Bezreklamky - zkušenosti s touto společností

@Jan Kalina píše:
Davida Ondrejkovica povazujem za fundovaneho v oblasti katalogovych podvodov a on odporucoval, aby v pripade TopIternetu bolo podanych trestnych oznameni co najviac. Vysoky pocet TO sposobi tlak verejnosti a zistenie, ze situacia nie je iba problemom niekolkych blbcov, co necitaju dobre zmluvy.
Urven niektorych sudcov je bohuzial na urovni sudov v Nigerii, s tym suhlasim. Prave preto sa v pripade takychto podvodov maju poskodeni spajat aby bol tlak verejnosti co najvacsi.
Chyba statu je hlavne v tom, ze proti takymto gaunerom nie je zahajene trestne stihanie. Pretoze napriklad v pripade Proluxu, po jeho likvidacii a ulozenia pokuty 5 milionov, urobil ujednoducho to, ze sa premenoval, Vsetky imanie previedol na novu firmu a na staru urobi insolventnost. A po novym menom bude pachat zlociny dalej. V pripade trestneho stihania by to robit nemohol.

Ano, s tímhle bohužel souhlasím. Není to jen Prolux, ale i EO Servis, Český telefonní seznam a mnoho jiných. Schéma je vždy totožné:

1. Vyděsit co nejvíce lidí a přimět je k dobrovolnému zaplacení
2. Vymáhat soudně co se dá
3. Odolávat u soudu žalobám co nejdéle a využívat všechny obstrukce
4. V okamžiku, kdy se křivka nákladů začne blížit křivce výnosů převést firmu na bílého koně nebo s využitím anonymních služeb založit firmu v zahraničí za 99 USD a pokračovat
5. Neplatit náklady a nechat za sebou nevymahatelné dluhy
6. Zmizet a začít s tímtéž podnikáním jako jiný subjekt

Stejně tak to bude i v případě Bezreklamky

@eumedon píše:
Sám bych to hodnotil takto:

• na základě jen jednoho telefonátu od Bezreklamek směrem k oslovenému „inzerentovi“ by asi soud nedal Bezreklamkám za pravdu a pokud by „inzerent“ tvrdil, že zde smlouva není, tak by uspěl. Nemohou být splněny některé obligatorní podmínky, které vyžaduje ObčZ v případě spotřebitelských smluv uzavíraných na dálku, především oslovený s dostatečným předstihem nedostal zákonem vyžadované informace. Sám si dávám pozor, abych - pokud mi někdo volá - neřekl něco, co by mohlo být vykládáno jako uzavření smlouvy, ale uznávám, že to vyžaduje jistou teoretickou průpravu a úsilí, pokud hlas na druhé straně postupuje manipulativně.
• pokud je kroků více, takže oslovený měl dostatek času a možností seznámit se s předmětem smlouvy a získat všechny potřebné informace, a přesto učinil další kroky k potvrzení smlouvy, tak holt smlouvu uzavřel. Stejně tak, pokud podepsal smlouvu, kterou dostal písemně anebo pokud uzavřel smlouvu přes jejich stránky.

Díval jsem se na ty stránky a hned na úvodní stránce vidím vpravo nahoře tlačítka s výrazným červeným textem „Patero inzerenta“ a „Nejčastější dotazy inzerentů“.

V „pateru inzerenta“ v podstatě čtu hned v prvních biodech varování „ROZMYSLETE SI, ZDA MÁTE SKUTEČNÝ ZÁJEM PLOCHU PRONAJMOUT“ a „ZVAŽTE RIZIKA - INZERCE REKLAMNÍ PLOCHY ≠ PENÍZE NA ÚČTU“.

V „Nejčastějších otázkách inzerentů“ čtu, co je předmětem smlouvy a kolik bude inzerce stát.

Proboha, vždyť tam máte informace pro rozhodnutí na zlatém podnose, co ještě chcete? Nemůžete přece očekávat, že hned na úvodní stránce nahoře uvidíte radu, abyste smlouvu neuzavírali!

Samozřejmě, že to, co bylo v té reportáži, doručení návrhu smlouvy kurýrem a účtování nákladů na kurýrní službu (kterou si adresát výslovně neobjednal) adresátovi bylo neoprávněné a o serióznosti firmy to nesvědčí.

Z bezpráví nemůže povstat právo (Ius ex iniuria non oritur). Klamavá reklama je v ČR zakázána.

@david Ondrejkovič

Pokusil jsem se zase zastat se policie, ačkoliv policajt nejsem.

Kdekoliv na českém Internetu můžete číst, že když má někdo jakýkoliv právní problém, který by měl rozhodnout civilní soud, první tik českého občana je podat trestní oznámení (popř. obrátit se na úřad), i když self -enforcing se přímo nabízí. Prostě první tik je podat trestní oznámení, čtu to všude.

Za této situace se nemůžu divit policajtům, že jejich první reflex je to odložit. A samozřejmě i v případech, kdy by to odkládat neměli.

A ještě tohle: Úkolem přípravného trestního řízení je zjistit, zda je důvod k žalobě a případně podat žalobu. Trestní řízení není od toho, aby byl např. obviněný policií obtěžován.

Podezření z trestného činu je důvodné, pokud lze sehnat dostatek důkazů k úspěšné trestní žalobě. Před trestním soudem je třeba prokázat, že se trestný čin stal a že jej spáchal obviněný.

No, a co si má policajt nebo státní zástupce myslet o důvodnosti trestního oznámení, smyslu vyšetřování (které něco stojí) a úspěšnosti případné žaloby před trestním soudem, kde má důkazní břemeno státní zástupce, když sám si sám oznamovatel není jist svou úspěšností před civilním soudem, kde by nesl důkazní břemeno ten, na nějž je trestní oznámení podáno? Vždyť to nemohou chápat jinak, než tak, že oznamovatel se prostě snaží nějak stornovat své chybné rozhodnutí s tím, že náklady řízení v případě neúspěchu ponese stát na stát.

Pokud se týče dalšího, pokusil jsem se odhadnout šance před soudem: Nemá smysl hnát všechny do soudního řízení, ve kterém by měli malé šance a hradili náklady řízení. Taky jsem udělal pár kopanců a holt jsem za ně zaplatil.

Neposkytují služby: Nějaké inzeráty tam jsou. Já bych za to ty peníze nedal, ale to je přece na zvážení každého - než udělá další krok po tom telefonátu - zvlášť, když má připojení k internetu, aby se podíval, o co jde.

Sám varuji, neuzavírat smlouvy po telefonu, sám jsem byl překvapen, že je možno smlouvu po telefonu uzavřít, když mi volala zástupkyně mobilního operátora a zeptal jsem se jí takto: „Počkat, vy chcete TEĎ se mnou uzavřít smlouvu? Takhle po telefonu?“ „Ano“. „Ale tak to néééé, já takhle z voleje, bez přípravy smlouvy neuzavírám. Víte co, řekněte mi, jak se ten tarif přesně jmenuje, já se si ho vyhledám, pošpekuluju a když tak se ozvu.“ Byla zklamaná, že nebude provize, ale to zas není moje starost. A bylo to před 5 lety a od těch dob jsem měl takových telefonátů nepočítaně. Tohle sem přece nespadlo zčistajasna teď, že vám někdo napřekvápko zavolá a chce mít smlouvu!

Samozřejmě že ne každý musí být v psychické kondici a naladěn odmítat smlouvu v případě, že mu někdo volá z neznámého čísla. Ty telefonáty zastihnou lidi v různých situacích a někteří nevědí, že odmítnutí uzavření smlouvy bez přípravy není známkou jejich nepružnosti či duševní slabosti, ale naopak (v případě nečekaných příchozích hovorů a podomních obchodníků radím „nestavte se chápavějšími, než opravdu jste!“).

No, u prvního telefonátu z iniciativy poskytovatele lze poukázat na to, že nemohly být slněny podmínky podle par. 53 ObčZ, týkající se informací s předstihem.

Ale pokud uzavření smlouvy vyžaduje další kroky, kde nebyl kde nebyl tlačen časem k tak přece před jejich provedením oslovený mohl relevantní informace vyhledat a soud se ho určitě bude ptát, proč to neudělal.

Příspěvek upraven 25.04.13 v 14:47

@eumedon píše:
@david Ondrejkovič

Pokusil jsem se zase zastat se policie, ačkoliv policajt nejsem.

Kdekoliv na českém Internetu můžete číst, že když má někdo jakýkoliv právní problém, který by měl rozhodnout civilní soud, první tik českého občana je podat trestní oznámení (popř. obrátit se na úřad), i když self -enforcing se přímo nabízí. Prostě první tik je podat trestní oznámení, čtu to všude.

Za této situace se nemůžu divit policajtům, že jejich první reflex je to odložit. A samozřejmě i v případech, kdy by to odkládat neměli.

A ještě tohle: Úkolem přípravného trestního řízení je zjistit, zda je důvod k žalobě a případně podat žalobu. Trestní řízení není od toho, aby byl např. obviněný policií obtěžován.

Podezření z trestného činu je důvodné, pokud lze sehnat dostatek důkazů k úspěšné trestní žalobě. Před trestním soudem je třeba prokázat, že se trestný čin stal a že jej spáchal obviněný.

No, a co si má policajt nebo státní zástupce myslet o důvodnosti trestního oznámení, smyslu vyšetřování (které něco stojí) a úspěšnosti případné žaloby před trestním soudem, kde má důkazní břemeno státní zástupce, když sám si sám oznamovatel není jist svou úspěšností před civilním soudem, kde by nesl důkazní břemeno ten, na nějž je trestní oznámení podáno? Vždyť to nemohou chápat jinak, než tak, že oznamovatel se prostě snaží nějak stornovat své chybné rozhodnutí s tím, že náklady řízení v případě neúspěchu ponese stát na stát.

Pokud se týče dalšího, pokusil jsem se odhadnout šance před soudem: Nemá smysl hnát všechny do soudního řízení, ve kterém by měli malé šance a hradili náklady řízení. Taky jsem udělal pár kopanců a holt jsem za ně zaplatil.

Neposkytují služby: Nějaké inzeráty tam jsou. Já bych za to ty peníze nedal, ale to je přece na zvážení každého - než udělá další krok po tom telefonátu - zvlášť, když má připojení k internetu, aby se podíval, o co jde.

Sám varuji, neuzavírat smlouvy po telefonu, sám jsem byl překvapen, že je možno smlouvu po telefonu uzavřít, když mi volala zástupkyně mobilního operátora a zeptal jsem se jí takto: „Počkat, vy chcete TEĎ se mnou uzavřít smlouvu? Takhle po telefonu?“ „Ano“. „Ale tak to néééé, já takhle z voleje, bez přípravy smlouvy neuzavírám. Víte co, řekněte mi, jak se ten tarif přesně jmenuje, já se si ho vyhledám, pošpekuluju a když tak se ozvu.“ Byla zklamaná, že nebude provize, ale to zas není moje starost. A bylo to před 5 lety a od těch dob jsem měl takových telefonátů nepočítaně. Tohle sem přece nespadlo zčistajasna teď, že vám někdo napřekvápko zavolá a chce mít smlouvu!

Samozřejmě že ne každý musí být v psychické kondici a naladěn odmítat smlouvu v případě, že mu někdo volá z neznámého čísla. Ty telefonáty zastihnou lidi v různých situacích a někteří nevědí, že odmítnutí uzavření smlouvy bez přípravy není známkou jejich nepružnosti či duševní slabosti, ale naopak (v případě nečekaných příchozích hovorů a podomních obchodníků radím „nestavte se chápavějšími, než opravdu jste!“).

No, u prvního telefonátu z iniciativy poskytovatele lze poukázat na to, že nemohly být slněny podmínky podle par. 53 ObčZ, týkající se informací s předstihem.

Ale pokud uzavření smlouvy vyžaduje další kroky, kde nebyl kde nebyl tlačen časem k tak přece před jejich provedením oslovený mohl relevantní informace vyhledat a soud se ho určitě bude ptát, proč to neudělal.

Příspěvek upraven 25.04.13 v 14:47

Co ale poviete na takyto typ uzatvarania zmluvy
 http://vitbarta.cz/…aplatite.htm#…

@eumedon píše:
Na to říkám, že smlouva uzavřena nebyla. Amen. Soud by nemohli vyhrát a není důvod podávat trestní oznámení. Vyhrožovat soudem ovšem mohou a vyhrožování soudem není trestným činem.

Ostatně - co vlastně měli k dispozici? Nahrávku hovoru, kde výslovně říká, to co bych možná řekl já, to jest z voleje smlouvy neuzavírám, tady máte můj e-mail, pošlete mi na něj podrobnosti (ale spíš, než abych jim sděloval e-mail, bych jim navrhl, aby mi na můj mobil, na který mi zavolali, poslali odkaz na www. stránky, ale žádnou velkou chybu neudělal) a druhý telefonát, kde už to výslovně odmítal. Smlouvu s ním neměli, klidně jim mohl říct, ať ho žalují.

Nezastávám se jich, jenom nevím, v čem má spočívat ten podvod nebo co. Prostě obtěžují s údajnými smlouvami či neexistujícími pohledávkami. Jenže to trestné není.

Ten nález ÚS z roku 2002 mne rozzlobil víc: Zaprvé proto, že břeclavští policajti (jak je v tom nálezu jasně uvedeno) odložili důvodné trestní oznámení na padělání podpisu na směnce 400 tis. Kč, když směnka již byla vymáhána soudně.

A zadruhé, podivil jsem se, že soud nezastavil exekuci ve prospěch pravomocně odsouzeného podvodníka, a to exekuci výnosu z trestné činnosti na majetku oběti trestné činnosti a ve prospěch pachatele. Prokázané trestné činnosti a pravomocně odsouzeného pachatele! A ÚS to potvrdil!

Ostatně, podívejte se na kauzu WLG Invest, ta je tady na miminu taky! Tam nevyhrožovali soudem, ale rovnou žalovali a soud posílal platební rozkazy (přesně podle OSŘ). A bylo to podnikání založené na tom, že dotyční nevěděli, jak se bránit a byly to promlčené (nebo pochybné) bagatelní pohledávky několika pojišťoven ze skupiny Wienna Group (Kooperativa, Pojišťovna ČS). Teď to utichlo v souvislosti s několika úpravami OSŘ a advokátního tarifu. Už se to nevyplácí.

Neoprávněné upomínání není trestným činem, sám mám v šupleti pár neoprávněných pohledávek, odmítl jsem je sám, razantně, ale policajty jsem k tomu nepotřeboval.

Vy ste pravnik, tak sa vam to vravi lahko. Musite zohladnit, ze kopec ludi pravnicke vzdelanie nema, a ked sa im zacnu vyhrazat pomocou paragrafov, exekuciou, sudom, tak sa nechaju zastrasit. Ja to vidim ako bezdovodne obohacovanie sa.

@eumedon píše:
@Jan Kalina Nejsem právník. Ale když na mě začne někdo něco zkoušet, tak si vyhledám, co potřebuju k odpovědi.

Bohuzial, na svete ziju aj jednoduchsi a poctivi ludia. Co teraz? Je dovolene ich podvadzat?

@eumedon píše:
@Jan Kalina No, co teď? Nic. Kvůli tomu, že jsou na světě taky jednodušší lidé, není trestným činem něco, co nenaplňuje ani formální znaky TČ uvedené v trestním zákoně.

Poradit jim. Naučit ty jednoduché lidi, aby se bránili sami. Pokud jsou schopni rady akceptovat. Naučit někoho rybařit je lepší, než mu dát rybu.

Ale samozřejmě - komu není rady, tomu není ani pomoci.

Naucit ludi aby sa branili sami..hm, a to si predstavujete ako? Nie je ovela jednoduchsie a spravnejsie urobit to, ako Svajciari? Aby podvodnici vedeli, ze sa ich podvody neostanu bez trestu? Pokial to bude stat prehliadat, tak taketo firmy sa budu sirit geometrickou radou, a trzny mechanizmus sa oslabi, pretoze vsetci budu uz len preventivne odmietat akukolvek obchodnu ponuku z obav, ze za tym je podvod a kazda, aj ta nejmensia obchodna informacia bude musiet byt dodatocne verifikovana. Pekne to napisal jeden cesky podnikatel

„Píšeš že stát nemá chránit lidi před vlastní blbostí. Zesměšňování postižených je velmi častá obhajoba podvodníků. Ale věc se má naprosto jinak. Důvěra je prazákladní podmínkou fungování trhu a tržního systému. Důvěra v tom, že když kupuji jídlo není to jedovaté (ani to, že je to jedovaté je označené malým písmem na zadu obalu), když kupuješ telefon, tak že telefonuje apod. Důvěra je základní prvek toho, že vůbec dochází ke směně na trhu a pokud by neexistovala, systém by se zhroutil jako domeček z karet. Podvodníci, kteří tuto důvěru oslabují, oslabují fungování i jiných poctivých firem, protože to do systému přináší vícenáklady na verifikaci důvěryhodnosti prodejní informace. V absurdním případě (kdy by žádná důvěra neexistovala a všichni se snažili maximalizovat zisk amorálními podvody) to může vést k situacím, kdy vejdete do budovy s velkým názvem kadeřnictví a s malou dodanou tabulku, že vstupem do budovy souhlasíte s úvěrem za 1.000.000 korun.“