Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechej to na dědečkovi.
Já bych zbořila půlku světa, abych mohla být účastna výchovy svých dětí a vytvořila si s nimi vztah. Tvému dědovi se zřejmě podařilo jen s jedním ditkem, byť později. Vůbec by mě netrapily moje majetky a jejich rozdělení po mé smrti. Jak si myslím, že dokáži peníze zúročit, jsem ve své podstatě v podstatě;) rozhazovačná. A ano, být na místě Tvého dědy, toto bych vůbec neřešila. Přežil obě své děti. Dovedu si úplně představit, že nějakým způsobem se přehrabkava ve svém životě. Já, když se sama ohlížím, nehrabkam se v tom, co mám, ale v těch hezkých vzpomínkách, zážitcích, ve vztazích, které z toho vyšly. Fakt neřeším, co bylo nebo fér, nejsem bolestinska. Větu „to není fér“ používala moje nejmladší dcera ve skolkovem věku. A pokud se týče morálky, jak pravil klasik „hvězdné nebe nade mnou a morálka ve mně“. Je to v očích toho, kdo se dívá. Nepíšeš, jak moc vážné to s dědou je. Dala bych mu najevo své pochopení, možná s Tebou neřeši, že ho samotného trápí, ale možná úplně jinak, než myslíš. Já bych to na místě dědy brala jako takovou malou úlitbu za to, co se mi nepodařilo, za vztah, který jsem nenavázala se svým dítětem. A přijmi to, že se tak rozhodl. Byla bych šťastná, že mám krásný vztah s dědou, toto by bylo pro mě podstatné.
@Magdaleeena píše:
Nechej to na dědečkovi.
Já bych zbořila půlku světa, abych mohla být účastna výchovy svých dětí a vytvořila si s nimi vztah. Vůbec by mě netrapily moje majetky a jejich rozdělení po mé smrti. Jak si myslím, že dokáži peníze zúročit, jsem ve své podstatě v podstatě;) rozhazovačná. A ano, být na místě Tvého dědy, toto bych vůbec neřešila. Přežil obě své děti. Dovedu si úplně představit, že nějakým způsobem se přehrabkava ve svém životě. Já, když se sama ohlížím, nehrabkam se v tom, co mám, ale v těch hezkých vzpomínkách, zážitcích, ve vztazích, které z toho vyšly. Fakt neřeším, co bylo nebo fér, nejsem bolestinska. Větu „to není fér“ používala moje nejmladší dcera ve skolkovem věku. A pokud se týče morálky, jak pravil klasik „hvězdné nebe nade mnou a morálka ve mně“. Je to v očích toho, kdo se dívá. Nepíšeš, jak moc vážné to s dědou je. Dala bych mu najevo své pochopení, možná s Tebou neřeši, že ho samotného trápí, ale možná úplně jinak, než myslíš. Já bych to na místě dědy brala jako takovou malou úlitbu. A přijmi to, že se tak rozhodl. Byla bych šťastná, že mám krásný vztah s dědou, toto by bylo pro mě podstatné.
Děkuji za konstruktivní názor. Já se přiznám, že jsem strašně naštvaná už léta, od smrti babičky. Zachovali se fakt jak zmije a zajímalo je jen, co po ní zbylo. Já ji milovala, byla jsem zničená a oni tehdy odvezli i dárky co jsem jí dala na Vánoce, přijeli jen pro dědictví.
@Anonymní píše:
Ale já to nepotřebuju. Reálně, kdyby tu půlku zdědil soused, je mi to úplně jedno. Soused je mu totiž bližší člověk, než ten adoptivní vnuk. Letenky nejsou dráha záležitost a na pohřeb babičky si taky nikdo ani nevzpomněl, ale celá ulice přišla.
ale tohle posuzuje děda, jestli by to dostat měl nebo neměl. Ne ty.
@Anonymní píše:
Děkuji za konstruktivní názor. Já se přiznám, že jsem strašně naštvaná už léta, od smrti babičky. Zachovali se fakt jak zmije a zajímalo je jen, co po ní zbylo. Já ji milovala, byla jsem zničená a oni tehdy odvezli i dárky co jsem jí dala na Vánoce, přijeli jen pro dědictví.
Kdo oni? Myslela jsem, že jste ty příbuzné nikdy neviděli?
Počkej, nemyslím to zle, ale nepletu se, byla to ta babička, o které píšeš v úvodním příspěvku, že ne zrovna v dobrém určitým způsobem ovlivnila vztah otce dětma?
Já jsem si také některé věci v životě představovala jinak, ale doporučuji Ti za mě, nepomůže Ti v tom si rochnat, sama píšeš, že o prachy To nejde. A morálka, fér a spravedlnost (a kolikrát i právo má více výkladů, byť ne v tomto). Úchop to tak, aby se Ti s tím dobře žilo, tak že ho toto opravdu zřejmě netrápí. Popravdě - mně by mnohem více trápilo, když se tak koukám na své děti, že by některé z nich mělo podobné pocity, co Ty@Anonymní píše:
Děkuji za konstruktivní názor. Já se přiznám, že jsem strašně naštvaná už léta, od smrti babičky. Zachovali se fakt jak zmije a zajímalo je jen, co po ní zbylo. Já ji milovala, byla jsem zničená a oni tehdy odvezli i dárky co jsem jí dala na Vánoce, přijeli jen pro dědictví.
@PaníBovaryová píše:
Kdo oni? Myslela jsem, že jste ty příbuzné nikdy neviděli?
Jeho rodiče, kteří už nežijí. Tehdy jsem mlčela, protože si ty věci přijel pobrat její syn, kterého vychovala, ale fakt se mi z přístupu chtělo zvracet.
@Magdaleeena píše:
Počkej, nemyslím to zle, ale nepletu se, byla to ta babička, o které píšeš v úvodním příspěvku, že ne zrovna v dobrém určitým způsobem ovlivnila vztah otce dětma?Já jsem si také některé věci v životě představovala jinak, ale doporučuji Ti za mě, nepomůže Ti v tom si rochnat, sama píšeš, že o prachy To nejde. A morálka, fér a spravedlnost (a kolikrát i právo má více výkladů, byť ne v tomto). Úchop to tak, aby se Ti s tím dobře žilo, tak že ho toto opravdu zřejmě netrápí. Popravdě - mně by mnohem více trápilo, když se tak koukám na své děti, že by některé z nich mělo podobné pocity, co TyMožná, že právě i Tvůj hezký vztah s dědou, který máš, určitým způsobem také mohl přispět k jeho uvědomění, pochopení pro něj, dozrání, co třeba v životě sám úplně nedotáhl, že neudělal vše, co mohl
Byla, ale to, že nenáviděla svého ex manžela neznamená, že já ji neměla ráda.
Ja se v tom celem moc nevyznam, ale pokud bych ja mela s dedou blizky vztah, tak bych s nim promluvila. Na rovinu. Ale ja vychazim z toho, jaky vztah jsem s dedou mela a vim, ze by se neurazil. Je to proste realita, všichni umreme. Dedo chci se zeptat, jak by sis to do budoucna pral. Az tu jednou, a ja doufam ze az za hodne dlouho nebudes, bude pulka vseho moje a pulka bratrance. Ja ho treba z neceho budu moct vyplatit, ale neco se asi bude muset prodat. On zije pryc, nema tady k nicemu vazbu, bude asi chtit penize. Ja mam vztah treba tady k tomuto domu, chtel bych aby mi jednou zustal, popremyslel bys nad touhle veci, aby jsme to pripadne nejak zaridili? Mne to trapi a potrebuju vedet, jak to chces ty, pak to prijmu.
Proste neco takovyho. Ono jestli tech majetku je vic, tak notar bude neco stat, plus pohreb a vnuk v Holandsku se nejspis podilet nebude.
Chlapi, Zvlast ty starsi, podle me oceni jednani na rovinu. Nic se jim vetsinou zarizovat nechce, ale predstavu mivaji jasnou.
@Anonymní píše:
Byla, ale to, že nenáviděla svého ex manžela neznamená, že já ji neměla ráda.
Příspěvek upraven 20.11.21 v 16:20
@Anonymní píše:
Nejsem svatá, ale jak vypadají hyeny jsem viděla už po smrti babičky. Hyena si po ní přijela vzít i parfém, který jsem jí dala jako dárek k Vánocům, ale na hrob kytku nepřinesla, natož přijít na pohřeb.
Vnuk, který se s nimi nesetkává, nikdy se neviděli si přijel pro parfém? Nebo kdo je ta hyena?
@Magdaleeena píše:
Mno, ano, fakt chápu, ale třeba právě toto by mě trápilo mnohem více než nějaký prachy. Babička fakt nemusela dědu, její syn nemusí otce, ty nemusíš další členy rodiny. To už je treti generace jen v této diskuzi, kde jste někde něco špatně. Jak píšu, prachy bych vůbec neřešila, mě by mrzely vztahy, ne prachy.
Protože nenávist se předává.
@K. Rocánková Já mám jednoho dědice (syna), ale kdybych měl dva a jeden by se mnou začal řešit dědictví po mně, že něco bude stát notář, pohřeb taky bude něco stát, tak bych takové jednání „na rovinu“ určitě neocenil.
@Anonymní píše:
Byla, ale to, že nenáviděla svého ex manžela neznamená, že já ji neměla ráda.
Tak ty jsi vnučka a chceš zdědit úplně všechno? To by šlo udělat jen, že by na tebe vše přepsal za svého života a po úmrtí už by k dědictví nic nezbylo.
Nenávist z tebe sálá, asi budeš po babičce, druhý vnuk byť osvojený může dědictví odmítnout.
Chápu, že se celá třeseš na dědictví, ale kdyby se tvá matka se svým otcem nezačala stýkat, ty bys dědu nepoznala, samozřejmě bys dědictví odmítla?
Já bych si přála, aby se děda uzdravil, ty už chceš majetky.
Mno, Ty prachy jsou jen vrchol ledovce. Ale zase si člověk uvědomí priority a co „má“.
Zkusím doma převyprávět, co mé děti na to ![]()
@Jolka86 píše:
Protože nenávist se předává.