Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No já nevím, pročetla jsem diskuzi asi do devátý strany a mám stejný dojem jako většina z vás. Moc mi to připomíná výrok Jirky Olivy ze seriálu My všichni školou povinní „Vidíte na mně jen to ošklivý, protože nejsem váš.“ Tím bych to shrnula. Jak jinak mám vnímat to, že autorka nejdřív nadává na jednoho, pak na druhého, aby v závěru řekla, že jí vlastně vadí to, že si nevyčistil zuby? To, že si někdo nevyčistí zuby, není přeci důvod k dlouhodobému konfliktu, tudíž předpokládám, že o zuby tu vůbec nejde. Ale když o ně nejde, proč se o tom dokáže zmínit hned několikrát? Já v tom vidím osobní zášť, toť celé.
@byron píše:
ale jo, vžij se do zakladatelky! Představ si tu situaci??? Nechala by sis nakálet na hlavu od fracka? Nechtěla bys mít autoritu? Ono je to hrozně těžký, vlastní děti dokážou vytočit, co teprve naschválnický dítě? Partnera? Když ten ho ještě hájí? No tak já osobně bych takhle tolerantní a trpělivá nebyla… Myslím, že bych hošánka a partnera zapcifikovala dávno, mě by to nebavilo
@byron píše:
no, třeba říct narovinu: neberte si ze svého sourozence příklad, zkazí s emu zuby, ale od toho tady má svého- vašeho tatínka, pokud mu to toleruje, tak je hloupý. Vy jste moje děti a já chci, abyste byly zdrvaé, takže vy si zuby čistit budete.
Asi takhle nějak to pak bude fungovat
@terinka4444
Jenže ten její je zjevně línej exemplář, tak co má dělat mezitím s klukem, než on to pochopí?
Pro zakladatelku - klukovi je už dost na to, aby, pokud u vás je, pomáhal s pracemi doma. Tudíž - po sobě uklidit po jídle, ustlat postel, uklidit věci, které používal, atd. Udělá to, pokud to po něm chceš? Nebo to za něj dělá tvůj přítel? A nebo jsi to ty, která uklízí po sobě, po příteli, i po jeho dítěti? Když je celý den na PC, co v tu chvíli dělá tvůj přítel? Jdete spolu třeba ven a necháte ho doma samotného (už je na to dost starý)?
Popravdě, tohle bych chtěla po „svém“ dítěti, ty hřejmě také. Takže nevidím důvod, proč by to neměl dělat „nevlastní“ syn, když je u vás. A hájit ho tím, že je ještě malý (jak dlouho ještě bude, do 20 let??) a nebo tím, že je u vás na chvilku, mi nepřijde jako fér do tvého přítele…
@byron píše:
no, třeba říct narovinu: neberte si ze svého sourozence příklad, zkazí s emu zuby, ale od toho tady má svého- vašeho tatínka, pokud mu to toleruje, tak je hloupý. Vy jste moje děti a já chci, abyste byly zdrvaé, takže vy si zuby čistit budete.
Asi takhle nějak to pak bude fungovat
Tohle by byl ten ideální scénář celé situace, jenže si nemyslím, že to takhle bude fungovat. Spíš si myslim, že přítel bude používat často věty tipu „..ale hlavně to neříkej mamince, ta by nám dala…“
@Camael píše:
@terinka4444
Jenže ten její je zjevně línej exemplář, tak co má dělat mezitím s klukem, než on to pochopí?
právě, takhle situace asi nemá řešení. Vidím to spekpticky, ten rodič se hned tak nezmění nevím…
Tahle diskuze taky nikam nevede… Já jen vím, že kdybych si měla někd yhledat nového partnera, budu hrozně sledovat, jak se chová ke svým dětem a třeba takovýhle přístup bych rozhodně netolerovala a ten chlap by u mě neměl šanci…
Shodnout se na výchově dětí je zásadní.
Když mi rozvedená kamarádka vypravovala svoje zkušenosti s rozvedenými chlapy, kterak rozcapovaly svoje děti, zahrnovaly opičí láskou, hned od toho dala ruce pryč a já se jí vůbec nedivím.
Ono by to později vůbec nefungovalo
@Ringle píše:
@petulec Podle toho, co píšeš si myslím, že by měl určitě zapracovat tvůj přítel. Buď malému domluví, aby tě respektoval nebo ať si ho hlídá sám. Pokud ty s ním máš strávit nějaký čas a být s ním, když je v práci, musí tě malý poslouchat. A přítel samozřejmě musí stát vždy za tebou.
Respekt se nedomlouvá …ten si buď člověk získá a má ho nebo nemá.
Jinak zakladatelko..sestavte s přítelem pravidla - klidně at se na nich podílí i malej - ty pravdidla by měly platit pro všechnybez rozdílu - všichni je podepište a dejte na lednici… bude to dlouhá debata plná kompromisů ale vypaltí se.
@Kallkapa píše:
No ale opomněla si fakt, že mnohé z nás mají macechu, tak k tomu mají třeba co říct z pohledu dítěte..Myslím, že jde hlavně o to, najít přijatelný kompromis pro obě strany a jak dosáhnout toho aby se navzájem alespoň tolerovaly..Nebo ne? Šlo jen o stížnost? Já myslím, že autorce pomůže když si přebere, že její názor nemusí být vždy ten správný, a že jestli chce s klukem vycházet měla by přehodnotit jestli nemůže v něčem ustoupit nebo na to jít jinou cestou než doposud..
Tak to určitě. Ale z některých příspěvků mi přijde, že někdo jen lehce „prudí“ do zakladatelky (ať už má či nemá pravdu) z pohledu mámy s vlastníma dětma… Takže ty si myslím, že nemají v této diskuzi co dělat, protože problém neznají a nahlíží na něj z pohledu „mámy“, ale né „macechy“ a nebo „nevlastního dítěte“…
@Sisulík píše:
Respekt se nedomlouvá …ten si buď člověk získá a má ho nebo nemá.
Jinak zakladatelko..sestavte s přítelem pravidla - klidně at se na nich podílí i malej - ty pravdidla by měly platit pro všechnybez rozdílu - všichni je podepište a dejte na lednici… bude to dlouhá debata plná kompromisů ale vypaltí se.
Zakladatelka v nějakém příspěvku psala, že se chtěla na něčem domluvit (už nevím, co to bylo), ale přítel jí jen řekl „že je malej, co by chtěla“… To bude těžký, na něčem se kvůli klukovi, domlouvat ![]()
@byron píše:
no, třeba říct narovinu: neberte si ze svého sourozence příklad, zkazí s emu zuby, ale od toho tady má svého- vašeho tatínka, pokud mu to toleruje, tak je hloupý. Vy jste moje děti a já chci, abyste byly zdrvaé, takže vy si zuby čistit budete.
Asi takhle nějak to pak bude fungovat
Jo, takhle to řeším já
Můj má dcerku z 1. manž. a já syna. Obě děti jsou stejně staré. Můj syn jí téměř vše, jeho dcerka je šťoura a v jídle se vrtá. No a samozřejmě, že taky došlo na to, že mi syn říká, proč by měl jíst rajčata, když ona nemusí, tak mu říkám, že to je věc její mamky, jak jí vede, že on rajčata a zeleninu jíst bude, i kdyby se na uši stavěl
Ale hlavně, mu to chutná a nebyl vybíravý, akorát nesnese rozdíly a furt se porovnává. Ale jinak malé jsme už u nás docela utli tipec, když její rozežranost přesáhla jisté meze, tak prostě jedla co my a basta fidli. Např. vím, že jí sýr, máslo, ryby a když z toho udělám pomazánku a ona na mě zkoušela, že u mamky pomazánky jíst nemusí a kdesi cosi, tak jsem řekla, že u mamky možná, ale tady je jíme a že určitě jí z toho těžko nebude.Ale chce to chvílema vyšší diplomatickou, aby nebyly hádky
@Camael píše:
@terinka4444
Jenže ten její je zjevně línej exemplář, tak co má dělat mezitím s klukem, než on to pochopí?
@Camael píše:
@terinka4444
Jenže ten její je zjevně línej exemplář, tak co má dělat mezitím s klukem, než on to pochopí?
@maritimka
nepíšu kvůli klukovi ale všichni tři spolu …to je podstatnej rozdíl… domlouvat se kvůli klukovi obvykle sklouzne do výčitek a kritiky cizího děcka a na to přítel neuslyší, automaticky se pstaví za syna…
Já píšu všichni tři sednout a ty pravidla vyrobit spolu, aby se jim společně dobře žilo… určitě i malýmu se to bude líp dodržovat, když bude mít pocit, že k tomu mohl říct svý…
Navíc i z čištění zoubků se dá udělat legrace a zábava a ne jen protivná povinnost …ale to dá víc práce než jen sáhnout na kartáček, jestli je mokrej.
Příspěvek upraven 23.09.12 v 13:49
no, třeba říct narovinu: neberte si ze svého sourozence příklad, zkazí s emu zuby, ale od toho tady má svého- vašeho tatínka, pokud mu to toleruje, tak je hloupý. Vy jste moje děti a já chci, abyste byly zdrvaé, takže vy si zuby čistit budete.
Asi takhle nějak to pak bude fungovat