Porodnice Pardubice

Porodnice zajišťuje mnoho specializovaných operací a péči o patologická nebo riziková těhotenství.

V porodnici disponují - kromě standardního porodního sálu - také nadstandardně vybaveným porodním sálem, který můžete využít za poplatek 1 000 korun. Jeho součástí je, mimo jiné, i speciální certifikovaná porodní vana.

Eventuální konzultaci porodního plánu si domluvte na tel. č. 466 015 505. Personál se snaží rodičce vyhovět a její přání vyslovená v porodním plánu respektovat - pokus to neohrožuje její zdraví, či zdraví miminka.

Co s sebou do porodnice? Odpověď naleznete na internetu. Vyplníte-li dotazník pro rodičku, usnadníte tak svůj příjem do porodnice.

Otec u porodu je vítán a jeho přítomnost není zpoplatněna.

Předporodní kurzy, které jsou rozděleny do čtyř lekcí, se konají většinou první čtyři pondělí v měsíci, v 16 hodin odpoledne v budově Porodnicko-gynekologické kliniky v zasedací místnosti (suterén). Podrobnější informace vám podají a rezervaci vyřídí na tel. čísle 466 015 505.

Doporučují maminky porodnici Nemocnici Pardubického kraje, a.s., Porodnicko-gynekologickou kliniku?

Hodnoceno 78x

Máte již zkušenost? Pomozte ostatním:

Přidat zkušenost s porodnicí

Informace a kontakty

Primář: Dr. med. Germund Hensel, Ph.D.

Porodní sál: 466 015 505
Oddělení šestinedělí: 466 015 508
Novorozenecké oddělení: 466 015 536

Adresa: Kyjevská 44, 532 03 Pardubice

URL: http://pardubice.nempk.cz/porodnicko-gynekologicke

Zkušenosti uživatelek s porodnicí Pardubice

Anonymní
10.09.19

S porodním plánem skvělá zkušenost, vyšli vstříc. Šestinedělí horší.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ano

16.08.19

Rodila jsem v červenci, HK porodnice malovala, takže v porodnici plno, ale všechny sestřičky se o nás báječně staraly, nemůžu nic vytknout.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Řídit se podle seznamu na stránkách porodnice

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Něco na chuť

Anonymní
09.08.19

Nechápu úplně pozitivní komentáře z poslední doby. Pokud máte bezproblémový porod a rekonvalescenci a moc personál neobtěžujete, tak asi dobrý, ale jinak tedy žádná sláva. V PCE jsem rodila v červnu 2019 akutním císařem.
Nemám ráda povýšenecké chování zdravotníků, když jsem jakožto pacient a ještě s bolestmi v znevýhodněné pozici, proto mi jednáním vůbec nesedla MUDr. Gloserová, s níž jsem musela chvíli něco řešit a narazila na ní už i během těhotenství, naopak mladá tmavovlasá lékařka (nevybavím si jméno), velice vstřícná a milá.
Operace naprosto v pohodě, příjemné jednání, skvělá práce anesteziologa, potom moc milé sestřičky na JIPce.
Ale po přestěhování na 3. patro katastrofa. Být ve 30 stupňových vedrech na 4lůžáku samo o sobě není žádná slast, věčně zakrvácené WC i sprcha, ale za to holt personál nemůže. Nicméně už jen proto bych příště, pokud by to šlo, jela rodit do Chrudimi, kde jsou, tuším, jen dvoulůžkové pokoje.
Co se týče personálu, u novorozeneckých i gynekologických sester byly světlé výjimky i velmi nepříjemné osoby. Já jsem měla po porodu bohužel obrovské bolesti, a to nejsem žádný bolestínek, a dodnes bohužel nevím proč, protože to nikoho nezajímalo. I když jsem to neustále všem říkala, byla jsem považovaná za hysterku a tlačená do toho, abych se o sebe postarala sama. Na kurzu vykládají, jak si máte zazvonit a budou vám po císaři pomáhat vstát. Ale já jsem si dovolila zazvonit jednou a pak už nikdy, protože jednak sestra přišla otrávená se slovy „no - co potřebujete!?“ asi po 5 minutách a vzhledem k tomu, že jsem ji volala, protože se mi udělalo na zvracení a potřebovala jsem akutně pomoct do koupelny, přišla s křížkem po funuse a místo, aby se omluvila, odešla ještě otráveněji, protože už tam byla zbytečně. Největší paradox je, že když chcete něco na BOLEST, musíte si dojít k sesterskému pultíku, což v mém případě bylo přes celou chodbu. Když byla sestra na pokoji, požádala jsem ji o prášek na bolest, i tehdy mi bylo oznámeno, že si tam musím dojít. Opakovaně jsem všem říkala, že mám velké bolesti a léky nezabírají, sestrám, lékařům na vizitě, od všech uslyšíte jenom odpověď „je to velká břišní operace, tak to bolí“. Nikdo s ničím nepomůže. Mně bylo opravdu samotné trapné o něco žádat, je mi jasné, že toho mají hodně, ale každý pohyb byl pro mě první 3 dny opravdu utrpení, takže jsem zkusila požádat o pomoc se vstáním, o přinesení erární košile a dolití čaje. Ve všech třech případech jsem byla sestrami odbyta a musela si to zajistit sama. Ani tak nejde o to, že je člověk na všechno sám a musí prostě vydržet bez pití nebo překonat bolest, ale spíš o ten nezájem. Hormony pracují, člověk je na všechno sám, má bolesti - to by mohly sestřičky vzít trochu v potaz, protože mi tam opravdu denně bylo do breku. Přesto všechno na sestry z gyn. části nebudu vzpomínat ve zlém, zejména vrchní sestřička je super ženská.

Na koho budu opravdu ve zlém vzpomínat, jsou některé dětské sestry. Několikrát mi mimčo přivezla totálně nachrchlaná sestra, i z mluvení bylo znát, že je nemocná, kašlala do ruky, v níž potom držela moje dítě a podávala mi ho, bez jakékoliv desinfekce, natož roušky. Tolik k tomu, jak „dbají na hygienu“, hlavně že na oddělení nepouštějí návštěvy ani s rýmou nebo oparem, maminka z vedlejšího pokoje musela mít roušku i na kojení, i když bylo jinak dítě ještě u sester, ale že mají vlastní sestru, která je celý den u novorozenců, prokazatelně nemocnou, to jim nevadí. Mně to tedy vadilo hodně.
Některé (ne všechny) sestry, zejména slečna s dlouhými blond vlasy v culíku s hodně nalíčenými řasami, absolutně postrádají jakoukoliv empatii k člověku. Dohnala mě k pocitu naprosté neschopnosti postarat se o dítě, ano, když je někdo v denním kontaktu s dětmi, tak všechno umí, že, ale povyšovat se potom nad prvomatku a dělat z ní blbce, je opravdu na tomto oddělení naprosto tristní. Stydím se za sebe, že jsem se nechala dohnat až k slzám, místo abych si na ní šla rovnou stěžovat. Ale hormony a stav po porodu dělá svoje, což by zdravotník měl být schopen ve svém jednání zohlednit. Díky této dámě jsem se opravdu cítila hrozně a těšila se domů, kde jsem najednou všechno, i přes trvající bolesti a samostatnou 24h péči o dítě, zvládala mnohem líp. Protože psychika je opravdu mocná. O děti se sestry ale starají pěkně, co jsem měla možnost vidět, měla jsem pocit, že je péče o děti i baví, uměly to. Nenaučily mě ale nic, protože po výše popsané zkušenosti jsem se radši už na nic neptala, přestože bych ocenila, kdyby mi někdo ukázal, jak mám dítě držet, přenášet atp. Učí jenom koupání.
Jinak dětští lékaři všichni skvělí, tady pochvala.

Abych to nějak shrnula, myslím, že péče není špatná, ani o rodičky ani o dítě (až na nemocný personál), ale opravdu jsem postrádala empatii, milé chování, takovou tu podporu. Ani jednou jsem neslyšela žádné povzbuzení, pochvalu, nikdo se nezeptá, jak se máte. Ono to takhle zní směšně, přece sestry se svým nedostatkem času se nebudou někde vykecávat, že jo, ale tak to není myšlené. Ty nervy po porodu opravdu pracují a já jsem trošku pochopení a alespoň elementární účasti prostě potřebovala.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Snažit se psychicky obrnit a připravit se na to, že ne vždy (vlastně spíš nikdy) pro vás budou mít sestry slova pochopení. Domluvit si hodně návštěv, aby vás povzbudily.
A především, připravit se na péči o dítě předem, něco si přečíst (manipulace, kojení apod.) Tam už na to není čas a sestry vás to nenaučí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Přípravky na nadýmání a stolici :-)), takže Espumisan, kefíry a hodně švestek :-))).
Tablet s filmy nebo hudbou a sluchátka. Já jsem měla s sebou knihu, ale po císaři se spíš leží než sedí a čte se blbě.

11.07.19

Měla jsem porodní asistentku Lucku Pospíšilovou. Byl to anděl, neskutečně mě uklidnila a umělá i zařvat, když bylo třeba. Krásný porod jsem měla hlavně kvůli ní. Sama mám přece taky zasluhu. Ale… Sestřičky na dětském a laktační poradkyně. Pořád mezi kamarádkami, co měly problémy, narážím na to, že jim to asi někdo nevysvětlil, tak jako mě tam. Kojení je základ pro pohodové miminko a klidnou maminku. Sestřičky byly úžasné. Trpělivě mi vysvětlovaly vše i několikrát a já mám teď už 3 měsíce nádherné mateřství. Fakt si myslím že to bylo tím, jak mile a trpělivě mě vše naučily. Problém je v tom, nedělat chytrou a ptát se, když vám něco není jasné, je to jejich práce a dělají ji fakt s láskou. Ještě jednou jim děkuju.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Asi klasika co píšou. A vemte si fakt ty obyčejné vložky. Normální tak nedýchají. Musí to dole větrat. A vložky do podprsenky, to nevím jestli tam psali.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nabíječku na mobil. Jo a mají tam jen starý přehrávač. Nemá port na spojení s telefonem.

03.07.19

Rodila jsem zrovna v období, kdy porodnice praskala ve švech. Příjem jsem měla v půl 11 večer a porodila jsem před 5 ráno, za tu dobu bylo dalších 8 příjmu. Přes to všechno o mě bylo perfektně postaráno, na porod mam krásnou vzpomínku, i když byl komplikovanější. To samé můžu říct o oddělení šestinedělí. Všechny sestřičky i doktoři byli opravdu příjemní. Když bylo třeba poradit ohledně miminka, vždy byly velmi ochotné a trpělivé. Mohu jen doporučit <3

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si vlastní noční košile, hlavně v létě je na pokojích celkem vedro a ty co poskytuje nemocnice jsou na tohle počasí moc teplé.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Občanský průkaz, těhotenský průkaz, kartičku pojištěnce a všechny zprávy z těhotenských screeningu.

24.05.19

Rodila jsem zde 2×. Poprvé v roce 2015 mi vyvolávali porod z důvodu špatně fungující placenty, podruhé říjen 2018 CS kvůli KP.
První zkušenost - personál u porodu dobrý, PA milé, jen ve chvíli, kdy se mělo jít do finále, na mne nikdo nezbyl. Proběhnuvší PA jen poznamenala směrem k mé matce a příteli, že si mají umýt ruce, bude jich potřeba. Vše dopadlo dobře. Na oddělení šestinedělí personál zkušený, jen bych doporučila občas s maminkama věci trochu v klidu probrat, proč se dělá tohle tak a ne jinak. Jako prvorodičky jsme všechny vykulené, nevíme, co samy se sebou pod vlivem hormonů a už vůbec nevíme, co s tím malym uzlíčkem vedle nás.
Na někoho může přístup některých sester pusobit obhrouble, zvlášť po porodu. Nastavený režim kojení a vážení je pruda, někoho to stresuje, mne to hlavně obtěžovalo. „Nutnost“ kojit v kojícími koutku jsem rázně nahlas zavrhla po první zkušenosti, chtěla jsem mít klid pro sebe i malou, dopřát nám čas. Nebyl problém, pak už jsem zkoušela kojit zásadně na pokoji. Jinak vše ohledně základní péče ukáží a dají vám možnost pod jejich „odborným“ dohledem zkusit.
Druhý porod CS - operace proběhla dobře, JIP tragédie, ale člověk je tak sjetej lékama na bolest, že je mu to fuk. Aspoň mně bylo. Na JIP vozí miminka sestry z šestinedělí. Já měla tu čest ve 12 v noci, sestra mi dceru položila na hrudník, zkusily jsme přiložení, iniciativně se mě zeptala, kde mám mobil, že udělá foto, spokojenost. Ráno stěhování na odd. šestinedělí. Krom bolesti řezu naprostá pohoda. Personál super, pomáhali s rozkojením, citlivě dítě přikládali, trpělivě každé dvě hod vozili, abych nemusela první den v bolestech pořád sem tam. Podařilo se, díky. Samozřejmě krávu či vola potkáte všude, i já měla tu čest. Nicméně ona kráva nenaštvala svýma kecama mě, ale moji matku :-), která sama v této nemocnici pracuje a vzala si jednu nejapnou poznámku příliš k srdci. Mě to nemohlo vykolejit, já měla svuj malý poklad a lék na bolest a nic dál mě nezajímalo. Zde úplně na 100% funguje pravidlo, že když víte co vás čeká a jak s tím naložit je svět hned růžovější, sestry ač vesměs stejné jako minule jsou milejší, atd. Navíc jako druhorodička máte jistá privilegia a nikdo vás ničím neprudí, zkrátka přístup už víte, jak na to, dělejte, jak jste zvyklá. Pokud chcete pomoci jsme tu, řekněte si. Za mě nejlepší možný přístup.
Co je v porodnici opravdu na hranici únosnosti, je jídlo. V roce 2015 bylo skoro nepoživatelné a bylo ho málo, v roce 2018 již bylo co se množství týče víc než dost, co se chuti týče k posunu nedošlo. Bohužel místní strava se nedá nazvat ani jako nemocniční.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Poslouchejte především sebe, své tělo a miminko. Nebojte se ohradit vůči věcem, co se vám nelíbí a režim porodnice vám je podsouvá. Personál myslí vše dobře, ale každej jsme jinej a někomu univerzální rada a přístup nevyhovuje :-) partnera poproste o pravidelný přísun živin pro sebe a tím i dítě, jinak třikrát ble, zle se vám povede:-) a s kručícím žaludkem je vše smutnější a těžší.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nemocnice má na webu seznam, kterého když se budete držet, nebude vám nic chybět.

17.05.19

Od paní doktorky po sestřičky a péči o mě i dceru od začátku vše v naprostém pořádku a příjemné přes velký nápor rodiček

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Aby měly s sebou doprovod

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vzít tašku pro sebe i dítě

10.03.19

Lepší přístup lékařů a hlavně sester v porovnání s HK. Perfektní péče při pobytu na JIP po císařském řezu (v HK se vám nestane abyste viděla lékaře, případnou medikaci řeší sestra - většinou značně neochotně - po telefonu) - opravdu velký dík tamním sestrám. Přístup dětských sester také skvělý (až na výjimky, ale to je snad i pochopitelné).

Anonymní
13.02.19

No po včerejším přístupu na porodním také nedoporučuji, doktorka arogantní a sestra ani nemluvim, tak sem už nikdy více.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Do Pardubic zásobu slov, a pevné nervy.

05.02.19

Bohužel si nepamatuji jména těch, co mě rodili, jelikož můj porod byl dlouhý a přístup skoro všech hrozný.
Tuto porodnici rozhodně nedoporučuji. Není snad nic pozitivního, co bych dodala. Rodila jsem tam 2018 květen. Miminko bylo nedonošené. Odtekla mi plodová voda a nečekali 24 hodin, jak se má, ale téměř hned začli s vyvoláváním porodu. Dva dny po sobě jsem měla 4 tablety na vyvolání porodu, ale neotvírala jsem se. Třetí den jsem dostala ještě injekci na roztažení hrdla, 2 infuze oxytocinu a bez mého souhlasu (ani se nezeptali) mi udělali Hemilgtona! Již při rozběhnutých kontrakcích! Že ho udělali jsem zjistila, až když jsem se zeptala, co mi to tam dole provedli, protože mi tvrdili, že to bude klasické (mimo jiné velmi bolestivé) vyšetření, jak se otvírám.
Vadilo mi, že mě pořád monitorovali a nemohla jsem být v takové poloze, jaká mi ulevuje. Nikdo mi neřekl, jak prodýchávat kontrakce. Nejvetší perlička byla,když podle sestry bylo vše v pořádku při dotazu partnera, co bude dál, že se mu to nelíbí a začla na mě na porodním sále při kontrakcích řvát, co si jako o sobě myslím a co jako jsem a řvala i na něj!
Tak mě tedy přišla vyšetřit doktorka (chtěli nechat porod ještě 4. den). Řekla, že porod nepostupuje (byla jsem otevřená jen na dva prsty a kontrakce jsem měla asi co minutu dvě a to i křížové bolesti). Tak tedy šlo vše rychle a šla jsem na císaře. Malá byla neodnošená, ale měla porodní váhu, i tak byla v inkubátoru.
Na pokoji se mnou byla maminka a měla donošené miminko s krásno mírou tuším 51cm a něco přes 3 kg a měla miminko v inkubátoru, protože ho oživovali a teď to nejlepší. Při propuštění mi bylo řečeno, že malá má poškozenej mozek, že se to někdy u císařského řezu stává, že musíme na neurologii. Cestou domů jsem študovala materiály z porodnice a moje obavy potvrdil můj gynekolog i praktická lékařka - císař byl akutní za porodu, protože se miminku nedařilo a museli ho 2× oživovat!! (já už toho měla taky plný kecky, byla jsme na pokraji sil) Možná proto i bylo tak dlouho v inkubátoru a nikdo se mi to neobtěžoval ani říct, protože asi měli staženou ****, abych jim tam neudělala cirkus. A nyní nevíme, co z toho bude nebo nebude a lítáme po doktorech.. A s kojením si taky moc hlavu nedělali.. Jednodušší bylo mě schovat za závěs a strčit mi klobouček místo toho, aby se někdo na moji žádost zabýval mým kojením. Moc pěkná porodnice.. ani tam nelezte…

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Do Pardubické porodnice vůbech nechoďte, ani nad tím neuvažujte.
Jinak určitě ručníky, papuče, příjemné prádlo v hodné ke kojení, vložky, toaletní papír, spodní prádlo, peníze, něco na čtení

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

průkaz pro těhotné, doklady

Anonymní
31.01.19

Jelikož přítel nemá řidičák, byla pro mě Pardubická porodnice jedinou možností, vzhledem k tomu, že jsme museli volat sanitku. Jako prvorodička jsem měla rychlý porod od začátku bolesti po narození malého jen 3 hodiny. Po příjezdu do porodnice se mě ujala starší sesřička, byla věcná, radila jak dýchat a zvládnout kontrakce. Porod rychlý, celkem bezbolestný a i porodník příjemný. Personál na porodním parádní, bohužel na novorozeneckém jsem natrefila na nepříjemnou sestru, která mě jakožto prvorodičku, která je nezkušená, místo aby poradila a pomohla, spíše obviňovala, že se nedokážu postarat o vlastní dítě. Ale byla to jen tato jedna sestra. Jinak jsem byla spokojená. Není problém, když je maminka hodně unavená, nechat na chviličku miminko u sestřiček, aby si maminka zdřímla. Pokud budeme plánovat druhé miminko budu rodit také v Pardubicích.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Přichystat si všechny potřebné doklady, rodný list, potvrzení o jménu dítěte a prohlášení otcovství (pokud nejste s partnerem sezdaní), nechodí totiž do nemocnice matrikářka a při příjmu se vše urychlí a ptají se jen na upřesňující informace. Všechny doklady, co je potřeba, se dají najít na stránkách porodnice.

12.01.19

Šla jsem na plánovaný císař, kvůli tomu, že jsem nechtěla (a ani mi nebylo doporučeno) rodit mimčo koncem pánevním. Co se císaře týče, byla jsem v částečně narkóze, takže jsem byla při porodu vzhůru. Operace byla bez problémů, měla jsem u sebe velmi příjemnou anestezioložku. Po operaci jsem den strávila na JIP. Musím říct, že sestřička, která měla noční směnu nebyla zrovna příjemná a těšila jsem se na tu, co přijde po ní… Každopádně poté jsem strávila 3 dny na oddělení šestinedělí a nemůžu si vynachválit veškerý personál. Sestřičky, které hlídaly nás - maminky, tak i sestřičky z dětského, byly úplně úžasné. Se vším pomohly, poradily. Kdybych si pamatoval jména, všechny bych je vyznamenala a měla bych o nutkání je najít na sociálních sítích a ještě jednou jim poděkovat. Za mě absolutní palec nahoru. I co se týče vybavení, bylo vše super, hlavně polohovací postel na ovladač jsem si nemohla vynachválit a snad si něco podobného pořídím i domů :D

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud půjdete na plánovaného císaře, a budete objednaná například na 7 ráno, doporučuji přijít o chvilku dříve. Já byla objednaná na 7, přišly jsme s přítelem přesně v 7, ale předemnou přišly další dvě maminky, které šly už na vyplňování papíru a přípravu na sál a pak na sál. Tím, že jsem byla až 3 v pořadí (protože jsem přišla jako 3.), tak jsem šla na řadu až někdy v 10-11 hodin. Takže necelé 4 hodiny jsem tam čekala.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vemte si vše, co mají napsané na stránkách Pardubické porodnice.

08.01.19

Prosím již nikdy! Tak zlé a neochotné lidi jsem ještě nikde jinde nepotkala… Pro představu odcituji jen pár vět, které mi ještě po roce zní v uších: „už se těšíme až pojedete domů“, „jestli chcete něco vědět, tak si to zjistěte na internetu“, „nemyslete si, že vám sem budeme vozit mimino každý den“… Nechali mě bez pomoci a malého jsem viděla jen párkrát. Prosím nikdo zde neroďte. Děkuji

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyberte si jinou.

Anonymní
29.10.18

Chtěla bych moc poděkovat celému personálu pardubické porodnice, kteří pomohli naši dcerce na svět. Během porodu byli všichni empatičtí a snažili se mi co nejvíce pomoci. Veškeré zákroky se mnou byly podrobně diskutovány. Manžel mohl být se mnou po celou dobu. Chtěla bych i pochválit sestřičky na šestinedělí a sestřičky starající se o novorozence. Dceru jsem mohla mít celou dobu u sebe, včetně dvouhodinoveho bondingu.

Personál:

Dr Mrvova, asistentka Dvorakova,asistentka Štvanova

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Důvěřovat lékařům. Každý má nějakou představu o porodu, je třeba si ale uvědomít, že lékaři mají více zkušeností a situaci rozumí mnohem lépe. Pokud přijdou komplikace, nemůžete čekat vysněný přirozený porod.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Úsměv a pozitivní přístup

10.10.18

Rodila jsem letos v červenci, porodnice praskala „ve švech“. Přesto musím moc pochválit veškerý personál, zejména porodní asistentky na porodním sále. Všechny byly usměvavé, empatické, povzbuzovaly mě, dostávala jsem spoustu rad. Díky nim byl můj porod nezapomenutelným zážitkem pro mě i mého partnera. Nesmím zapomenout i na sestřičky z poporodního oddělení. Pokud budu ještě někdy rodit, ráda se vrátím a pardubickou porodnici můžu všem doporučit.

Spokojená rodička

Personál:

nepamatuju si, ale všichni se představili

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

hroznový cukr

21.09.18

Až budu čekat druhé miminko, má volba je jasná. Rodila jsem zde nedobrovolně, neboť jsem rodila předčasně 33+5 a Chrudimská porodnice rodí až od 36. týdne těhotenství. Jsem za to nesmírně ráda. Všichni se ke mě chovali velmi pěkně. Porodní asistentka Petra se mi snažila pomoci od bolestivých kontrakcí všemi možnými způsoby, které šly, a jelikož jsem celou dobu byla na monitoru, tak bylo těžké si od bolestí ulevit. Porodník MUDr. Homola vždy přišel s úsměvem a celý porod, který byl rizikový, mi pomáhal a říkal, co se přesně děje. Chtěla bych všem hrozně moc poděkovat. Prožili jsme s manželem krásný porod a za to vděčíme Vám.

Dále bych chtěla poděkovat všem sestřičkám z IMP, kteří se o našeho špuntíka starali. Začátek života měl opravdu težký a díky Vám to zvládl na výbornou. Bylo úžasné vidět, jak to vše prožíváte s ním. Vaše práce je obdivuhodná a zasloužíte si uznání. Moc Vám děkujeme.

Maminka a tatínek Davídka K.

Personál:

Porodník Homola, PA Petra, sestřičky z IMP

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nevěřit všem těm řečem o hrozném porodu. Kamarádky mě tak vyděsily, že jsem se bála jít rodit. Každý to má jiné. Já jsem si svůj porod užila.

06.09.18

V poslední době, byly na pardubickou porodnici podstatně lepší ohlasy než dříve, takže jsem jí dala šanci a rozhodla se rodit tam. Bohužel. Ne vše bylo negativní - pobyt na oddělení rizikového těhotenství byl v pořádku a dá se říct i fajn. Průběh vyvolávaného porodu a chování personálu během něj, bylo také výborné. Chování během následné sekce (bohužel) také na jedničku.

To ovšem jen do chvíle, než jsem zjistila, že pupečník nikdo ani minutu dotepat nenechá a dítě mi ani na chvilinku nedají a po doslova dvou vteřinách, kdy mi jej ukázali, jej odnesli, abych jej viděla až další den dopoledne. Přestože na stránkách píšou, že oboje dělají i při sekcích, pokud to je trochu možné. A tady bylo. Prosila jsem o to, než se šlo na sál a dostalo se mi neurčité odpovědi, něco jako „no možná jo, když to půjde, ale nezaručuju to“. Moje chyba, dnes bych postupovala jinak.

Den po porodu začala výrazně nemilá část mého pobytu zde. Dopoledne mi přivezla na JIP sestra ze šestinedělí miminko, abych ho mohla přiložit a vůbec se s ním konečně aspoň trochu seznámit. Přešoupla mi dítě na hrudník, chytla hlavičku a začala ji cpát k prsu. Když se nechtělo přisát, začala s hlavičkou lomcovat a tlačit ji. To už miminko plakalo a já jsem byla v takovém šoku, že jsem nevěděla ani čí jsem a neudělala nic. Po cca 2 minutách zhodnotila, že mám nepoužitelné bradavky a narvala na ně kloboučky a cloumání hlavičkou pokračovalo. Miminko se samozřejmě nepřisálo, a tak jej po celkově asi 10 minutách zase odvezla. To bylo moje první setkání s mým dítětem… které jsem doteď nerozchodila a lituju, že jsem sestru (mladá, dlouhé špinavé blond vlasy, vypadajíc, že včera odmaturovala) rovnou neprohodila oknem.

Od té chvíle jsem dělala vše proto, abych byla co nejdřív z JIP na šestinedělí u miminka. Což se podařilo a můj bez nadsázky traumatický pobyt v tamnějším „ústavu“ mohl vesele pokračovat. Lomcování hlavičkou plačícího miminka, které se nedokázalo přisát, tlačení na prso a doslova rvaní bradavky do úst, je asi místní folklor. Třepání hlavičkou, když miminko potřebuje chvilku pauzu při pití ze stříkačky, aby hlavně pořád pilo, taktéž. Škoda, že už nebudu mít příležitost, třepat sestrám hlavama při jejich pauze na svačinu a spát jim rohlíky i ušima. Pravděpodobně to mají moc rády a kdoví, jestli jim to někdo splní…

Tento průběh pokusu o rozkojení miminka, které se narodilo s nízkou váhou císařem a na sání evidentně nemělo sílu (nebo kdoví) byl okořeněn nepříjemný pohledy s očima navrch, o kterých si sestry myslely, že je nevidím, ale já je bohužel viděla a komentáři typu „no máš tady zase paní xx“. Komentářů bylo mnoho, ba přímo perel. Třetí den od sekce, už jsem si jakožto prvorodička, připadala jako naprosto neschopná, nesvéprávná a nekompetentní osoba k péči o jakékoli miminko, která se navíc, „probůh!“, ani po třech dnech nebyla sto naučit kojit a vědět všechno, protože tak debilní otázky, jaké jsem sestrám, které jsem původně považovala za odborníky, pokládala já, asi nikdy neslyšely.

Zde musím vyzdvihnout místí dobře fungující wifi, protože co jsem si nevygooglila, to jsem nevěděla. Na jednu stranu se strašně snaží, aby se maminky rozkojily, ale dělají všechno proto, aby ony, i děti, byly v neustálém stresu a i „technicky“ postupují špatně. Většině z nich, by prospělo několikadenní důkladné školení, které by zahrnovalo poznatky z tohoto století, obohacené o kulturní vložku s názvem „jak psychicky nedorazit matku po porodu“. Specialistkou na tuto disciplínu byla především lehce korpulentní dáma před důchodem, která zřejmě dělala komparz v Requiem pro panenku, protože jinak si její praxi těžko vysvětluju.

Je mnoho průpovídek, situací a detailů, které bych mohla popsat, ale toto myslím stačí. Moje těhotenství bylo moc hezké a pohodové, na porod jsem se těšila. Nejsem člověk, kterého hned tak něco rozhodí. A odsud jsem přesto odjížděla fyzicky, i psychicky téměř na dně a dalo mně, i mému partnerovi dost práce, uvést to do původního stavu.

PS: Ne všechny sestřičky na tomto šestinedělí jsou takové. Pacientky si ale přiřazují a mají je na starost po celou dobu pobytu. A já jsem měla opravdu štěstí na nejlepší výkvět. Naštěstí dvě z ostatních byly ochotné mi pomoct a aspoň trochu povzbudit, i když už to nezachránily. Jim děkuji. :) Ostatním přeji podobný zážitek v jakémkoli provedení, aby se dámy trochu probraly.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud jste žena, která nic neřeší a je jí vcelku jedno, jak vše bude probíhat, tak jen houšť… Pokud vám to jedno není a chcete aspoň trochu normální přístup a trochu přirozenosti v celém procesu, tak jeďte jinam.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Lexaurin (vtip).

15.08.18

Za mě 100% nemocnici v Pardubicích doporučuji, rodila jsem podruhé, poprvé ve FN Hradec, nyní zde, mám co srovnávat, nebe a dudy. Je to vše v lidech a o lidech, o přístupu k rodičkám. Záleží, na koho natrefíte.

Už od příjmu na sále naprosto profesionální přístup ze stran porodních asistentek i studentek, lékařka, asi tam pracuje krátce, trochu tápala, ale i ta byla milá, příjemná. Rodila jsem císařem. Ve srovnání s přístupem na sále a sestrami na JIP, které mě se o mě ten den „staraly“, chtělo se mi chvílemi vážně brečet a chvílemi jsem litovala, proč jsem jela z Hradce do Pardubic. Asi nejsou všechny na JIP sestry stejné, ale co předvedla sestra Matysová s Hermanovou, to hlava nebere. Když se mi motala hlava při vstávání, tak jsem si vyslechla jen ironickou poznámku, že jsem po operaci, tak to bolí, co jako po nich chci a že prostě vstanu, aby mě mohly převézt na jiné oddělení, že potřebují ustlat postel. I lékař Gebels, co mi pomačkal hodně necitlivě břicho, až mi vyhrkly slzy do očí, se ani neomluvil, ještě byl hrubý, co blázním ,když jsem reflexivně mu chtěla ruku chytit, protože to opravdu bolelo. Choval se hodně namyšleně a arogantně. Takový mladý frajírek, v brýlích, navzdory vedru ve vestičce, jako by se chystal zrovna na tenis.

Naštěstí to bylo poslední a jediné utrpení a negativismus, co mě v této nemocnici potkalo. Přístup personálu na šestinedělí opět nadstandardní, neuvěřitelná podpora, vlídnost, úsměv a ochota a neskutečná míra tolerance. Mně samotné bylo chvílemi i trapně, když jsem si signalizací zavolala porodní asistentku, protože jsem se necítila sama dojít na WC. Přiběhla a ještě se omlouvala, že nepřišla hned, že vstávala s jinou maminkou vedle na pokoji a nemohla hned přijít, protože slouží po jedné a občas se stane, že požadavky má víc maminek najednou a nemůžou být všude.

Moje veliká poklona před vysokým nasazením a plnou profesionalitou všech sester na oddělení šestinedělí, to se jen tak nevidí, bylo vidět, že toho mají opravdu hodně, jsou unavené a jak mi potvrdil i manžel, který seděl a čekal chvíli na mě chodbě, pozoroval ten cvrkot na chodbě. Opravdu jen jedna porodní asistentka!!! na plné oddělení pacientek, běhala od zvonku ke zvonku, ze dveří do dveří, s prádlem čistým a špinavým,vyřizovala telefony… Totéž sestřičky z novorozeneckého, také běhaly kolem maminek a miminek a plně se nám věnovaly, co mohly, a když na nás zapomněly, omlouvaly se,že zapomněly.
Abych náhodou na některou sestřičku nezapomněla, CHVÁLÍM PŘÍSTUP VŠECH PORODNÍCH ASISTENTEK na oddělení šestinedělí i porodních sálech.

Personál:

Matysová,Hermanová,Gebels

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Strava je nemocniční, občas se netrefí do chutí kojících žen, takže si nechte nosit „mlsky“ na přilepšenou, jogurty, kompoty, nanuky, lednice je na chodbě.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlhčené ubrousky pro miminko, jednorázové pleny, dostatek kapesníčků, až příjdou slzičky.

Anonymní
09.08.18

Dlouho jsem čekala se psaním recenze na porodnici, protože to, co bych sem napsala po porodu, by hezké nebylo, ale bohužel ani teď s odstupem času nemůžu změnit svůj názor.

Porodnici bych nedoporučila, možná jsem jen neměla štěstí na směnu, ale to, co předvádí porodní asistentka Štvánová na své pozici, nemá obdoby. Takový člověk nemá v porodnici co pohledávat. Bylo toho mnoho (zapomenutá antibiotika, každých 5 minut přicházela se doslova vysmívat mým kontrakcím, že tohle ještě vůbec nic není a že přinese oxytocin). Opravdu atmosféra pro rodičku na jedničku. Žádné povzbuzení, nic. Ten den bylo mnoho rodiček, takže se to nestíhalo, což se dá pochopit, ale v tak velké nemocnici i s tímhle musejí počítat.

V druhé době porodní, když už jsem tlačila, u mě nebyl nikdo kromě manžela a studující holčiny (která byla mimochodem suprová, ale bohužel na mě nemohla ani sáhnout). Občas se ukázala porodní asistentka, ale zase hned odběhla. Přišlo jich hodně, až když už bylo skoro pozdě a skoro vše špatně. Synovi klesaly ozvy a byl vyndán WEXem. Ano, vše nakonec díky bohu dobře dopadlo, ale rodit příště tady, to si už rozmyslím, i když věřím, že některé porodní asistentky jsou tam fajn, jen jsem na ně bohužel neměla štěstí.

Oddělení šestinedělí taky děs a hrůza. Za celý pobyt jsem narazila na jednu, maximálně dvě příjemné sestry. Nesmyslné stresování matek – kojit a hned vážit, k tomu pořád jezdit s dítětem na sesternu také moc na klidu nepřidá. Byla jsem svědkem opravdu nehezkého chování sester k matkám. Ale už to více rozepisovat nebudu.

Personál:

PA Štvánová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy a nebát se říct si o změnu personálu, pokud nejste spokojení.

08.08.18

I já musím přidat úžasnou zkušenost s Pardubickou porodnicí. Rodila jsem v termínu, kdy bylo všude přeplněno, Hradec maloval, Chrudim stop stav, Rychnov nad Kněžnou stop stav, vše co se dalo vozili do Pardubic, který měl ve chvíli mého příjmu také stop stav. Rodit jsem chtěla od začátku těhotenství v Pardubicích, tak jsem se bála, že mě převezou do ještě jiné porodnice (hrozil Kolín nebo Jičín), naštěstí se tak nestalo.

Do porodnice jsem přijela asi v půl páté ráno po prasknutí plodové vody. Sestřičky žertovaly, že nesmím porodit dřív, jak ve dvanáct, protože je plno. Ale protože jsem rodila poprvé, nečekalo se, že by porod mohl být nějak rychlý. Vzhledem k tomu, že bylo opravdu plno a jiné pacientky ani nepřijímaly, mohl být manžel po celou dobu se mnou. Nejprve jsem ležela na takovém přípravném pokojíčku, kde jsou tři lůžka, proto by tam se mnou normálně být nemohl. Celý personál se mi postupně přišel představit, a každou chvilku za mnou někdo přišel, zda něco nepotřebuji.

Ve chvíli, kdy už jsem šla na porodní sál, nás porodní asistentka dala zdarma na nadstandardní, kde mi napustila vanu s vonným olejem. Porod nakonec přišel docela rychle, když jsem si šla lehnout na porodní lehátko, aby mě porodní asistentka zkontrolovala, ještě jsem žadonila o epidural, na který jsem si v tu chvíli vzpomněla. Porodní asistentka mě zkontrolovala, usmála se a říká: „Jéjé, ten už nestihneme, honem sežeňte někoho, kdo to odrodí.“ Během půl minuty byl sál plný lidí, všichni uvolnění, veselí, díky jejich pozitivní náladě bylo všechno příjemnější a během šití už jsme vtipkovali všichni. :) Pak jsem si užila krásný dvouhodinový bonding a mohla jsem na pokoj.

Stejně tak na oddělení šestinedělí. Jako zázrakem se jediné místo uvolnilo na nadstandardním pokoji, který jsem tedy obývala také zadarmo. Samozřejmostí je tu rooming-in. Po porodu si můžete odpočinout a záleží jen na vás, na tom jak se cítíte, kdy si miminko vezmete k sobě. Všechny sestřičky tu byly nesmírně ochotné, chodily se ptát, zda něco nepotřebujeme, vždy se vším pomohly, poradily, člověk nikdy neměl pocit, že obtěžuje. A líbí se mi, jak tu trpělivě pomáhají každé mamince rozjet kojení, děťátko se maximálně dokrmí stříkačkou, aby se nekazilo správné sání. Nic není problém, dudlík, dotazy, všechno se domluví, vysvětlí, udělá.

Proto opravdu nedejte na negativní recenze, samozřejmě, vždycky člověk může narazit na někoho s blbou náladou, to může kdekoli, ale v Pardubicích se mi za tři dny pobytu nepovedlo potkat někoho negativního ani na sále, ani na oddělení šestinedělí. :)

Personál:

strašně mě mrzí, že jsem v tom porodním shonu nebyla schopná si zapamatovat jména doktorů, PA a sestřiček, které mě obskakovaly…:( ale všichni byli úžasní!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nic nečekat! :) Já jsem opravdu neměla žádnou představu o porodu, a ze zkušeností kamarádek jsem nečekala, že by mohl být personál příjemný. Prostě jsem se připravila na nejhorší variantu a pak jsem byla příjemně překvapená. :) Také určitě doporučuji dát na rady lékařů, oni odrozují x miminek denně, a proto určitě vědí, co je v danou chvíli nejvhodnější. Nikdo nechce ublížit miminku ani mamince, všichni dělají to nejlepší, co jde.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě porodnické vložky, na pokoji jich balení je, ale nestačilo mi. Také doporučuji bepanthen, zachránil mi bradavky, :D pak tedy doporučuji třeba přesnídávky, nebo něco na zahnání hladu či chutí. Je pravdou, že jídlo by mohlo být o trošku lepší, ale to si nemyslím, že je chyba porodnice. Jeden catering vozí jídlo celé nemocnici. No a pak jen dobrou náladu, když se budete usmívat vy, personál vám to určitě oplatí. :)

30.07.18

Míle maminky, rodila jsem červenec 2018. Původně jsem chtěla do Náchoda nebo Chrudimi. Hlavně ne do Hradce. Ve finále i vzhledem k přeplněnosti jsem skončila v Pardubicích a bylo to to nejlepší, co mě mohlo potkat. Už sestra na příjmu mě s prasklou vodou přivítala se slovy: „No jo. Je ještě brzo. OBI má zavřeno, abyste si koupila těsnění“ a v podobném duchu probíhal celý můj porod. Všechny sestry byli neskutečně ochotné a rozdávaly dobrou náladu. Vyšly mi bez problémů vstříc i s entonoxem

Oddělení šestinedělí to samé. Sestra se před směnou vždy přišla představit a zda něco nepotřebujeme. Když jsem ještě neměla mlíko, sestřičky mi pomohly s glukózou. Dudlík, když malej řval už 2. noc, nebyl problém a hlavně měli obrovskou trpělivost při učení kojení. Klobouk dolů. Ať jsem přišla v jakoukoliv dobu, měla jsem pocit, že neruším. K miminkům, co měli na sesterně, se chovali báječně. I je chovaly, když nějaké plakalo a navíc mimča nenosí ty hrozné erární košilky, ale krásné miminkovské oblečení a dečky, což bylo strašně sympatické.

Tímto chci veškerému personálu neskutečně poděkovat. Pokud bych někdy ještě měla rodit, budete pro mě jasnou volbou.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dobrou náladu. Hroznový cukr a něco sladkého. :)

Anonymní
06.06.18

Milé nastávající maminky, chci zde napsat svou zkušenost s porodnicí v Pardubicích. Pokud uslyšíte, jako já, téměř ze všech stran, že porodnice v Pardubicích „je špatná“ a proč nejedu do Hradce, zeptejte se nejprve těch vychytralých lidí, co tuto informaci slyšeli buhvíkde, bůhvíkdy a bůhví od koho, zda mají VLASTNÍ ZKUŠENOST. :)

Všichni v porodnici i na oddělení šestinedělí byli milí a příjemní, snažili se vyslyšet má přání.
Absolvovala jsem předporodní kurz - velmi doporučuji - vnáší klid do dní, kdy budete doma sama s miminkem a již o péči budete něco vědět. Parnera s sebou, :-) ať také vidí (prezentace) a slyš í(přednášky od kvalifikovaných), co čeká vás i jeho. Je pravda, že tatínků bylo nejvíce na prvních dvou lekcích, pak už to odpadávalo. :D

Mně velmi pomohla prohlídka porodního sálu - už nejdete do neznámého prostředí. Sestra říkala něco ve smyslu: Když přijdete a budete chtít porodit, porodíte, když se tomu budete bránit, neporodíte, či špatně se vám bude rodit.

Porod může být různý, bez komplikací nebo rizikový, ale přece všechny maminky chtějí zdravé miminko a v Pardubicích jsou lékaři, vystudovaní odborníci!

Během porodu se může ledacos přihodit.
Doporučuji Váš porodní plán konzultovat s LÉKAŘEM předem! Vězte, že o tom ví nejvíce a ví nejlépe, co ve které situaci udělat, aby zachránil rodičku i miminko! A o to přece jde, nebo ne?

Mnoho žen si nepřeje mít po porodu jizvu. Také jsem ji nechtěla, nakonec ji mám a je to úplně jedno. Vše se zahojí stejně tak jako vzpomínky na bolest z porodu. Ani na to při péči o mimi není čas myslet!

Prvorodičky jsou vyděšeny trýznivými zážitky nezodpovědných žen, co už porodily, které rozšiřují a popisují míru té ukrutné bolesti při porodu a jak je to hrozné atd. atd.
Každá žena má práh bolesti někde jinde.
Každá žena má jiný porod.
Proto se nebojte předem!

Já jsem se bála a je to to nejhorší, co můžete před porodem udělat, protože to stresuje nejen vás ale i miminko, které čekáte.
Do Pardubic půjdu, dá-li Bůh a povede se druhé mimi, rodit i podruhé.

Personál:

MUDr. Valtrová, MUDr. Stěpanová, Sakařová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Přijít v klidu, těšit se na miminko.
Mít vše včas zabaleno a připraveno; :) veškeré formuláře, vše najdete na stránkách porodnice Pardubice.
Absolvovat předporodní kurz.
Důvěřovat lékaři - lépe se vám bude rodit.
Po porodu si nestěžovat, že něco nebylo podle Vašeho porodního plánu, pokud Vám lékař sdělí, že to nebylo možné, on je odborník.
Názory od nedostatečně kvalifikovaných a rady, co jde a nejde, typu jedna paní povídala, do nemocnice nepatří!
Vykročit pravou nohou!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodní tašku, tašku na oddělení šestinedělí, za ruku budoucího tatínka, kamarádku…

Anonymní
05.06.18

Rozhodně doporučuji. Porod rizikový, ale vše lze s odborníky zvládnout. :)

Respektovali má přání, některá z důvodu průběhu porodu nebylo možné vyslyšet, ale s tím se přece musí počítat!

Lékaři profesionální, taktéž porodní asistentky i zdravotní sestry. Některé trochu přímočaré, ale každý člověk je jiný a má jinou povahu a způsob vyjadřování.

Personál:

MUDr. Valtrová

24.05.18

Podle recenzí a zkušeností od ostatních jsem vůbec nechtěla rodit v Pardubické nemocnici, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem zde byla a byla jsem nadmíru spokojená. Několik týdnů před porodem jsem začala chodit do rizikové poradny, nakonec jsem byla hospitalizována týden před termínem porodu a rozhodlo se, že se z důvodu rizik pro miminko, provede císařský řez.

Na oddělení, kde jsem ležela před operací, vše v pořádku, sestřičky příjemné. Operace také v pořádku, miminko mi hned ukázali pak ho odnesli k ošetření, kde byl manžel a mohl ho chovat a mně ho přinesli ještě jednou, mohla jsem ho pohladit i pusinkovat. :-)

Po operaci na JIPce, to bylo jediné, kde nebyly moc příjemné sestřičky, měla jsem trochu pocit, že otravuju, když něco chci, ale na první vstávání z postele byli v pohodě, miminko mi přinesli do třech hodin po operaci na přisátí a krásně se přisál, poté ho nosili každé tři hodiny. Měla jsem strach z kojení po CS, ale rozkojili jsme krásně. :-)

Zato děkuji sestřičkam z novorozeneckého, které ho na kojení nosily, snažily se, aby se přisál, ukázali techniku. :-) Oddělení šestinedělí a novorozenecké bylo super, takže za sebe mohu jen doporučit :-)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě nadstandardní pokoj, když me převezli na z Jipky na ten třílůžkový pokoj, byl to trochu šok. Ale to už je na povaze každého, já byla ráda za soukromí, klid a vlastní koupelnu :-)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodnické vložky, pro miminko jednorázové podložky, kdyz ho musíte svlékat, je dobré to mít pod ním :-)