Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dobrý den maminky, potřebuju se vypsat jsem totálně na dně, nikdy bych nevěřila, že su ocitnu v takové situaci… Je mi 25 mám tříletého syna s mentálním postižením, nikde ve školce ho nechtěj nikde prostě… před rokem jsem se nastěhovala do cizího města k partnerovi myslela jsem že už budu štastná je to nejlepší chlap na jakéhojsem kdy potkala, jinej takovej prostě není, ale v sobotu mi řekl, že už to nedává a že to chce ukončit, že tu můžu bydlet jak dlouho budu potřebovat, ale že už semnou být nechce i přes to že mě milujea já tu sedímm nejsem schopná se na něj ani podívat aniž bych se rozbrečela, nemám kam jít nemám tu žádné přátelé, nemám práci protože musím být se synem doma a fakt přemýšlím že si to hodím… Nikdy mě ještě nikdo neopustil, vždycky jsem vztah ukončila já a ani jsem nevěděla, že to může tak bolet … nejsem schopná se ani věnovat synovi prostě nic jen sedím a doufám že umřu na zlomené srdce…
komu tím pomůžeš, když umřeš?, svému synovi, pro kterého jsi tou nejdůležitější bytostí v jeho životě a potřebuje tě?, nebo babičce a dědečkovi, kterým ho tady zanecháš a není v jejích silách, ani možnostech, aby mu tě nahradili?, co když se sami úplně zhroutí z tvojí smrti a nebudou to schopni přežít?… tohle si nejspíš vůbec neuvědomuješ, když doufáš, že umřeš, ale třeba teď lépe poznáš svoji cenu
![]()
@Anonymní píše:
@Hanulkaa To samozřejmě oběhané máme ale školky jsou nacpané i pro zdravé děti natož aby si škokla žádala o asistenta, a specialní je plná taky… prostě ho nemám kam dát, tím pádem nemůžu jít makat… Tím pádem nás partner živil ted 3 měsíce pomalu z jedné výplaty a už to prostě nezvládá, já se mu nedivím ale nevím co mám dělat…
O nejaky prispevek na peci jsi zadala? S trvalym pobytem v byte bys mela narok na prispevek na bydleni, par stovek prispevek na dite.
Tak jako by v tve situaci bylo nejlepsi vratit sr bliz k rodine, abys v tom nebyla sama. Otec si syna bere? Rodice by mohli pomoct? Aby sis taky hlavne mohla odpocinout.
Hlavnr nevymyslej zadny hlouposti. Verim, zr je to pro tebe tezky, ale zvladnot se to da.
@Anonymní píše:
Dobrý den maminky, potřebuju se vypsat jsem totálně na dně, nikdy bych nevěřila, že su ocitnu v takové situaci… Je mi 25 mám tříletého syna s mentálním postižením, nikde ve školce ho nechtěj nikde prostě… před rokem jsem se nastěhovala do cizího města k partnerovi myslela jsem že už budu štastná je to nejlepší chlap na jakéhojsem kdy potkala, jinej takovej prostě není, ale v sobotu mi řekl, že už to nedává a že to chce ukončit, že tu můžu bydlet jak dlouho budu potřebovat, ale že už semnou být nechce i přes to že mě milujea já tu sedímm nejsem schopná se na něj ani podívat aniž bych se rozbrečela, nemám kam jít nemám tu žádné přátelé, nemám práci protože musím být se synem doma a fakt přemýšlím že si to hodím… Nikdy mě ještě nikdo neopustil, vždycky jsem vztah ukončila já a ani jsem nevěděla, že to může tak bolet… nejsem schopná se ani věnovat synovi prostě nic jen sedím a doufám že umřu na zlomené srdce…
A otec se o syna tedy stará? Máte ho ve střídavé péči?
@LAlezane píše:
@Doe_Jane píše:
ne, dítě se jí nehodí do krámu protože je postižené tak co uděláme? zabijeme seA proč ne? Zakladatelka to tak napsala. A jo, lidi, kteří se chtějí zabít, většinou nezakládají diskuze na e-miminu, ale jdou a udělají to. Drsné, ale je to tak.
Nechápu, proč tu všichni řvete na Doe Jane, když ženská, která má střechu nad hlavou, se chce zabít a nechat tu po sobě dítě „babičkám“, jen proto, že chudera „nikdy nepoznala rozchod“. Jo, blbá situace, já to úplně věřím, ale blbé situace v životě prostě jsou od toho, aby se řešily
Upřímně, být zakladatelkou, tak první, co řeším, je psycholog pro nia případně i partnera, protože moc nevěřím, že to, co padlo, bylo poslední slovo v klidu rozváženého rozhodnutí.
A ty jsi odbornik na sebevrazdy?
Moje teta dela psycholozku, a divila by ses kolik lidi o sebevrazde mluvi, pise a opravdu to i udela.. Lidska psychika je slozita, kazdy resi problemy jinak
@Anonymní píše:
@Borůvka1990 Otec si syna moc nebre spíš vůbec, jen posílá alimenty
Helet a co si najit byt a pro zacatek by jsi byla holt na davkach, jsou prispevky na bydleni, zivobyti.. Hlavne neztracej nadeji a silu, musis to mit tezky, rozumim ti…
@tessa2323 Ale jak mám najít byt když mám v kapse pár stovek? všude chtějí kauci, a rozhodně mi nikdo nebude čekat až mi socialka něco proplatí :/
@Anonymní píše:
@tessa2323 Ale jak mám najít byt když mám v kapse pár stovek? všude chtějí kauci, a rozhodně mi nikdo nebude čekat až mi socialka něco proplatí :/
A nemuzes si treba od nekoho pujcit? Necetla jsem uplne celou diskuzi, takze nevim jestli uz se te nekdo neptal.. Jako pokud si ani nemuzes nikde pujcit, tak to asi ten byt nepujde, to je pravda.. A co zajit na socialku a rict jim svoji situaci? Urcite ti nejak poradi
Zakladatelko, věř mi, že každý máme v životě různé problémy, někdo větší, někdo menší… Já sama jsem si poslední tři roky „užila“,rozchod s partnerem, jeho vyhození mě i se dvěma detma z bytu, dvakrát stěhování… Sáhla jsem si na dno, myslela jsem, že to nemůžu zvládnout, dvě děti, já na rodicaku.,bez peněz.. Utapela jsem se v depresích, budila se ve 4h ráno úplně psych. v pr.eli.No a to se podepsalo i na mém zdraví, dostala jsem velký zánět celého podbřišku, děloha, vaječníky, všechno. Je to rok, jsem od té doby neplodna, tenkrát mě dr. vyděsila rakovinou, protože jsem měla vajecnik dvakrát tak velký. A v tu chvíli mi došlo, že život je fajn a musím bojovat za sebe i své děti. My maminky jsme silné, vydržíme víc než člověk
Zamysli se nad tím, jsi mladá a uvidíš, že čas zahojí rány a za pár let si budeš říkat, že jsi byla hloupá, že jsi takhle uvažovala. Nikdy nevíš, co krásného tě ještě čeká… A kvůli jednomu hloupemu období to přece nevzdas
@Anonymní píše:
Dobrý den maminky, potřebuju se vypsat jsem totálně na dně, nikdy bych nevěřila, že su ocitnu v takové situaci… Je mi 25 mám tříletého syna s mentálním postižením, nikde ve školce ho nechtěj nikde prostě… před rokem jsem se nastěhovala do cizího města k partnerovi myslela jsem že už budu štastná je to nejlepší chlap na jakéhojsem kdy potkala, jinej takovej prostě není, ale v sobotu mi řekl, že už to nedává a že to chce ukončit, že tu můžu bydlet jak dlouho budu potřebovat, ale že už semnou být nechce i přes to že mě milujea já tu sedímm nejsem schopná se na něj ani podívat aniž bych se rozbrečela, nemám kam jít nemám tu žádné přátelé, nemám práci protože musím být se synem doma a fakt přemýšlím že si to hodím… Nikdy mě ještě nikdo neopustil, vždycky jsem vztah ukončila já a ani jsem nevěděla, že to může tak bolet… nejsem schopná se ani věnovat synovi prostě nic jen sedím a doufám že umřu na zlomené srdce…
Nečetla jsem celou diskuzi, takže reaguji jenom na příspěvek zakladatelky.Jsi mladá, zdravá žena. Sice nepíšeš, jaké postižení má tvůj syn, ale věř, že každá situace má svoje řešení. To, že tvůj přítel nezvládl situaci, ještě neznamená konec světa. Sebevražda opravdu nic neřeší, to mi věř. Když bych měla pokaždé v životě, kdy jsem se ocitla v krizi páchat sebevraždu, tak bych skákala z mostu co půl roku.Tady na tomto světě nikdo z nás není jenom tak z legrace. Máš se tady něčemu naučit. Každý problém je výzva. Pokud se tomu postavíš čelem, a budeš chtít hledat řešení, pak ho vždy najdeš. Požádej o pomoc svoji rodinu, obrať se na otce dítěte, ať ti s jeho výchovou pomůže. Zjisti si, jaké máš možnosti umístění dítěte, případně na co všechno máš nárok. Pokud nemáš tady nikoho, pak se přestěhuj blíže k rodině. Za čas bude zase lépe, uvidíš.
@Doe_Jane píše:
no mi je to jedno, je to tvoje volba… kdybys to chtěla udělat tak nezakládáš diskuzi
Ty jsi kr**a
@Arvi píše:
Tak se nerouhej…Budˇ trpělivá, do září si užívejte venku a tam třeba potkáš maminku s prckem, co má vážnější problém
No jasně
Bez peněz se producirovat po ulici a čekat az natrefim na někoho podobného
Jako zabít se kvůli tomu, že tě chlap kopnul do zadku?
Tak snad se tvoje srdce brzo uzdraví s ty najdeš nový rozum a zůstaneš se synem..
Jestli nemáš kam poptala bych se pro začátek a azilovém domě.
@sarah1618 píše:
No jasně
Bez peněz se producirovat po ulici a čekat az natrefim na někoho podobného
a co si jako predstavujes ze ti tady napisou?
jestli znas lepsi radu, tak jednej a necekej ze te spasi rady z emimina.
nikdo to za tebe nevyresi
Zakladatelko, tady je to zbytečná diskuze. Kdo si to nezažije na vlastní kůži nepochopí. Kdyby tady byly matky postižených děti, se zkušenosti asi by se diskuze nesla v jiném duchu. Teď ti tady každy řekne jen jak to mas zvládnout a ze život je skvělý…
Obrátila bych se na tu krizovou linku. Je to krize. Tvůj vztah se zhroutil, nemůžeš pracovat jsi psychicky na dně a k tomu dítě, které té potřebuje 24/7.
Přeji hodně sil
Výhledej odbornou pomoc
![]()