Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Až budeme staří...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.8.19 20:39
@sirikit píše:
Můžeš mi prosím ocitovat, kde jsem psala něco o lenosti a neschopnosti?
Děkuju.
Příspěvek 02.08.19 10:18 
@sirikit píše:
Pokud někdo tohle vnitřní pnutí postarat se o všechny svoje lidi, nejenom děti, nemá, a místo toho už dopředu vášní na eMiminu, proč by to rozhodně nešlo, je to jeho věc a nedá se nic dělat.
Ale vypisovaní omluvenek sám sobě, proč to jinak rozhodně nejde, ať nezkouší na lidi, kteří to „jinak“ dělají.
Tady opravdu platí, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody, že…
@sirikit píše:
Přesně to jsem chtěla napsat, ale tradičně jsi mě předběhla.
Ale pak tuna dalších urejpavých poznámek na téma „já jsem dokonalá a ostatní akorát fňukny“. Jinak pro příště doporučuju si po sobě nejdřív přečíst pár příspěvků než tu začneš hrdinsky cosi p*ndat o projekci vlastní dojmologie
Ale samozřejmě, vždyť ty jsi to tak přeci nemyslela… světík je totiž slaďoučinký a žůůžovoučinký a jen tady hloupé slípky nedovedou pochopit že když ty dokážeš na pár let u sebe ve velkém bytě ubytovat babičku (ooo, sláva ti!), tak snad to i ta matka 3 letých dvojčat zvládne v na 70m2 levou zadní, ne? 
Nicméně v jednom máš naprostou pravdu… to předhánění se je naprosto zbytečné a diskuzi moc nepomáhá. Proto opravdu nechápu proč sem píšeš když jsi více méně ničím jiným zatím nepřispěla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.19 20:47
@Nimie píše:
Ale pak tuna dalších urejpavých poznámek na téma „já jsem dokonalá a ostatní akorát fňukny“. Jinak pro příště doporučuju si po sobě nejdřív přečíst pár příspěvků než tu začneš hrdinsky cosi p*ndat o projekci vlastní dojmologieAle samozřejmě, vždyť ty jsi to tak přeci nemyslela… světík je totiž slaďoučinký a žůůžovoučinký a jen tady hloupé slípky nedovedou pochopit že když ty dokážeš na pár let u sebe ve velkém bytě ubytovat babičku (ooo, sláva ti!), tak snad to i ta matka 3 letých dvojčat zvládne v na 70m2 levou zadní, ne?
Nicméně v jednom máš naprostou pravdu… to předhánění se je naprosto zbytečné a diskuzi moc nepomáhá. Proto opravdu nechápu proč sem píšeš když jsi více méně ničím jiným zatím nepřispěla
Hele, chápu, že ti někdo může být proti srsti, ale přesná citace je přesná citace. Když potom tu citaci pořádně přibarvíš podle svého gusta, může nakonec vyznít jinak a už neodpovídá tomu, jak byla v původním znění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.19 21:36
@Božislava píše:
Hele, chápu, že ti někdo může být proti srsti, ale přesná citace je přesná citace. Když potom tu citaci pořádně přibarvíš podle svého gusta, může nakonec vyznít jinak a už neodpovídá tomu, jak byla v původním znění.
Ano, přesná citace konkrétně znamená ocitovat text v jeho původním znění, což jsem učinila. Že text není změněn si můžeš v pohodě zkontrolovat podle původních příspěvků. Ale jinak promiň, mám i nějaké sociální cítění, tudíž s nemocnými lidmi se nemám potřebu hádat… 
navíc sirikit zatím obstojně zvládá komunikovat sama, tedy tiskový mluvčí, tím spíš ve tvém podání je spíše služba medvědích kvalit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.19 21:44
@Nimie píše:
Ano, přesná citace konkrétně znamená ocitovat text v jeho původním znění, což jsem učinila. Že text není změněn si můžeš v pohodě zkontrolovat podle původních příspěvků. Ale jinak promiň, mám i nějaké sociální cítění, tudíž s nemocnými lidmi se nemám potřebu hádat…
Necháme tedy obhajobu na ní samotné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.19 22:09
@Božislava píše:
Necháme tedy obhajobu na ní samotné.
Není důvod.
Ať si každej myslí, co uzná za vhodné. Nicméně slova „lenost“ a „neschopnost“ jsem v citacích nenašla, přestože věřím, že se @Nimie vynasnažila hodně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.19 22:12
@Nimie píše:
Nicméně v jednom máš naprostou pravdu… to předhánění se je naprosto zbytečné a diskuzi moc nepomáhá. Proto opravdu nechápu proč sem píšeš když jsi více méně ničím jiným zatím nepřispěla
Jsi si úplně jistá, že správně chápeš význam slova diskuse? 
Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat) je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Diskuse – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 04:17
Jediné co odsuzuji je, když někdo nechá rodiče bez pomoci nebo, v o něco lepším případě, je odloží do Domova a nenavštěvuje, nevolá.
Jinak si myslím, že je třeba se postarat v rámci svých možností, aniž by na tom byly příliš „bity“ děti a vůbec zbytek rodiny. A tyhle možnosti má každý trochu jinde a na diskuzi se to hodnotit nedá.
Myslím, že umístit v „Domově“ (Tak dobrém, jak zaplatím) nemusí být špatné za předpokladu, že rodina volá, navštěvuje, případně bere na výlety, tráví spolu svátky atd.
Obecně asi je snazší postarat se osobně při krátkodobé krizi (dny až týdny), než třeba měsíce nebo roky, ale záleží na spoustě věcí.
Já se chci o své rodiče postarat co možná nejlépe (Jako oni o své rodiče a jak bych ráda, aby se moje děti postaraly o mě), ale nevylučuji využití nějaké instituce, pokud bych měla dlouhodobě výrazně omezit chod rodiny a/nebo fyzicky nezvládla.
Ale své možnosti a svědomí musí zhodnotit každý sám, paušalizovat je hloupost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 04:33
@Božislava píše:
To já mám 89letou invalidní matku na vozík a jako pečovatelka o osobu blízkou figuruji 2,5 let. Bude mi 48 a beru ji na prochajdy. Ona si už neudělá oběd ani nedoběhne pro léky. Ona udělá max. 5-6 kroků pomocí chodítka. Pouze po bytě. Až ji bude 100, mě už bude 59.Do práce už 2,5 roku nechodím, žijeme z jejího důchodu a příspěvku na péči. Ostatně mě samotnou už bolí artróza na koleni. Ji zase bolí kyčle, ale na totálku už je prý stará, navíc má nemocné srdce.
To je moc hezké, jak se staráš…
Já si taky neumím představit, že bych někoho z rodiny nechala bez pomoci, nemohla bych pak mít ani radost z těch normálních věcí, když bych věděla, že třeba rodiče jsou na tom bídně…
Ted třeba dcera onemocněla, tak tu mám vnučku, přijíždí každý den na pomoc maminka, abych mohla aspoň trochu do práce a neumím si představit, že až onemocní maminka, že bych řekla, že to nejde, že nemohu … žádný důvod by pro moje svědomí neobstál, prostě to všechno půjde i když se mi třeba trochu změní život…
Občas mi přijde, že někteří si myslí, že život je nekonečná zábavná telenovela, ale tak to není, je to i o starostech a nemocech a nevidím důvod někoho při problémech odklidit do nějakého ústavu… 
Ale to si musí každý vyřídit sám se svým svědomím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 04:38
@Nimie píše:
Ale pak tuna dalších urejpavých poznámek na téma „já jsem dokonalá a ostatní akorát fňukny“. Jinak pro příště doporučuju si po sobě nejdřív přečíst pár příspěvků než tu začneš hrdinsky cosi p*ndat o projekci vlastní dojmologieAle samozřejmě, vždyť ty jsi to tak přeci nemyslela… světík je totiž slaďoučinký a žůůžovoučinký a jen tady hloupé slípky nedovedou pochopit že když ty dokážeš na pár let u sebe ve velkém bytě ubytovat babičku (ooo, sláva ti!), tak snad to i ta matka 3 letých dvojčat zvládne v na 70m2 levou zadní, ne?
Nicméně v jednom máš naprostou pravdu… to předhánění se je naprosto zbytečné a diskuzi moc nepomáhá. Proto opravdu nechápu proč sem píšeš když jsi více méně ničím jiným zatím nepřispěla
Nimie, zeptat se někoho na diskusním foru, „proč sem píšeš“ je opravdu obveselující, ale když nechápeš, tak nechápeš, to se nedá nic dělat, na Tvém místě bych se s tím netrápila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 08:46
@free333 píše:
To je moc hezké, jak se staráš…Já si taky neumím představit, že bych někoho z rodiny nechala bez pomoci, nemohla bych pak mít ani radost z těch normálních věcí, když bych věděla, že třeba rodiče jsou na tom bídně…
Ted třeba dcera onemocněla, tak tu mám vnučku, přijíždí každý den na pomoc maminka, abych mohla aspoň trochu do práce a neumím si představit, že až onemocní maminka, že bych řekla, že to nejde, že nemohu … žádný důvod by pro moje svědomí neobstál, prostě to všechno půjde i když se mi třeba trochu změní život…
Občas mi přijde, že někteří si myslí, že život je nekonečná zábavná telenovela, ale tak to není, je to i o starostech a nemocech a nevidím důvod někoho při problémech odklidit do nějakého ústavu…
Ale to si musí každý vyřídit sám se svým svědomím…
Ale chápeš, že jsi sluníčkovoučičkááá, když se místo plamenných projevů, jak co nejde, prostě staráš, a ty méně sluníčkové - nebo spíš pořád ta samá jedna - bude mít obrovskou potřebu Ti Tvoji každodenní práci aspoň na diskusním fóru shodit a poplivat.
Těžko říct, co to těmhle lidem dává; ale jejich „realisticky nesluníčkový svět“ jim vážně nezávidím. 
Jinak na upřesnění k mému sluníčičkovému světu:
Mám vážně geneticky postiženého tátu, celý svůj život znám tatínka na střídačku s obrovskými krevními výrony, po nemocnicích, trpícího - a současně jako největšího rváče se životem, kterýho znám. 
Pomáhat mu s pro zdravé běžnými věcmi rozhodně není záležitost posledních pár let - ale právě díky němu vnímám „nejde to“ málem jako sprostý slovo.
Máma se s vážnými zdravotními problémy přidala až v posledních deseti letech, ležák z nich ale není ani jeden a z péče se nehroutím, což zjevně ubírá práci kolem rodičů na důvěryhodnosti.
Je holt třeba se sesypat, protože kdo dostatečně netrpí, nepečuje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.19 10:54
Přesně tak, paušalizovat je hloupost, každý má jiné podmínky, ale i hodnoty. Nepochybně ten, kdo vyrostl v rodině, kde je běžné se o stárnoucí členy rodiny postarat, co možná nejdéle doma, cítí pravděpodobně větší závazek a hledá možnosti, jak to udělat k oboustranné spokojenosti, byť je s tím mnohdy spojena určitá míra „sebeobětování“. Zároveň takový člověk více rozumí tomu, co se odehrává s psychikou člověka, který stárne, ví, že stárne, i přes svůj odpor se stává více a více závislým. Často je na konci celého procesu určité zoufalství, strach, panika - ti lidé vidí, že jsou závislí a mají prostě strach z opuštění, z nejisté budoucnosti, z bolesti… - je to podobné jako u dětí, je to přirozené a je to koloběh života. Jak se říká - člověk začíná jako bezbranný tvor a jako bezbranný tvor končí… Každý není natolik silný, aby si v podobné situaci řekl, že nebude nikomu na obtíž. Toto duševní rozpoložení stáří asi sami pochopíme, až budeme ve stejné situaci. Kdo má osobní zkušenost z rodiny, umí si vlastní realitu představit lépe. Všichni prarodiče v naší rodině byli „dochováni“ doma - generací rodičů, pro které to byla ještě samozřejmost, o které nebylo třeba extra hovořit, bez jakékoliv pomoci pečovatelských služeb atd. Dnes jsou doba a její nároky jiné, jsou k dispozi určité odlehčovací služby, zlepšila se kvalita péče v DD, ale stejně na důstojné stárnutí mimo rodinu není ČR připravená. Trendem v západní Evropě jsou kvalitní adaptované byty, „vesničky“ pro seniory s dostupnými službami, možnostmi trávení volného času atd. - a co je důležité - při zachování důstojnoti, rozumné kvality života a hlavně bez jakékoliv stigmatizace stáří, jak se s ní bohužel u nás často setkáváme /např. kampaně typu „přemluv bábu a dědu“ atd./. Zodpovědní lidé se mohou „včas“ připravit na další životní etapu, vyměnit stávající bydlení za více odpovídající jejich potřebám a zachovat si v co největší možné míře soukromí, důstojnost atd… Pochopitelně je to také otázka financí… Z osobní zkušenosti vím, jak je péče o ležícího stárnoucího člověka doma náročná - je to péče 24 h., často s řadou zdravotnických úkonů, jak bylo zmíněno výše - to rozhodně nelze skloubit s full time zaměstnáním. Buďto člověk zůstane doma /příspěvek na péči/, nebo je třeba hledat jiné řešení - nikdy bychom ale při hledání takového řešení neměli zapomínat na to, že ten člověk, který je teď na nás /často proti své vůli/ závislý, nám také obětoval kus života a osobního pohodlí, pracoval, byl kdysi také mladý a aktivní, také se staral o své rodiče, příspíval k rozvoji společnosti…zkrátka měl by si uchovat důstojnost a pocit rodinné sounáležitosti do posledních dnů…
- Citovat
- Upravit
8.8.19 12:42
@Anonymní píše:
Přesně tak, paušalizovat je hloupost, každý má jiné podmínky, ale i hodnoty. Nepochybně ten, kdo vyrostl v rodině, kde je běžné se o stárnoucí členy rodiny postarat, co možná nejdéle doma, cítí pravděpodobně větší závazek a hledá možnosti, jak to udělat k oboustranné spokojenosti, byť je s tím mnohdy spojena určitá míra „sebeobětování“. Zároveň takový člověk více rozumí tomu, co se odehrává s psychikou člověka, který stárne, ví, že stárne, i přes svůj odpor se stává více a více závislým. Často je na konci celého procesu určité zoufalství, strach, panika - ti lidé vidí, že jsou závislí a mají prostě strach z opuštění, z nejisté budoucnosti, z bolesti… - je to podobné jako u dětí, je to přirozené a je to koloběh života. Jak se říká - člověk začíná jako bezbranný tvor a jako bezbranný tvor končí… Každý není natolik silný, aby si v podobné situaci řekl, že nebude nikomu na obtíž. Toto duševní rozpoložení stáří asi sami pochopíme, až budeme ve stejné situaci. Kdo má osobní zkušenost z rodiny, umí si vlastní realitu představit lépe. Všichni prarodiče v naší rodině byli „dochováni“ doma - generací rodičů, pro které to byla ještě samozřejmost, o které nebylo třeba extra hovořit, bez jakékoliv pomoci pečovatelských služeb atd. Dnes jsou doba a její nároky jiné, jsou k dispozi určité odlehčovací služby, zlepšila se kvalita péče v DD, ale stejně na důstojné stárnutí mimo rodinu není ČR připravená. Trendem v západní Evropě jsou kvalitní adaptované byty, „vesničky“ pro seniory s dostupnými službami, možnostmi trávení volného času atd. - a co je důležité - při zachování důstojnoti, rozumné kvality života a hlavně bez jakékoliv stigmatizace stáří, jak se s ní bohužel u nás často setkáváme /např. kampaně typu „přemluv bábu a dědu“ atd./. Zodpovědní lidé se mohou „včas“ připravit na další životní etapu, vyměnit stávající bydlení za více odpovídající jejich potřebám a zachovat si v co největší možné míře soukromí, důstojnost atd… Pochopitelně je to také otázka financí… Z osobní zkušenosti vím, jak je péče o ležícího stárnoucího člověka doma náročná - je to péče 24 h., často s řadou zdravotnických úkonů, jak bylo zmíněno výše - to rozhodně nelze skloubit s full time zaměstnáním. Buďto člověk zůstane doma /příspěvek na péči/, nebo je třeba hledat jiné řešení - nikdy bychom ale při hledání takového řešení neměli zapomínat na to, že ten člověk, který je teď na nás /často proti své vůli/ závislý, nám také obětoval kus života a osobního pohodlí, pracoval, byl kdysi také mladý a aktivní, také se staral o své rodiče, příspíval k rozvoji společnosti…zkrátka měl by si uchovat důstojnost a pocit rodinné sounáležitosti do posledních dnů…
Perfektně shrnuto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 15:23
@sirikit píše:
Není důvod.
Ať si každej myslí, co uzná za vhodné. Nicméně slova „lenost“ a „neschopnost“ jsem v citacích nenašla, přestože věřím, že se @Nimie vynasnažila hodně.
Viz. můj druhý odstavec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.19 15:31
@sirikit @free333 speciálně pro vás dámy, které neudrží pozornost ani na jednu větu od začátku do konce… napsat něco a pak to samé vyčítat jiným není bohužel ani obveselující ani vlastností „diskuze“ (když už jsi nám tu tak pěkně ocitovala wikipedii, @sirikit), většinou se tak projevuje spíš troll. @free333 trápit se diskuzí na emiminu je dost uhozené, trochu zvláštní že tě to vůbec napadlo. Děláš to běžně? A nehrabe ti z toho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
