Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Agresivní chování na veřejnosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.1.19 11:41
Ja bych v te satne asi jednu slizla 
…kdyby prede mnou nekdo zautocil na tehotnou, naprosto automaticky mezi ne vlitnu…a bylo by.
Uz to tady vsichni psali, ze je to hov.do, ja jen pridam, jednoznacne mu musis dat najevo, ze tohle ne. Nenechat nic vysumet. Pisu to proto, ze mi prijdes proste moc hodna, snad i submisivni typ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 11:43
Já bych si prověřila možnost, jestli ty změny v práci nejsou nová kolegyně a jeho zájem oni, potažmo jeho zlost na to, že jsi těhotná a jeho závazek k Tobě se znásobil.
Když na Tebe pořvává, že jsi upadla na schodech místo aby Ti pomohl vstát a zajímal se o dítě, tak je cítit jeho těžký nezájem o to dítě, co má přijít, zrovna tak o Tebe a Tvoje pocity z něho jako manžela. Vyjádřil dokonale svůj postoj k věci.
Tyhle změny v chování nebývají jenom návalem v práci. Mně by třeba velmi vadilo, kdyby měl manžel kecy, že když mi není dobře, tak nedoveze dítě do školky. Já bych tam ani nešla, jel by sám.
Jestli mu náhodou příliš neposluhuješ a nepasovala jsi sama sebe na úroveň služky. To pak ztrácíš pozici manželky/milenky. Na to pozor.
Podle psaného projevu se mi zdáš velmi jemný typ. Otázka je, zda o to stojí. Mohla bys trochu přitvrdit. Oponovat, když není v právu a hlavně NĚCO PO NĚM TAKY CHTÍT v souvislosti s péčí o dítě a domácností. Služka na plný úvazek stojí minimálně 20.000,– Kč - někde jsem to našla v novinách, kdysi dávno.
Tak to je hodnota tvojí práce. K tomu chodíš do práce. Přičti výdělek a vidíš hodnotu svého přínosu do domácnosti. Když se mu to od tebe zdá málo, ihned po mateřské jdeš na plný úvazek a on doplatí zbytek. Vyřízeno. Nemaž se s ním, když to vidí takto. Ukaž svoje vidění ( nebo vydávej získané za svoje, to je fuk
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lalelale
25.1.19 11:47
Nebyla bych s chlapem, co mě má za něco míň. A nikdy bych s ním neměla děti. Před lidmi by do mě strčil opravdu jen jednou, blbeček.
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:48
@bosackamb píše:
A to se tě v tý šatně nikdo nezastal? Já kdybych viděla, jak tam agresor strká do těhotný, tak bych mu jednu vypálila. Ale myslím, že ty se mu večer ještě omluvíš.
Stejně má malá zácpu se stresu z toho dusna, co máte doma.
Kdyby to byli dva cizí lidi, tak bych to toho klidně vlítla taky. Mezi partnery ne, chlap Ti dá po hubě a ženská Ti taky vynadá 
.
Jo, taky bych řekla, ze se mu nakonec omluví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 11:49
Já to čtu s otevřenou pusou. Takhle se normální člověk prostě nechová, kór ke své těhotné manželce. Promiň, ale ty ho ještě omlouváš takhle se přece nemůže chovat. Sprostě ti nadávat a strkat do tebe? Kvůli tomu, že pospíchá do práce??? Nenech si to líbit. Učitelka je krásné povolání a že se doma staráš o děti a o domácnost měl by ti být vděčný. On není důležitější, jste si rovni. On se chová fakt hodně sprostě. Pro mě by to bylo absolutně nepřijatelný!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 13:06
@Anonymní píše:
Hezké dopoledne všem,
jdu si sem trošku vylít srdíčko, protože je toho na mě v poslední době asi nějak moc.
S manželem máme pětiletou slečnu a v dubnu čekáme miminko. Manžel je za normálních okolností velmi slušný a kultivovaný člověk, introvert zažraný do svého oboru. Vím, že toho má v poslední době hodně v práci, že jsou tam nějaké změny a snad to je důvod změny jeho chování. Pozoruju to už od podzimu a dnes se to vyhrotilo.
Běžně chodím s dcerou do školky já a pak plynule pokračuju do práce. Tento týden se ale necítím úplně dobře, trošku mi začalo tvrdnout bříško a do toho nějaké nachlazení. Tak jsem tedy včera poprosila manžela, jestli by nás nemohl výjimečně vzít autem cestou do práce. Ač nebyl úplně nadšený, nakonec souhlasil.
Kvůli klasickému rannímu kakáníjsme museli vyrazit asi o 10 minut později. Tak začala naše rozepře. Já jsem trvala na tom, ať si dcera zajde na záchod doma v klidu, protože jsme dlouho bojovaly s bolavým bříškem před školkou a jsem ráda, že se to nějakým způsobem stabilizovalo a ráno si obvykle zajde doma na záchod. Ve školce jí to prý nejde - stydí se před dětma. Manžel se choval dost arogantně a nepříjemně k dceři, až jsem se divila, že se nerozbrečela a vše proběhlo v pohodě.
V této fázi jsem manželovi řekla, že má tedy jet do práce sám, že do školky zavolám, že to zvládnem. Já jsem dnes do práce nijak nespěchala, takže v tom problém nebyl. Manžel trval na tom, že když už má dorazit později, tak ať to má aspoň ten efekt, že nás zaveze taky.
Tak jsme vyrazili. Jenže já jsem uklouzla na schodech a spadla jsem. Při tom se mi podařilo rozbít svoji termosku. To už manžela vyprovokovalo tak, že na mě uprostřed sídliště začal křičet. Nevím, co přesně, ale něco ve smyslu, že jsem retardovaná a že si mám nechat napsat invalidní důchod.Zmohla jsem se jen na to, že se omlouvám, ale že na schodech byl led. Trošku mi zas začalo tvrdnout břicho, což jsem manželovi řekla, ale nijak na to nereagoval.
Dorazili jsme do školky. Vystoupila jsem s dcerou, ale já pitomec jsem se furt soustředila na to svoje bříško po pádu, a zapomněla jsem v autě její batoh. Manžel si toho hned všiml a šel za námi. Byly jsme už v šatně, samozřejmě kolem další rodiče. A v tu chvíli to začalo. Vlítnul tam se slovy: Máš něco s hlavou? Jseš už opravdu dement nebo co? Ty jseš taková krá…, to jsem neviděl. Bylo mi neskutečně trapně. Mlčky jsem vyslechla jeho palbu nadávek. Nevěděla jsem, co říct. Když jsem mlčela (na otázku „Jseš fakt deb.il?“ - co na to chcete říct?), manžel do mě ještě strčil, docela silou, naštěstí ne do břicha. Nakonec řekl něco o tom, ať se vzpamatuju a odešel.
Všem kolem jsem se omlouvala, že manžel kvůli nám přijede pozdě do práce a proto mu ruply nervy. Dcera je naštěstí takové zlato, že mi na to řekla: Mamko, z něho si nic nedělej, on se občas chová jako vůl :: To mě úplně rozsekalo.
Ve školce jsem to ještě nějak vydržela, ale cestou do práce jsem začala brečet a naneštěstí jsem potkala několik kolegů, kteří si toho všimli.
Je mi z celé té scény zle a k tomu se bojím o malé v bříšku. Snad se mu při tom pádu nic nestalo. Stejně ale plánuju o polední pauze dojít k doktorce, ať vše překontroluje.
To je celé, pokud jste to dočetly, tak děkuji a pokud k tomu můžete něco napsat, budu moc ráda
Omlouvám se za anonyma, snad chápete důvod
já se omlouvám za upřímnost, ale četla jste si to po sobě ? Vážně je omluvenkou takového chování tlak a nápor v práci ? Já toho svého času taky měla dost, měla jsem namále, že o práci přijdu, teď do toho hypotéka a bla bla bla, ale takhle bych se k manželovi skutečně nechovala. A navíc ve Vašem stavu, je mi to líto, snad se dá do kupy, ale pro tohle není omluva. Opravdu není. Můj názor je, že v těch vyhrocených situacích se ukáže pravá povaha člověka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 13:37
Ale tohle samozřejmě není první vyhrocená situace. Za vyhrocné situace považuju i to, že tě ponižuje kvůli tvému povolání, že občas dá najevo že on je víc, že v 10% se nechová hezky.
Zpátky k rodičům na barák nepůjdeš, ale klidně zůstaneš v tomhle ovzduší a necháš v něm vyrůstat svoje děti? Když v 90% je v pohodě, tak proto mu těch 10% kdy se chová jako hovado odpustíš? A co až bude poměr 50:50, to už to začneš řešit?
Nečekala bych že se mi omluví, nečekala bych totiž na něj vůbec. Strčit do těhotné ženy a řvát na ni, to by byla ta poslední kapka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LydiaD
25.1.19 13:45
@Tichošlápek píše:
Tvoje dcera to vystihla. Manžel se chová jako vůl. Smutne, ze to vnímá i to male dítě. Btw můj muz by do mne strčil jen jednou. Těhotná netehotna bych se sbalila a jela minimálně na týden pryč a s mojí povahou nejspíše odešla natrvalo. A nechápu, co ti prijde zábavné na tom, jak se tvá dcera vyjadřuje o svém otci
Amen…přesně tohle se mi honilo při čtení příspěvku hlavou.
A omlouvat se mu za to, že jsem uklouzla na ledu???
Ještě ke všemu těhotná??? Můj chlap by mě zvedal.
Tohle je nad mé chápání, promiň 
- Citovat
- Upravit
25.1.19 13:53
Nevykládejte nám, co mají normálního partnera, že je takové chování vlastně v pořádku, laskavě. Můj partner spí denně 4-5 hodin, jinak maká, doma se hodinku ještě mazlí s mimčem abych mohla poklidit a dát si sprchu a nikdy by si nedovolil si na mě vylít zlost z důvodu, že je unavený a ve stresu. Máte doma snoba který vůbec nemá ponětí co obnáší starost o dítě a asi kvůli financím si necháváte všechno líbit a ještě si snažíte namluvit, že je to naprosto v pořádku. Neskutečný. Za nějaký ten čas to bude; vykopnul mi zuby ale on je hodný, koupí mi nový.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 14:18
@Anonymní píše:
Ano, tvůj chlap je vůl, ale ne takovej jako ty.
tady tomu nekdo dost rozumi a zaroven je velmi odvazny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 14:24
Mně je nejvíc líto tý malý - mě kdyby dcera utěšovala poté, co mi manžel málem nabombí (v těhotenství!!! jako to ti nebliká kontrolka „vyrazit s ním dveře“??), tak by mě hanba fackovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 14:51
@Anonymní píše:
@BaraRed Nikdy v životě mě fyzicky nenapadl. Ani dceru. Byl to pro mě dnes velký šok.
Ano, občas se chová arogantně. Ve smyslu, že on je víc než já (vzděláním, profesí). To trošku souvisí s tím, že jejich rodina mou profesi považuje za podřadnou (jsem učitelka na základní škole). Razí klasickou teorii, že všechny úči jsou blbé atd. - ono je to hrozná sranda, na oko legrace a škádlení, ale cítím,že například jeho tatínek to má opravdu hluboko zakořeněné. No co, já mám své povolání ráda a měnit ho nehodlámCo hodlám dělat, to právě nevím a proto jsem mimo jiné psala sem. Jsem zaplavená emocema a nechci udělat nějakou botu.
Mě by zajímalo co mají oni za práci.. tatík asi neurochirurg a manžel Top manager nadnárodní firmy když se už tak povyšuji..
tak zpět manžel asi žádný top manager nebude když musí mít hypotéku.. a co jsem si přečetl tak on si vozí zadek autem a ty chodíš těhotná pěšky s dítětem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 15:08
@Anonymní píše:
Ano, tvůj chlap je vůl, ale ne takovej jako ty.
Aha,tak to je super názor. A smím se zeptat,proč anonym? Bojíme se pod svým nickem vyjádřit svůj názor?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 15:09
@Honza82 píše:
tady tomu nekdo dost rozumi a zaroven je velmi odvazny
Přesně tohle jsem teď také musela napsat. Fakt hrdina/hrdinka. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
