Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Uf, za mě je prostě cosik špatně.. z formulace „člověk, který byl do naší rodiny vybrán“ mám husinu. A ano, beru, že každý máme husinu z něčeho jiného. Tobě vadí, jak se vyjadřují lidi o Tvé babičce A zároveň napíšeš cosik tak neuvěřitelně pejorativního.
Ještě ještě jedna věc. Ty vnímáš lidí černobíle.. či je minimálně tak popisujes.. v mé čerstvé dospělost i běžel seriál Dallas. Viděla js jeden díl a věděla jsem hned, kdo je dobrý a kdo zlý. Tvá babička, maminka a uf, i ten děda vlastně byl vždycky hodný. Jen se Vám do rodiny narodilo zlé dítě, Tvůj strýc, u jeho syna to je jasné, ten byl do rodiny vybrán, tam byl špatný výběr zlým strýcem. Uf, se omlouvám, dělám si srandu, Ty nepripustis náznak jiné možnosti či pochopení pro fakt, že akce vyvolává reakci, což platí i pro vztahy. Tvůj strýc se zřejmě jako ten zlý nenarodil. Samozřejmě existuje cosik jako psychopatická porucha osobnosti, nicméně u Tvého strýce za mě možno spíše by vočko vysledovat cosik ve smyslu zmiňované akce a reakce.
Být Tebou, možno na tom zapracovat u psychologa. Ve smyslu.. jak se k tomu postavit, protože jak popisujes dědečka, on měl takový přístup k synovi asi vždy ala poskytnu finance jako úlitbu za to, že jsem klukovi zpackal trošku dětství/život a upřímně věřím, že toto děda určitě nechtěl. Nicméně nevěřím, že by nevěděl možnosti, že krom dědictví dá majetek i jinak ošetřit. Nicméně podruhé - nevěřím, že by toto svému synovi udělal. Hezké dětství je totiž k nezaplacení. Takto jsou tak nějak fifty fifty. Nevěřím, že by děda neudělal kdys cosik jinak, kdyby věděl tenkrát a to samé Tvůj strýc, který nedokázal překročit svůj.
@Anonymní píše:
Nenajdu pochopení pro někoho, kdo se na rodinu vykašlal a jen ji finančně využíval. Nemám pochopení ani pro člověka, který se vykašle na nemocnou matku, ale pro věci po ní si přijede. Nemám pochopení proto, proč by měl dospělý člověk, kterého jsem osobně kontaktovala a který byl do naší rodiny “vybrán”, leč o ni neprojevil zájem, mít něco z majetku člověka, kterého nechtěl poznat. Moje máma měla rodinu na prvním místě a udělala všechno proto, abych měla rodinu kompletní a udělala to správně. Já se celá léta dívala na to, jak syn peče na matku která ho vychovala a tahá peníze z otce, který ho nezajímá. Víš co? Ani jsem nepípla, abych tu bolest v blízkých neprohlubovala, ale pravda je, že to co bolí lidi které miluju, ve mě vyvolává zášť. Zlobím se, protože mě blízké lidi, někdo jenom využil a chce se mi křičet, že to není fér. Podle zdejších lidí byla babička jedubaba a já jsem po ní. Víš, ale co? Dala bych všechno co mám, abych s ní mohla dneska prožít ještě jeden jediný den a stejně tak bych dala všechno za to, aby až děda odejde, odcházel šťastný a bez šrámu na duši.
@Magdaleeena Já chápu jak to myslíš, ale z mého pohledu, je vykašlat se na rodiče neodpustitelné. Z mého pohledu bych měla raději špatnou mámu, než žádnou mámu. Ty peníze jsou mi vážně jedno a jde mi jen o princip. Jestli mě totiž život něco naučil, tak to, že za majetek si čas ani lidi nekoupíš. V mém životě odcházejí lidé příliš brzy a zítra už tady být taky nemusím.
K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.
Jezis to jsou kravoviny co tady pises. Notare zajima pravni rovina a v te, je tvuj holandsky pribuzny primej dedic. Smitec.
Placani o krvi
ten kluk si nevybral, ze je adoptovanej, rodice ho zrejme k te ceske pulce rodiny nevedli a tak je jasne, ze pro nej jste naprosto cizi ( stejne tak on pro tebe). Ale fakta zustavaji, za beznych okolnosti ma narok na dedictvi.
A co s nim pripadne provede bude jeho vec.
Jeste bych pochopila nevrazivost ke stryci, ale jeho adoptovany syn nemuze zhola za nic.
@Šarlota4
Jestli notáři nesnášejí nějaký výrok, pak určitě : víte, mně vůbec nejde o ten mejetek, mně jde o PRINCIP!
Znovu radím : pokud dědeček sám uvažuje o tom, co s majetkem v budoucnu, sjednejte mu schůzku s notářem, který mu vše vysvětlí a předestře možnosti. Dědeček se pak může sám rozhodnout.
@Anonymní píše:
Nenajdu pochopení pro někoho, kdo se na rodinu vykašlal a jen ji finančně využíval. Nemám pochopení ani pro člověka, který se vykašle na nemocnou matku, ale pro věci po ní si přijede. Nemám pochopení proto, proč by měl dospělý člověk, kterého jsem osobně kontaktovala a který byl do naší rodiny “vybrán”, leč o ni neprojevil zájem, mít něco z majetku člověka, kterého nechtěl poznat. Moje máma měla rodinu na prvním místě a udělala všechno proto, abych měla rodinu kompletní a udělala to správně. Já se celá léta dívala na to, jak syn peče na matku která ho vychovala a tahá peníze z otce, který ho nezajímá. Víš co? Ani jsem nepípla, abych tu bolest v blízkých neprohlubovala, ale pravda je, že to co bolí lidi které miluju, ve mě vyvolává zášť. Zlobím se, protože mě blízké lidi, někdo jenom využil a chce se mi křičet, že to není fér. Podle zdejších lidí byla babička jedubaba a já jsem po ní. Víš, ale co? Dala bych všechno co mám, abych s ní mohla dneska prožít ještě jeden jediný den a stejně tak bych dala všechno za to, aby až děda odejde, odcházel šťastný a bez šrámu na duši.
Vsechny ty hyeny tady, co te nepadaly, by se mely stydet
´´´´´´´´´´@Anonymní píše:K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.
to je tedy blud! Jako všichni pokrevní mají zájem o svou bio rodinu, jo??? Kolik ti je, že žiješ v takovém bludu. A úplně nesnáším to tvoje, byl vybrán do rodiny. To je averze, bože.
@mamina2017 píše:
to je tedy blud! Jako všichni pokrevní mají zájem o svou bio rodinu, jo??? Kolik ti je, že žiješ v takovém bludu. A úplně nesnáším to tvoje, byl vybrán do rodiny. To je averze, bože.
Tak snad nebude mit za partnera muze s detmi z predchoziho vztahu nebo nedejboze, aby nemeli problem s tehotenstvim a nemuseli si vybrat dite k adopci a vydedit ho. ![]()
@Anonymní píše:
@Magdaleeena Já chápu jak to myslíš, ale z mého pohledu, je vykašlat se na rodiče neodpustitelné. Z mého pohledu bych měla raději špatnou mámu, než žádnou mámu. Ty peníze jsou mi vážně jedno a jde mi jen o princip. Jestli mě totiž život něco naučil, tak to, že za majetek si čas ani lidi nekoupíš. V mém životě odcházejí lidé příliš brzy a zítra už tady být taky nemusím.K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.
No tak z mého pohledu raději žádnou mámu než špatnou…a pokrevní příbuzný vůbec nemusí chtít svojí rodinu poznat…to prostě není jednoznačné…každý to máme jinak…pokud o tebe někdo nestál a nestojí, nevidím důvod ho hledat…
@Anonymní píše:
Nenajdu pochopení pro někoho, kdo se na rodinu vykašlal a jen ji finančně využíval. Nemám pochopení ani pro člověka, který se vykašle na nemocnou matku, ale pro věci po ní si přijede. Nemám pochopení proto, proč by měl dospělý člověk, kterého jsem osobně kontaktovala a který byl do naší rodiny “vybrán”, leč o ni neprojevil zájem, mít něco z majetku člověka, kterého nechtěl poznat. Moje máma měla rodinu na prvním místě a udělala všechno proto, abych měla rodinu kompletní a udělala to správně. Já se celá léta dívala na to, jak syn peče na matku která ho vychovala a tahá peníze z otce, který ho nezajímá. Víš co? Ani jsem nepípla, abych tu bolest v blízkých neprohlubovala, ale pravda je, že to co bolí lidi které miluju, ve mě vyvolává zášť. Zlobím se, protože mě blízké lidi, někdo jenom využil a chce se mi křičet, že to není fér. Podle zdejších lidí byla babička jedubaba a já jsem po ní. Víš, ale co? Dala bych všechno co mám, abych s ní mohla dneska prožít ještě jeden jediný den a stejně tak bych dala všechno za to, aby až děda odejde, odcházel šťastný a bez šrámu na duši.
Tvoje příspěvky resp. Tvoje uvažování je neuvěřitelně sebestředné, byť to (nejspíš i sama před sebou) maskuješ rádoby velkorysostí a zdůrazňováním svého „správného“ chování ve vztahu ke své rodině.
Svět se netočí kolem Tebe, Tvého vidění světa a Tvých představ o správném chování obecně, ani k lidem, které TY miluješ. Nejsi žádným arbitrem ani žádným určovatelem hodnot.
Není vůbec nic divného na tom, že pětadvacetiletý kluk nemá žádný zvláštní zájem seznamovat se někde v cizí zemi s cizími lidmi, s nimiž se ani pořádně nedorozumí. Z lidského hlediska pro něj nejste žádná rodina - v dětství neměl možnost Vás za ni považovat a dnes už se to nezmění. Svůj život má úplně jinde, do toho Vašeho už se přece nikdy nemůže zapojit (i kdyby náhodou chtěl), vždycky zůstane cizí. V žádném případě to z něj ovšem nedělá špatného člověka nebo nějakou „hyenu“
- třeba je to v reálu fajn chlap a slušný člověk, který se jednou své vlastní, skutečné rodině bude věnovat s čistou hlavou a bez tak šílené záštiplnosti, kterou tady předvádíš Ty. Jak jsem už psala - právě naopak, kdyby se teď začal o dědečka zajímat, bylo by evidentní, že to dělá jen kvůli možnému budoucímu prospěchu. Že chladně kalkuluje - úplně stejně, jako nyní (už za dědečkova života) kalkuluješ Ty.
Zákon v každém případě měří objektivně a všem stejně - nemůže zohledňovat mezilidské vztahy, generační konflikty a podobně. Dědeček má možnost své věci uspořádat za života (nesvéprávný není a finančnímu světu zjevně celý život rozuměl víc než dobře). Jestliže to neudělá, zřejmě Tvůj názor nesdílí.
Takže adoptovaný by vlastně neměl mít právo na žádný majetek, protože po biopříbuzných ho zdědit nemůže a po adoptivních to je nespravedlivé vůči zbytku „pravé“ rodiny? Jo, můžeš lobbovat za změnu zákona, že dědí jen ti, co pečují, bez ohledu na příbuzenství. Nebo se smířit s tím, že je to dědy věc a má možnost za života naložit s majetkem tak, aby tu péči náležitě ocenil. Pokud tak neučiní on dobrovolně, pak Ti do toho fakt nic není.
@Anonymní píše:
@Magdaleeena Já chápu jak to myslíš, ale z mého pohledu, je vykašlat se na rodiče neodpustitelné. Z mého pohledu bych měla raději špatnou mámu, než žádnou mámu. Ty peníze jsou mi vážně jedno a jde mi jen o princip. Jestli mě totiž život něco naučil, tak to, že za majetek si čas ani lidi nekoupíš. V mém životě odcházejí lidé příliš brzy a zítra už tady být taky nemusím.K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.
Jsi nemocná. Najdi si odbornou pomoc, nebo tě ta tvoje nenávist zahubí.
A ještě připojím - babička má taky investiční nemovitosti. A její syn má bio dceru, která ho ale nemá zapsaného v rodném listě, takže po něm ani po babičce ze zákona dědit nebude. Nestýkají se od jejích 10 let. A já se naopak cítím trapně, že ona a její děti narozdíl ode mě a sestry z babičky majetku nikdy nic nedostaly ani za života a nedostanou ani po smrti. Holt to má každý nastavené jinak.
@mamina2017 píše:
to je tedy blud! Jako všichni pokrevní mají zájem o svou bio rodinu, jo??? Kolik ti je, že žiješ v takovém bludu. A úplně nesnáším to tvoje, byl vybrán do rodiny. To je averze, bože.
Přesně tak. Můj táta se v mládí přestěhoval ze Slovenska do Čech. Z jeho příbuzných jsem znala akorát jeho otce, mýho dědu, s tím jsme se normálně stýkali. Pak měl v Čechách ještě bratra, toho jsem viděla asi jenom jednou, táta se s ním nějak nebavil. A opravdu jsem neměla žádný přání ho v dospělosti vyhledat a stýkat se s ním. Pro mě to byl cizí člověk, i když to byl můj vlastní strýc. ![]()
Ale vždyť ty nevíš jak to jednou až děda odejde bude, ty jediné co chceš, aby nikdo jiný kromě tebe nedostal nic.
Když se tak bojíš, dědy se otevřeně zeptej, jak to má vyřešeno, abys vše zdědila ty.
Děda už to může mít naplánováno a dávno vyřešeno.
Jestli se tak budou hádat o dědictví tvé děti, mohla bys tuto generační nenávist ukončit a dalším potomkům nepředávat.
Do hrobu si nikdo majetky nevezme.
Píšeš, že ty nechceš nic, ale jestli neexistuje žádný jiný dědic, kromě vás dvou, on podle tebe dědit nesmí cizák jeden. Tak chceš vše pro sebe.
Jenže to je Tvé pojetí morálky.
Ty máš v hlavě nějaká očekávání, jak by se měli chovat Ti kolem a Ty jsou Tvym způsobem specifická. Jasně, svůj život si můžeš žít prazvláštně dle své libosti včetně svých priorit, ale nemůžeš chtít, aby se tím řídili Ti kolem.
Souhlasím, že obecně je povinností se postarat o staré rodiče či obecně o rodiče/rodinu se zdravotním problémem. Ale je třeba na těch vztazích pracovat celoživotně. Fakt, že někdo zplodí dítě, které je biologicky jeho a pak to dítě celé dětství dětství nevída, nepečuje, fakt nepřebije nějaké krevní pouto. Ale což Ty to máš jinak. Jako je povinností se postarat bo rodiče, je povinností se postarat o své děti.
Nicméně majetek je dědečkův, záleží na tom, jak to má on. A právě chápu tuto diskuzi, jako údiv nad tím, že to má jinak. Nebereš od jiných v této diskuzi, že mají postaveno v životě jinak, vidíš..a Ty máš vedle sebe člověka, ke kterému máš krevní pouto!!!,;máš ho ráda A má jiný názor než Ty. Jednou budeš na jeho místě Ty a budeš se rozhodovat, teď to je na něm.
Edit: Nedělám si z toho srandu, přijímám, že máš takto, přijmi, že jsou lidi, kteří tak nemají. A paradoxně Vaše rodina je důkazem, jak to krevní pouto samotné nestačí (vztah otec syn).
@Anonymní píše:
@Magdaleeena Já chápu jak to myslíš, ale z mého pohledu, je vykašlat se na rodiče neodpustitelné. Z mého pohledu bych měla raději špatnou mámu, než žádnou mámu. Ty peníze jsou mi vážně jedno a jde mi jen o princip. Jestli mě totiž život něco naučil, tak to, že za majetek si čas ani lidi nekoupíš. V mém životě odcházejí lidé příliš brzy a zítra už tady být taky nemusím.K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.
@Anonymní píše:
@Magdaleeena Já chápu jak to myslíš, ale z mého pohledu, je vykašlat se na rodiče neodpustitelné. Z mého pohledu bych měla raději špatnou mámu, než žádnou mámu. Ty peníze jsou mi vážně jedno a jde mi jen o princip. Jestli mě totiž život něco naučil, tak to, že za majetek si čas ani lidi nekoupíš. V mém životě odcházejí lidé příliš brzy a zítra už tady být taky nemusím.K tomu proč tak zdůrazňuji to adoptovaný. Je to proto, že věřím, že pokrevní příbuzný by chtěl svoji rodinu poznat. Krev není voda a myslím, že pokud ten člověk chce někoho poznat, tak svoji biologickou rodinu, jelikož o naši zájem neprojevil.