Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dědictví a adopce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
20.11.21 18:56
- Citovat
- Upravit
20.11.21 18:59
@PaníBovaryová píše:
Kolik roků má ten potenciální dědic?
To se ptáš ze zvědavosti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.21 19:00
@Luboš P píše:
To se ptáš ze zvědavosti?
spíš, jestli není náhodou ještě nezletilý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.21 19:09
@Jolka86 píše:
Sama jsi psala, že se tvůj děda s vlastními dětmi nestýkal, že je jejich matka naočkovala proti němu. O tobě jediné co chceš je dostat potvrzení, že adoptivní syn tvého strýce nemá nárok na žádné dědictví. Se celá třeseš na tvé dědictví.
Cca 50 let zpátky bylo všechno jinak, byl jiný režim a oba měli svou pravdu. Nikdy jsem to neřešila, oba se ke mě chovali hezky, osobní spory mě nezajímaly. Já u toho tehdy nebyla, ale vím, že mi oba udělali krásné dětství a titul babka ani dědek si nezaslouží. Přišla jsem o mámu velmi brzy a tátovi semnou hodně pomohli, bez nějakých sporů.
- Citovat
- Upravit
20.11.21 19:12
@PaníBovaryová píše:
spíš, jestli není náhodou ještě nezletilý
Aha, už jsem byl poučen, že v nezletilý dědic má opatrovníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.21 19:20
@Anonymní píše:
Cca 50 let zpátky bylo všechno jinak, byl jiný režim a oba měli svou pravdu. Nikdy jsem to neřešila, oba se ke mě chovali hezky, osobní spory mě nezajímaly. Já u toho tehdy nebyla, ale vím, že mi oba udělali krásné dětství a titul babka ani dědek si nezaslouží. Přišla jsem o mámu velmi brzy a tátovi semnou hodně pomohli, bez nějakých sporů.
co bylo před 50 lety jinak. Jakože tenkrát bylo v poho, když babka dělala peklo dědovi, skrz děcka? Režim na mezilidský a příbuzenské vztahy neměl vliv. Zase plácáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.21 19:25
@mamina2017 píše:
co bylo před 50 lety jinak. Jakože tenkrát bylo v poho, když babka dělala peklo dědovi, skrz děcka? Režim na mezilidský a příbuzenské vztahy neměl vliv. Zase plácáš.
Vůbec neměl vliv, proto dědu zavřeli a proto babičce vyhrožovali přes budoucnost dětí, pokud se nerozvede a nepůjdou její rodiče do strany. Jak říkám, oba měli svou pravdu a těžko soudit, když jsem v té době nežila.
- Citovat
- Upravit
20.11.21 21:19
Tvoje babička, jinak zřejmě dle Tvých slov z gruntu hodná ženská, razila heslo, že nějaké vztahy rodič-dítě vlastně nejsou podstatné, pokud se tak někdo z účastníků rozhodne. Babička tedy za děti rozhodla, že otec není v jejich životě důležitá osoba a pak už to jelo. Vztah dítě-otec se nepodařilo navázat ani v dospělém životě, ale Tebe to nijak nepálilo, protože sama jsi přišla mámu, takže kvitujes povdek, že ji babička zastoupila.. ale sama musíš uznat, že ta máma To chyběla.. Tvému strýci a Tvé mámě babička otce že života vyrvala a toto vůbec neřešila. Pak strýc dospěl a Ty se divíš, že dědu nebere jako otce, že má v životě pokřivené třeba i díky přístupu své matky, Tvé z gruntu hodné babičky? To by to děcko muselo být z kamene, celé dětství poslouchat, jaký jen otec haj… a pak to hodit v dospělosti za hlavu. A co babička říkala na vztah Tvé mámy s otcem? Dovolím zeptat ještě jednou, co vztah sourozenců - Tvé matky a jejího bratra? Vy máte doma tolik kostlivců ve skříni, že přeci můžeš věřit, že za to vše může Tvůj strýc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.21 21:50
@Magdaleeena píše:
Tvoje babička, jinak zřejmě dle Tvých slov z gruntu hodná ženská, razila heslo, že nějaké vztahy rodič-dítě vlastně nejsou podstatné, pokud se tak někdo z účastníků rozhodne. Babička tedy za děti rozhodla, že otec není v jejich životě důležitá osoba a pak už to jelo. Vztah dítě-otec se nepodařilo navázat ani v dospělém životě, ale Tebe to nijak nepálilo, protože sama jsi přišla mámu, takže kvitujes povdek, že ji babička zastoupila.. ale sama musíš uznat, že ta máma To chyběla.. Tvému strýci a Tvé mámě babička otce že života vyrvala a toto vůbec neřešila. Pak strýc dospěl a Ty se divíš, že dědu nebere jako otce, že má v životě pokřivené třeba i díky přístupu své matky, Tvé z gruntu hodné babičky? To by to děcko muselo být z kamene, celé dětství poslouchat, jaký jen otec haj… a pak to hodit v dospělosti za hlavu. A co babička říkala na vztah Tvé mámy s otcem? Dovolím zeptat ještě jednou, co vztah sourozenců - Tvé matky a jejího bratra? Vy máte doma tolik kostlivců ve skříni, že přeci můžeš věřit, že za to vše může Tvůj strýc.
Já chápu pohled obou, babička měla v té době strach a děda šel proti režimu. Nic není černobíle a nebudu babičku urážet za to, že se v té době bála a nechtěla ohrožovat budoucnost dětí. Měla strach, že jí děti vezmou, že je jednou nenechají vystudovat. Rozhodla se sobecky? Ano, ale dědu zavřeli a dělala to z pochopitelných důvodů. Nebyla zlá, ale někdy tě doba donutí i ke špatným věcem. Taky chápu dědu, že nechtěl s režimem spolupracovat. Nebylo fér, že ho zavřeli a nebylo fér, že pak přišel o rodinu. Oba měli svým způsobem pravdu, ale každý na to šel po svém a já ani nikdo tady, nemáme právo jejich rozhodnutí soudit. Kdyby za tebou přišli a řekli ti, že můžeš přijít o děti, že se nedostanou ani na školu, když zůstaneš s jejich otcem, jak budeš reagovat? Budeš riskovat, že o ně přijdete oba? Víš co si myslím? Myslím, že ho nenáviděla, protože to rozhodnutí vůbec musela udělat. Každý chceme svůj klidný, spokojený život, s milovanou rodinou.
Babička respektovala, že se máma s otcem stýkala. Říkala, že je už dospělá a je to její život. Jaký měli vztah máma se svým bratrem nevím, nežil tady od doby, kdy si pamatuju a máma o něm nemluvila. Babička u něj několikrát byla, ale on tady opravdu párkrát, když byla nemocná, taky nepřijel a že jsem apelovala…
- Citovat
- Upravit
20.11.21 22:21
Kdyby to byla otazka rezimu po revoluci nebo i pred, mohla svym detem vse vysvetlit a snazit se vztahy napravit. Takze na rezim bych to nesvadela.
Adoptovane dite je taky rodina. Vase je rozhazena s kostlivci, kteri nejdou asi jen tak prejit.
Ja mit takovy krasny vztah s dedou, ktery je nemocny a mam ho tolik rada, tak bych na nej apelovala, aby aspon cast majetku prodal a uzil si zbytek zivota jen jak to jde. Aby delal, co ma rad, koupil si neco, nebo pokud je na tom spatne, tak nejlepsi peci, nadstandard, lazne. Cokoli. Je to v tomto pripade mnohem lepsi investice nez dedictvi potomkum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.21 22:30
@zrnko píše:
Kdyby to byla otazka rezimu po revoluci nebo i pred, mohla svym detem vse vysvetlit a snazit se vztahy napravit. Takze na rezim bych to nesvadela.
Adoptovane dite je taky rodina. Vase je rozhazena s kostlivci, kteri nejdou asi jen tak prejit.
Ja mit takovy krasny vztah s dedou, ktery je nemocny a mam ho tolik rada, tak bych na nej apelovala, aby aspon cast majetku prodal a uzil si zbytek zivota jen jak to jde. Aby delal, co ma rad, koupil si neco, nebo pokud je na tom spatne, tak nejlepsi peci, nadstandard, lazne. Cokoli. Je to v tomto pripade mnohem lepsi investice nez dedictvi potomkum.
To jsem náhodou dělala, proto taky vím, že ho prodat v žádném případě nechce. Chtěla jsem, ještě než onemocněl a když šel do důchodu, ať cestuje po světě a třeba si k tomu najde i nějakou babičku, aby měl ten podzim života veselejší. No, nechtěl slyšet.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.11.21 22:39
@zrnko píše:
Kdyby to byla otazka rezimu po revoluci nebo i pred, mohla svym detem vse vysvetlit a snazit se vztahy napravit. Takze na rezim bych to nesvadela.
Adoptovane dite je taky rodina. Vase je rozhazena s kostlivci, kteri nejdou asi jen tak prejit.
Ja mit takovy krasny vztah s dedou, ktery je nemocny a mam ho tolik rada, tak bych na nej apelovala, aby aspon cast majetku prodal a uzil si zbytek zivota jen jak to jde. Aby delal, co ma rad, koupil si neco, nebo pokud je na tom spatne, tak nejlepsi peci, nadstandard, lazne. Cokoli. Je to v tomto pripade mnohem lepsi investice nez dedictvi potomkum.
Víš co, zemřela jim dcera a dokázali se dohodnout co s malou vnučkou. Nikdy mě proti sobě neštvali. Byla jsem docela batůžkář a vzájemně si mě i vozili. Stojím si a vždy si budu stát za tím, že ani jeden z nich není špatný člověk. Doba jim nepřála a špatné rozhodnutí lidé dělají.
- Citovat
- Upravit
20.11.21 22:49
Chápu, nicméně.. Ty máš pochopení pro obě strany a omlouváš babičku dobou..
Ale nenacházís pochopení pro Tvého strýce, který v Té době vyrůstal a byl Tvou babičkou formován k nějakému postoji, který byl tou dobou ovlivněn.
A zatímco Tvá babička byla již dospělý člověk, Tvůj strýc byl v nejdůležitějším období svého života (jak já říkám, z mého dětství žiju celý život) a vztah k jednomu z nejdůležitějších lidí jeho života byl formován, jak byl formován. Dospělí nejsou schopni prechroustat některý věci u psychologa roky či vůbec. A teď si vem dítě, který prožije dětství s dennodenní myšlenkou, že otec je… vlastně není. Pak je najednou dospělej a jeho máma, Tvá babička mu dovolí v tomto ohledu vlastní? názor.. někdo by názor nezměnil, nekdo by zašel k psychologovi, někdo by tam chodil roky, někdo by se střihl od rodiny, protože „lidí“, který tvoří rodinu, vlastně nejsou důležití, nenahraditelný.. vždyť cosik podobného sálalo z maminky celý dětství.. a někdo by si třebas řekl, lidi z rodiny nejsou důležití, vždycky se jich dá z rodiny zbavit (tady se mi vybavuje Tvůj paradox, že rodinu tvoří jen pokrevní příbuzní), byť jak by řekla Tvá babičkan - to si rypnu 
- pokud se ona nerozhodne jinak. Tvůj strýc si adoptoval syna a věřím úplně, že i potom, co v dětství zažil či vlastně nezažil s otcem a jak jej šlo eliminovat ze života plus když čtu Tvůj příspěvek o pokrevnosti, který zřejmě táhne rodinou jak červená nit šla nepokrevni či nehodící z kola/rodiny vem.. se opakuji.. ale nedivím se, že tohoto chce strýc svého syna (byť pro Tebe správně adoptivního! syna uchránit)
A co je důležité, Tvá babička zažívala jako dospělá, mohla se s tím nějakým způsobem poprat, což udělala, nicméně Ty pokřivené vztahy nějakým způsobem předala dál. Tvůj strýc byl tímto formován, nemohl ovlivnit, může až teď v dospělosti nějak zpracovat.
Ano, za mě i na Tobě je vidět, jak jsi tímto ovlivněna, nemyslím tím majetek, chápu, že Ti jde o princip. Nicméně máš pochopení pro babičku, dědu.. a bereš, že se s tím nějak poprali a nakonec dali, ale nevidíš, jaký vliv to mělo na ostatní. Máš šanci to teď přetnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.21 23:13
A zase. Chápu, co tím chceš říct. Dělali chyby, ale byli hodní. A teď. Máš pochopení i pro toho kluka, kterému v dětství chyběl otec? A který vyrostl a chce být otcem a chce celé to své otcovství uchopit jinak než jeho otec (a maminka) a dovedu si představit, že co fakt nechce slyšet, že jeho syn není pokrevní. Chápeš, že jak některý věci nedokážeš jen tak střihnout a překonat Ty (hyeny si přijely pro parfém), býť Tě chápu, že emoce a tak.. tak ten kluk zažíval v dětství dennodenně a byl s tím konfrontován.. rodina, učitelé, spolužáci, kamarádi, puberta. Ty ten bagl s..cek (v životě se, holt, nějaké objeví) překročit nedokážeš, ale že on jich tam může mít celý pytle že svýho dětství a že možná nikdy nenajde způsob, jak překročit, jako omluvu jeho lidské slabosti.. a že jich v tomto příběhu máte všichni..no, holt, každý máme něco, jen bych se to snažila přetnout, zastavit
@Anonymní píše:
Víš co, zemřela jim dcera a dokázali se dohodnout co s malou vnučkou. Nikdy mě proti sobě neštvali. Byla jsem docela batůžkář a vzájemně si mě i vozili. Stojím si a vždy si budu stát za tím, že ani jeden z nich není špatný člověk. Doba jim nepřála a špatné rozhodnutí lidé dělají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.21 23:22
@Magdaleeena píše:
Chápu, nicméně.. Ty máš pochopení pro obě strany a omlouváš babičku dobou..
Ale nenacházís pochopení pro Tvého strýce, který v Té době vyrůstal a byl Tvou babičkou formován k nějakému postoji, který byl tou dobou ovlivněn.
A zatímco Tvá babička byla již dospělý člověk, Tvůj strýc byl v nejdůležitějším období svého života (jak já říkám, z mého dětství žiju celý život) a vztah k jednomu z nejdůležitějších lidí jeho života byl formován, jak byl formován. Dospělí nejsou schopni prechroustat některý věci u psychologa roky či vůbec. A teď si vem dítě, který prožije dětství s dennodenní myšlenkou, že otec je… vlastně není. Pak je najednou dospělej a jeho máma, Tvá babička mu dovolí v tomto ohledu vlastní? názor.. někdo by názor nezměnil, nekdo by zašel k psychologovi, někdo by tam chodil roky, někdo by se střihl od rodiny, protože „lidí“, který tvoří rodinu, vlastně nejsou důležití, nenahraditelný.. vždyť cosik podobného sálalo z maminky celý dětství.. a někdo by si třebas řekl, lidi z rodiny nejsou důležití, vždycky se jich dá z rodiny zbavit (tady se mi vybavuje Tvůj paradox, že rodinu tvoří jen pokrevní příbuzní), byť jak by řekla Tvá babičkan - to si rypnu
A co je důležité, Tvá babička zažívala jako dospělá, mohla se s tím nějakým způsobem poprat, což udělala, nicméně Ty pokřivené vztahy nějakým způsobem předala dál. Tvůj strýc byl tímto formován, nemohl ovlivnit, může až teď v dospělosti nějak zpracovat.
Ano, za mě i na Tobě je vidět, jak jsi tímto ovlivněna, nemyslím tím majetek, chápu, že Ti jde o princip. Nicméně máš pochopení pro babičku, dědu.. a bereš, že se s tím nějak poprali a nakonec dali, ale nevidíš, jaký vliv to mělo na ostatní. Máš šanci to teď přetnout.
Nenajdu pochopení pro někoho, kdo se na rodinu vykašlal a jen ji finančně využíval. Nemám pochopení ani pro člověka, který se vykašle na nemocnou matku, ale pro věci po ní si přijede. Nemám pochopení proto, proč by měl dospělý člověk, kterého jsem osobně kontaktovala a který byl do naší rodiny “vybrán”, leč o ni neprojevil zájem, mít něco z majetku člověka, kterého nechtěl poznat. Moje máma měla rodinu na prvním místě a udělala všechno proto, abych měla rodinu kompletní a udělala to správně. Já se celá léta dívala na to, jak syn peče na matku která ho vychovala a tahá peníze z otce, který ho nezajímá. Víš co? Ani jsem nepípla, abych tu bolest v blízkých neprohlubovala, ale pravda je, že to co bolí lidi které miluju, ve mě vyvolává zášť. Zlobím se, protože mě blízké lidi, někdo jenom využil a chce se mi křičet, že to není fér. Podle zdejších lidí byla babička jedubaba a já jsem po ní. Víš, ale co? Dala bych všechno co mám, abych s ní mohla dneska prožít ještě jeden jediný den a stejně tak bych dala všechno za to, aby až děda odejde, odcházel šťastný a bez šrámu na duši.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Přesně netuším, 25-30?