Dědictví a adopce

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21308
20.11.21 14:27
@Anonymní píše:
A zná ty děti? Viděl je někdy? Přišly mu popřát k narozeninám? Nebo o nich ví jen z doslechu? Asi nechápu, jak by člověk mohl milovat někoho, koho nikdy neviděl.
Osobně je mi spíš blivno z představy, že se někdo o rodinu vůbec nezajímá a v době internetu, to není tak složité.

A on jim?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5075
20.11.21 14:27
@Anonymní píše:
Zajímalo mě spíš morální hledisko,

Morální hledisko? To ať si rozhodne dědeček sám. Že se nám zdá něco nespravedlivé tak co? Sama podstata závěti je v tom, že můžu svůj majetek (s určitými omezeními) odkázat komu chci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.21 14:28
@PaníBovaryová píše:
kolik je mu let?
Zdá se mi to, protože mám z tebe dojem, že kdyby nebylo adoptované, uvažovala bys jinak?

A pro tebe by byl příbuzný někdo, koho si někdo vzal jako školkové dítě z dětského domova a nikdy se o tebe ani tvou rodinu nezajímalo? Před pár lety jsem měla snahu navázat kontakt, ale z druhé strany zájem nebyl. Takže toho člověka za rodinu nepovažuju.

  • Citovat
  • Upravit
21308
20.11.21 14:30
@Anonymní píše:
A pro tebe by byl příbuzný někdo, koho si někdo vzal jako školkové dítě z dětského domova a nikdy se o tebe ani tvou rodinu nezajímalo? Před pár lety jsem měla snahu navázat kontakt, ale z druhé strany zájem nebyl. Takže toho člověka za rodinu nepovažuju.

Ano, byl. Je totiž ze zákona, o tom nerozhoduje můj pocit :D

Příspěvek upraven 20.11.21 v 14:40

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.21 14:31
@PaníBovaryová píše:
A on jim?

On ano, pravidelně jim psal jak se mají a přál k narozeninám i na Vánoce. Zpět se mu reakce dostala jen velmi, velmi zřídka a na jeho narozeniny si od syna nikdo nevzpomněl. Syn ho využíval pouze jako pokladničku, dokud ji potřeboval.

  • Citovat
  • Upravit
22030
20.11.21 14:31
@Anonymní píše:
A pro tebe by byl příbuzný někdo, koho si někdo vzal jako školkové dítě z dětského domova a nikdy se o tebe ani tvou rodinu nezajímalo? Před pár lety jsem měla snahu navázat kontakt, ale z druhé strany zájem nebyl. Takže toho člověka za rodinu nepovažuju.

Ty ho za ni považovat nemusíš, ze zákona ale rodinou je.

Nemusí se Ti to líbit a klidně se můžeš užírat, ale to je tak jediné, co můžeš. Ve finále se ta závistivost a nepřejícnost stejně obrátí jenom proti Tobě samotné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
20.11.21 14:34
@Anonymní píše:
Ahoj, ráda bych se Vás zeptala na názor.
Otec měl dvě děti, které o otce, díky matce, nejevily v dětství příliš zájem, nechtěly k němu. Dcera se s ním v době dospívání začala přátelit, jezdila mu od té doby přát k narozeninám, vozila dárky na Vánoce, cca jednou za dva měsíce dojela oběd, každou neděli telefonát. Syn si v době dospívání pouze často psal o peníze, které mu byly odesílány, otce nenavštěvoval a následně se trvale odstěhoval do zahraničí. Na otcovi snahy o kontaktování, byly pouze strohé odezvy.
Dcera měla jedno dítě, které má s dědečkem hezký vzah a má ho rádo, jezdilo k němu i v létě na prázdniny, Syn žije v Holandsku, adoptoval si jedno dítě, které neumí ani česky a dědeček ho nikdy neviděl (vlastní děti ze zdravotních důvodu nejsou).
Dědeček vlastní pár investičních nemovitostí a já bych ráda od vás názor, zda je správné, aby vlastní vnouče, které má s dědečkem hezký vztah, dědilo stejným dílem, jako vnouče adoptované, které rodina ani nezná. Dědeček má rakovinu, sám se k dědictví nevyjadřuje a nikdo se ho neptá…

Vnoučata nedědí nic.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.11.21 14:35
@BohunkaP píše:
Ty ho za ni považovat nemusíš, ze zákona ale rodinou je.Nemusí se Ti to líbit a klidně se můžeš užírat, ale to je tak jediné, co můžeš. Ve finále se ta závistivost a nepřejícnost stejně obrátí jenom proti Tobě samotné.

Nepřejícnost? Možná, ale závidět mám jako co? Kdyby ten majetek šel na nějaký dětský domov, je mi to jedno, ale člověku, kterého neznáme? Ano, tam je nepřejícnost. Dědu cely život trápí, že syna nezajímal a to atoptované dítě se nechová lépe. Vlastně jo, nepíše si o peníze.

  • Citovat
  • Upravit
21308
20.11.21 14:37
@Anonymní píše:
On ano, pravidelně jim psal jak se mají a přál k narozeninám i na Vánoce. Zpět se mu reakce dostala jen velmi, velmi zřídka a na jeho narozeniny si od syna nikdo nevzpomněl. Syn ho využíval pouze jako pokladničku, dokud ji potřeboval.

pokud by to dědovi vadilo, tak by to zřejmě už řešil, ne? :nevim: Možná chce prostě synovu dítěti aspoň něco nechat a ne se mstít. Těžko se bude dítě vyrůstající daleko zajímat o dědu, kterého nikdy neviděl, v zemi kam nikdy třeba nepojede.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
20.11.21 14:38
@Anonymní píše:
Já koukám, jak všichni moralizují, ale dědeček to vnouče nezná. Není pokrevný příbuzný a nemají ani stejné příjmení, protože syn si příjmení změnil, aby znělo v zahraničí líbivěji. Nikdy neprojevilo zájem dědečka poznat a jeho otec, o toho svého také nejevil zájem, pouze si říkal o peníze, dokud se mu to hodilo, neposlal ani pohlednici k narozeninám nebo na Vánoce.

Slyšela jsi o tom, že existují zákony a těmi se třídí dost věcí v životě lidském? A jedna paní povídala… To nebude ono.

  • Citovat
  • Upravit
5075
20.11.21 14:39
@Anonymní píše:
Takže toho člověka za rodinu nepovažuju.

To ti je ale k ničemu, příbuzní jsou příbuzní podle zákona a ne podle nějakých přání. Naše právo nezná NEVLASTNÍ, tedy nevlastní rodič, nevlastní dítě, nevlastní sourozenec, buď ten příbuzenský vztah je, nebo není (v rovnoprávném postavení jsou i plnorodí a polorodí sourozenci). A i osvojené děti jsou děti (toho kdo si je osvojil).

Příspěvek upraven 20.11.21 v 14:41

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22030
20.11.21 14:40
@Anonymní píše:
Nepřejícnost? Možná, ale závidět mám jako co? Kdyby ten majetek šel na nějaký dětský domov, je mi to jedno, ale člověku, kterého neznáme? Ano, tam je nepřejícnost. Dědu cely život trápí, že syna nezajímal a to atoptované dítě se nechová lépe. Vlastně jo, nepíše si o peníze.

To adoptované dítě se ale o žádné dědictví přece nedere… dědeček je ještě naživu.

Jediný, kdo už předem kalkuluje, jsi Ty…. protože vidíš potenciální ztrátu investičních nemovitostí :roll:

Jak říkám, klidně se dál tou nepřejícnosti užírej…. ze zákona bude mít adoptované vnouče stejný nárok jako ty a i kdyby ses užrala úplně, nezměníš na tom nic. Jediný, kdo by to mohl udělat, je dědeček sám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10860
20.11.21 14:40
@Anonymní píše:
Nepřejícnost? Možná, ale závidět mám jako co? Kdyby ten majetek šel na nějaký dětský domov, je mi to jedno, ale člověku, kterého neznáme? Ano, tam je nepřejícnost. Dědu cely život trápí, že syna nezajímal a to atoptované dítě se nechová lépe. Vlastně jo, nepíše si o peníze.

Ale ten kluk je z decaku (aspon co jsi psala), takze si predstavuj, ze to je podpora detskeho domova a mas to

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5593
20.11.21 14:43
@Anonymní píše:
Zajímalo mě spíš morální hledisko, jelikož adoptované dítě nejeví zájem někoho z rodiny poznat.

Akorát Ty, které jde jenom o to, zda by to nešlo nějak zařídit abys shrábla všechno se oháněj morálním hlediskem :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
711
20.11.21 14:46

@Luboš P to je samozřejmé-ja jsem to myslela v tom smyslu neopomenutelneho dedice-v pripade zaveti. Kdyz je mrtvy a jeho nezletile dite bude pravdepodobne dedit jenom 1/4, ikdyz je nezletily.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová