boule - 29.týden
- Těhotenství
- boule
- 02.06.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny břišulky! Normálně píšu deníček až v úterý, ale protože mně to minulý týden nevyšlo, hlásíme se hned při pondělku.
Minulý týden jsme odjeli opravdu nakvap, jak jsem napsala do starého deníčku, takže jsem ani nestihla nic napsat. Myslela jsem si, že po návratu už budu moci radostně oznámit, co se nám (tedy sestře) narodilo. Co byste řekly? Pořád nic. Minulý týden dostala sestra ve čtvrtek kapačku, v sobotu dvě tablety do dělohy, což vyvolalo jen slabší bolesti v podbřišku. Dnes jsme si volaly, tak další kapačka opět nezabrala. Budou to prý zkoušet do středy, pak by asi hrozil císařský řez. Takže doufám, že to zabere.
Jak to tak vidím, tak to přenášení máme nějak v genech. Mně se Ondra narodil čtrnáct dní po termínu po třetí indukci, sestře Lukášek po čtvrté. Doufám, že alespoň já budu v srpnu rodit v termínu.
Minulý teplý týden jsme tedy strávili u babi. Vše bylo v pořádku až na to, že o víkendu, jak už jsem psala, jsem pohyby cítila míň, zvlášť v sobotu. Už jsem se radovala, jaké mám vlny a teď jsem byla ráda ze tři, čtyři slabší kopanečky za den. Dnes už to bylo lepší a jak si myslím, záleží v téhle době, jak se mimísek zrovna natočí. Za nějaký ten týden už mu to půjde hůř. Nevíte, kdy se má miminko otočit hlavou dolů? V kterém týdnu?
Zítra jdu k doktorovi, takže napíšu, co a jak, kdy jdeme na další ultrazvuk a samozřejmě pošlu aktuálně zprávičku hned, jak budu tetou.
Mějte se a opatrujte si v těch vedrech bříška.
Jana (28t.+4)
Přečtěte si také
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 15
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 50
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17173
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2297
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2474
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2221
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1478
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 4155
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 6287
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3464
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Ahojky,
také já Vás zdravím po delší době.
My jsme byli(y)? v poradně minulý týden. Celá natěšená, že mně bříško přestalo bolet a netvrdne, jsem čekala na pochvalu a na páteční výlet do Vídně - to bylo martirium, protože člověk na neschopence si neriskne odjet na celý den pryč. Tak jsem si zajistila na 6:30 zubaře, abychom stihli vlak v osm hodin. No nic takového se nekonalo, ani pochvala, jen upozornění, že děloha se nachází nízko a musím dál ležet. Další dávky Mg a Diazepamu. Jaký je můj celkový zdravotní stav nevím. Pan doktor do průkazky skoro nic nepíše, a to co tam píše od začátku a při každé návštěvě stejně, nemůžu přečíst. Takže ani neznám CS. Myslela jsem si, že mi udělá UZV - byla jsem 29+3, ale asi to nechal až na příští návštěvu.
Jinak mrňousek sebou pěkně mrská - pokud se zrovna nenachází pod Diazepamen, ale už i tuto překážku zdolává, protože dávku máme sníženou na 1× denně ráno, tak si to večer vynahrazuje. Naštěstí v noci spinká a nedivočí. Snad jen jednou jsem se probudila jeho pohybem a to ještě nevím, jestli se mi to nezdálo. Naše mrňousátko má nejraději pravou stranu bříška, kde se vysloveně nacpe a ještě k tomu nahoru. Nechápu jak to dělá, když existuje něco takového jako zemská gravitace.
Rozhodla jsem se pro případ nouze na dovybavení výbavičky. A tak jsme si místo pátečního výletu do Vídně zajeli alespoň do Brna (manžel měl už nahlášenou dovolenou, já zajištěný volný prostor), dokoupili jsme zbytek oblečků - to tedy bylo jediné, co jsme koupili, zašli si do KFC na oběd a jeli domů. Cestu jsme zvládli bez problémů a komplikací.
Ještě pořád čekáme na dovezení postýlky a tím i koupení matrace, neboť asi bude muset být na míru. Také mi chybí obyčejné plínky a povlečení na postýlku. Mastičky a olejíčky koupí manžel až budu v porodnici.
Dle seznamu, co jsme dostali na předporodnickém kurzu, bych měla mít zajištěné vše (pokud všechno dovezou) a co bude chybět dokoupím po porodu.
Jinak, protože nemůžu nikam chodit, jsem se opět dala do pletení svetříků. Kdo má pořád vymýšlet, co uplést a jakou velikost, abych něčeho neměla moc a něčeho málo. Teď pletu svetřík na 1 rok a potom asi začnu dělat pléd na přikrytí cca 1×1m, abych se zabavila na tak dlouhou dobu.
Holky, už se tak těším, až bude mrňousek venku a my si budeme moct vyrazit na procházku kdykoliv budeme chtít.
Snažila jsem se zjistit riziko předčasného porodu při mém stavu, ale nikde na netu, jsem žádné informace nenašla. Snad ještě měsíc v bříšku vydrží a pak už by to šlo. Jediné co vím, že jsme se nám zatím podařilo vyhnout nemocnici a kapačkám.
Holky a mrňousci, mějte se fajn a opatrujte si bříška.
Evka 30+1