Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@renap píše:
@sirikit naším bude 70,ja mám jednu dceru dospělou a druhou desetiletou, takže se mě ten problém sendvičové generace netýká. Až naši budou potřebovat moji péči, což v tomto věku může být hned, tak jsem v celkem příznivé situaci, za prvé už nemám tak malé děti, aby mě potřebovaly 24/7,za druhé chlap vydělává dost na to, abych mohla zůstat doma z práce, máme nasetreno, a za třetí bydlí hned vedle nás. Ale dost o tom přemýšlím a bojím se toho. Daleko hůř na tom bude další generace - děti těch matek, které teď rodí kolem 35,cili až ony budou rodit a mít malé děti, tak budou mít na krku rodiče 70 plus., kteří už jim nejenom s vnoucaty nepomůžou, ale sami budou potřebovat péči Považuje se to zřejmě za dost velky společenský problém budoucnosti, když už tomu dali i tak blbý název.
Na téhle diskuzi mě zajímalo právě to, jak se různé rodiny v různých podmínkách na nutnost péče o blízké - nebo svoje vlastní stáří - připravují.
Protože pokud nestihneme umřít v plné kondici (nějak kolem mě padají lidi 50-60
), v nějaké míře nás tohle téma dostihne.
Takže já mám v nově rekonstruované koupelně elegantní madélko na vaně a za saunou trubky na zabudování případného bezbarierového sprcháče právě místo té sauny, kterou v 70+ už asi tolik nevyužiju. A zavrhla jsem dřevěné obložky futer, protože by mi zůžily prostor dveří a já bych neprojela s vozejkem. ![]()
Kluk se zděsil, cože, s jakým vozejkem??
a já lakonicky opáčila "s invalidním.
"
Snažím se na tyhle věci myslet dopředu, ale je otázkou, nakolik se mi to podaří vyťuknout.
Proto mě zajímají konkrétní zkušenosti ostatních a nic mi nedají nářky, jak to je těžký.
To víme.
No tak u nás jsme teď právě v této náročné situaci. Naše mamka je vdova, žije u ní moje mladší neprovdaná sestra. Já bydlím 4 hodiny cesty daleko, mám rodinu. Mamka chodí jen s obtížemi a dá se říct, že je soběstačná jen částečně. Tohle všechno by bylo zvládnutelné. Co je ale nad síly všech je mamky chování, které trvá už roky a stále se stupňuje. Možná to bude nějaká psychická porucha, ale k lékaři tohoto typu mamku nedostaneme. Mamka je konfliktní typ, rozhádaná s celou rodinou, širším příbuzenstvem, sousedy… Stále se lituje, všem všechno vyčítá. Málokdy je něco dobře. Doma na všechny padá negativní nálada, spíš jsme všichni podráždění, bez radosti. Není to chvilková záležitost, vleče se to léta. Snažím se pomáhat, jak to jde, ale na dálku to samozřejmě moc nejde. Je to hlavně na sestře a ona už to nedává a brzy se zhroutí. Je mi jasné, že dlouhodobě to nezvládne. Mamka odmítá jakékoliv zmínky o využití pečovatelek, ona přeci všechno zvládá. Ona ne, to zvládá sestra. Ano, děti by měly pomáhat svým rodičům, ale co když je to rodič, který je vlastně od mládí ničí, všechno odmítá a likviduje své blízké. Má právo ničit ostatní? Do žádného ústavu nepůjde, pečovatelky nechce a všichni mi služte. Žádná rada asi není, co?
P. S. Není to o tom, že bychom se chtěli nemohoucího rodiče zbavit, v širším příbuzenstvu jsme měli více starých lidí, kteří dožili doma, ale žádný z nich se nechoval takto likvidačně ke svému okolí
@bella donna
V takovém případě bych doporučila sestře se odstěhovat. A matku v tom nechat. Chodit za ní třeba jednou týdně. Udělat nákup, uklidit, odjet. Třeba pak uvidí, že to nezvládá.
@bella donna Tam prostě pomůže jenom psychiatr. A sestra at s matkou nediskutuje a z času na čas si udělá volno s tím, že o maminku bude pečovat najatá síla. Anebo ji na víkend prostřídáš. Takhle se to vážně nedá dlouho dělat, a každý volný den je dar.
Jak by to mělo být? Že se děti o rodiče starají. Jak to je? Že ani nevystudujou.
@sirikit píše:
@amylon Podívej, od začátku tu od @Nimie a dalších čtu, jak je stáří blízkých obtížné, což nikdo nerozporuje. A kdykoli ostatní navrhnou řešení (přistěhování rodiče, výměna bytu, prostřídání se v péči s ostatními sourozenci…), dozví se, proč to nejde.
Míst v domovech seniorů je málo a ty s kvalitní péčí jsou drahé, pořadníky dlouhé a ze dne na den rodiče umístíš těžko.
Dočetla jsem se tu silné řeči vyřčené podmiňovacím způsobem, že by dotyčná nechtěla být na obtíž a raději by přestala přijímat potravu, což zní v produktivním věku hustě, ale opravdu nemůže vědět, jak bude uvažovat v opravdové bezmoci.
Takže si tu ráda prečtu, co má tedy rodina se závislým staříkem dělat, případně ještě líp, co už reálně dělají, viz @stinganebo @Evulina
Ne, to si jen vykládáš trošku špatně… ty prostě jen nedokážeš absolutně pochopit, že ne každý to má sluníčkové a ne každý může. Nikdo tu netvrdí, že to pokaždé musí být těžké a špatné nebo prakticky bez dobrého řešení. Akorát se ti snažíme vysvětlit, že občas ano… a to ty jaksi neumíš pochopit. Za vším vidíš lenost a neschopnost. Možná kdyby ses někdy reálně do takové situace dostala, pak bys to pochopila. Jenže to už u tebe moc nehrozí, takže chápu že je snadné si hrát na machra ![]()
@Někdo67 píše:
Jak by to mělo být? Že se děti o rodiče starají. Jak to je? Že ani nevystudujou.
Tak měli by se o ně postarat, ale ne na úkor svého života. Dle mě je postarat se, že zaplatím ošetřovatelku, donážku jídla, kvalitní DD nebo pečovatelák
@Netopirek píše:
Tak měli by se o ně postarat, ale ne na úkor svého života. Dle mě je postarat se, že zaplatím ošetřovatelku, donážku jídla, kvalitní DD nebo pečovatelák
Myslím to tak, že za nima přijedu na návštevu, pomůžu s úklidem, nakoupím.. Pokud mají dobrý důchod tak se zaplacením DD problémy mít nebudou nebo 75% zaplatím.
@Nimie píše:
Ne, to si jen vykládáš trošku špatně… ty prostě jen nedokážeš absolutně pochopit, že ne každý to má sluníčkové a ne každý může. Nikdo tu netvrdí, že to pokaždé musí být těžké a špatné nebo prakticky bez dobrého řešení. Akorát se ti snažíme vysvětlit, že občas ano… a to ty jaksi neumíš pochopit. Za vším vidíš lenost a neschopnost . Možná kdyby ses někdy reálně do takové situace dostala, pak bys to pochopila. Jenže to už u tebe moc nehrozí, takže chápu že je snadné si hrát na machra
Můžeš mi prosím ocitovat, kde jsem psala něco o lenosti a neschopnosti?
Děkuju. ![]()
Já se budu snažit pomoct, ale narovinu napíšu, žre nebudu nic dělat na nějakéý ukor dětí dt..
Já okolo spíěš sebe mám rodiny- starající.. Tchýně se stará o matku tchána, má 3 st opatrovnictví, babička se starala o ležáka dědu a nedali ho nikde vypomáhal ji i strýc, moje druhá babička s táou se starali o dědu co necelý rok ležel s rakovinou..
Já si myslím, pokud něco může má prostě vypomoct.. Takové řeči typu, že lepší bdue v domově moc neuznávámprotože tomu nevěřím.. Známá totiž dělá v domově a říkala, že i kdyžt jepéče luxusní, tak nejvíc ty staré lidi bolí, když tam mladí jezdi většinou den po důchodu.. že má chut na ně i křiknout, že jiný den neznají..
Samozřejmě nejsou všichni stejní, ale prostě já moc otmu nevěřím, že v domově je někomu líp, jak doma- pokud b y byla možná péče.. Ale je otázka, jestli prostě je ten rodinný příslušník obětovat čas, za celý vot co obětoval ten srtarý člověk..
Pokud někdo nemůže, k má děti, práci,, ale znám víc rodin, kde to jde, ale prostě… ale každého volba..
Sama na do nedokážu dopředu odpovědět, ale asi se budu snažit co nejvíc zapojit
@kvaček
V domově je líp těm co o ně rodina stojí. Takže j volají, navštěvují je, berou si ke domů když mají možnost.
Ty o kterých píšeš by doma spokojení nebyli. Protože rodina o ně nestojí. Ale tam je většinou základ ve výchově a příkladech z dětstv
To já mám 89letou invalidní matku na vozík a jako pečovatelka o osobu blízkou figuruji 2,5 let. Bude mi 48 a beru ji na prochajdy. Ona si už neudělá oběd ani nedoběhne pro léky. Ona udělá max. 5-6 kroků pomocí chodítka. Pouze po bytě. Až ji bude 100, mě už bude 59.Do práce už 2,5 roku nechodím, žijeme z jejího důchodu a příspěvku na péči. Ostatně mě samotnou už bolí artróza na koleni. Ji zase bolí kyčle, ale na totálku už je prý stará, navíc má nemocné srdce. ![]()
@sirikit píše:
Můžeš mi prosím ocitovat, kde jsem psala něco o lenosti a neschopnosti?
Děkuju.
Tady ty citáty je obecně problém.
@Božislava píše:
Tady ty citáty je obecně problém.
Právě právě. ![]()
Když si lidé do příspěvků jiných projektují svou vlastní dojmologii, diskutuje se těžko.
Přišlo by mi fajn, kdyby ti skutečně pečující napsali svoje vlastní postřehy, vychytávky (nemyslím, že kdo u péče nejvíc trpí, pečuje nejlépe) a trable, se kterými bojují - a ti, kteří nepečují, zase to, proč pečovat nechtějí/nemůžou a jak se případně chystají na své vlastní stáří v různě vzdálené budoucnosti.
Opakovaně jsem psala, že neodsuzuju nikoho, kdo by péči o své staříky z jakýchkoli důvodů nedal, nicméně úplně nevím, jestli vzájemné utvrzovaní v tom, kdo to má jak těžké, diskutujícím nějak reálně pomůže.
![]()
@Anonymní píše:
Nedávno jsem četla článek o tzv. sendvičové generaci, kdy se rodiče starají o své rodiče současně se svými dětmi a o jejich vyhoření.
Zajímalo by mě, zda, až budete stáří, budete vyžadovat péči od svých dětí, nebo třeba ze své vůle půjdete do domova důchodců. Moje máma (55), by tam chtěla na důchod jít. A ani mě ta představa není cizí, i když je to daleko…
Ale například můj manžel by chtěl, aby se o něj naše děti, až vyrostou staraly.
Ne nechci byt nikomu na obtíž. A hlavne kdyz budu hodne stara a me deti budou chodit do prace tak by se o me ani starat nemohli
Volim domov důchodců.