Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ano, je to spravne.
Edit: Vnoucata ale budou dedit pouze prostrednictvim svych mrtvych rodicu. Tzn. dedit bude rovnym dilem syn a dcera.
A ty seš určitě to vnouče že? Pokud vím tak vždy budou dědit pouze jeho děti, děti tvého dědy to je dcera a syn, na dědictví mají vnoučata nárok pokud by jeho syn nebo dcera zemřeli. Takže jinak vnuci nemají nárok takže nechápu co řešíš.
Moc tomu nerozumím - po prarodiči přece dědí jeho děti, ne vnoučata. A ty by měly dostat obě stejně. To obě jeho děti už nežijí?
A to adoptované vnouče může za to, že se s dědečkem nestýká? A kdyby to bylo naopak, jakože adoptované mělo hezký vztah s dědečkem a vlastní by ho neznalo, tak bys to taky řešila nebo chtěla na to nějaký názor?
Dědit bude ne vnouče, ale dítě. Takže bratr a sestra teda pokud jsou naživu.
Dědeček přežil obě svoje děti. Jediní příbuzní kteří se o dědečka aktivně zajímají, od smrti dcery, je vnouče a dědečkova sestra.
V tom případě budou dědit obě vnoučata i vlastní i nevlastní. A počítejte, že se to potáhne. Jediný řešení je to vyřešit před smrtí. Jako blbý téma, ale ušetří vám to dost starostí.
@Anonymní píše:
Dědeček přežil obě svoje děti. Jediní příbuzní kteří se o dědečka aktivně zajímají, od smrti dcery, je vnouče a dědečkova sestra.
Dedecek to muze upravit zaveti. Pokud nechce, tak asi vi, jak to dopadne a nic proti tomu nema.
Co je nebo neni správně - ve věci jeho majetku určuje dotyčna osoba. Pokud by dědeček chtěl muže přece vše ovlivnit závětí, jinak asi počítá s tím, ze budou dědit obě vnoučata.
No tak bych se asi dědečka zeptala, jestli vůbec ví, že ten adoptovaný vnuk v cizině bude dědit stejně jako ty. Nebo spíš nějak prostřednictvím třetí osoby, která by šetrně řekla něco jako „Ty jo, ten Máni Pepa měl někde ještě dítě a představ si, jeho vnuk bude dědit a oni ho vůbec neznají“ nebo tak něco. Aby to nebyl žádný nátlak. A dál bych to neřešila a nechala na něm.
Ty jo, nejhorší je, když jsou v rodině majetky, prachy a pak se všichni handrkují.
Zakladatelko, tebe měli zabezpečit rodiče a ne děda. A taky by ses mohla postarat ty sama o sebe. A ano, i adoptovaný vnuk je vnukem tvého dědy. Protože adoptovaný má stejné právo jako! vlastní", protože díky adopci má příjmení svých adoptivních rodičů, má je napsané v RL. Tudíž má nárok nejen na dědictví, ale i na sirotčí, pokud mu zemře adoptivní rodič, když ještě je nezaopatřený.
@VitaminC píše:
Dedecek to muze upravit zaveti. Pokud nechce, tak asi vi, jak to dopadne a nic proti tomu nema.
Závěť lze napadnout. Nejlepší řešení je darovat majetek.
Ahoj, ráda bych se Vás zeptala na názor.
Otec měl dvě děti, které o otce, díky matce, nejevily v dětství příliš zájem, nechtěly k němu. Dcera se s ním v době dospívání začala přátelit, jezdila mu od té doby přát k narozeninám, vozila dárky na Vánoce, cca jednou za dva měsíce dojela oběd, každou neděli telefonát. Syn si v době dospívání pouze často psal o peníze, které mu byly odesílány, otce nenavštěvoval a následně se trvale odstěhoval do zahraničí. Na otcovi snahy o kontaktování, byly pouze strohé odezvy.
Dcera měla jedno dítě, které má s dědečkem hezký vzah a má ho rádo, jezdilo k němu i v létě na prázdniny, Syn žije v Holandsku, adoptoval si jedno dítě, které neumí ani česky a dědeček ho nikdy neviděl (vlastní děti ze zdravotních důvodu nejsou).
Dědeček vlastní pár investičních nemovitostí a já bych ráda od vás názor, zda je správné, aby vlastní vnouče, které má s dědečkem hezký vztah, dědilo stejným dílem, jako vnouče adoptované, které rodina ani nezná. Dědeček má rakovinu, sám se k dědictví nevyjadřuje a nikdo se ho neptá…