Bezreklamky - zkušenosti s touto společností

Napsat příspěvek
Velikost písma:
David Ondrejkovič
25.4.13 13:46
@eumedon píše:
No, ale to je jiná firma a jiný případ - Intercable nejsou Bezreklamky.

To, že je Franta, který vedl ve Švýcarsku podvodný katalog firem, ve Švýcarsku za mřížemi, přece neznamená, že Vojta, který má český inzertní portál, musí jít za mříže taky!

Čímž netvrdím, že v Česku nejsou pohříchu vymáhány podvodné pohledávky.

Ale právě proto, že v Česku jsou někdy ÚSPĚŠNĚ vymáhány dokonce i pohledávky, které byly orgány činnými v TŘ shledány podvodnými, nemá moc smysl bránit se trestním oznámením místo použití self-enforcementu.

Podívejte se na tenhle nález Ústavního soudu: http://kraken.slv.cz/…3%9AS3042/08

Ten vás přesvědčí, že nahrazovat self-enforcement trestním oznámením je totéž, jako jít s rakovinou za čajíčkářem. Prostě falešná naděje. Nástroje mají být používány k tomu, k čemu jsou určeny.

Ten člověk to u ÚS projel prostě proto, že místo odporu proti směnečnému platebnímu rozkazu podal trestní oznámení.

Trestní oznámení mohl podat potom, ale měl se především bránit prostředky civilního řízení. Ne, že bych s tím souhlasil, ale prostě to tak je. Nerozhodl jsem to já, rozhodli to tak ústavní soudci.

V tomto případě bohužel civilní ani správní prostředky nefungují. ČOI nemá pravomoc v oblasti porušování občanského zákoníku a soudy rozhodují v přímém protikladu vůči sobě samým viz zde: http://www.spolecna-obrana.estranky.cz/…i-valku.html versus zde: http://www.spolecna-obrana.estranky.cz/…klamky-.html

  • Citovat
  • Upravit
David Ondrejkovič
25.4.13 13:50
@Jan Kalina píše:
Davida Ondrejkovica povazujem za fundovaneho v oblasti katalogovych podvodov a on odporucoval, aby v pripade TopIternetu bolo podanych trestnych oznameni co najviac. Vysoky pocet TO sposobi tlak verejnosti a zistenie, ze situacia nie je iba problemom niekolkych blbcov, co necitaju dobre zmluvy.
Urven niektorych sudcov je bohuzial na urovni sudov v Nigerii, s tym suhlasim. Prave preto sa v pripade takychto podvodov maju poskodeni spajat aby bol tlak verejnosti co najvacsi.
Chyba statu je hlavne v tom, ze proti takymto gaunerom nie je zahajene trestne stihanie. Pretoze napriklad v pripade Proluxu, po jeho likvidacii a ulozenia pokuty 5 milionov, urobil ujednoducho to, ze sa premenoval, Vsetky imanie previedol na novu firmu a na staru urobi insolventnost. A po novym menom bude pachat zlociny dalej. V pripade trestneho stihania by to robit nemohol.

Ano, s tímhle bohužel souhlasím. Není to jen Prolux, ale i EO Servis, Český telefonní seznam a mnoho jiných. Schéma je vždy totožné:

  1. Vyděsit co nejvíce lidí a přimět je k dobrovolnému zaplacení
  2. Vymáhat soudně co se dá
  3. Odolávat u soudu žalobám co nejdéle a využívat všechny obstrukce
  4. V okamžiku, kdy se křivka nákladů začne blížit křivce výnosů převést firmu na bílého koně nebo s využitím anonymních služeb založit firmu v zahraničí za 99 USD a pokračovat
  5. Neplatit náklady a nechat za sebou nevymahatelné dluhy
  6. Zmizet a začít s tímtéž podnikáním jako jiný subjekt

Stejně tak to bude i v případě Bezreklamky

  • Citovat
  • Upravit
28
25.4.13 13:54
@eumedon píše:
Nebudu vám vysvětlovat nic. A to proto, že na argumenty odpovídáte urážkami typu že jsem placený diskutující. S takovými lidmi, jako vy nelze diskutovat.

Ked vy mozte pohrdat podvedenymi a oznacovat ich za volov a stavat sa na stranu flagrantne poodvodnej firmy, tak ma ani nic ine napadnut nemohlo. Je pomerne castym zjavom, ze do takychto diskusii sa zamiesavaju nastrceni diskuteri priamo od podvodnikov v snahe zneistovat a strasit poskodenych. A vase reakcie tomu proste zodpovedali, tudiz aj moje boli proti vam adekvatne.
Mimochodom, tu je clanok, preco by malo byt proti takymto firmam zahajene trestne stihanie.
 http://ondrejkovic.blog.idnes.cz/…tihanim.html

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
David Ondrejkovič
25.4.13 13:54
@eumedon píše:
Sám bych to hodnotil takto:
  • na základě jen jednoho telefonátu od Bezreklamek směrem k oslovenému „inzerentovi“ by asi soud nedal Bezreklamkám za pravdu a pokud by „inzerent“ tvrdil, že zde smlouva není, tak by uspěl. Nemohou být splněny některé obligatorní podmínky, které vyžaduje ObčZ v případě spotřebitelských smluv uzavíraných na dálku, především oslovený s dostatečným předstihem nedostal zákonem vyžadované informace. Sám si dávám pozor, abych - pokud mi někdo volá - neřekl něco, co by mohlo být vykládáno jako uzavření smlouvy, ale uznávám, že to vyžaduje jistou teoretickou průpravu a úsilí, pokud hlas na druhé straně postupuje manipulativně.
  • pokud je kroků více, takže oslovený měl dostatek času a možností seznámit se s předmětem smlouvy a získat všechny potřebné informace, a přesto učinil další kroky k potvrzení smlouvy, tak holt smlouvu uzavřel. Stejně tak, pokud podepsal smlouvu, kterou dostal písemně anebo pokud uzavřel smlouvu přes jejich stránky.

Díval jsem se na ty stránky a hned na úvodní stránce vidím vpravo nahoře tlačítka s výrazným červeným textem „Patero inzerenta“ a „Nejčastější dotazy inzerentů“.

V „pateru inzerenta“ v podstatě čtu hned v prvních biodech varování „ROZMYSLETE SI, ZDA MÁTE SKUTEČNÝ ZÁJEM PLOCHU PRONAJMOUT“ a „ZVAŽTE RIZIKA - INZERCE REKLAMNÍ PLOCHY ≠ PENÍZE NA ÚČTU“.

V „Nejčastějších otázkách inzerentů“ čtu, co je předmětem smlouvy a kolik bude inzerce stát.

Proboha, vždyť tam máte informace pro rozhodnutí na zlatém podnose, co ještě chcete? Nemůžete přece očekávat, že hned na úvodní stránce nahoře uvidíte radu, abyste smlouvu neuzavírali!

Samozřejmě, že to, co bylo v té reportáži, doručení návrhu smlouvy kurýrem a účtování nákladů na kurýrní službu (kterou si adresát výslovně neobjednal) adresátovi bylo neoprávněné a o serióznosti firmy to nesvědčí.

Z bezpráví nemůže povstat právo (Ius ex iniuria non oritur). Klamavá reklama je v ČR zakázána.

  • Citovat
  • Upravit
David Ondrejkovič
25.4.13 14:05
@eumedon píše:
Nebudu vám vysvětlovat nic. A to proto, že na argumenty odpovídáte urážkami typu že jsem placený diskutující. S takovými lidmi, jako vy nelze diskutovat.

@eumedon: Myslím, že to berete logicky - formálně právnicky správně. Ale zamyslete se nad tím z jiného úhlu a vžijte se do role toho napáleného klienta. Pokud bych byl napáleným klientem, tak:

Byl jsem ve finanční tísni a k uzavření předmětné smlouvy jsem tak byl motivován především žalobcem inzerovaným „dosažením výdělku až 5000,– Kč měsíčně“. Nemohl jsem ani pří vyvinutí obvyklé pozornosti zjistit rozpor mezi vyjádřeními Bezreklamky – tedy že se zavazuje pro mne provést konkrétní službu a že předmětem smlouvy je zajištění propagace, versus ustanovení o tom, že propagace reklamní plochy bude realizována jako pasivní nabídka – přičemž Bezreklamky by neustále předstírala okolnost, která neexistovala – tedy že se mu ještě nestalo, aby jeho klient reklamu na svůj vůz nezískal a tím jsem vyrozuměl, že mi fakticky garantuje výdělek. Jde tedy ze strany Bezreklamky prokazatelně o úmyslné využití mého omylu, neboť je z předložených důkazů dostatečně zřejmé, že žalobce o tomto omylu v době učinění právního úkonu věděl či vědět musel (muselo mu to být – objektivně vzhledem k okolnostem případu – zřejmé) a vzdor tomu mne na můj omyl nejen neupozornil, ale prokazatelně jej využil v můj neprospěch;

Podle § 4 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Jednání Bezreklamky vyjádřené v předmětné formulářové smlouvě (svého druhu) je v rozporu s požadavky odborné péče, neboť ne zcela jednoznačným způsobem upravuje zejména povinnosti Bezreklamky. Za klamavou obchodní praktiku zákon označuje i užití takového údaje, který je sám o sobě pravdivý, ale který je vzhledem k okolnostem a souvislostem za nichž byl užit, způsobilý uvést spotřebitele v omyl. Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje;

Smlouva je zcela nevyvážená a jednostranná a její jednotlivá ustanovení odporují dobrým mravům. Například samotný požadavek Bezreklamky na paušální odměnu, ale také na smluvní pokuty, je v rozporu s dobrými mravy, neboť jejich nárok je odůvodněn pouze zjevně nevýhodným ujednáním smlouvy a nemá žádný odraz v nějakém dalším plnění. Zatímco sankce za porušení smlouvy z mé strany jakožto spotřebitele jsou takto nepřiměřeně vysoké, tak sankce k tíži Bezreklamky za porušení smlouvy z jeho strany jsou prakticky nulové. Také ujednání o automatickém prodloužení smlouvy při pouhém mlčení z mé strany je zcela nevyvážené, a vykazuje výrazný nepoměr práv a povinností stran k tíži spotřebitele, protože zatímco žalobce jakožto podnikatel má možnost smlouvu vypovědět kdykoli, bez udání důvodu a s okamžitou účinností, tak já jakožto jakožto spotřebitel mám tuto možnost pouze za direktivně daných podmínek – doporučeným dopisem, pouze jedenkrát do roka a tato výpověď musí být Bezreklamce doručena nejpozději 30-ti dnů před ukončením smlouvy;

Spotřebitelé s nimi nevstupují do smluvního vztahu proto, že si přejí inzerovat, ale vstupují do něho s vidinou a očekáváním výdělků, na kterých je postavena jejich reklama, způsobilá tak ovlivnit ekonomické chování zájemců. Nelze zde vůbec uvažovat o přípustné reklamní nadsázce, naopak zájemci jsou v průběhu kontraktačního procesu používanými formulacemi, důrazem na výši výdělku a na úzkou spojitost s vytvořením nabídky utvrzováni, že existuje reálný předpoklad pro okamžitý zisk z pronájmu jejich nevyužité plochy a jedinou podmínkou, překážkou stojící v cestě je, že nemají vytvořenou nabídku. V komunikaci s potenciálními inzerenty Bezreklamky neustále používá výraz „pronájem“ reklamní plochy, a je tak umocněna podmíněnost, úzká spojitost mezi vytvořením nabídky v podobě inzerátu a následným vyděláváním peněz. Dojem, který ve spotřebiteli zanechává hovor s obchodním zástupcem, výrazně koliduje se zdrženlivostí žalobce při prezentaci výhod na jeho webových stránkách, například „Patero inzerenta“;

Nedávalo by žádný smysl, abych jako běžný spotřebitel za takto vysokou cenu vědomě kupoval něco, co mně samotnému (a vlastně nikomu jinému) reálně nemůže přinést žádný užitek. Webových serverů podobného inzertního ražení jako nabízí Bezreklamky jsou jen v ČR stovky či tisíce a jejich návštěvnost obvykle mnohonásobně přesahuje inzertní prostor Bezreklamky. Případní zadavatelé reklamy na nabízené inzertní plochy – tedy vlastně zájemci o pouhé shlédnutí inzerátu – se navíc musí složitě registrovat a PLATIT za kontakty na inzerenty poplatky ve výši 100,– Kč za jeden. Takovýto systém prostě z principu NEMŮŽE přinášet zisky, kterými se žalobce snaží přesvědčit své oběti;

Ani při vynaložení obvyklé opatrnosti, kterou lze od průměrného spotřebitele spravedlivě očekávat, není v možnostech a schopnostech spotřebitele rozpoznat efektivní psychologickou manipulaci během kontraktačního procesu a nejednoznačně definovanou podstatu poskytované služby jak během sjednávání smlouvy, tak i v obchodních podmínkách Bezreklamky umístěných na internetu;

Z hlediska posuzování SUBJEKTIVNÍ STRÁNKY konání Bezreklamky je nutno celou věc vnímat z toho pohledu, že celý tento postup zjevně připravoval PROFESIONÁL Z OBORU PSYCHOLOGIE a odborník na marketing – tedy majitel a jednatel společností Bezreklamky s. r.o. a UP Promotion s. r.o. MUDr. Filip Brodan, známý také z kontroverzního psychologického projektu s názvem „Barvy života“ u kterého například Unie psychologických asociací ve shodě s Ministerstvem školství opakovaně konstatovala, že „používání této metody v praxi může vést k poškození klientů“. Majitel a jednatel Bezreklamky tedy dle mého názoru rozhodně MUSEL VĚDĚT, jak ekonomicky významná část adresátů jeho obchodních nabídek zareaguje a lze tak s jistotou předpokládat, že je celá věc od počátku připravována právě s přímým úmyslem využít omylu poškozených k získání majetkového prospěchu nikoli nepatrného. TOLIK lidí prostě NEMOHLO udělat stejnou chybu, pokud by to nebylo od počátku ÚMYSLEM Bezreklamky. Že jde o subjekt zlé pověsti dokládají MNOHÁ média již od roku 2008 a také zkušenosti svědků, které jsem navrhoval vyslechnout. Pozornému návštěvníkovi webových stránek žalobce neunikne, že výčet firem údajně spolupracujících s nimi, které zde popisují své pozitivní zkušenosti, se shoduje s jejich obchodními partnery uvedenými jen o záložku vedle. Je tedy otázkou, zda je rubrika zkušeností vůbec věrohodná. Naproti tomu je kdokoli, kdo pátrá ve veřejném prostoru po zkušenostech ostatních zákazníků s Bezreklamkou doslova zavalen stížnostmi na nekalé praktiky žalobce;

  • Citovat
  • Upravit
19787
25.4.13 14:39

@david Ondrejkovič

Pokusil jsem se zase zastat se policie, ačkoliv policajt nejsem.

Kdekoliv na českém Internetu můžete číst, že když má někdo jakýkoliv právní problém, který by měl rozhodnout civilní soud, první tik českého občana je podat trestní oznámení (popř. obrátit se na úřad), i když self -enforcing se přímo nabízí. Prostě první tik je podat trestní oznámení, čtu to všude.

Za této situace se nemůžu divit policajtům, že jejich první reflex je to odložit. A samozřejmě i v případech, kdy by to odkládat neměli.

A ještě tohle: Úkolem přípravného trestního řízení je zjistit, zda je důvod k žalobě a případně podat žalobu. Trestní řízení není od toho, aby byl např. obviněný policií obtěžován.

Podezření z trestného činu je důvodné, pokud lze sehnat dostatek důkazů k úspěšné trestní žalobě. Před trestním soudem je třeba prokázat, že se trestný čin stal a že jej spáchal obviněný.

No, a co si má policajt nebo státní zástupce myslet o důvodnosti trestního oznámení, smyslu vyšetřování (které něco stojí) a úspěšnosti případné žaloby před trestním soudem, kde má důkazní břemeno státní zástupce, když sám si sám oznamovatel není jist svou úspěšností před civilním soudem, kde by nesl důkazní břemeno ten, na nějž je trestní oznámení podáno? Vždyť to nemohou chápat jinak, než tak, že oznamovatel se prostě snaží nějak stornovat své chybné rozhodnutí s tím, že náklady řízení v případě neúspěchu ponese stát na stát.

Pokud se týče dalšího, pokusil jsem se odhadnout šance před soudem: Nemá smysl hnát všechny do soudního řízení, ve kterém by měli malé šance a hradili náklady řízení. Taky jsem udělal pár kopanců a holt jsem za ně zaplatil.

Neposkytují služby: Nějaké inzeráty tam jsou. Já bych za to ty peníze nedal, ale to je přece na zvážení každého - než udělá další krok po tom telefonátu - zvlášť, když má připojení k internetu, aby se podíval, o co jde.

Sám varuji, neuzavírat smlouvy po telefonu, sám jsem byl překvapen, že je možno smlouvu po telefonu uzavřít, když mi volala zástupkyně mobilního operátora a zeptal jsem se jí takto: „Počkat, vy chcete TEĎ se mnou uzavřít smlouvu? Takhle po telefonu?“ „Ano“. „Ale tak to néééé, já takhle z voleje, bez přípravy smlouvy neuzavírám. Víte co, řekněte mi, jak se ten tarif přesně jmenuje, já se si ho vyhledám, pošpekuluju a když tak se ozvu.“ Byla zklamaná, že nebude provize, ale to zas není moje starost. A bylo to před 5 lety a od těch dob jsem měl takových telefonátů nepočítaně. Tohle sem přece nespadlo zčistajasna teď, že vám někdo napřekvápko zavolá a chce mít smlouvu!

Samozřejmě že ne každý musí být v psychické kondici a naladěn odmítat smlouvu v případě, že mu někdo volá z neznámého čísla. Ty telefonáty zastihnou lidi v různých situacích a někteří nevědí, že odmítnutí uzavření smlouvy bez přípravy není známkou jejich nepružnosti či duševní slabosti, ale naopak (v případě nečekaných příchozích hovorů a podomních obchodníků radím „nestavte se chápavějšími, než opravdu jste!“).

No, u prvního telefonátu z iniciativy poskytovatele lze poukázat na to, že nemohly být slněny podmínky podle par. 53 ObčZ, týkající se informací s předstihem.

Ale pokud uzavření smlouvy vyžaduje další kroky, kde nebyl kde nebyl tlačen časem k tak přece před jejich provedením oslovený mohl relevantní informace vyhledat a soud se ho určitě bude ptát, proč to neudělal.

Příspěvek upraven 25.04.13 v 14:47

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
David Ondrejkovič
25.4.13 14:46

@eumedon Vaši argumentaci chápu, ale mám trochu odlišný názor: Pokud je z celkového kontextu zcela zřejmé, že to není běžná smlouva o „ekvivalentní službě za ekvivalentní peníze“, ale že vlastně ta firma „prodává vzduch“ a finanční požadavek je v poměru k hodnotě služby ve zjevném nepoměru, z čehož je jasné, že klient má plnit jen proto, že je to napsáno ve smlouvě a ne proto, že by za to něco reálného dostal, přičemž VŠICHNI zákazníci dotyčného subjektu jsou na tom plus-mínus stejně (a jde o desetitisíce lidí), pak jsou dány i důvody ABSOLUTNÍ neplatnosti.

  • Citovat
  • Upravit
28
25.4.13 14:56
@eumedon píše:
@david Ondrejkovič

Pokusil jsem se zase zastat se policie, ačkoliv policajt nejsem.

Kdekoliv na českém Internetu můžete číst, že když má někdo jakýkoliv právní problém, který by měl rozhodnout civilní soud, první tik českého občana je podat trestní oznámení (popř. obrátit se na úřad), i když self -enforcing se přímo nabízí. Prostě první tik je podat trestní oznámení, čtu to všude.

Za této situace se nemůžu divit policajtům, že jejich první reflex je to odložit. A samozřejmě i v případech, kdy by to odkládat neměli.

A ještě tohle: Úkolem přípravného trestního řízení je zjistit, zda je důvod k žalobě a případně podat žalobu. Trestní řízení není od toho, aby byl např. obviněný policií obtěžován.

Podezření z trestného činu je důvodné, pokud lze sehnat dostatek důkazů k úspěšné trestní žalobě. Před trestním soudem je třeba prokázat, že se trestný čin stal a že jej spáchal obviněný.

No, a co si má policajt nebo státní zástupce myslet o důvodnosti trestního oznámení, smyslu vyšetřování (které něco stojí) a úspěšnosti případné žaloby před trestním soudem, kde má důkazní břemeno státní zástupce, když sám si sám oznamovatel není jist svou úspěšností před civilním soudem, kde by nesl důkazní břemeno ten, na nějž je trestní oznámení podáno? Vždyť to nemohou chápat jinak, než tak, že oznamovatel se prostě snaží nějak stornovat své chybné rozhodnutí s tím, že náklady řízení v případě neúspěchu ponese stát na stát.

Pokud se týče dalšího, pokusil jsem se odhadnout šance před soudem: Nemá smysl hnát všechny do soudního řízení, ve kterém by měli malé šance a hradili náklady řízení. Taky jsem udělal pár kopanců a holt jsem za ně zaplatil.

Neposkytují služby: Nějaké inzeráty tam jsou. Já bych za to ty peníze nedal, ale to je přece na zvážení každého - než udělá další krok po tom telefonátu - zvlášť, když má připojení k internetu, aby se podíval, o co jde.

Sám varuji, neuzavírat smlouvy po telefonu, sám jsem byl překvapen, že je možno smlouvu po telefonu uzavřít, když mi volala zástupkyně mobilního operátora a zeptal jsem se jí takto: „Počkat, vy chcete TEĎ se mnou uzavřít smlouvu? Takhle po telefonu?“ „Ano“. „Ale tak to néééé, já takhle z voleje, bez přípravy smlouvy neuzavírám. Víte co, řekněte mi, jak se ten tarif přesně jmenuje, já se si ho vyhledám, pošpekuluju a když tak se ozvu.“ Byla zklamaná, že nebude provize, ale to zas není moje starost. A bylo to před 5 lety a od těch dob jsem měl takových telefonátů nepočítaně. Tohle sem přece nespadlo zčistajasna teď, že vám někdo napřekvápko zavolá a chce mít smlouvu!

Samozřejmě že ne každý musí být v psychické kondici a naladěn odmítat smlouvu v případě, že mu někdo volá z neznámého čísla. Ty telefonáty zastihnou lidi v různých situacích a někteří nevědí, že odmítnutí uzavření smlouvy bez přípravy není známkou jejich nepružnosti či duševní slabosti, ale naopak (v případě nečekaných příchozích hovorů a podomních obchodníků radím „nestavte se chápavějšími, než opravdu jste!“).

No, u prvního telefonátu z iniciativy poskytovatele lze poukázat na to, že nemohly být slněny podmínky podle par. 53 ObčZ, týkající se informací s předstihem.

Ale pokud uzavření smlouvy vyžaduje další kroky, kde nebyl kde nebyl tlačen časem k tak přece před jejich provedením oslovený mohl relevantní informace vyhledat a soud se ho určitě bude ptát, proč to neudělal.

Příspěvek upraven 25.04.13 v 14:47

Co ale poviete na takyto typ uzatvarania zmluvy
 http://vitbarta.cz/…aplatite.htm#…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19787
25.4.13 17:18
@Jan Kalina píše:
Co ale poviete na takyto typ uzatvarania zmluvy
http://vitbarta.cz/…aplatite.htm#…

Na to říkám, že smlouva uzavřena nebyla. Amen. Soud by nemohli vyhrát a není důvod podávat trestní oznámení. Vyhrožovat soudem ovšem mohou a vyhrožování soudem není trestným činem.

Ostatně - co vlastně měli k dispozici? Nahrávku hovoru, kde výslovně říká, to co bych možná řekl já, to jest z voleje smlouvy neuzavírám, tady máte můj e-mail, pošlete mi na něj podrobnosti (ale spíš, než abych jim sděloval e-mail, bych jim navrhl, aby mi na můj mobil, na který mi zavolali, poslali odkaz na www. stránky, ale žádnou velkou chybu neudělal) a druhý telefonát, kde už to výslovně odmítal. Smlouvu s ním neměli, klidně jim mohl říct, ať ho žalují.

Nezastávám se jich, jenom nevím, v čem má spočívat ten podvod nebo co. Prostě obtěžují s údajnými smlouvami či neexistujícími pohledávkami. Jenže to trestné není.

Ten nález ÚS z roku 2002 mne rozzlobil víc: Zaprvé proto, že břeclavští policajti (jak je v tom nálezu jasně uvedeno) odložili důvodné trestní oznámení na padělání podpisu na směnce 400 tis. Kč, když směnka již byla vymáhána soudně.

A zadruhé, podivil jsem se, že soud nezastavil exekuci ve prospěch pravomocně odsouzeného podvodníka, a to exekuci výnosu z trestné činnosti na majetku oběti trestné činnosti a ve prospěch pachatele. Prokázané trestné činnosti a pravomocně odsouzeného pachatele! A ÚS to potvrdil!

Ostatně, podívejte se na kauzu WLG Invest, ta je tady na miminu taky! Tam nevyhrožovali soudem, ale rovnou žalovali a soud posílal platební rozkazy (přesně podle OSŘ). A bylo to podnikání založené na tom, že dotyční nevěděli, jak se bránit a byly to promlčené (nebo pochybné) bagatelní pohledávky několika pojišťoven ze skupiny Wienna Group (Kooperativa, Pojišťovna ČS). Teď to utichlo v souvislosti s několika úpravami OSŘ a advokátního tarifu. Už se to nevyplácí.

Neoprávněné upomínání není trestným činem, sám mám v šupleti pár neoprávněných pohledávek, odmítl jsem je sám, razantně, ale policajty jsem k tomu nepotřeboval.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28
25.4.13 17:54
@eumedon píše:
Na to říkám, že smlouva uzavřena nebyla. Amen. Soud by nemohli vyhrát a není důvod podávat trestní oznámení. Vyhrožovat soudem ovšem mohou a vyhrožování soudem není trestným činem.

Ostatně - co vlastně měli k dispozici? Nahrávku hovoru, kde výslovně říká, to co bych možná řekl já, to jest z voleje smlouvy neuzavírám, tady máte můj e-mail, pošlete mi na něj podrobnosti (ale spíš, než abych jim sděloval e-mail, bych jim navrhl, aby mi na můj mobil, na který mi zavolali, poslali odkaz na www. stránky, ale žádnou velkou chybu neudělal) a druhý telefonát, kde už to výslovně odmítal. Smlouvu s ním neměli, klidně jim mohl říct, ať ho žalují.

Nezastávám se jich, jenom nevím, v čem má spočívat ten podvod nebo co. Prostě obtěžují s údajnými smlouvami či neexistujícími pohledávkami. Jenže to trestné není.

Ten nález ÚS z roku 2002 mne rozzlobil víc: Zaprvé proto, že břeclavští policajti (jak je v tom nálezu jasně uvedeno) odložili důvodné trestní oznámení na padělání podpisu na směnce 400 tis. Kč, když směnka již byla vymáhána soudně.

A zadruhé, podivil jsem se, že soud nezastavil exekuci ve prospěch pravomocně odsouzeného podvodníka, a to exekuci výnosu z trestné činnosti na majetku oběti trestné činnosti a ve prospěch pachatele. Prokázané trestné činnosti a pravomocně odsouzeného pachatele! A ÚS to potvrdil!

Ostatně, podívejte se na kauzu WLG Invest, ta je tady na miminu taky! Tam nevyhrožovali soudem, ale rovnou žalovali a soud posílal platební rozkazy (přesně podle OSŘ). A bylo to podnikání založené na tom, že dotyční nevěděli, jak se bránit a byly to promlčené (nebo pochybné) bagatelní pohledávky několika pojišťoven ze skupiny Wienna Group (Kooperativa, Pojišťovna ČS). Teď to utichlo v souvislosti s několika úpravami OSŘ a advokátního tarifu. Už se to nevyplácí.

Neoprávněné upomínání není trestným činem, sám mám v šupleti pár neoprávněných pohledávek, odmítl jsem je sám, razantně, ale policajty jsem k tomu nepotřeboval.

Vy ste pravnik, tak sa vam to vravi lahko. Musite zohladnit, ze kopec ludi pravnicke vzdelanie nema, a ked sa im zacnu vyhrazat pomocou paragrafov, exekuciou, sudom, tak sa nechaju zastrasit. Ja to vidim ako bezdovodne obohacovanie sa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19787
25.4.13 18:04

@Jan Kalina Nejsem právník. Ale když na mě začne někdo něco zkoušet, tak si vyhledám, co potřebuju k odpovědi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28
25.4.13 18:47
@eumedon píše:
@Jan Kalina Nejsem právník. Ale když na mě začne někdo něco zkoušet, tak si vyhledám, co potřebuju k odpovědi.

Bohuzial, na svete ziju aj jednoduchsi a poctivi ludia. Co teraz? Je dovolene ich podvadzat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19787
25.4.13 19:00

@Jan Kalina No, co teď? Nic. Kvůli tomu, že jsou na světě taky jednodušší lidé, není trestným činem něco, co nenaplňuje ani formální znaky TČ uvedené v trestním zákoně.

Poradit jim. Naučit ty jednoduché lidi, aby se bránili sami. Pokud jsou schopni rady akceptovat. Naučit někoho rybařit je lepší, než mu dát rybu.

Ale samozřejmě - komu není rady, tomu není ani pomoci. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28
25.4.13 19:08
@eumedon píše:
@Jan Kalina No, co teď? Nic. Kvůli tomu, že jsou na světě taky jednodušší lidé, není trestným činem něco, co nenaplňuje ani formální znaky TČ uvedené v trestním zákoně.

Poradit jim. Naučit ty jednoduché lidi, aby se bránili sami. Pokud jsou schopni rady akceptovat. Naučit někoho rybařit je lepší, než mu dát rybu.

Ale samozřejmě - komu není rady, tomu není ani pomoci. :nevim:

Naucit ludi aby sa branili sami..hm, a to si predstavujete ako? Nie je ovela jednoduchsie a spravnejsie urobit to, ako Svajciari? Aby podvodnici vedeli, ze sa ich podvody neostanu bez trestu? Pokial to bude stat prehliadat, tak taketo firmy sa budu sirit geometrickou radou, a trzny mechanizmus sa oslabi, pretoze vsetci budu uz len preventivne odmietat akukolvek obchodnu ponuku z obav, ze za tym je podvod a kazda, aj ta nejmensia obchodna informacia bude musiet byt dodatocne verifikovana. Pekne to napisal jeden cesky podnikatel

„Píšeš že stát nemá chránit lidi před vlastní blbostí. Zesměšňování postižených je velmi častá obhajoba podvodníků. Ale věc se má naprosto jinak. Důvěra je prazákladní podmínkou fungování trhu a tržního systému. Důvěra v tom, že když kupuji jídlo není to jedovaté (ani to, že je to jedovaté je označené malým písmem na zadu obalu), když kupuješ telefon, tak že telefonuje apod. Důvěra je základní prvek toho, že vůbec dochází ke směně na trhu a pokud by neexistovala, systém by se zhroutil jako domeček z karet. Podvodníci, kteří tuto důvěru oslabují, oslabují fungování i jiných poctivých firem, protože to do systému přináší vícenáklady na verifikaci důvěryhodnosti prodejní informace. V absurdním případě (kdy by žádná důvěra neexistovala a všichni se snažili maximalizovat zisk amorálními podvody) to může vést k situacím, kdy vejdete do budovy s velkým názvem kadeřnictví a s malou dodanou tabulku, že vstupem do budovy souhlasíte s úvěrem za 1.000.000 korun.“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28
25.4.13 19:09
@eumedon píše:
@Jan Kalina No, co teď? Nic. Kvůli tomu, že jsou na světě taky jednodušší lidé, není trestným činem něco, co nenaplňuje ani formální znaky TČ uvedené v trestním zákoně.

Poradit jim. Naučit ty jednoduché lidi, aby se bránili sami. Pokud jsou schopni rady akceptovat. Naučit někoho rybařit je lepší, než mu dát rybu.

Ale samozřejmě - komu není rady, tomu není ani pomoci. :nevim:

Preco to vo Svajciarsku trestny cin bol, ked je tam zakon rovnaky?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová