Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak si to představ z jejího pohledu
nevím, kolik synovi bylo, ale taky bych nebyla nadšená, kdyby můj syn ve 20 přišel s tím, že přítelkyně je těhotná ![]()
Nemam. Jestli ti tak mocvadi tak si najdete svoje bydleni a nenechte si kecat do vychovy ![]()
No a v kolika jste potomka měli? Podle mě je dobře že se tejďka o malýho zajíma a stará nebo bys byla radši kdyby pro ní prcek neexistoval? ![]()
Bylo vám třeba 17? není divu, taky bych se jako matka zlobila…a že dolízá? no jasný, miluje to dítě. Lepší než kdyby ho odmítala no ne?
To já budu úžasná tchýně a ať se stane cokoliv své děti budu podporovat
Naši mi také nikdy do ničeho nekecali a jsem jim za to fakt nesmírně vděčná a ráda bych byla také taková.
A kolik bylo přítelovi, když doma oznámil tu radostnou novinu? Jestli třicet, tak je tchýně fakt divná
Jestli dvacet, tak ji to prostě zaskočilo. Líbilo by se ti víc, kdyby si za svým názorem stála a na tvé dítě se odmítala podívat? Buď ráda, že má o vnoučka zájem, to společné bydlení je naprd, ale to je vždycky. Jestli nemáte kam jít, tak holt musíte vzít za vděk maminkou a pokusit se spolu nějak vyjít ![]()
No tak přijít teď náš mladej že bude tatínek tak taky nejsem nadšená
že bych nevěstě skákala radostí kolem krku a nechala si říkat maminko to taky ne, takže by mi určitě chvilku trvalo než bych si zvykla na cizou osobu. A jsem ještě horší potencionální tchyně, protože bych jim nedovolila bydlet u nás, právě proto abych se vyhla tomuhle co tu předvádíš ty, nejdřív je špatně že nemá zájem, pak je špatně že ho má
se odstěhuj když je to taková čůza ne?
@Terrinka93 píše:
Ve 20?v 17 budiž, ale ve 20?
to bylo na mě? ano, ve 20, nepřepsala jsem se ![]()
@Anonymní píše:
Raději anonymně..
Zajímalo by mě, jestli to má někdo podobný jako já
Před rokem jsem otěhotněla a tchýně se mohla zbláznit. Říkala, že neexistuje jiné řešení, než interupce, že jsme mladý a že nevychovala svého syna proto, aby měl tak brzo potomka
Já jsem si dítě nechala, pak se to všechno nějak uklidnilo (mimochodem bydlíme s ní)
Celou dobu pak byla celkem v pohodě, pak se ale prcek narodil a já jsem najednou chtěla žít pouze ve třech jako rodinaTo bylo samý ťuťuňuňu, chováníčko a otravování
Přijde mi to takový smutný, že jsou ty tchýně takovýNechtějí, aby se prcci narodili a pak se to najednou celý obrátí
Je mi z nich zle
Má to někdo podobný?
krásný příspěvěk, takový lidsky vstřícný a hodnotný. ![]()
@dani24687 píše:
Tak si to představ z jejího pohledunevím, kolik synovi bylo, ale taky bych nebyla nadšená, kdyby můj syn ve 20 přišel s tím, že přítelkyně je těhotná
přesně - ve 20 je to ještě děcko..myslí si že dostuduje a vše mu spadne do klina, nemá žádné zkušenosti životní, nic..nevím kam ty mladí spěchají..
k zakladatelce: pokud ti to vadí, najděte se vlastní bydlení - pokud na to máte, pokud ne, tak hodl něco za něco..máte bydlení ale musíte trpět tchýni. ![]()
No a kolik vám bylo, když jsi otěhotněla? To jsi nenapsala… jinak já být vámi tak se seberu a najdu si byt, když vám tolik vadí… Na jednu stranu chápu, že chceš být sama, ale zase ti může kdykoliv pohlídat… navíc bys měla být ráda, že dítě miluje… vem si, že by ho nechtěla… to bys ale zas zakládala diskuzi „Tchýně nesnáší mé dítě“
Raději anonymně..

To bylo samý ťuťuňuňu, chováníčko a otravování 
Nechtějí, aby se prcci narodili a pak se to najednou celý obrátí
Je mi z nich zle
Má to někdo podobný?
Zajímalo by mě, jestli to má někdo podobný jako já
Před rokem jsem otěhotněla a tchýně se mohla zbláznit. Říkala, že neexistuje jiné řešení, než interupce, že jsme mladý a že nevychovala svého syna proto, aby měl tak brzo potomka
Já jsem si dítě nechala, pak se to všechno nějak uklidnilo (mimochodem bydlíme s ní)
Celou dobu pak byla celkem v pohodě, pak se ale prcek narodil a já jsem najednou chtěla žít pouze ve třech jako rodina
Přijde mi to takový smutný, že jsou ty tchýně takový