Reklama

Celoživotní plodnost mužů je mýtus, varuje lékařka

Zdraví

„Žena by měla mít děti do pětatřiceti, zatímco muž může mít děti pořád.“ Toto tvrzení už dávno neplatí, což potvrzují i nedávné studie o neplodnosti mužů. Jak věk ovlivňuje plodnost muže a na co by si naše drahé polovičky měly dát pozor? Na otázky ohledně mužské ne/plodnosti odpovídá bioložka RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D. z Imunologické laboratoře Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet v Praze.

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.

Objevuje se neplodnost častěji na straně muže, či ženy?


Ve střední Evropě není schopno počít dítě zhruba 20 % párů (1). Ve 40 % případů je neplodnost na straně žen, ve 20-30 % jsou neplodní muži. U zbývajících 20 - 30 % párů jsou problémy u obou partnerů. Tedy z toho vyplývá, že 8 - 12 % mužů je neplodných.

Zvyšuje se v posledních letech výskyt neplodnosti u mužů nebo se o ní jen dříve tolik nemluvilo?


Problém neplodnosti se bohužel vyskytuje čím dál častěji. Je to ovlivněno do značné míry méně zdravým životním stylem a hlavně stoupá průměrný věk otců (2). V současné době mají muži potomky výrazně později než generace předchozí.

Co je nejčastější příčinou, že muži nemohou mít vlastního potomka?


Na vině je kouření, nadváha, nezdravá strava, nedostatek pohybu, stres a hektičnost moderní doby. Plodnost negativně ovlivňují i některá civilizační onemocnění (např. diabetes) nebo hormonální nerovnováha u starších mužů. Prokázalo se, že s přibývajícím věkem se snižuje objem ejakulátu (2), celkový počet spermií, počet pohyblivých spermií i zastoupení morfologicky normálních spermií. Zhoršuje se výrazně i životnost spermií a kvalita DNA.

Může mít na plodnost partnera vliv i jeho psychický stav?


Samozřejmě, že ano. Pokud se dlouhodobě nedaří, pak se pár může dostat do stresu, objevují se pocity beznaděje, deprese a úzkosti a může to vyvolat kolotoč dalších problémů.

Přečtěte si, co všechno ovlivňuje plodnost mužů?

Jak dlouho v průměru trvá otěhotnění mladému páru?


Jak potvrdila jedna britská studie, doba potřebná pro otěhotnění je úměrná věku partnerů (3). Ženy do 25 let otěhotněly s partnery staršími 45 let v průměru za 22,5 měsíců, s partnery mladšími 25 let otěhotněly v průměru za 4 měsíce.

Jakou roli hraje při otěhotnění věk muže?


Zárodečné buňky (spermatogonie) se u mužů v průběhu života opakovaně dělí a postupně se vytvářejí klony buněk, ze kterých se stávají pohyblivé spermie. Ale po rozdělení spermatogonií zůstane polovina buněk kmenových, ty dají vzniknout dalším klonům spermií. Stejný cyklus probíhá po celý plodný život. U teenagera při startu reprodukčního období se spermatogonie rozdělily patnáctkrát, u muže ve dvaceti letech už prodělaly 150 cyklů dělení a u muže čtyřicetiletého 610 dělení. Se stoupajícím počtem dělení se zvyšuje riziko mutací, které se během života kumulují. Významná je i správná struktura vlákna DNA. Správná místa v DNA musí být aktivní a jiná zase schovaná. To zajišťují různé molekuly, které se na DNA naváží. Pokud vše neprobíhá ve správném sledu, pak nastane problém. Spermie s chybami v DNA nebo špatně „poskládanou“ DNA mohou způsobit špatný vývoj embrya (4). Vajíčko dokáže pár chyb napravit, ale čím je starší, tím méně toho zvládne.

Jak poznáme, že má pár problém s plodností a je na čase vyhledat odborníka?


Jako neplodnost se definuje neschopnost páru počít potomka do jednoho roku pravidelného nechráněného pohlavního styku (5). Velmi záleží na věku partnerů, u staršího páru je vhodné poradit se dřív v případě pochybností poradit dřív.

Jakým způsobem probíhá vyšetření mužů, musí se muži obávat?


Abychom zjistili kvalitu spermií, tak se provede tzv. spermiogram (5). Muž pomocí masturbace získá vzorek spermií. Zpravidla odběr probíhá na klinikách, kde jsou speciální místnosti k tomuto určené. Případně po domluvě lze odběr provést doma a vzorek donést do laboratoře. Vyšetření ejakulátu v laboratoři je hotové do několika hodin. Může se však stát, že i když parametry ve spermiogramu jsou normální, nejsou spermie dostatečně kvalitní na to, aby oplodnily vajíčko. Proto je vhodné vyšetřit ejakulát současně i jinými metodami, které zkoumají jiné další znaky spermií. Dobré zkušenosti máme s cytometrickým vyšetřením, při kterém zjišťujeme životnost spermií, přítomnost apoptotických spermií nebo můžeme zjistit, zda v ejakulátu není příliš velký počet spermií s poškozenou DNA (6). Přínosným vyšetřením může být i stanovení přítomnosti protilátek proti spermiím.

Co je to spermiogram a co všechno se z něj lékař dozví?


Spermiogram je převážně mikroskopické vyšetření ejakulátu. Sleduje se počet spermií, pohyblivost spermií a jejich tvar (5). Rovněž se měří objem, případně pH ejakulátu, stanovuje se jeho viskozita a přítomnost dalších buněk, např. bílých krvinek (leukocytů).

Podívejte se, jak probíhá vyšetření neplodnosti u muže.

Ovlivňuje vyšší věk partnera také vývoj plodu a budoucí zdravotní stav dítěte?


Ano, u potomků starších mužů je vyšší riziko výskytu některých onemocnění. Byla publikována řada studií, ve kterých se hodnotila a statisticky porovnávala data od obrovského počtu rodičů a dětí a pomocí statistických analýz se porovnával výskyt některých onemocnění u dětí mladších a starších rodičů (7, 8). A právě takto bylo spočítáno, že vyšší věk otců může být jednou z příčin rozvoje některých onemocnění. Skupiny sledovaných onemocnění byly různé – např. poruchy růstu (achondroplasie, Apertův syndrom), některé psychické poruchy (autismus, bipolární porucha, schizofrenie). Ale i např. dětská leukemie a některá nádorová onemocnění byla statisticky častější u dětí starších otců než u dětí mladých otců.

Zvyšuje se s věkem muže také riziko genových defektů plodu?


S rostoucím věkem obou rodičů stoupá riziko výskytu geneticky podmíněných onemocnění u jejich potomků. Proto se u těhotných žen staršího věku doporučují screeningová genetická vyšetření.

Dá se neplodnost u muže vůbec léčit?


U neplodného páru je vhodné vyšetřit kvalitu ejakulátu a v případě opakovaně patologických nálezů je vhodné vyšetření andrologem (6). Ten muže fyzicky vyšetří, provede vyšetření varlat ultrazvukem, doporučí další laboratorní vyšetření. Je vhodné ověřit z moče, zda neprobíhá infekce. Stanovují se hladiny hormonů, případně je možné doplnit i vyšetření imunologické nebo genetické. U některých mužů je vhodná sexuologická konzultace. Velmi často je klíčové posouzení životního stylu mužů a upozornění na možná rizika. Cílená léčba, podpůrná léčba potravinovými doplňky s vitamíny a antioxidanty, úprava životního stylu a také psychická podpora muže, mohou postupně zlepšit kvalitu spermií a přispět k úspěšnému oplození partnerky.

Co může asistovaná reprodukce udělat pro neplodného muže?


Muži mají tu výhodu, že stačí jen jedna kvalitní spermie a pomocí in vitro technik se může oplodnit vajíčko partnerky. Kliniky asistované reprodukce nabízí různé metody, které mohou pomoci vyseparovat kvalitní spermie a mají i různé metody na oplození vajíčka (5). V neposlední řadě je obrovským pokrokem možnost genetického vyšetření buněk odebraných z in vitro vytvořeného embrya. Díky tomuto vyšetření je možné vybrat geneticky vhodné embryo, tj. takové, které nenese gen rizikový pro sledovanou geneticky podmíněnou chorobu a to použít v cyklu asistované reprodukce (6).

Co působí příznivě na plodnost muže?


Vše co se označuje jako zdravý životní styl. Zdravá strava, pohyb, pravidelný sexuální život, nekouřit, nepřehřívat se, nestresovat se a také, věřit, že se to povede… (4,6)

Proč je neplodnost tak diskutované téma v současnosti?


Velkou část klientů center asistované reprodukce tvoří lidé, kteří chtějí děti až poté, co jsou finančně zajištění. Ale toho dosáhnou de facto ve středním věku. Z evolučního pohledu je vhodnější mít děti mnohem dříve, na startu pohlavní dospělosti. Zdravý mladý muž a zdravá mladá žena mají nejvyšší šanci na brzké narození zdravých dětí. V současnosti bohužel není v civilizovaném světě moderní mít děti před třicítkou. S vyšším věkem rodičů také klesá celkový počet dětí narozených v rodinách (a přibývá jedináčků). Proto různí odborníci mají potřebu mluvit jednak o rizicích neplodnosti a díky osvětě umožnit včasnou léčbu lidem, kterým se nedaří otěhotnět. Řešením problému není přesunout rodičovství do staršího věku za pomoci medicíny a pokroku. Je třeba respektovat jistá věková omezení. S jistou dávkou štěstí je sice možné mít děti ve vyšším věku, ale je to výrazně složitější a z mnoha aspektů rizikovější cesta. Byť muži jsou na tom v tomto směru pořád výrazně lépe než ženy…

Více informací o neplodnosti mužů naleznete přímo na stránce reprodukční kliniky Gennet.

Zdroje:

  1. Agarwal A, Mulgund A, Hamada A, Chyatte MR. A unique view on male infertility around the globe. Reprod Biol Endocrinol 2015; 13:37.
  2. Johnsonn SL., Dunleavy J., Gemmell NJ., Nakagawa, S. Consistent age-dependent declines in human semen quality:a systematic review and meta-analysis. Ageing Res Rev, 2015; 19: 22–33.
  3. Hassan, MA., Killick, SR. Effect of male age on fertility: evidence for the decline in male fertility with increasing age. Fertil Steril, 2003; Suppl 3, 1520-7.
  4. Krátká, Z. Kvalita DNA ve spermiích je negativně ovlivněna věkem mužů je rizikovým faktorem početí. Česká gynekologie, 2017; 82(6): 491-496.
  5. www.gennet.cz
  6. Krátká Z., Luxová Š., Vik V. Využití průtokové cytometrie pro stanovení kvality ejakulátu u mužů s poruchou reprodukce, Česká urologie, 2017; 21(4): 277-286.
  7. D´Onofrio, BM., Rickert ME., Frans, E., et.al. Paternal age at child bearing and offspring psychiatric and academic morbidity. JAMA Psychiatry, 2014; 71 (4): 432-438.
  8. Conti, SL., Eisenberg, ML. Paternal aging and increased risk of congenital disease, psychiatric disorders and cancer. Asian J Andr, 2016; 18: 420–424.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
Heinich
Závislačka 3161 příspěvků 29.08.18 08:34
nestresovat se..

Nestresovat se, dobrá rada, ale málokdo se stresuje dobrovolně..

 
M_Vladim
Kelišová 7141 příspěvků 28.08.18 15:53

Tak to je zas připtažené za vlasy!
„Z evolučního pohledu je vhodnější mít děti mnohem dříve, na startu pohlavní dospělosti“ - to jako v 14 - 15? :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Jistěže může muž počít dítě až do konce života - nějak tu zapadlo, že stačí jedna jediná schopná spermie. :think: Ale ano, statistická pravděpodobnost „na první dobrou“ klesá.
Trocha počtů: Partner 25 - za 4 měsíce, partner 45 v průměru počne za 22,5 měsíců. Vychází prodloužení (pokles pravděpodobnosti - průměrná doba za jakou se podaří) o 0,925 měsíce za každý další rok věku.
Dále tedy, kdy dosáhne průměrná doba 1 roku?: 12 (ten 1 rok) - 4 (měsíce v 25) =8, tedy kdy se průměrná doba prodlouží na 1 rok oproti 24 letům? 8/0,925 = 8,65, tedy asi 9. 24+9 = 33.
Tedy každý průměrný muž nad 33 let je pacient (porucha plodnosti, když nepočnou do 12 měsíců).
Léčba muže:" Cílená léčba…"- cože to je? :nevim:
Zbytek podpora. Ukazuje to na značné mezery ve schopnostech léčby mužů. Nebo jinak: když je problém, moc se neřeší muž, ale umělé oplodnění.. :jazyk:
Ale jistě - on je Gennet taky komerční zařízení v majetku p. Babiše právě s tímhle zaměřením. 8)

Příspěvek upraven 30.08.18 v 08:28

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama