Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Porodnicko-gynekologická klinika

Porodnice zajišťuje mnoho specializovaných operací a péči o patologická nebo riziková těhotenství.

V porodnici disponují - kromě standardního porodního sálu - také nadstandardně vybaveným porodním sálem, který můžete využít za poplatek 1 000 korun. Jeho součástí je, mimo jiné, i speciální certifikovaná porodní vana.

Eventuální konzultaci porodního plánu si domluvte na tel. č. 466 015 505. Personál se snaží rodičce vyhovět a její přání vyslovená v porodním plánu respektovat - pokus to neohrožuje její zdraví, či zdraví miminka.

Co s sebou do porodnice? Odpověď naleznete na internetu. Vyplníte-li dotazník pro rodičku, usnadníte tak svůj příjem do porodnice.

Otec u porodu je vítán a jeho přítomnost není zpoplatněna.

Předporodní kurzy, které jsou rozděleny do čtyř lekcí, se konají většinou první čtyři pondělí v měsíci, v 16 hodin odpoledne v budově Porodnicko-gynekologické kliniky v zasedací místnosti (suterén). Podrobnější informace vám podají a rezervaci vyřídí na tel. čísle 466 015 505.

Doporučují maminky porodnici Nemocnici Pardubického kraje, a.s., Porodnicko-gynekologickou kliniku?

Hodnoceno 119x

Máte již zkušenost? Pomozte ostatním:

Přidat zkušenost s porodnicí

Informace a kontakty

Primář: Dr. med. Germund Hensel, Ph.D.

Porodní sál: +420 466 015 505

Oddělení šestinedělí: +420 466 015 508

Novorozenecké oddělení: +420 466 015 536

Adresa: Kyjevská 44, Pardubice 532 03

URL: http://pardubice.nempk.cz/porodnicko-gynekologicke

Zkušenosti uživatelek s porodnicí Pardubice

28.08.20

V Pardubické nemocnici jsem chtěla rodit už od začátku těhotenství. Docházela jsem do rizikové ambulance pro těhotně, kde byla úroveň péče opravdu vysoká. Všechen personál na jedničku, proto jsem se na porod v Pardubické porodnice i těšila.
Na porodním sále, můžu také jenom chválit. Porod jsem měla vyvolávaný a porodní plán jsem neměla. Kvůli těžšímu porodu, mi nedali miminko po porodu. Doteď mě to velmi mrzí. Myslím, že na chvíli mi ho dát mohli, můj i stav miminka to dovoloval. Negativně hodnotím velký počet lidí na porodním sále, při samotném porodu. Musím vyzdvihnout práci úžasné porodní asistentky Petry Pospíšilové, své práci rozumí a má pro ní dar. Měla jsem štěstí i na lékaře, bohužel si nepamatuji jeho jméno a pak už jsem ho v propouštěcí zprávě nedohledala.
Oddělení šestinedělí má pro mě hořkou pachuť. Myslím, že empatie a laskavost by měly být na oddělení šestinedělí samozřejmost. Ale bohužel jsem si na vlastní kůži zažila, že realita je občas úplně někde jinde. Starší sestry byly lepší, než ty mladší, asi neměly důvod se na někoho povyšovat.
Na pokojích chybí mýdlo na umytí rukou. A jednorázovou podložku na postel dostanete jenom poprvé, pak už dostáváte látkové. Takové nepříjemné klouzavé. Doporučuju vzít oboje do porodní tašky.
Dětské sestřičky byly většinou velmi milé až na jednu starší, která si ráda prosazovala svou. Běžnou praxí tam pak jsou příkrmy, dudlíky, kloboučky na prsa. My jsme naštěstí využít nic z toho nemuseli, miminko se rozkojilo hezky samo. Byli jsme ale spíše výjimka.

23.08.20

Rodila jsem zde v září 2018, takže už to je nějaký čas, nicméně nevěřím, že by se od té doby něco změnilo. Porod byl vyvolávaný, velice náročný, ale za to personál nemůže. Na konci první doby porodní už jsem byla tak unavená, že jsem mezi kontrakcemi spala, a při kontrakcích se projevovala velice hlasitě, asi dvakrát; nešlo to ovládnout. Mudr. Navrátilová mi na to řekla, že na mě bude taky řvát, abych ji prý dobře slyšela. Velmi povzbudivé v takové chvíli. Při porodu velké poranění a nástřih, následovalo nekonečné šití, a brzy po něm hematom, takže to museli v CA zrevidovat. Anesteziolog byl neskutečný chlap, začal vykládat, že je to další den na h***o, kdo to bude dělat, až on půjde do důchodu a že je lépe pracovat u pásu…já byla tak vyřízená, že mi to bylo jedno, ale s odstupem nechápu, co dělá člověk s takovým chováním v nemocnici. Probrala jsem se na JIP, na kterou si některé maminky stěžují, ale já ji musím pochválit, chovali se ke mně moc hezky; bohužel si nepamatuji jediné jméno. Miminko mi vozily na kojení, které vůbec nešlo, dcera se nechtěla přisát, já se nemohla bolestí ani hnout, sestra z novorozeneckého se snažila, ale nebylo to k ničemu.
Druhý den mě převezli na vozíku na šestinedělí. Sestra z JIP mi při odchodu řekla: „A vy sama nevstávejte!“. Takže jsem poslušně zazvonila, přišla sestra- „No, co se děje?!“ A když říkám, že bych potřebovala na záchod, aniž by věděla cokoliv o mém stavu- „Zkoušejte to sama!“ A byla jsem rázem zdravá. Nikoho tady nezajímá, že jste při porodu ztratily spoustu krve, že máte nesnesitelné bolesti, že s sebou všude taháte hnusný dren (kdo nezná dren- z vašich intimních míst vám vede hadička do sběrného sáčku plného červeného humusu, který z vás teče, a toto nosíte zavěšené na košili a musíte s tím před zraky cizích lidí přes celou chodbu pro příkrm, jinak vám bude miminko brečet hlady). Když potřebujete něco na bolest, musíte se k sestrám přes chodbu doplazit samy. Stejně jsem ty léky brát nechtěla, jejich účinnost byla naprosto minimální, zato všechny přecházejí do mléka. Tím spíš bych ocenila jakoukoliv pomoc. I když bolest nebyla to nejhorší, jako spíš to, že mi po té krevní ztrátě prostě odmítal pracovat mozek. Nebyla jsem si jistá, na který pokoj patřím. Nebyla jsem si jistá, co je dneska za den, kolik hodin bude za tři hodiny, přebalit miminko byl problém, vždycky jsem na něco zapomněla - vypnout chůvičku nebo namazat zadeček, pletly se mi jména a obličeje, a tak podobně. Těžko se v tomhle stavu pečuje o dítě. Ale veškerá pomoc skončila konstatováním vrchní sestry, že mám po dvou transfuzích železo sedmdesát, což není ideální, a arogantní dětská sestra, bohužel si nepamatuju jméno, ale myslím, že to byla vrchní, mi drze řekla, že bych se už měla vzchopit a začít se starat. Nemluvě o kojení, sestry se chvilku snažily, pak mě nechaly, ať si nějak poradím sama. Já byla zblblá dnešní vykojenou propagandou a nic jiného, než kojení pro mě nepřicházelo v úvahu. Takže jsme se za cenu mé nesnesitelné bolesti a neutuchajícího řevu dcery vždycky hodinu trápily a pak dostaly příkrm, který jsem skoro obrečela. Po příchodu domů mi sestra od naší dětské obvodní ukázala stimulaci prsu a polohu vleže a kojení se hned krásně rozběhlo a kojila jsem šestnáct měsíců. Ta poloha vleže by byla mnohem vhodnější i stran mého poranění (sednout bez bolesti šlo až dva měsíce po porodu), ale v pardubické porodnici toto asi neznají. Stejně tak odsávačku, která by toho hodně zachránila, mi dali po dvou urgencích až dvě hodiny před odjezdem, což mi bylo pochopitelně k ničemu.
Ne každá maminka by tuto porodnici hodnotila stejně. Ale logicky když jste po porodu v pohodě, kojení jde samo a nic nepotřebujete, není si na nač stěžovat. Já jsem si sem opravdu nejela užívat dva měsíce prázdnin, ale nakonec jsem dopadla fyzicky úplně na dno a moje vzpomínky tvoří jen bezmoc a beznaděj a naprostý nezájem personálu.
Co se týká jídla, myslím, že to za mnoho nestálo, ale v dané situaci mi to bylo zcela lhostejné. Těch pár dní to vydržíte a návštěvy vám něco na zub přivezou.

Personál:

Mudr. Mňuková, Mudr. Navrátilová Zuzana, Mudr. Germund Hensel

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud budete rodit v pardubické porodnici, požádejte osud o snadný a rychlý porod a minimální poranění.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vše, co je uvedeno na stránkách porodnice. U sociálního zařízení mi citelně chybělo mýdlo.

13.08.20

Moje zkušenosti s Pardubickou porodnicí jsou jen ty nejlepší. Slyšela jsem a četla hodně negativ, i manžel, který sem tam zdrhne na pivko to „konzultoval“ s ostatními a snažili se ho zviklat,ať mi rozmluví rodit v Pardubicích,ale já přesvědčila jeho. Koneckonců, jak docela trefně na předporodním kurzu pronesla porodní asistentka,ženy,rodíte vy,nikdo jiný to za Vás neodmaká,takže se rozhodujte samy za sebe a nenechte rozhodovat za vás jiné,věřte nám,odborníkům.Občas musíme být přísní,ale je s námi i legrace.Což mohu potvrdit,Také díky těhotenskému tělocviku,na kterém jsem se setkala se super sestřičkami(Laduš,Týnkou a Růžou),které s maminkami cvičí, jsem se nedala odradit,ani zastrašit,ale naopak, utvrdilo mě,že v Pardubicích budu v dobrých rukou odborníků a potvrdilo se to,nakonec i manžel musel uznat,že jsme pro příchod našeho prvorozeného miminka zvolili dobře.
Plný respekt si zaslouží personál,co byl u mého porodu. Usměvavá blondýnka Míša Malenovská,která dodávala odvahu a povzbuzení,příjemná a milá Dr.Fučeková a pochopitelně super sehraný tým sestřiček na oddělení šestinedělí a novorozencích. Jaruška Katrňáková je moc milá a byla i trpělivá,když jsem bojovala s kojením.
O tom,že i v porodnici může se začít i legrace jsem se přesvědčila,když jsme se s holkama na pokoji shodly,že když slouží naši andílci " Kristýnka Schejbalová a Růža Sedláčková,že i přes slzy nás dokážou rozesmát,uklidnit a povzbudit.Jsem ráda, že jsem zde rodila a můj příští porod je jasná volba,opět Pardubice a budu to doporučovat všem kámoškám.

Personál:

cvičitelky Laduš,Týnka,Růža; PA Míša ,dět.sestra Jaruška,lékař Dr.Fučeková

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pochopitelně psací potřeby,náhradní košile,dost často při přeplněném oddělení je jich nedostatek a cituji poznatek nabytý z předporodního kurzu aplikovaný do praxe. Strava je nemocniční,nelze se trefit do chutí všem,ale kuchaři se hodně snaží,aby vám chutnalo. Lednice na chodbě je velká, nechte si nosit jogurty, kefíry,něco málo i ovoce a nenadýmavé zeleniny,máte chutíky, ať vám návštěvy nosí něco na přilepšenou ke stravě kojících žen.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Všechny potřebné doklady,léky,které užíváte,hroznový cukr,pozitivní náladu a trpělivost,když se mrňousovi nechce rychle na svět a dává si na čas.

31
15.07.20

Byla jsem spokojená. Ačkoliv bylo provedeno vyvolání tabletkou, nástřih i Kristelerova exprese, na vše se mě předem ptali a vysvětlili, proč by bylo třeba to a to provést. Vše provedeno jen s mým souhlasem. Všechen personál vstřícný a vůči mně profesionální. I na oddělení šestinedělí. Prostředí pěkné, možnost jít kdykoliv do sprchy. Na sále k dispozici sprcha, gym. míč, židle, rádio.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Na oddělení šestinedělí doporučují nějaké vlastní jídlo. Jinak nosí hromady pečiva s máslem a jogurty, obědy skutečně otřesné. Možnost ledničky na chodbě. Nevyužila jsem své noční košile, kojící podprsenky, oblečení pro miminko. V suterénu budovy je automat na teplé nápoje a nějaké sladkosti a bagety.

10.07.20

Večer, spíše v noci na příjmu milý personál. Při Samotném porodu také personál milý a přátelský. Na oddělení šestinedělí sestřičky velmi hodné jak na miminka, tak na maminy. Jen ráno ty vizity, jsou trochu otravné, ale když to musí být. Ale při porodu jsem neměla žádný plán a nevyžadovala jsem nic speciálního. Nadstandardní pokoj jsem nevyžadovala, aspoň si popovídáte. A u porodu nikdo z rodiny nebyl, přesto personál milý. Manžel přijel po porodu.

Personál:

Bohužel si vůbec nepamatuji.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Připravit se na nepříliš dobré jídlo.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Propisku, popřípadě kojící polštář.

6
09.05.20

Tak se i já jdu s vámi podělit o zkušenost s porodnicí a ambu porodem. Dne 30.4.2020 jsem porodila své 3. dítě, tentokrát holčičku. Hodně jsem řešila, kde vlastně budu rodit, vzhledem k současné situaci a také proto, že na nemocnici v Chrudimi mám doslova alergii. Díky skupině na FB jsem se dozvěděla o možnosti ambu porodu, a tak jsem si našla, že v Pardubicích s tím nemají problém. Spousta recenzí na netu i v okolí však nebyla vůbec nakloněna této nemocnici, všichni upřednostňují Chrudim, kde pouze porodnické odd. je v pořádku, jinak katastrofa. Takže jsem prvně psala mailem dotaz do Chrudimi, jak to tam mají s ambu porodem. Bylo mi odpovězeno, že já můžu jít domů kdykoliv, ale dítě tam musí zůstat aspoň 72h a že mají povinnost to nahlásit OSPODu. Psala jsem tedy na Ospod, zda je to takto v pořádku a oni že ano, že je to povinnost nemocnice. Další můj dotaz tedy směřoval do Pardubic. Tam mi bylo sděleno, že ambu porod není problém, pokud je matka a dítě v pořádku. Tudíž jsem měla jasno a modlila se, abych jela do nemocnice sama a ne RZS, protože ta by mě odvezla do Chrudimi. Do Pardubic jsme dojeli v 10h, na porodním všichni neuvěřitelně milí a ochotní. Ve 13.47 se mi narodila dcera Alexandra. Během celé doby jsme se i zasmály, já su celkem ukecaná baba a taky, když mě odváželi na šestinedělí (měla jsem zakalenou plodovou vodu a malé dělali testy), tak se se mnou loučili, že se mnou byla „prča“. Na šestinedělí mě dali na samostatný pokoj, než přišli výsledky Covidu. Ty byly během pár minut a šla jsem na normální pokoj. Tam mi dovezli i dceru. Stále si na personál nemohu stěžovat. Večer přišla dětská lékařka, že testy malé jsou v pořádku. Byla to starší žena, MUDr. Zemanová. Řekla jsem jí o svém záměru jít druhý den ráno domů, pokud noc proběhne v pořádku. Neměla s tím sebemenší problém, jen že to mám ráno říct směně. Také jsme se bavili, že na screening se vrátím. Tudíž jsem ráno při vizitě gyndě řekla, že chci domu, ta že ok, jen poučila o rizicích. Pak jsem to řekla dětské MUDr. Kristýně Hasenohrlové. Na tuto babu si dejte všichni pozor. Ta očividně neměla svůj den. Byl pátek, státní svátek, pěkně počasí a ona v práci a jak mi nezapomenula vmetnout, tak dokonce sama. Napřed tedy s kecy, že jo. Pak došla, že kdo bude dělat screening a dost nepříjemné na mě spustila, na což jsem nebyla připravena, když do té doby všichni naprosto v pohodě a s ničím nedělali problémy. V ten moment se mi vše, co jsem měla díky skupině na Fb nastudováno, vykouřilo z hlavy puf a tak jsem jim psala a moc mi pomohli. Takže jsme se tam trochu zhádaly. Zakázala mi se vrátit na screening, protože toto prý nejde. Když jednou odejdu, už se nemůžu vrátit a musí někdo vidět dítě do 24h, ale opět tam ne. Musela jsem před ní volat své dětské, ta samozřejmě tel. vypnutý a tak jsem jí musela před ní poslat mail. Odešla, pak jsme se potkaly na chodbě a štěkala na mě, kdo že teda udělá screening atd. a já, že mám kontakty, ale už vybitý tel a budu to řešit z domu. Velice neochotně mi dala papíry, ani se jí nelíbilo, že si je chci přečíst. Šla se mnou ven a tam i muž musel podepsat reverz za dceru. V pondělí ráno mi asi hodinu trvalo, než jsem se dovolala své dětské. Najednou tel z nemocnice a volala mi tato doktorka. Opět velice příjemná jako osina v zadku. A spustila, kdo viděl dceru, já že nikdo. že si volala do Prahy a screening nemám hotový, že je to postižitelný a já už v pohodě a nabušená infem odsud, že teda ne, že to povinné není a že mi ho naše dětská udělá dnes. Ona že to není pravda, protože volala i jí a nejsem tam vůbec objednaná. Já teda že jsem, akorát jsem se nemohla dovolat. Ona že je to divné, protože jí se to podařilo hned. (No aspoň vím, kdo mi blokoval tu linku) Tak mi začala vyhrožovat OSPODem, že takto to nejde, že to musí nahlásit, že dítě nikdo neviděl, screening není v čase hotový, že je vidět, že nemůžou děti pouštět před 72h a že mi jasně řekla, že se při nejhorším můžu vrátit na screening k nim. V ten moment do mě vjel takový vztek, že to už jsem na ni začala ječet, ať že mě nedělá krávu, že mi to jasně zakázala a ať si klidně sociálku pošle a že nejsu blbá, že kdyby se mi cokoliv na malé nezdálo, tak s ní jedu na první pohotovost. Ona že má svědky sestřičky, že mi to všechno říkala. Na to jsem ji řekla, že je to její problém, že si nepamatuje, co komu říká a položila jsem tel. Došla jsem ke své dětské MUDr. Kovářové, tam bez problémů a jakýkoliv připomínek dceru zaevidovala, zkontrolovala a udělala screening. Takže suma sumárum. Porodnice Pardubice mohu jen doporučit, akorát pokud budete mít tu smůlu a natrefíte na tuto konkrétní doktorku Hasenohrlovou, vše si nahrajte. I debatu o počasí. Nejlépe ji odmitněte z péče

Personál:

Mudr.Zemanová, MUDr. Hasenohrlová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vše mají na webu a v této koronavirove době taky mlsání a pití. Nikam vás nepustí, ani do automatu koupit si kafe

418
25.04.20

Zkušenosti mám jen špatné. Měla jsem rodit císařem 27.11.v 8 hodin ráno z důvodu velikosti syna. Zkrátka by mi neprošel porodními cestami.. Jenže.. Začali mi kontrakce 26.11. ve 23 hodin a jeli jsme do porodnice 27.11.ve 4.15 jsme tam byli. Sestřičky byly arogantní, říkaly, že nerodím. Měla jsem šíleně bolestivé kontrakce do kříže. Brečela jsem bolestí. Oni mě posílaly domů, že mě tam nenechají ať přijedu déle. Dokonce šly za přítelem ať si mě odveze, že nerodím. Po přemlouvání a prosení mě tam nechaly, příjem v 5.10. Daly mě na monitor. Tam viděly kontrakce. Podle nich prý nic moc. Řekly, že mi dají injekci, jako nezkušená prvorodička jsem nevěděla, o co jde. Dozvěděla jsem se to až po porodu, že to byla injekce na otevírání. Daly mě na porodní sál, jelikož věděly, že to bude rychlý. Říkala jsem jim, že mám rodit císařským řezem, na to mi odpověděly, že to zvládnu přirozeně. Dali mi epidural, na mojí žádost, jelikož se to nedalo vydržet. Píchl mi ho velice nezkušený, nepříjemný chlap, řval na mě ať se nehýbu, jinak mi to píchne špatně a bude to můj problém. Pak tam pustily přítele.. Daly mi kapačku oxytocinu, prý se to dává všem. Bohužel jsem o tomto nic nevěděla, tak jsem jim dovolila vše, jelikož jsem si myslela, že mi chtějí pomoct. Další sranda byla, když mě napojily na monitor, potřebovala jsem čůrat, zazvonila jsem, nic. Zazvonila jsem znovu a zase nic. Přítel pro ně šel, seděly si na sesterně a popíjely si kávu. Slušně je poprosil, jestli by mě mohly odpojit, že potřebuju čůrat. Odmítly, že to prý nebudou napojovat znovu.
V 9.40 poslaly přítele domů s tím, že to ještě potrvá. Šel tedy domů. Pak přišla PA a řekla, že jdeme na to ať hned zavolám přítelovi, jinak to nestihne. A že mám tlačit. Byla jsem otevřena na 8cm, že prý to stačí. Já kontrakce díky epiduralu necítila, ona na mě řvala ať tlačím, že jsem neschopná. Dvě sestřičky mi začaly skákat na břicho, syna PA tahala za hlavu ven. Najednou syn ztratil ozvy a oni okolo mě jen stály. Přiběhl přítel, celý udýchaný. V tom přiběhl primář a nastřihl mě a syna vytáhl vexem. Narodil se v 9.49. Syn byl celý fialový a nedýchal. Po chvilce se probral. Daly mi ho na 5sekund na břicho a přítel střihl šňůru. O nějakém dotepání pupečníku tam nemohla být ani řeč a syna mi odnesli na vážení, měření atd…
Pak ho přinesly, položily ho na mě. Mezitím mě vyšetřovali a šily. Šila mě nějaká studentka, i když jsem nesouhlasila, aby se na mě zaučovali studenti! Doktorka ji musela ukazovat, jak má šít atd. Po hodině mi malého vzaly, prý musím na svůj pokoj, že bude další příjem rodičky. Odvezly mi ho, mě odvezly na pokoj.
Za dvě hodiny pro mě přišly, že jdeme kojit. Ukázaly mi jednu polohu na kojení a tím to haslo, víc se o mě nezajímaly. Nezajímalo je to, že se syn nechce přisát a pláče. Prostě mu prdly příkrm a tím to haslo.
Druhý den večer jsem za nimi šla, aby mi pomohly s kojením, odpověď byla, ať jdu na pokoj, že já jsem máma, že ona si to dítě neudělala.
Další zkušenost je nyní na oddělení dětského. Když bylo synovi 6 týdnů, hospitalizovali nás, syn měl vysoké teploty. Říkaly, že to je meningokok, že syn zemře. Chovaly se k nám arogantně.
Před třemi dny jsme se vrátily z další hospitalizace, syn měl zánět varlátka. Už na ambulanci pohotovosti si ze mě dělal pan doktor srandu, co se synem dělám, že mu pořád něco je. Hospitalizovali nás.
Na oddělení mi vynadaly jak to, že nejsem testovaná na koronavir, že bych chtěla vše zadarmo. Udělaly mi testy.
Syna bohužel nekojím, je na UM. UM mi míchaly sestřičky na dětském oddělení. Pokud jsem přišla dříve než za tři hodiny, bylo zle. Jak je prý možné, že syn nevydrží nejíst déle. To samé s čajem. Udělaly mi jednu lahev na den. Jenže syn čaj miluje, tak mu jedna lahvička byla málo. Nakonec mi musel přítel přinést převařenou kojeneckou vodu, UM a čaj, abych to synovi tajně dávala na pokoji. Celou dobu byly nepříjemný. Určitě tuto nemocnici ani porodnici nedoporučuji.

08.04.20

V porodnici v Pardubicích jsem byla naprosto spokojená, rodila jsem císařským řezem, při příjmu byly všichni fajn, stejně tak na sále. Na JIP byly hrozně hodní, pořád se chodili ptát, jestli je vše v pořádku, jestli něco nepotřebují. Velmi ochotní. Na šestinedělí hrozně milé sestřičky jak dětské, které pečují o miminko, tak i sestřičky, které pečovali o mě. Se vším mi poradili, když jsem něco nevěděla, pomohli. Skvělý přístup lékařů. Za mě mohu porodnici Pardubice doporučit. ❤️

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Přezůvky, poporodní vložky, kojící čaj

1984
10.03.20

2013 porod syna, vše super

16.02.20

Na porodním profesionálové, hlavně tedy jedná PA a doktorka, bohužel všude se najdou i tací, co jen prudí. Druhá PA byla velmi nepříjemná a arogantní. Ptala se mě na věci ohledně partnera a rodiny do karty ve chvíli, kdy jsem rodila hlavičku.
Taky mě nepříjemně překvapilo, že se mě tři sestry na šestinedělí ptaly, zda mám dudlík. Nemocnice patří mezi Baby Friendly a dudlík by nabízet neměli, stejně jako kloboučky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Porodní plán tam dodržují, nebo se aspoň snaží, pokud to jde. Dopředu vyplnit dotazníky, které jsou k dispozici na webu, usnadní příjem nebo tedy měl by.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Těhotenskou průkazku, doklady (OP, příp. rodné listy, potvrzení o otcovství, souhlasné prohlášení o jméně dítěte atd.), přezůvky, hygienické potřeby (docela se tam hodí antibakteriální mýdlo nebo ubrousky v koupelně není žádné), nabíječku na mobil, něco na čtení, přesnídávky, hroznový cukr nebo něco jiného na zub, tužka (ta se moc hodí).

11.02.20

Rodila jsem březen 2015 a únor 2018 a vždy super…Jak PA, tak lékařky - MUDr. Zbořilová a MUDr. Mňuková. Na oddělení šestinedělí taky vše v pohodě, dokonce se dalo jíst i jídlo, to byl fajn bonus. Rozhodně doporučuji!

10.09.19

S porodním plánem skvělá zkušenost, vyšli vstříc. Šestinedělí horší.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ano

1
16.08.19

Rodila jsem v červenci, HK porodnice malovala, takže v porodnici plno, ale všechny sestřičky se o nás báječně staraly, nemůžu nic vytknout.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Řídit se podle seznamu na stránkách porodnice

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Něco na chuť

09.08.19

Nechápu úplně pozitivní komentáře z poslední doby. Pokud máte bezproblémový porod a rekonvalescenci a moc personál neobtěžujete, tak asi dobrý, ale jinak tedy žádná sláva. V PCE jsem rodila v červnu 2019 akutním císařem.
Nemám ráda povýšenecké chování zdravotníků, když jsem jakožto pacient a ještě s bolestmi v znevýhodněné pozici, proto mi jednáním vůbec nesedla MUDr. Gloserová, s níž jsem musela chvíli něco řešit a narazila na ní už i během těhotenství, naopak mladá tmavovlasá lékařka (nevybavím si jméno), velice vstřícná a milá.
Operace naprosto v pohodě, příjemné jednání, skvělá práce anesteziologa, potom moc milé sestřičky na JIPce.
Ale po přestěhování na 3. patro katastrofa. Být ve 30 stupňových vedrech na 4lůžáku samo o sobě není žádná slast, věčně zakrvácené WC i sprcha, ale za to holt personál nemůže. Nicméně už jen proto bych příště, pokud by to šlo, jela rodit do Chrudimi, kde jsou, tuším, jen dvoulůžkové pokoje.
Co se týče personálu, u novorozeneckých i gynekologických sester byly světlé výjimky i velmi nepříjemné osoby. Já jsem měla po porodu bohužel obrovské bolesti, a to nejsem žádný bolestínek, a dodnes bohužel nevím proč, protože to nikoho nezajímalo. I když jsem to neustále všem říkala, byla jsem považovaná za hysterku a tlačená do toho, abych se o sebe postarala sama. Na kurzu vykládají, jak si máte zazvonit a budou vám po císaři pomáhat vstát. Ale já jsem si dovolila zazvonit jednou a pak už nikdy, protože jednak sestra přišla otrávená se slovy „no - co potřebujete!?“ asi po 5 minutách a vzhledem k tomu, že jsem ji volala, protože se mi udělalo na zvracení a potřebovala jsem akutně pomoct do koupelny, přišla s křížkem po funuse a místo, aby se omluvila, odešla ještě otráveněji, protože už tam byla zbytečně. Největší paradox je, že když chcete něco na BOLEST, musíte si dojít k sesterskému pultíku, což v mém případě bylo přes celou chodbu. Když byla sestra na pokoji, požádala jsem ji o prášek na bolest, i tehdy mi bylo oznámeno, že si tam musím dojít. Opakovaně jsem všem říkala, že mám velké bolesti a léky nezabírají, sestrám, lékařům na vizitě, od všech uslyšíte jenom odpověď „je to velká břišní operace, tak to bolí“. Nikdo s ničím nepomůže. Mně bylo opravdu samotné trapné o něco žádat, je mi jasné, že toho mají hodně, ale každý pohyb byl pro mě první 3 dny opravdu utrpení, takže jsem zkusila požádat o pomoc se vstáním, o přinesení erární košile a dolití čaje. Ve všech třech případech jsem byla sestrami odbyta a musela si to zajistit sama. Ani tak nejde o to, že je člověk na všechno sám a musí prostě vydržet bez pití nebo překonat bolest, ale spíš o ten nezájem. Hormony pracují, člověk je na všechno sám, má bolesti - to by mohly sestřičky vzít trochu v potaz, protože mi tam opravdu denně bylo do breku. Přesto všechno na sestry z gyn. části nebudu vzpomínat ve zlém, zejména vrchní sestřička je super ženská.

Na koho budu opravdu ve zlém vzpomínat, jsou některé dětské sestry. Několikrát mi mimčo přivezla totálně nachrchlaná sestra, i z mluvení bylo znát, že je nemocná, kašlala do ruky, v níž potom držela moje dítě a podávala mi ho, bez jakékoliv desinfekce, natož roušky. Tolik k tomu, jak „dbají na hygienu“, hlavně že na oddělení nepouštějí návštěvy ani s rýmou nebo oparem, maminka z vedlejšího pokoje musela mít roušku i na kojení, i když bylo jinak dítě ještě u sester, ale že mají vlastní sestru, která je celý den u novorozenců, prokazatelně nemocnou, to jim nevadí. Mně to tedy vadilo hodně.
Některé (ne všechny) sestry, zejména slečna s dlouhými blond vlasy v culíku s hodně nalíčenými řasami, absolutně postrádají jakoukoliv empatii k člověku. Dohnala mě k pocitu naprosté neschopnosti postarat se o dítě, ano, když je někdo v denním kontaktu s dětmi, tak všechno umí, že, ale povyšovat se potom nad prvomatku a dělat z ní blbce, je opravdu na tomto oddělení naprosto tristní. Stydím se za sebe, že jsem se nechala dohnat až k slzám, místo abych si na ní šla rovnou stěžovat. Ale hormony a stav po porodu dělá svoje, což by zdravotník měl být schopen ve svém jednání zohlednit. Díky této dámě jsem se opravdu cítila hrozně a těšila se domů, kde jsem najednou všechno, i přes trvající bolesti a samostatnou 24h péči o dítě, zvládala mnohem líp. Protože psychika je opravdu mocná. O děti se sestry ale starají pěkně, co jsem měla možnost vidět, měla jsem pocit, že je péče o děti i baví, uměly to. Nenaučily mě ale nic, protože po výše popsané zkušenosti jsem se radši už na nic neptala, přestože bych ocenila, kdyby mi někdo ukázal, jak mám dítě držet, přenášet atp. Učí jenom koupání.
Jinak dětští lékaři všichni skvělí, tady pochvala.

Abych to nějak shrnula, myslím, že péče není špatná, ani o rodičky ani o dítě (až na nemocný personál), ale opravdu jsem postrádala empatii, milé chování, takovou tu podporu. Ani jednou jsem neslyšela žádné povzbuzení, pochvalu, nikdo se nezeptá, jak se máte. Ono to takhle zní směšně, přece sestry se svým nedostatkem času se nebudou někde vykecávat, že jo, ale tak to není myšlené. Ty nervy po porodu opravdu pracují a já jsem trošku pochopení a alespoň elementární účasti prostě potřebovala.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Snažit se psychicky obrnit a připravit se na to, že ne vždy (vlastně spíš nikdy) pro vás budou mít sestry slova pochopení. Domluvit si hodně návštěv, aby vás povzbudily.
A především, připravit se na péči o dítě předem, něco si přečíst (manipulace, kojení apod.) Tam už na to není čas a sestry vás to nenaučí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Přípravky na nadýmání a stolici :-)), takže Espumisan, kefíry a hodně švestek :-))).
Tablet s filmy nebo hudbou a sluchátka. Já jsem měla s sebou knihu, ale po císaři se spíš leží než sedí a čte se blbě.

1
11.07.19

Měla jsem porodní asistentku Lucku Pospíšilovou. Byl to anděl, neskutečně mě uklidnila a umělá i zařvat, když bylo třeba. Krásný porod jsem měla hlavně kvůli ní. Sama mám přece taky zasluhu. Ale… Sestřičky na dětském a laktační poradkyně. Pořád mezi kamarádkami, co měly problémy, narážím na to, že jim to asi někdo nevysvětlil, tak jako mě tam. Kojení je základ pro pohodové miminko a klidnou maminku. Sestřičky byly úžasné. Trpělivě mi vysvětlovaly vše i několikrát a já mám teď už 3 měsíce nádherné mateřství. Fakt si myslím že to bylo tím, jak mile a trpělivě mě vše naučily. Problém je v tom, nedělat chytrou a ptát se, když vám něco není jasné, je to jejich práce a dělají ji fakt s láskou. Ještě jednou jim děkuju.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Asi klasika co píšou. A vemte si fakt ty obyčejné vložky. Normální tak nedýchají. Musí to dole větrat. A vložky do podprsenky, to nevím jestli tam psali.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nabíječku na mobil. Jo a mají tam jen starý přehrávač. Nemá port na spojení s telefonem.

03.07.19

Rodila jsem zrovna v období, kdy porodnice praskala ve švech. Příjem jsem měla v půl 11 večer a porodila jsem před 5 ráno, za tu dobu bylo dalších 8 příjmu. Přes to všechno o mě bylo perfektně postaráno, na porod mam krásnou vzpomínku, i když byl komplikovanější. To samé můžu říct o oddělení šestinedělí. Všechny sestřičky i doktoři byli opravdu příjemní. Když bylo třeba poradit ohledně miminka, vždy byly velmi ochotné a trpělivé. Mohu jen doporučit <3

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si vlastní noční košile, hlavně v létě je na pokojích celkem vedro a ty co poskytuje nemocnice jsou na tohle počasí moc teplé.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Občanský průkaz, těhotenský průkaz, kartičku pojištěnce a všechny zprávy z těhotenských screeningu.

24.05.19

Rodila jsem zde 2×. Poprvé v roce 2015 mi vyvolávali porod z důvodu špatně fungující placenty, podruhé říjen 2018 CS kvůli KP.
První zkušenost - personál u porodu dobrý, PA milé, jen ve chvíli, kdy se mělo jít do finále, na mne nikdo nezbyl. Proběhnuvší PA jen poznamenala směrem k mé matce a příteli, že si mají umýt ruce, bude jich potřeba. Vše dopadlo dobře. Na oddělení šestinedělí personál zkušený, jen bych doporučila občas s maminkama věci trochu v klidu probrat, proč se dělá tohle tak a ne jinak. Jako prvorodičky jsme všechny vykulené, nevíme, co samy se sebou pod vlivem hormonů a už vůbec nevíme, co s tím malym uzlíčkem vedle nás.
Na někoho může přístup některých sester pusobit obhrouble, zvlášť po porodu. Nastavený režim kojení a vážení je pruda, někoho to stresuje, mne to hlavně obtěžovalo. „Nutnost“ kojit v kojícími koutku jsem rázně nahlas zavrhla po první zkušenosti, chtěla jsem mít klid pro sebe i malou, dopřát nám čas. Nebyl problém, pak už jsem zkoušela kojit zásadně na pokoji. Jinak vše ohledně základní péče ukáží a dají vám možnost pod jejich „odborným“ dohledem zkusit.
Druhý porod CS - operace proběhla dobře, JIP tragédie, ale člověk je tak sjetej lékama na bolest, že je mu to fuk. Aspoň mně bylo. Na JIP vozí miminka sestry z šestinedělí. Já měla tu čest ve 12 v noci, sestra mi dceru položila na hrudník, zkusily jsme přiložení, iniciativně se mě zeptala, kde mám mobil, že udělá foto, spokojenost. Ráno stěhování na odd. šestinedělí. Krom bolesti řezu naprostá pohoda. Personál super, pomáhali s rozkojením, citlivě dítě přikládali, trpělivě každé dvě hod vozili, abych nemusela první den v bolestech pořád sem tam. Podařilo se, díky. Samozřejmě krávu či vola potkáte všude, i já měla tu čest. Nicméně ona kráva nenaštvala svýma kecama mě, ale moji matku :-), která sama v této nemocnici pracuje a vzala si jednu nejapnou poznámku příliš k srdci. Mě to nemohlo vykolejit, já měla svuj malý poklad a lék na bolest a nic dál mě nezajímalo. Zde úplně na 100% funguje pravidlo, že když víte co vás čeká a jak s tím naložit je svět hned růžovější, sestry ač vesměs stejné jako minule jsou milejší, atd. Navíc jako druhorodička máte jistá privilegia a nikdo vás ničím neprudí, zkrátka přístup už víte, jak na to, dělejte, jak jste zvyklá. Pokud chcete pomoci jsme tu, řekněte si. Za mě nejlepší možný přístup.
Co je v porodnici opravdu na hranici únosnosti, je jídlo. V roce 2015 bylo skoro nepoživatelné a bylo ho málo, v roce 2018 již bylo co se množství týče víc než dost, co se chuti týče k posunu nedošlo. Bohužel místní strava se nedá nazvat ani jako nemocniční.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Poslouchejte především sebe, své tělo a miminko. Nebojte se ohradit vůči věcem, co se vám nelíbí a režim porodnice vám je podsouvá. Personál myslí vše dobře, ale každej jsme jinej a někomu univerzální rada a přístup nevyhovuje :-) partnera poproste o pravidelný přísun živin pro sebe a tím i dítě, jinak třikrát ble, zle se vám povede:-) a s kručícím žaludkem je vše smutnější a těžší.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nemocnice má na webu seznam, kterého když se budete držet, nebude vám nic chybět.

17.05.19

Od paní doktorky po sestřičky a péči o mě i dceru od začátku vše v naprostém pořádku a příjemné přes velký nápor rodiček

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Aby měly s sebou doprovod

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vzít tašku pro sebe i dítě

10.03.19

Lepší přístup lékařů a hlavně sester v porovnání s HK. Perfektní péče při pobytu na JIP po císařském řezu (v HK se vám nestane abyste viděla lékaře, případnou medikaci řeší sestra - většinou značně neochotně - po telefonu) - opravdu velký dík tamním sestrám. Přístup dětských sester také skvělý (až na výjimky, ale to je snad i pochopitelné).

13.02.19

No po včerejším přístupu na porodním také nedoporučuji, doktorka arogantní a sestra ani nemluvim, tak sem už nikdy více.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Do Pardubic zásobu slov, a pevné nervy.

26
05.02.19

Bohužel si nepamatuji jména těch, co mě rodili, jelikož můj porod byl dlouhý a přístup skoro všech hrozný.
Tuto porodnici rozhodně nedoporučuji. Není snad nic pozitivního, co bych dodala. Rodila jsem tam 2018 květen. Miminko bylo nedonošené. Odtekla mi plodová voda a nečekali 24 hodin, jak se má, ale téměř hned začli s vyvoláváním porodu. Dva dny po sobě jsem měla 4 tablety na vyvolání porodu, ale neotvírala jsem se. Třetí den jsem dostala ještě injekci na roztažení hrdla, 2 infuze oxytocinu a bez mého souhlasu (ani se nezeptali) mi udělali Hemilgtona! Již při rozběhnutých kontrakcích! Že ho udělali jsem zjistila, až když jsem se zeptala, co mi to tam dole provedli, protože mi tvrdili, že to bude klasické (mimo jiné velmi bolestivé) vyšetření, jak se otvírám.
Vadilo mi, že mě pořád monitorovali a nemohla jsem být v takové poloze, jaká mi ulevuje. Nikdo mi neřekl, jak prodýchávat kontrakce. Nejvetší perlička byla,když podle sestry bylo vše v pořádku při dotazu partnera, co bude dál, že se mu to nelíbí a začla na mě na porodním sále při kontrakcích řvát, co si jako o sobě myslím a co jako jsem a řvala i na něj!
Tak mě tedy přišla vyšetřit doktorka (chtěli nechat porod ještě 4. den). Řekla, že porod nepostupuje (byla jsem otevřená jen na dva prsty a kontrakce jsem měla asi co minutu dvě a to i křížové bolesti). Tak tedy šlo vše rychle a šla jsem na císaře. Malá byla neodnošená, ale měla porodní váhu, i tak byla v inkubátoru.
Na pokoji se mnou byla maminka a měla donošené miminko s krásno mírou tuším 51cm a něco přes 3 kg a měla miminko v inkubátoru, protože ho oživovali a teď to nejlepší. Při propuštění mi bylo řečeno, že malá má poškozenej mozek, že se to někdy u císařského řezu stává, že musíme na neurologii. Cestou domů jsem študovala materiály z porodnice a moje obavy potvrdil můj gynekolog i praktická lékařka - císař byl akutní za porodu, protože se miminku nedařilo a museli ho 2× oživovat!! (já už toho měla taky plný kecky, byla jsme na pokraji sil) Možná proto i bylo tak dlouho v inkubátoru a nikdo se mi to neobtěžoval ani říct, protože asi měli staženou ****, abych jim tam neudělala cirkus. A nyní nevíme, co z toho bude nebo nebude a lítáme po doktorech.. A s kojením si taky moc hlavu nedělali.. Jednodušší bylo mě schovat za závěs a strčit mi klobouček místo toho, aby se někdo na moji žádost zabýval mým kojením. Moc pěkná porodnice.. ani tam nelezte…

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Do Pardubické porodnice vůbech nechoďte, ani nad tím neuvažujte.
Jinak určitě ručníky, papuče, příjemné prádlo v hodné ke kojení, vložky, toaletní papír, spodní prádlo, peníze, něco na čtení

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

průkaz pro těhotné, doklady

31.01.19

Jelikož přítel nemá řidičák, byla pro mě Pardubická porodnice jedinou možností, vzhledem k tomu, že jsme museli volat sanitku. Jako prvorodička jsem měla rychlý porod od začátku bolesti po narození malého jen 3 hodiny. Po příjezdu do porodnice se mě ujala starší sesřička, byla věcná, radila jak dýchat a zvládnout kontrakce. Porod rychlý, celkem bezbolestný a i porodník příjemný. Personál na porodním parádní, bohužel na novorozeneckém jsem natrefila na nepříjemnou sestru, která mě jakožto prvorodičku, která je nezkušená, místo aby poradila a pomohla, spíše obviňovala, že se nedokážu postarat o vlastní dítě. Ale byla to jen tato jedna sestra. Jinak jsem byla spokojená. Není problém, když je maminka hodně unavená, nechat na chviličku miminko u sestřiček, aby si maminka zdřímla. Pokud budeme plánovat druhé miminko budu rodit také v Pardubicích.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Přichystat si všechny potřebné doklady, rodný list, potvrzení o jménu dítěte a prohlášení otcovství (pokud nejste s partnerem sezdaní), nechodí totiž do nemocnice matrikářka a při příjmu se vše urychlí a ptají se jen na upřesňující informace. Všechny doklady, co je potřeba, se dají najít na stránkách porodnice.

1
12.01.19

Šla jsem na plánovaný císař, kvůli tomu, že jsem nechtěla (a ani mi nebylo doporučeno) rodit mimčo koncem pánevním. Co se císaře týče, byla jsem v částečně narkóze, takže jsem byla při porodu vzhůru. Operace byla bez problémů, měla jsem u sebe velmi příjemnou anestezioložku. Po operaci jsem den strávila na JIP. Musím říct, že sestřička, která měla noční směnu nebyla zrovna příjemná a těšila jsem se na tu, co přijde po ní… Každopádně poté jsem strávila 3 dny na oddělení šestinedělí a nemůžu si vynachválit veškerý personál. Sestřičky, které hlídaly nás - maminky, tak i sestřičky z dětského, byly úplně úžasné. Se vším pomohly, poradily. Kdybych si pamatoval jména, všechny bych je vyznamenala a měla bych o nutkání je najít na sociálních sítích a ještě jednou jim poděkovat. Za mě absolutní palec nahoru. I co se týče vybavení, bylo vše super, hlavně polohovací postel na ovladač jsem si nemohla vynachválit a snad si něco podobného pořídím i domů :D

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud půjdete na plánovaného císaře, a budete objednaná například na 7 ráno, doporučuji přijít o chvilku dříve. Já byla objednaná na 7, přišly jsme s přítelem přesně v 7, ale předemnou přišly další dvě maminky, které šly už na vyplňování papíru a přípravu na sál a pak na sál. Tím, že jsem byla až 3 v pořadí (protože jsem přišla jako 3.), tak jsem šla na řadu až někdy v 10-11 hodin. Takže necelé 4 hodiny jsem tam čekala.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vemte si vše, co mají napsané na stránkách Pardubické porodnice.

08.01.19

Prosím již nikdy! Tak zlé a neochotné lidi jsem ještě nikde jinde nepotkala… Pro představu odcituji jen pár vět, které mi ještě po roce zní v uších: „už se těšíme až pojedete domů“, „jestli chcete něco vědět, tak si to zjistěte na internetu“, „nemyslete si, že vám sem budeme vozit mimino každý den“… Nechali mě bez pomoci a malého jsem viděla jen párkrát. Prosím nikdo zde neroďte. Děkuji

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyberte si jinou.