovala z toho jejich domu, ale to jsem týden před porodem fakt nedala. Odstěhovala jsem se až v šestinedělí, mezitím jsme tam spolu válčili a dost hustě. Nenáviděl mě.
Tak to bych se nevracela. Představ si toto znovu s dítětem za zadkem.
Zakladatelko. Mrzí mě, čím sis prošla, ať už v tom, že s kamarádem nebyla chemie plus to, že holt nemá moc peněz a nevypadá, že by se to mělo zlepšit, holt všechno hraje svojí roli pro spokojený partnerský život.
Každopádně, po nastínění soužití a rozvodu - s ex už bych do toho znovu nešla. Ne kvůli hádkám, ty jsou ve většině vztahů, menší či větší. Ale kvůli tomuhle:
Tohle je strašné. I přes vidinu toho, že by byl schopen tě s dítětem zabezpečit, ne. Prostě ne! Nechtěla bych ho zpět už jen pro zachování své vlastní duševní pohody a pro úctu k sobě. Takhle tě zazdívat a ponižovat. To nebyla jednorázová záležitost. Takový je a takový je způsob jeho chování. Nechtěj ho změnit, bude tě to stát neúměrné množství energie a nervů a pravděpodobně neuspěješ. Ale to by ani nebyla tvoje chyba. On neví, jak se chovat ve vztahu, jak řešit problémy a ty ho to nemáš učit. Neber na sebe tu tíhu nejistoty, že „by se to mohlo změnit“ a hlavně, měnit někoho v partnerství je naprostá blbost. Nech ho, ať se s tímhle plácá jiná.
Navíc, když ho vezmeš zpět, je to většinou pro chlapa signál, že ho vlastně přijímáš takového, jaký je, že s tím souhlasíš. A ke všemu -
vždyť už tě jednou nechal. NECHAL TĚ. ON SÁM SE PRO TO ROZHODL. No tak bych ho v tom rozhodnutí nechala! Jestli bys do toho šla znovu, pak tím ukážeš, jak jsi splachovací a že ti to je jedno, jak s tebou jednal.
No, rozhodnutí je na tobě. Ale vstoupit do tohohle znovu by bylo čiré zoufalství.
@jenom_chlap píše:
Sama uznává, že v kraji, mají slabé platy. Takže bude co, 18 let sama nebo prostřídá 18 chlapů, protož když nějakého má, tak jí v podstatě přispívá na domácnost a pro něj cizí dítě, tedy krom roznašeče novin.
Takže jo, takto je borečky, do věku dítěte 18 let, postupně všechny využije, a pak už to nějak doklepe, takže asi tak, jsem to celé myslel. Ale škoda slov tady.
no twl, zatím jsem nikoho nevyužila, no možná trochu roznašeče novin ![]()
za těch 6 let jsem 2 roky žila u jednoho muže v jejich baráku a platila jsem nájem 3000, jídlo a vše jsme platili napůl, po rozchodu za nějakou dobu se nastěhoval někdo jiný ke mně, platil 3000 nájem a jídlo a tak jsme platili napůl, byla jsem zamilovaná, hodně, po 4 měsících se vrátil domů k mamince, se kterou chodíval i do hospody, jezdil od nás 11 km, aby ji mohl dovézt z práce domů, kde byla možnost busu, byly to 2 km, kvůli mamince mu krachly všechny předešlé vztahy i následující,
finance jsem tak úporně začala řešit až po zdražení plynu a elektřiny, mám rekonstruovaný velký starý dům s plynovým topením, nahoře teda bydlí rodiče, jinak bych to dávno neutáhla
Navíc - *chtěl abych se okamžitě vystehovala z toho jejich domu, ale to jsem týden před porodem fakt nedala. Odstěhovala jsem se až v šestinedělí, mezitím jsme tam spolu válčili a dost hustě. Nenáviděl mě * Opravdu ještě stojíš o takového člověka? Proč?? Toho bych nechtěla ani za souseda, natož jako partnera!! Tady vůbec není o čem polemizovat.