Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Řekneš mu aby zůstal, a zkusíš být lepší? Ne, nebojovala bych, není o co. S dcerou nikam nechodí, nevěnuje se jí, tak může začít. Nebo čeká že bude doma, ty se budeš o vše starat, ale jen nebudete spolu? A teda řekla bych mu, aby si bydlení našel co nejdřív.
Zkus si s ním promluvit, v klidu, bez citových výlevů, bez nátlaku, aby ti vysvětlil, co mu vadí. Kdy to začalo, kde je chyba a nabídnout mu zlepšení, pokud mu vadí něco, co se zlepšit dá. Jako komunikace, trávení volného času, intimní život, podpora a více zájmu. Pokud ale někoho má, nechala bych ho jít, ale zeptala bych se ho na to, abych měla jasno. Řekla bych mu, že si myslíš, že by byla škoda zahodit všechny ty roky, že ho máš ráda a že mi záleží na dceři, aby měla rodinu. Pokud by k debatě nebyl přístupný nebo by řekl, že to nemá cenu, tak to to cenu opravdu mít nebude A dcera časem pochopí, že jste si přestali rozumět a že nikdo si nikdy k sobě nikoho nepřipoutá navždy. Přeju hodně sil i štěstí.
Jak bych ho nechala jit…tak je moznost, ze mu zacnes chybet, prehodnoti to a vrati se…nejake promluvy smysl nemaji, pokud uz je rozhodnuty. Neponizovala bych se. Navic pises, ze uz 5 let je to u vas o nicem, tak se asi nic jineho nedalo cekat. Je v tom dost mozna i nekdo jiny, chlap nebude odchazet, kdyz neni za kym, na to jsou pohodlni.
@Luxusnixicht někdy uvnitř si říkám to stejné že v tom je někdo jiný, jen to nechce říct aby vše proběhlo v klidu
@Anonymní píše: Více
Zkus to aspon pro klid tve duse, ze jsi udelala vse. Tim nic nezkazis. Nebral bych to jako ponizovani se, proste mu chces dat najevo, ze Ti na rodine zalezi…
Vcem bys mela byt ty lepsi? Vetsinou je chyba na obou stranach, bohuzel jeho verzi nezname. Nicmene to, ze si uvedomujes i sve chyby je urcite dobrej zacatek pro diskuzi zacit znovu a lepe. Jenze na to musi byt dva. Co tu tak ctu, tak se to povedlo jen v mizivem procentu pripadu.
Ja se právě bojím toho ze někoho poznal a tím ze mu tady budu říkat jak to chci napravit se akorát ponížím az se ho ta jeho nova zeptá,, tak co bejvalka doma neprudí? A on řekne : otravuje že chce abych zůstal a budou se mi akorát smát
Stojí to u vás za nic uz roky a ty se teď chceš snažit a měnit? Na jste oba měli času dost. On ma nejspíš jinou a ty ho nemáš čím přesvědčit. Nech ho jít, at si do budoucna můžeš vážit aspoň sama sebe.
@Anonymní píše: Více
Nemas moc sebevedomi co, no ja zrovna taky ne:) ale to jestli se mi bude nekdo smat je uplne to posledni co bych resil…tak neres takovy kraviny.
A proč jsi/jste nezačali něco se vztahem dělat už dříve? Vždyť 5 let je strašně dlouhá doba ![]()
A jinak, je to vůbec tata? Mají s dcerou nějaký vztah?
@izabe Ja jsem se snažila ale on neměl zájem s námi cokoliv podniknout takže jsem se naučila podnikat vše s dcerou sama. Ano je to otec. Dcera ho má rada ale nemá s nim žádné zážitky. Ale tím ze v tom všem vyrostla si zvykla na to ze vše podniká jen semnou a kdyz už jel s nama nikam on brala to jako druhé Vánoce a byla šťastná.
@Anonymní píše: Více
Klid, timhle se vubec nestresuj. Ja si myslim ze je asi jedno jestli nekoho ma nebo nema. S tebou byt nechce. Tak s nim pores provozni veci a dceru. A at jde, kdyz chce ten klid. Hlavne at to neprotahuje a mas klid i ty.
@smile_xxx bydleni je moje a on odejde nejdřív na konci července, do té doby dal normálně funguju, ale pokaždé když jdu do koše s prádlem je mi hrozne a říkám si ze se nekde tahá s někým a ja mu tady peru špinavý trenky
Píšeš, že to u vás stojí za houby už delší dobu. Proč, to víte jen vy dva. On už asi rezignoval, je možné, že má jinou, odpoutal se. Chtěla bych znát důvody, co mu tolik vadilo, abych si je mohla sama vyhodnotit a pracovat s tím případně dál. Ale nepřemlouvala bych jo a nebojovala.pn očividně bojovat o záchranu taky nechce.
Přítel mi po 13 letech řekl ze semnou uz nechce byt, ze ke me minimálně 5 let uz nic necítí a ze se chce odstěhovat a mít klid. Nás vztah uz několik let za moc nestojí, nikam semnou a s naší společnou dcerou nechodí, žádné výlety nic. Nepovídáme si. Netrávíme společně čas. Ještě zůstal bydlet doma protože ještě nemá kam jít. Ja mu to odkejvala, ze ho chápu a nebudu mu bránit ve štěstí. Ale ted se mi to rozleželo po 14 dnech a říkám si jestli bych se nemela pokusit o nej zabojovat aby nerozbíjel rodinu. A říct mu aby zůstal, že zkusím být lepší? Nechci se dočkat od dcery věty ze jsem nic neudělala proto aby táta odešel. Ja ho mam rada a záleží mi na něm. Ale nechci se ponižovat a něco si vynucovat.